salamandrina
komentáře u knih
Udělej si ráj
Mariusz Szczygieł
zajímavý pohled, často úsměvný, často až moc patetický. Rozhodně jsem nebyla "překvapena" pohledem cizince na českou společnost. Tak nějak to totiž vidím i já a nijak mě to nepobuřuje :)
Cestovní pas
Herta Müller
ač uznávám, že to je velmi kvalitní kniha, tématicky i slohově, dělalo mi velké problémy ji přečíst, i když má jen sto stran...nevím ani proč, asi to tím, že se člověk musí opravdu soustředit, že věty jsou nezvykle poksládané...scénu s prstem manželky hlavní postavy už asi bohužel z paměti nevymažu...silné obrazy v celé knize.
Útěk
Peter May
Jakmile v knihách Petera Maye nefiguruje severské drsné počasí, ztrácí příběh na kouzlu. Alespoň pro mě. Kniha mě nebavila, věty typu "kdybych byl věděl, že kdybychom tam nesli, nás život by dopadl jinak" mě dohanily k šílenství. Nerada nechávám knihy nedotčené, takže jsem i tuto knížku dokončila, ale vlastně to jak to všechno dopadne, mě vůbec nezajímalo. Nutno podotknout, že předtím jsem četla knihu Můj boj od Karla Oveho Knausgarda a ta mě dostala do kolen, takže jsem Útěk četla možná jen ve špatném čase.
Hypnotizér
Lars Kepler
V rámci svého žánru patří mezi špičky. Napínavé a dobře napsané.
Žádný důvod k obavám
Julian Barnes
Jedna z nejzajímavějších knih, které jsem poslední dobou četla. Podle mého názoru se jí vyplatí nečíst najednou, ale postupně, po malých douškách. Je pravda, že se autor ke konci už trochu opakuje, ztrácí na dechu, ale na celku to nic nemění. Rozhodně se k ní časem vrátím.
Kdo mě vzal prvně za ruku
Maggie O'Farrell
Pokud by to byla moje první kniha od této autorky, tak jsem asi nadšená víc. Ale po Hamnetovi a Portrétu novomanželky, kde její styl úplně rozkvetl, je tohle jen takový začátek. Úplně je tam zřetelné, jak se jí styl formuje a je to krásný ale něco tam chybí. I tak je to silná kniha, strašně mě baví, jak píše, jak se zamýšlí nad světem, jak ho vidí, často bez sentimentu a stejně citlivě.
Kniha o naději
Douglas Carlton Abrams
5 hvězd je málo! Jane Goodall je pro mě neutuchající inspirací v přístupu ke zvířatům, lidem, světu, k sobě. V době, kdy na mě často padá klimatická úzkost a slyším názory, jak green deal je blbost, v době, kdy se čím dál tím víc na mě sypou obrázky zvířat trpících pro naše účely, byla pro mě tato kniha opravdu nadějí. Goodall navíc nechce po nikom mega výkony, ale přiměje se zamyslet nad každodenním konáním a že i malé věci mají smysl. U hodně pasáží jsem naprosto bez skrupulí slzela. Skvělá ženská. Miluji ji!
Nejmenší společný násobek
Pirkko Saisio
Bavilo hodně, i když musím říct, že ke konci to už trochu ztrácelo dech, resp.že ten styl vyprávění podle mě není únosný moc dlouho…? Možná…? Každopádně skvělá autofikce, to já ráda. Pohled do dětství, téma ztrácejících se rodičů, to je něco, co ve mě dost rezonuje.
Přechodné období
Veronika Bálková
Mě se to vlastně líbilo, rozhodně je to čtivý, ale tak nějak mi přišlo, že to vede odnikud nikam. Sociální sonda do vesnice? Krize hlavní hrdinky co se sebou? Vyšetřování zabitýho orla? Vztahy? Občas šílený obraty typu “hora byla toho rána vyrýsovaná jako týpek ve fitness … určitě se tam něco zajímavýho rýsuje, ale takhle jako celek mi to moc do žil nešlo.
