Yorika
komentáře u knih

Jako amatérská běžkyně jsem nadšená. Autor mi často mluvil z duše. Těší mě, že podobné pocity prožívají zřejmě všichni běžci na světě.
Nesmírně mě to bavilo. Netroufám si ale odhadnout, jestli kniha působí podobně na lidi během nepolíbené.


Čekala jsem zajímavé čtení o lesbické rodině a jsem mírně zklamaná. Autor to pojal trochu jinak, než jsem si představovala. Ale to je můj problém.
Přesto mě kniha zaujala. Ta zápletka je originální a postavy mě nenudili. I to finále s Bowiem mě pobavilo.


Někdy si říkám, že je toho na jednoho člověka až příliš. Po traumatickém dětství, další děsivá událost. Kolik toho člověk ještě unese? Ten kluk je nesmírně silný. Některé by to zničilo.
Autor nás zahrnuje svými dojmy, slovy...Jen je to všechno jaksi studené.Odtažité. Jako by ztratil všechny emoce...


Kniha polských reportáží? To si musím přečíst! Vždy mě zajímal život a smýšlení našich severních sousedů. Kniha nezklamala. Poláci nejsou jiní. Jsou stejní jako my. Samozřejmě, církev ovlivňuje život Poláku velmi významně. To je asi největší rozdíl. Ale jinak... Také se po revoluci museli znovu učit demokracii, dělali podobné chyby, měli podobné sny a touhy. Reportáže se čtou vskutku velice dobře a mě jen mrzí, že se k nim český čtenář běžně nedostane. Mám Polsko prostě ráda.


Pokračování veleúspěšného Medvědína aneb kujme železo, dokud je žhavé.
Nemůžu si pomoci. Mám pocit, že je to vše až příliš prvoplánové a psané jakoby na objednávku.
Autor velmi dobře ví, co se čtenářům líbí, co momentálně ve světě a ve společnosti frčí a dokázal toho náležitě využít. Neobviňuji. Vlastně si to zasluhuje jistou dávku obdivu. Ne každý to dokáže.


Zvláštní kniha. Těžko uchopitelná. Dětství ve fanatické věřící rodině asi člověka poznamená. Pokud pak zjistí, že je vlastně ,,jiný" musí to být velmi těžké.
Žanetina linka mě bavila. I přesto všechno zůstala svá a nenechala se manipulovat vlastní rodinou. Co mě rušilo byly vložené pohádky. Četla jsem je s nechutí. Tak nějak mi do toho příběhu neseděly.


Je to celé zmatené. Autor přeskakuje neustále od jedné myšlenky ke druhé. Autor obhajuje svobodu jednání a myšlení, bouří se proti pravidlům a většinové společnosti. Jeho rebelství však není sympatické. Stačí si jen šlehnout a z autora se stává směšná atrapa, která prostě nemá kontrolu nad svým životem. Pro někoho možná šokující, pro mě je to spíše smutné.


Být jiný se nevyplácí. Lidé to poznají a pak se z nich stávají chamtivci. Sobci. Lovci.
Hlavní hrdina zůstane po smrti rodičů odkázán jen sám na sebe. Na tom by nebylo zase nic tak zvláštního ale on toho rozumu skutečně příliš nepobral. Důvěřivý prosťáček, který neví, co si počít. Se svou situací. Se svým majetkem. A supi už se slétají....


Válka v Afghánistánu. Ale o tu ani tak moc nejde. Je to spíš psychologická sonda do duší vojáků. Každý z nich v sobě nosí něco, co musí zpracovat. Možná si myslí, že v Afghánistánu na své problémy zapomenou. Ale tato válka je hlavně o čekání. A tak se vracejí myšlenky, před kterými se snažili utéct. Když konečně dojde k akci, změní jim to životy navždy. K jedné bolesti se jen přidá bolest další...


Vše, co jste si představovali o ženských věznicích? Ne! Realita popsaná v této knize je mnohem děsivější.
Smekám před autorkou, že to všechno vydržela a přežila. Ale ty nejkrásnější roky ji už bohužel nikdo nevrátí a vzpomínky musely být i po letech strašné. Kolik jen komunismus zničil takových lidí? Spí se vám dobře soudruzi?


Ve válce jde o přežití. Způsoby k tomu mohou být různé. Kdo jsme, abychom posuzovali, co je správné a co špatné? Co je ještě morální a co už ne? Postavy v románu nejsou černobílé. Sympatická vám pravděpodobně nebude ani jedna z nich. Hlavní hrdina přežil válku. Co si o tom myslíme, je už na nás čtenářích.


