Nejnovější komentáře
Život, nebo psaní? - Arnošt Lustig v rozhovorech, zamyšleních a literárních textech
„“Život není to, co chceme, ale to, co máme.
“Ženy jsou božská stvoření, bez nichž by svět byl pusté místo, jako kdyby z ráje udělali buldozerem smetiště.
“Motiv k psaní je všechno, co člověk prožije, co vidí, o čem slyší.
Kniha má podtext: Arnošt Lustig v rozhovorech, zamyšlení a literárních textech. A k tomu nemám co dodat. Ladislava Chateau vzpomíná na Arnošta Lustiga s jeho dětmi Evou a Josefem, ale i s manželkou Věrou nebo jeho přáteli. V knize kromě rozhovorů najdeme i ukázku Lustigovy tvorby nebo úryvky básní jeho manželky.
Autorka v knize hezky napsala, že Lustigovy knihy “plní v dnešní společnosti významný úkol: jsou důkazem existence lidského utrpení, které připravil člověk jinému člověku; člověk, který necítil bolest mučeného života… A mě nezbývá než souhlasit.
Je to krásná kniha plná hezkých vzpomínek a myšlenek, díky kterým pohlížím na spisovatele zase trochu jinak. Možná je to i tím, že autorku znám a můžu tak říct, že je to moc milá a sympatická dáma.“... celý text
— cornetka
Holky z Detroitu
„Kniha plná jazzu, čelenek a podvazkových pásů, krásných aut, Detroitu a rozvíjejícího se automobilového průmyslu, bourbonu, ale také silných osudů a touze po svobodě. Předvídatelné, ale naprosto osvěžující.“... celý text
— Kenan
Falešná lady
„Již podruhé jsem sáhla po knize této autorky a podruhé nezklamala. Naopak! Styl, kterým autorka píše, se mi opravdu líbí. Kniha se četla úplně sama, přesto dokáže vystihnout ducha staré Anglie a vy máte pocit, jako byste se v ní doopravdy ocitli.
Postavy vůbec nejsou ploché a hlavní hrdinka si mě okamžitě získala. Fandila jsem jí od prvních stránek do té absolutně poslední.
Zápletka je dobře vystavěná a moc se mi líbilo, že je kniha psaná ve dvou časových linkách. Ta forma jí velmi svědčí, kdy se postupně odkrývá minulost, která významně ovlivňuje druhou linku o 4 roky později.
Určitě knihu budu dál doporučovat a už se nemůžu dočkat, až vyjde další. :)“... celý text
— Shelzee21
Čtenářský klub osamělých srdcí
„Je to pomalé, poklidné čtení, někoho možná bude nudit, ale já tuto fialovou krásku řadím v rámci knih, které se točí kolem knihoven, knihkupectví, čtenářských klubů a podobně mezi ty nejlepší kousky, co jsem prozatím četla. Dávám si ji na stejnou úroveň jako mé milované KNIHKUPECTVÍ NA RIVERSIDE DRIVE.“... celý text
— Knižní střípky
Gothikana
„Co je na téhle knížce fakt skvělé, je gotická ponurá atmosféra. Mlha, lesy, vraždy, starý hrad...
Detektivní zápletka je ale slabá, nedomyšlená a hlavně na konci dost uspěchaná.
Osamělou školu daleko od civilizace bych zasadila spíš do středověku, než do moderního světa. Telefony, internet, moderní auta na gotickém hradě? Děkuju - NE.
A pokud vážně někdo považuje vztah Vada a Corviny za "romantický", mám trochu obavy o jeho duševní zdraví...
Ty jejich sexuální scény nejsou můj šálek čaje, možná je to i překladem, možná ne. Každopádně šly proti proudu, takže aspoň originální.
Ale bohužel jsem absolutně té jejich velké lásce nevěřila, ten vztah se nijak nevyvíjel, nebudoval...žádný hrad důvěry se postupně nestavěl...