Surový tvar
Lukáš Palán
(SPOILER) Tyve číst takovouhle knihu v týhle době, ty si umíš Zuzano vybrat. No hele je to skvěle napsanej kousek, takovej lážoplážo příběh o klukách z vesnice, který vám nejdřív přijdou jako banda klasickejch venkovskejch sígrů, než vám dojde, že je to tak trochu disutopickej svět a že ty chlapce byste rozhodně nechtěli potkat. Za mě super, jen mi z toho je trochu špatně, ne že bych teď začala na oddych číst Jojo Meyersový, ale přeci jen něco milejšího si asi dám.
Hledání přítomného okamžiku
Ruth Ozeki
Ale jo. Jen ten závěr mi přijde takovej rozpačitej. Nebo jsem ho nepochopila.
Nervy
Raina Telgemeier
Skvělý. Tuhle autorku fakt miluju za to, jaký témata si vybírá. A číst něco takovýho v covidový době je taky hodně dobrej nápad.
Každá věc má něco společného se štěstím
Petr Borkovec
Milá kniha. Krásný ilustrace, ale troufám si říct, že spíš pro sentimentální dospělé než pro děti.
Páté roční období
N. K. Jemisin (p)
Trochu paradox tahle kniha pro mě: strašně snadno se to četlo, ale vlastně mě to nějak extra nebavilo. Nebo nezaujalo. Až tedy asi na poslední kapitolu, ale pořád mám pocit, že jako Netflix seriál by to bylo o dost lepší :)
Veterinářka
Gillian Hick
Potřebovala jsem vypnout a k tomu se tohle docela hodilo, i když samozřejmě číst si o umírajících psech a kastraci býka jednoho taky nerozveselí. Nicméně je to oddechovka, přečteno na dva zátahy, jen je to prostě kniha, kterou si přečtete a zapomenete na ní a to mi prostě někdy přijde strašná škoda. Netvrdím, že je nutný konstantně číst veledíla, ale někdy z toho mám trochu výčitky svědomí. Stejně tak jako když koukám na seriály na Netflixu. Ale asi to je někdy třeba no, výčitky nevýčitky.
O ostatních nevím nic
Kristina Májová
Hele trvalo mi to. A musím říct, že první půlka byla pro mě dost náročná. Nějak jsem neměla sílu takovýhle příběhy o pološílenejch ženách jedné rodiny číst. Obzvláště, když sedíte sami doma, je karanténa a máte pocit, že se brzy takovouhle šílenou ženskou stanete.
Jo, ty postavy mi nebyly sympatický, ale prostě to bylo dobře a zajímavě napsaný a ve výsledku mě to bavilo moc. Ta propletenost, to jak se cizí (matčiny) strachy a zkušenosti promítaj do života jinejch (dcera). Trošku jsem se obávala "všechno se najednou vyřeší a všichni jsme v pohodě" happy endu, ale ten se SPOILER ALERT nekoná, což mě uklidnilo, protože kdyby Alice skončila s Marcelem, tak fakt tuhle knihu odhazuji do nejhnusnější knihobudky v Praze.
Takže a prostě: není to optimistický čtení a radostný, možná zrovna v době pandemie by se mělo číst víc radostnějších věcí, jakože hygiena duševní, ale úplně bych tenhle kousek nezatracovala neb skvěle napsána. Takovej hezkej psychologickej mainstream.
Slast
Marta Dzido
Marta Dzido: Slast.
Tyjo. Dvě věci. Jednak krásnej bez přebytečnýho patosu napsanej milostnej román, kde hlavní postavy utíkají k nekompatibilním lidem, aby byly k sobě zase přitažený. Druhak civilně dokonalý milostný scény, který z vás dělaj permanentně nadrženýho jedince, až tělo upí. Číst tohle nezadaná - nic moc.
Suma sumarum - dokonalý vlhký překvápko.