Nejnovější komentáře

Dračí brána

„Tak tohle mne bavilo, příjemné, čtivé, moc fajn.“
— M.C.SMITH

Otevřený hrob

„Tato kniha se moc povedla dala se dobře číst“
— Luigi1

Kniha krve

„Série originální, ale něco mi v ní chybělo. knihy jsem pčeřetla a docela jem si to i užila, ale že bych byla nějaká úplně odvařená, to se říci nedá. Takové normální čtení, které nenadchne a ani neurazí. Jsem ráda, že jem knihy přečetla, ale znám jiné, které si přečtu raději.“... celý text
— M.C.SMITH

Moře nestvůr

„Percy má nového bratra kyklopa Tysona za kterého se ze začátky stydí ani Anabeth ho nemusí jdou společně zachránit Satyra“
— Luigi1

Živá minulost

„Hodně mě mrzí, že čím více tuhle sérii čtu, tím méně mi jsou sympatické postavy. Hanu jsem přestala mít ráda už v předešlém díle a u Davida už taky vidím nějaké praskliny. Ve většině knih jsou pro mě postavy ústřední, když mi nejsou sympatické nečte se mi kniha dobře. Nicméně kdybych pominula tento svůj osobní problém, tak kniha je jednoznačná pecka! Jakože opravdu od začátku do konce jsem byla napnutá, jak kšandy. Autorka prostě umí držet čtenáře v nejistotě a chystat pro postavy pořádné zvraty. Děj opravdu rychle odsýpá a i když to někdy působí, že se tam toho děje moc, v konečném důsledku Vám to prostě nevadí. Pachatel vraždy byl pro mě šok. Tipovala jsem asi všechny, ale ne zrovna jeho. Do děje také přibyly i politické hry a už jenom ten důvod a další otevřený konec mě lákají na další díl. Určitě jestli si máte v plánu knihu přečíst doporučuji nejdříve přečíst i předchozí díly. Autorka dost odkazuje na minulost a určité věci, které ví čtenáři předchozích dílů. Proto, aby jste měli z knihy nejlepší možný požitek je dobré znát všechny předchozí souvislosti. Děkuji za možnost si přečíst další díl @veronikamartinkova“... celý text
— monikasbookclub

Osiřelo dítě

„Já jsem byla docela spokojená. Baví mě antologie s určitým tématem, které si každý autor pojme po svém. A když je to ještě k tomu horor, tak to platí dvojnásob. Tady byla většina povídek OK, nelíbily se mi jen dvě a některé byly velmi dobré. Zejména Malézmrtvýchvstání bylo velice originální a dobře napsané dílko. Takže fandům hororu můžu jen doporučit.“... celý text
— Mngwa

Hříšně provinilá

„Jsem zvědavá, jak se to cele rozlouskne... Aby člověk měl hned všechny dily u sebe“
— nikca3882

Temná harmonie

„Za me je cela serie pecka. Tady jsem se dokonce i zasmala. To, ze bylo vic peprnych casti mi ani nevadilo, nebyli nejak extra dlouhe a prece Callie je sirena. Tak se nedalo nic jineho cekat. Pribeh byl propracovany a i zaver se mi libil. Za mne skvela serie.“... celý text
— Ticiana

Muži ve zbrani

„Fantastická kniha z Úžasné Zeměplochy s obrovským kulturním a hlavně morálním přesahem. Chemie postav funguje dokonale, detektivní příběh je napínavý, přechod od Sherlocka Holmese k Noir detektivce v kombinaci s honičkou a přestřelkou à la divoký západ, senzace. Dějové a vztahové linie mě fakt bavily, Potroublo s Navážkou, Elánius s Havelockem, Karotka se všemi..., Tračník a Nóblhóch jako kontrolor ve zbrojnici. A pak jsou tady ty silné momenty, které dokreslují charakter mých oblíbených postav, když zjistíte jaký pokoj má Samuel Elánius, co dělá se svým žoldem, jak dlouho mu vydrží boty nebo v jaké spí posteli, tak prostě musíte zamáčknout slzu. "Nemohu, vám to dovolit, kapitáne. To by byla vražda," ..klink, cink... "Vy by jste mě zastavil, že?" "Ano." ...cink...cink Elánius maličko pootočil hlavu. "Zabil Anguu. To pro vás nic neznamená?" ...cink...cink...cink...cink... Karotka přikývl. "To ano." Ale osobní, to neznamená vždycky totéž co důležité." Kantůrkův překlad vyzrál jako Jimkin Bearhugger's Whiskey a drop before ye go, aged 8 minutes. Dal bych si kapku té Medvíkovy.“... celý text
— Blochin

Chaos v míru

„Po kralech, jsem si nebyla jistá, zda se mám do této série pouštět. Ještě, ze jsem to zkusila. Autorcin styl psaní je jedinečný . Super“
— nikca3882