A celkově mám na konci víc otázek, než odpovědí. Přesto moc nevím, jak to hodnotit jako celek. Čtivé to svým způsobem rozhodně je, obálka je super, ale nakonec je to jen další kniha, která promarnila svůj potenciál...“... celý text
— Lutzinka
Batoh, medvěd a osm kartonů vodky
„Ač v určité fázi mé "vlastní cesta do hlubin emigrantovi duše" dost otravovala, přece jen - tato kniha je něco!
(a to dost speciálně kvůli té cestě do hlubin duše - hledání bundy nebo důvody rodičů k emigraci by nebyla přidaná hodnota)
Dvě české poznámky:
- nesouhlasím, že by v roce 2007 se jih Čech tak nápadně blížil Charkovu 1990.
- rakouský baron Peter patrně nebude Karel Schwarzenberg, ač...mě to napadlo.“... celý text
— ZuzziŠ
Smrt na hostině
„Na styl páně autora jsem si musela zvyknout, protože si z našich předků dělá šprťouchlata. Mezi tím nám servíruje příběh o dostavbě hradu Roupova, hledání ukradeného relikviáře a honbě za Černým Fricem. Nechybí ani pár mrtvol a milostné eskapády pomocníka Božetěcha. Za mě nic moc.“... celý text
— babystar
451 stupňů Fahrenheita
„Knihu som mala požičanú z knižnice, ale určite si ju chcem kúpiť… je plná hodnotných filozofických zamyslení a úvah, je nadčasová a napriek krutosti (práca hlavného hrdinu a jeho kolegov vo mne vyvolávala úzkosť)…. ľudská.!!!“... celý text
— ZuzKul3
Smrt šumavského poustevníka
„já se na knihy pana Vondrušky vždycky těším. A tuhle řadu (kdybych si musela vybrat) mám o malinko raději.
Přes spoustu postav, kterými se člověk musí prokousat, je kniha jako vždy čtivá a super.“... celý text
— Kanimůra2
Omyl kronikáře Kosmy
„já jsem se v knize nenašla. Za mě to nemělo spád, šťávu“
— Kanimůra2
Napůl ztracený
„Cesta k tomuto dílu byla trnitá a ukrutně zdlouhavá, ale jsem ráda, že jsem vytrvala. Závěr příběhu se totiž opravdu povedl a četl se poměrně dobře od samého začátku.
Hlavní hrdina si prošel vývojem od emočního dna, kdy z něj čišela zášť a nenávist, až po lásku a smíření. Za to chování v úvodu jsem ho nenáviděla, ale musela jsem si uvědomit, že jeho šťastné momenty v životě se dali počítat pomalu na dny a během sekundy se stala jeho nejhorší noční můra. Trvalo dlouho, než byl ochotný se s tím vyrovnat, ale bylo to tam.
Dočkala jsem se i romantické linky, která byla oprvdu krásná, vztah se budoval a působil opravdově. Tuhle dvojici jsem si přála snad od momentu, kdy se setkali a díky jejich společným chvílím se děj vlastně rozzářil a nepůsobil jako jedna velká deprese.
Oceňuji, že se překladatel vrátil k označení průrva a na štěrbinu z druhého dílu se zapomnělo. Číst, jak hrdinové natáhli ruku ke štěrbině a vstoupili do ní bylo fakt divné.
Úplný závěr knihy je fakt doják, takže si připravte kapesníčky. Autorka vsadila na lásku až za hrob, ale napsala to tak dokonale, že to nepůsobilo nuceně, ale naopak jemně a popravdě jsem takový závěr nečekala. I jsem ocenila, že to nebylo rozhodnutí puberťáka, ale nechala postavu řádně dospět.