Příběh muže, který si tak nějak neví rady sám se sebou. Protlouká se od ničeho k ničemu, naštvaný na celý svět, který mu chce jen ublížit.
Muž, který přesto, že má ženu a děti, rezignoval na vše a nemá už chuť cokoliv řešit. Námět by mohl být atraktivní, to by se v tom však autor nesměl tak nimrat. Knize by neškodil menší počet stran, neboť v závěru už začíná být únavná.


Zajímavé. Skutečně zajímavé. Téma krevní msty je pro nás Evropany šokující. Prolitá krev smytá další krví nemůže nikdy skončit dobře. Dobrý způsob, jak vyvraždit celé rodiny, protože vždy se najde někdo, koho je třeba pomstít.
Sledujeme tak příběh Ďorga, vykonavatele krevní msty a manželského páru, který je v Albánii na svatební cestě. Jejich cesty se protnou a nakrátko ovlivní životy všech. Dobrá kniha.


Venkov. Pro nás městské lidi znamená venkov mnohdy romantickou idylku, plnou klidného života, dobrosrdečných lidí a roztomilých zvířátek,o která se místní s láskou starají.
Pokud si to opravdu myslíte, tato kniha vám vezme veškeré iluze. Venkov je kruté místo. Lidé se tady musejí jaksi více ohánět, na soucit a hlouposti není čas. Zvířata slouží především k obživě a nejlepší jsou taková, která se dají sníst. Ta jiná nemají právo na život a je škoda je živit.
Hodně syrový pohled na prostý venkovský život, který zřejmě z velké části pramení z autorovi osobní zkušenosti. Vracet se ke knize zřejmě už nebudu.


Možná to někteří z nás zažili. Hledání sexuální identity. Zmatené pocity. Binec v hlavě.
Chápu, že v 60-ti tisícovém Grónsku kniha musela vyvolat senzaci. Možná se z ní spousta mladých lidí ztotožňuje. Je napsána moderním jazykem, děj je občas proložený smskami, které přeskočit by byla chyba, neboť jsou pro pochopení děje často zásadní. Nevadily mi ani vulgarismy. Tak nějak do příběhu zapadly.
Asi první grónská kniha, kterou jsem četla. Doufám, že ne poslední.


Temný příběh, s ještě temnějšími postavami.
Doporučuji číst za tmavých podzimních večerů, při svitu lampy, kdy za okny kvílí meluzína a u nohou vám spí černý kocour. Prostě takové to typické anglické počasí. Když už melodrama, tak se vším všudy!
Díky této knize pochopíte, proč někteří nenávidí lidi. A anglické romány.


Tři příběhy. Tři ženy. Zdánlivě nemají nic společného. Každá je z odlišného koutu Země. Z jiného sociálního prostředí. Z jiných kultur. Přesto jsou si však podobné. Touhou po životě, odhodláním vzít osud do svých rukou a bojovat... Třeba proti celému světu...
Líbí se mi střídání příběhů a kapitol. Knihu to zpestřuje a udržuje čtenáře v napětí. Tato útlá kniha rozhodně stojí za pozornost.


Autorka se ráda nimrá v pocitech a duších svých postav, což je pro přemýšlivého čtenáře rajská hudba. Příběh jedné ,, slušné" rodiny, jejíž dokonalý život naruší ,, extrovertní umělkyně" s dcerou a způsobí tak, nevyhnutelnou katastrofu, ke které to vše časem směřuje. Autorka nikoho neobviňuje, na nikoho neukazuje prstem. Její postavy nejsou černobílé. Naopak, snaží se ukázat, že životní cesty bývají komplikované a odsouzení jednoduché. Super kniha.


K tomu, aby se jednomu mládenci obrátil svět vzhůru nohama, stačí málo. Světová válka a touha pomoci zraněnému kamarádovi. A pak pár milosrdných lží. Lží pro ,,dobrou věc". A jste polapeni v tom věčném kolotoči, ze kterého už nejde seskočit.
Velmi čtivá kniha s překvapivým koncem.


Tato četba je to pravé ořechové pro tmavé zimní večery. Sledujeme život zdánlivě divného a komplikovaného muže, který se musí vyrovnat se svou minulostí a pocitem, že nikam nepatří. Další ztracená duše, které nedokázal bohužel nikdo pomoci, protože si neuměl pomoci ani on sám. Depresivní ale pěkná četba. Škoda, že kniha tak trochu zapadla v přehršli jiných titulů.
