Žirka komentáře u knih
Ach jo. Tak povrchní zpracování by se hodilo na reportáž do časopisu, opravdu nerozumím, proč se to cpe do knihy. Jenže když je autorka sama sobě i odpovědnou redaktorkou (uvedeno v tiráži), tak se pak asi nemůžeme divit. Dvě hvězdičky pouze za ten nápad.
Moc dobré! Humor, nostalgie, ale i zděšení, že tohle jsme opravdu žili.
Já myslela, že u thrilleru se mám bát nebo být aspoň v napětí. Dobrá, tak to je psychologická novela. Za mě bohužel ne moc povedená, bez větší hloubky, zmatečná. Šance ale na autorovy lepší knihy v budoucnu je, psací potenciál určitě má.
Rodinná témata jsou na vlně. Zde určitá kvalita, přesto to se mnou nezacloumalo, snad až v úplném závěru nějaké emoce, dost jsem se do čtení nutila. Překlad vynikající.
Jo, tohle by mohlo děti bavit. Má to spád, napětí i humor. A krátké kapitoly.
Vynikající kniha. A ty fotky... k některým jsem se musela pořád vracet.
Ze strany 29 mrazí. Jinak velmi zajímavé. Doporučuji.
Vše podstatné by se vešlo do článku v časopise, ale protože chceme knihu na vánoční trh s módním tématem, pojďme ji za každou cenu natáhnout - jak obsahově, tak graficky. Nějaká jazyková korektura byla? Kde je avízovaný rozhovor s lékařem? Zkrátka se nestačím divit, co vše je možné vydat...a také, co všechno člověk koupí. Tím myslím bohužel i sebe.
Román? Mohl by být, a vynikající, díky tak silnému tématu. To by ovšem autorka musela zvolit jiné zpracování a prostředky. Promarněná šance.
Ukázka, jak může špatná grafika a redaktorská práce ponížit dobrý nápad. Tlusté modré písmo se špatně čte, text nahuštěný do nepřehledných odstavců, čtenář neví, kdy mluví tázaný a kdy autorka knihy. S obsahem se mělo pracovat úplně jinak. O nakladatelství CPress jsem si nikdy nedělala iluze, ale tohle fakt pokazili.
Několik silných příběhů. Aňuška! A pak další, které jsem přeskákala, protože mně nebavily. A označení, že je to román? Nechápu.
Škoda přeškoda, že chybí pořádná pointa. Samotný text není zlý, ale čekala jsem velkolepý závěr.
Po přečtení všech knih rozhovorů A. Palána se obávám, že se tento model už vyčerpává. Domnívala jsem se, že stěžejní téma - vztahy matek a dcer - půjde na dřeň, přitom bylo leckde vyjádřeno jen okrajově. Tentokrát tedy zklamání. Hodnocení pouze slovně.
Závěr mě přišel už moc na efekt, ale doslov autorky to zase napravil.
Není to úplně klasický cestopis, ale tipy na seznámení se zajímavou architekturou USA. Pokud tam vyjíždíte s dětmi, nadvakrát využijete. A "výšťava"? O tohle ochudit čtenáře by byla velká škoda, takže paráda, že nám autor tohle kouzelné slovo nezatajil.
Škoda, že ti, kteří text četli před vydáním, nebyli k autorovi více kritičtí. Mohla vzniknout solidní novela do 200 stran. Sama jsem četla poctivě půlku, druhou už jen rychločtením. Čas chci věnovat knihám, které mají vypovídající hodnotu někde jinde.
Bavilo mě to. Ale přemýšlím, zda tuhle knihu může přijmout (vůbec přečíst) starší generace, tedy ta, která je na internetu jen sporadicky. Za to generace třicátníků je jasná cílovka.
První polovina mně docela bavila, druhá mnohem méně a určité momenty mně přišly uhozené. Pokud bych měla porovnat s Prašinou, jak se nabízí v anotaci na obálce, tak tady není tolik napětí a text i děj je mnohem jednodušší. Doporučuji pro 5.- 7. třídu.
Nejsilnější je linka víry. Po Vránách, které dupkaly po povrchu, je Zahrada silná svým závěrem. Je o čem přemýšlet.
Hvězdičkovat nebudu. Se mnou se to nepotkalo. Paní Mandausová Marka Váchu obdivuje tak, že to rozhovoru ubližuje. Korektorka text četla?