Hněv kejklíře

„Dobrý příběh, Killiana jsem si oblíbila již v prvním díle :)“
— nikca3882

Výkřik do ticha

„Neuvěřitelné, běsnění je stejně zajímavé jako králové! Zajímavé propojení obou serii, super“
— nikca3882

Mezi dvěma ohni

„Autentická detektivka z českého prostředí, podaná velmi neokázale, se znalostí problematiky, bez zbytečného patosu, s přesvědčivými reáliemi, zkrátka tak, jak to Goffa umí. Hlavní postava Miko je sympatickým vypravěčem neveselého příběhu o hledání okolností, které dohnaly k sebevraždě jeho starého kamaráda. Ve vyprávění se tu střídají témata vydírání, lobbingu a vlivu na politiky, zneužívání svěřené pravomoci a "podnikatelů z devadesátek". Příběhem se prolíná i začátek vztahu Mika s Terezou a velmi milým je svérázné osvojení opuštěného psa. Třebaže ze závěru dýchá beznaděj, je vše o to realističtější, čtivější. Celkově jsou knihy s Miko Syrovým ze života.“... celý text
— Mabie

Šepot mrtvých

„Autorka má jedinečný styl psaní. Občas je to až moc zvrhle.. Ale když si na to člověk zvykne, příběh oceni.“
— nikca3882

Malum – část první

„Pokračování série, nemůžu se rozhodnout jestli lepší než Bishop s Maddison..“
— nikca3882

Malum – část druhá

„Zvraceny příběh, člověk se nikdy nenudi a neví, co má čekat. Hlavne, ze to dopadlo, jak nejlepe ke situaci mohlo“
— nikca3882

Ďábel a světice: Část první

„Dobre čtení, člověk si na autorcin styl musí zvyknout .“
— nikca3882

Ďábel a světice - část druhá

„Zamotané do poslední chvíle.. Ale autorka umí pekne psát, zaujmout.“
— nikca3882

Zbořené zámky

„Krátké ukončení série“
— nikca3882

Modrá jako naděje

„Začátek je nadějný, ale postupně se z toho stává víc a víc červená knihovna. Pohádka pro velké holky. Kdyby bylo více reality a méně mouder a gramatických chyb, bylo by to na více hvězdiček.“... celý text
— Eva03

Anna O

„Zajímavý tajemný příběh, který nám je vyprávěn z více pohledů, rozhodně zaujme už svou anotací. Začátek příběhu má pomalý rozjezd, ale tak před polovinou knihy to začne nabírat zajímavě na obrátkách. Ben má nějaká svá tajemství a díky velké sledovanosti případu (Anna pochází z bohatší rodiny), nemá nic moc jednoduché. Co mě bavilo, tak musím vypíchnout záznamy z Annina deníku a taky lékařské zprávy, kde se člověk naučí něco nového. Bohužel finální rozuzlení mě celkem zklamalo :(. Anna O je je za mě průměrný thriller, který má ale zajímavý námět, takže pokud máte chuť se vrhnout na lékařské prostředí, jukněte na to.“... celý text
— terryaknihy

Vinice ve Francii

„Již 10. díl oblíbené romantické série nás tentokrát zavádí do slunné Francie. Já teď ale upřednostnila audio podobu a myslím, že díky tomu byl příběh příjemnější. Znovu se setkáme s milou Hattie, která se živí připravováním svateb. Když se jí naskytne příležitost uspořádat svatbu pro její sestřenici, neváhá a odlétá na dva měsíce do oblasti Champagne. Pravdou je, že příběhy od Caplin si vybírám, když chci něco nenáročného. Po romantice už tolik nesahám, ale její umění přenést čtenáře do příběhu, je naprosto dokonalé. Při čtení se dozvídáme něco o historii vinice a zároveň se prostě vaří a jí! Kdo by to nemiloval. Hattie mi přišla trochu moc tvrdohlavá a ohledně bývalého přítele velmi naivní, ale Luc..!! To byl chlap na pravém místě. Chci říct v knize, že jo… :D Byl pro Hattie takovým průvodcem a líbilo se mi, jak se lehce tahle romantická linka line. Co mě ale velmi překvapilo, byl konec. Ta historická zápletka mi u knih Caplin vůbec neseděla, ale inu, každý někdy přijde s něčím neočekávaným :D. Pokud máte chuť na příjemný, čtivý, předvídatelný a romantický příběh plný dobrého jídla, zkuste Vinici ve Francii. Za mě ještě uděláte líp, když sáhnete po audiu s hlasem Veroniky Lazorčákové, je to skvost!“... celý text
— terryaknihy

Přeplněný hrob

„Ze série jsem četla jen tento díl. Popis života v oblasti jihozápadní Francie , velký prostor má gastronomie , gurmánství, trochu lásky a na okraj vyšetřování dvacet let staré vraždy spojené s teroristickou organisací ETA. Víc psát nebudu, přečtěte si a utvořte vlastní názor.“... celý text
— Péťa1950