Třetí díl mohu opravdu doporučit, ale chápu, že se k němu mnoho lidí nedostane, protože číst první díl bylo utrpení a druhý z půlky také, ale když vydržíte, budete odměněni.“... celý text
— Vjeerus
Baron Trenck: Až na hranici pekel
„Kniha se moc dobře čte. Jako všechny knihy od pana Niedla. Za mě jsem nenašla nic, za co bych strhnout *“
— Kanimůra2
Hra o trůny 1
„Do knihy jsem se ponořila během chvilky. Spoustu postav jsem si rychle oblíbila, jiné mi leží nestrávení v žaludku do teď.
Konec knihy nás nutí rychle sáhnout po pokračování. Tak jdu na to.“... celý text
— Ivanka83
Peklo blízko nebe
„Fascinujúci a dojímavý príbeh o ľudskej túžbe po extrémnych zážitkoch a nebezpečenstvách, ktoré sú s nimi spojené. Osobný štýl písania autora spolu s jeho schopnosťou prepojiť fakty s emocionálnou hĺbkou robí knihu zaujímavou a pútavou. Napriek niektorým kontroverziám a kritickým ohlasom, najmä čo sa týka subjektívneho pohľadu, táto kniha ostáva dôležitým príspevkom k literatúre o horolezectve a ponúka dôležité lekcie o ľudských limitoch, odvahe a tragédii. Pre milovníkov prírody, hôr a dobrodružstiev je to povinné čítanie, no kniha si zaslúži pozornosť aj širšieho publika pre svoje zobrazenie ľudských rozhodnutí a chýb v extrémnych podmienkach.“... celý text
— Evaho73
Hodinářův trik
„Moje stálice na detektivním nebi. Lincoln a Amélie znovu rozjedou boj o odhalení pachatele, ale i o nejen jejich život. Tentokráte padají obří jeřáby, a čert ví, co je za tím. Přibývají mrtví, ale také stopy, které vedou k cíli. Dramaticky komplikovaný závěr vše jistí. Mohl bych leccos zkritizovat, avšak nebudu a raději si s radostí počkám na další díl.“... celý text
— čef
Nový měsíc
„Tak jsem se po několika týdnech rozhodla pokračovat ve znovu přečtení série Stmívání. Řekla jsem si, že už jsem připravená na další dávku sebetyranie. A světe, div se, tenhle díl mě bavil mnohem mnohem víc a utrpením byl pro mě až na konci. A bavil mě víc určitě díky Jacobovi. Čtvrtý díl jsem totiž nikdy nedočetla. Důvod? Protože jsem byla "tým Jacob". Tímhle dílem jsem si připomněla proč. A tak jsem nadále "tým Jacob". Ovšem už trochu jinak.
Edwarda nemám ráda a upřímně mi přijde hrozně nudný. Taky proto se mi tenhle díl četl tak dobře oproti prvnímu. Nudný Edward je aspoň na dlouhou dobu ze hry. Zkrátka scény s Bellou a Edwardem mě tak hrozně nebaví a jsou pro mě spíš depresivní - prostě spolu jsou, ale je z toho cítit ta nesmrtelnost - ale hrozná nuda. S Jacobem je všechno takové radostnější a... živější. Jak Bella sama zmiňuje - on je takové slunce. Jenže ani Bella není moje oblíbená postava, takže "tým Jacob" jsem v tom smyslu, že ho mám mnohem raději, ale Belle bych ho stejně nepřála, nebo spíš Bellu jemu. Každopádně Bella je s Jacobem a bez Edwarda taková víc samostatnější a víc umí přemýšlet sama za sebe než když je s Edwardem. Já prostě ten jejich vztah nebaštím. Tu velkou nepřekonatelnou lásku tam prostě necítím. A kor když to Bella totálně zabije tím (po tom, co tam kvílela a umírala po Edwardovi, jak ji hrozně chybí a nedokáže bez něj žít), že odmítá svatbu? To jako vážně? Vzhledem k tomu, jak bez něj byla nešťastná bych čekala, že tohle je jeden z jejích největších snů (jasně, nudit se do nekonečna je ten největší sen)? Takže cože?
Ale zase jak ty dva nemám ráda, myslím si, že se k sobě i hodí a vlastně chápu ty jejich pocity. Nejdřív jsem si říkala, jak je to přehnané a kýčovité, ale ono je to vlastně dost pravdivé. I já se cítila takhle bezmocně a zoufale u své velké první lásky. A teď, kdybych nějak ztratila svého manžela, bych se taky cítila jako tělo bez duše a asi by mě jen tak někdo nedokázal vrátit zpět do života. Jen tedy nevím, jestli je tohle čtení úplně dobré pro právě teenagery, co se s bolestí z první nebo z velké lásky, potýkají. Přece jenom, Bella dělá vše možné, aby jen slyšela Edwardův hlas...
Ke konci jsem zas byla hora zuřivých blesků. No prostě Edward a jeho chování mě dokáže vytočit... Myslela jsem, že se hned vrhnu na další díl, protože si upřímně vůbec nepamatuji, o čem vlastně je, ale... Musím si dát asi trochu pauzu, jestliže mě zase čeká velká dávka Edwarda a Belly. Nevím, proč mi tak strašné vadí a nudí, ostatní Cullenovi mám ráda... Prostě mi na jejich vztahu něco nesedí... Ale chci sérii dočíst do konce, protože ta část, co jsem nedočetla před těmi víc jak deseti lety, mě momentálně dost zajímá, třeba mi to i ukáže, že být upírem není zas tak nudná záležitost.
Minule jsem myslím dala tři hvězdičky, proto teď dávám čtyři, tenhle díl se mi četl o dost lépe, rychleji, bavil mě, pořád mě zajímalo, jak to bude pokračovat, takže jsem knihu přečetla na dvě zhltnutí.“... celý text
— Satyrka
Hana
„Už jsem si zvykla, že Alena Mornštajnová píše knihy na velmi ponurém pozadí s tragickými příběhy postav. Kniha je nesmírně čtivá a těžká. V komentářích níže jsem četla, že ji někdo četl jako povinnou četbu, což mě potěšilo. Hrůzy popsané v románové podobě české spisovatelky tak mohou přispět k vědomí a snaze, aby se toto již nikdy neopakovalo. Doporučuji.“... celý text
— Mi-šu-le
Temná krev
„Průměrná série, kterou brzy zapomenu..
Přitom myšlenku má svět Ledové krve výbornou.. Systém magie - ohnivých a ledových je nápaditý, mytologie okolo je také zajímavá, příběh není špatný a postavy jsou celkem sympatické... tak kde je chyba??!
Prostě za mě jsou knihy vystavěné na pevném, dobrém základu, ale celou tuhle tíhu neunesou..
Je to přeplněné zbytečným myšlenkovým balastem hlavní hrdinky, díky němuž se chvílemi stává až nesympatickou, a také hromadou zbytečné vaty místo důležitých informací...milostý trojúhelník nefunguje, tak ho sama autorka brzy zarazí, nemusel tam hlavně vůbec být, sráží úroveň a hlavní hrdina v něm nepůsobí jako ta lepší volba.. a tím se dostávám k tomu, že vedlejší postavy jsou lepší než ty ústřední a je škoda, že nedostaly víc prostoru.. bylo mnoho příležitostí rozjet jejich příběhy a když už se tak náhodou stane, zůstanou na konci neuzavřené s otazníky - velká škoda.. celkově na mě posledních cca 60 stran působilo dost chaoticky... epilog zbytečně dlouhý, ztratil šmrnc.. a také bych ocenila vysvětlení některých věcí ohledně schopností hrdinky na konci knihy... ...
Ano, je mnoho horších a zkaženějších sérií, ale tohle mělo být dobrý.. mohl to být parádní mrakodrap místo rozpadajícího se baráčku.. základy na to byly..“... celý text
— denniys
Odhalený vesmír 1
„Inteligentní, zběsilé, eruptivní, místy až moc akční a až moc mrtvol. Za mě tomu chybí jakýkoli přesah, ale zas si nepamatuju, kdy naposledy jsem přečetl 200 stran v kuse, protoze jsem se od té knihy nemohl odtrhnout. Postavy podivné. Pro mě překvapivě tady vidím mezihvězdného pokračovatele Schizmatrixu. Tou kyberpunkovostí, plesnivostí, chimeriky, triumviráty a revolucemi. Na rozdíl od Sterlinga je tohle "přímočará" jízda.“... celý text
— R47
Skleněný muž
„Skvělá kniha, přečtena za dva dny, četla se sama. Napínavý konec, skvělá zápletka. Těším se, jak Leo oddělení bude pokračovat.“
— Nikol2110
Nebezpečné sny
„Těšila jsem se na pokračování této série a zklamaná nejsem.
Vyděračství sloupkařky tajemné tety Cornelie svede dohromady její asistentku Maggie a soukromého detektiva Sama. Ona má dar na lucidní sny, on tomu nevěří. Přesto spolu jedou do Burning Crove najít nejen vyděrače ale i "Cornelii".
Jsou jako oheň a voda, noc a den. Přesto i přes vyšetřování případu cítí i pouto k tomu druhému.
Má to spád, má to vtip, detektivní zápletku i romantiku. Já si knihu prostě užila.“... celý text
— moudivlacek
Ohnivé křídlo
„Velmi příjemné čtenářské překvapení, protože si ani nevybavuji, že bych tuhle knihu kupoval a co mne na ni zaujalo. Bylo to takové krásné pohlazení o touze chlapce lítat a až kam ho to zavedlo. Celé se to rozehrává na pozadí historických událostí a přináší i svůj pohled na život v Sovětském svazu. Konec jsem tak nějak začínal na posledních 50 stranách tušit, ale přesto zasáhnul dostatečně, abych na knihu vzpomínal.“... celý text
— Pan_Skala
Krev Pradávných
„Jestli jste byly ve Stmívání tým Jacob tak pořádně zbystřete, přichází Vlkoš Kiernan, sexy alfa samec, který vám rozpumpuje srdce až vám zvlhnou kalhotky.
Jsem ráda, že Solis dává šanci začínajícím autorům a že sem mohla příběh číst jako rukopis a tak trochu do Monči ťuknout ať do toho jdou, protože s touto autorkou na stopro nesáhnou vedle.
Kiernanovi byla předurčena Jessica, jenže něco se asi muselo pokazit, vždyť ona je člověk. Ale to ho přece neodradí, pro něj to bude výzva, aby si získal její srdce.
Jessica byla skvělá, svá a pro ránu, či tvrdé slovo nešla daleko. Tuhle zrzavou kočku si taky zamilujete.
Ty jejich slovní přestřelky neměli chybu. A když to pak mezi nima začalo jiskřit , no malém mi lehl popelem celý byt.
Autorka píše velmi poutavě, ta si mě tak zaháčkovala, že má novou velkou fanynku. V knize sem nenašla žádná hluchá místa a všechny sem si zamilovala. Vlastně bych se vůbec nezlobila, kdyby nás autorka vzala znova do této smečky, vždyť tam je tolik skvělých postav, který by mohli vyprávět svůj příběh.
Příběh doporučuju na milión procent .
A já se těším až vyjdou její další skvosty, až se opět ponořím ať už do Dávných duší, které za chvíli budou vycházet, či snad do Ve víně je pravda a přenést se do slunné Itálie.“... celý text
— Moniska2410
48 zákonů moci
„Mi se kniha líbila. Ne do poloviny, ale celá. Ano, něco je v ní uvedeno extrémní, ale čtenář si z toho odnese to, co potřebuje. Myslím, že trochu “šoku u této knihy není na škodu, alespoň Vás udrží v bdělosti.Navíc každý jsme jiný a máme jiné životní zkušenosti, tudíž co je pro jednoho extrém, je pro druhého jen zajímavost k tomu, co již zná a pro třetího něco, co úspěšně praktikuje.
P.S. - Také si myslím, že kniha mohla být vydána v kvalitnějším vydání s ohledem na know how v ní obsažené.
#prvniprectenaknihavzari2024“... celý text
— Lily101
Ohař a liška
„Líbí se mi že autorka z Tempest neudělala Terminátora. Ona si to o sobě sice myslí, ale brzo zjistí že to tak není. Začátek byl sice akční, ale nějak to nebylo ono. Co si budeme, dokud se neobjevil Lišák, nemělo to tu správnou jiskru. Jako začátek série skvělé, máme plno otázek a skoro žádné odpovědi. Jsem zvědavá co na nás autorka dál chystá.“... celý text
— Holubka
Taneční hodiny pro starší a pokročilé
„Dnes má svátek Bohumil. A když jsem slyšel o tomhle díle a že je napsané jednou větou, tak jsem si ho zakoupil a během dnešního večera celé přečetl. Upřímně a stručně: jedno souvětí, monolog pamětníka, který vypráví o všem možném jenom snad ne o tanečních hodinách. Myslím že téma močení je zde vícekrát než tanec. Ale rozhodně kuriózní česká knížka (od ještě kurióznějšího spisovatele), která se nevidí jen tak každý den.“... celý text
— Aleshgang
Železný polibek
„Vlastně nemám ráda série - přesto mě pořád láká číst si o Mercedes, tak podivně silné bytosti, umanuté a se srdcem na pravém místě. Tento díl byl mnohem bolavější, zlo mělo spoustu tváří, a některé dokonce i navenek příjemné. Vyjasnilo se pár věcí, některé zatemnily. Je ale zvláštní, co všecko Mercedes zvládne, aniž by se jí u toho povedlo umřít - podivují se nad tím i ostatní postavy, a to nejen v tomto díle. To, jak se jí daří utíkat hrobníkovi z lopaty, musí být dáno nějakými speciálními schopnostmi, o kterých zatím neví ani ona. Rozhodně pokračuju v sérii, i když jsem na začátku psala, že je nemám moc ráda - asi udělám výjimku:)“... celý text
— nicandra
Čtvrté křídlo
„Drobná odhodlaná hrdinka, draci, smrt na každém kroku a draci, sexy hrdina a draci! Potřebovala jsem vytáhnout z čtecí krize, pouta mezi draky a jezdci, ale i jezdci navzájem, byly přesně to, co jsem potřebovala. Pročtená noc uprostřed týdne ovšem nebyl ten nejlepší plán, ale copak se dá Xadenovi a Violet odolat? Skvělý příběh, dobře vystavěný svět, spousta vztahů, milostná linka a draci. A poslední strana... věděla jsem to! Musela jsem do knihkupectví pro další díl! Podzim, čaj, deka a Čtvrté křídlo je rozhodně kombinace, kterou můžu doporučit!“... celý text
— Petass
Povídky o ženách
„Tato edice mě naučila číst povídky, ale v této sbirce bohužel žádná trefa do černého.“
— Slůník
Patříme k sobě
„Bylo to slibné, ale postupem času, jak jsem četla dál a dál, jsem byla čím dál tím víc otrávenější. Eleanor se chová jak děcko, místo aby čelila svým problémům, tak utíká, fňuká, jak ji dohání její minulost, ale přitom s tím nic nedělá. Pak ta rádoby detektivní/thriller linka, jako kdyby autorka nevěděla, jakému žánru se chce věnovat a která je až přitažená za vlasy. Alespoň trochu uvěřitelný by to být mohlo. Líbil se mi spor z hornické minulosti, který je dle skutečné události.
První kniha autorky byla mnohem lepší, případnou další nejspíš vynechám. Chtěla jsem dát tři hvězdy, jenže aby to bylo fér vůči předchozímu dílu, jsem na dvou (a vlastně to odpovídá i mému popisu).“... celý text
— leny.wood