10 % člověka

„Doporučuji. Jít na operaci, vzít si pilulku a mít to vyřešení, to je většinou to, co lidé chtějí. V realitě levnější, ale pracnější alternativy existují a jsou asi mnohem účinější. Autorka naznačuje plno souvislostí se stavem mikrobiomu, odkazuje se na plno výzkumů, bohužel konkrétní odkazy ke zkontrolování chybí. Škoda, zvyšilo by to důvěryhodnost. Nicméně argumenty, vývody, které předkládá dávají smysl, jsou pro mě důvěryhodné. Kvalita mikrobiomu do značné míry závisí na tom, co jíme. A tam je kladná vazba. Co jíme ovliňuje, jaké mikroby živíme a ty ovlivňují na, co máme chuť. A kvalita mikrobiomu také závisí na tom, jestli jsme byli porozeni přirozeně, jestli jsme byli kojeni. A jestli a jak často jsme byli na antibiotikách a jakých. Vypadá to, že mikrobiom ovlivňuje naši váhu, naši psychiku, naši imunitu, naše zdraví. Kolik lidí vnímá antibiotika jako velmi sporný lék? Nemyslím tím zvyšování odolnosti bakterií. Myslím tím, kolik pacientů je si vědomo, kolik lékařů upozorňuje, že antibiotika sice zachraňují životy, když už není jiná možnost, ale taky způsobuje mnohé problémy do budoucna (výzkumy co vše stále asi běží, něco už je jasně, něco méně), protože redukuje mikrobiom. Mimochodem pověra o čím lepší/větší hygieně, tím lépe. Jsou už výzkumy na tom, že po císaři by se měli na dítě přenést mikroby z pochvy matky. Probiotika jsou spíše placebo krom těch kvalitnějších a jen v době krátce po antibiotikách nějaký malý vliv mají. A kdo slyšel o transplataci stolice? Kniha dává indície, že mikrobiom stojí za většinou moderních zdravotních problémů, resp. užívání antibiotik, porodů císařským řezem, nekojení, výplachy žaludku, přílišná hygiena, příliš zpracované potraviny bez vlákniny (i doma omezte odšťavňování, mixování, více zeleniny než ovoce). A dává naději, že některé problémy se mohou zmírnit po zlepšení stavu mikrobiomu, třeba i transplantací stolice (je ale velký problém najít nějakou ucházející, 95% lidí, co si myslí, že jsou zdraví, jsou nevhodní). I zde platí, čím dříve, tím lépe. Některé změny ze špatného mikrobiomu jsou trvalejšího rázu. Kdybych měl zdůraznit něco tak: Jen císař v nejnezbytněšjím případě a pak přenést mikroby z pochvy matky na dítě. Kojení co nejdéle, nejlépe roky, zvláště po císaři. Antibiotika (výplachy žaludku/střev) v nejnutnějších případech a když tak kvalitní probiotika s nimi, po nich (jindy nedávají prakticky smysl, jsou příliš slabé). Obeznámit se s metodou transplantace stolice a posledních výsledků ohledně mnoha nemocí chronického typu zažívacího ústrojí, ale i autismu, alergie, obezity...“... celý text
— vladku

Ludwig van Beethoven

„Nádherná kniha a zároveň umělecké dílo mladé výtvarnice a malířky Veroniky Bílkové přibližuje život a dílo tohoto skladatele. Knihu napsala i ilustrovala, je to vlastně její Diplomová práce, kterou se rozhodlo nakladatelství Verzone v roce 2020 vydat jako knihu. S knihou se dá krásně pracovat, zastavit se po přečtení odstavce a pustit si Bethovenovu skladbu, vyzkoušet si malbu špachtlí - kterou je celá kniha ilustrována, zamyslet se a snít... zaposlouchat se do tónů, zahledět se do obrazů.“... celý text
— ma_Run_ka

O rodičích a dětech

„Je velice zajímavým koncept udržet celou knihu v časovém úseku jednoho odpoledne. Pro občané či milovníky Prahy to muselo mít přidanou hodnotu, když věděli, kudy postavy procházeli. Příběh vedený mezigeneračním dialogem byl nápaditý a dokázal čtenáře vtáhnout do děje natolik, že mohl imaginárně sedět společně s otcem a synem. Nicméně i přesto mne kniha příliš nezaujala, v dialozích jsem se občas ztrácela nebo přestávala vnímat, když se delší dobu řešilo pro mne nezáživné téma. Na film se kouknu spíš, abych spatřila jiné zpracování tohoto příběhu, ale znovu se ke knize nevrátím.“... celý text
— ellypusik

Zkrátka se zamilujte

„Jsem jediná, kterou tam vytáčí ten překlad jména Frankuše? Odkládám.“
— iva2423

Knihonoš

„Příběh Carla Kollhoffa, staršího pána, neobyčejného Knihonoše z knihovny U Brány a jeho malé (devítileté) kamarádky Charlotty (která si říká Šaša). Jejich setkání přinese neobyčejné zážitky, povídají si spolu a svými myšlenkami i nápady jeden druhého obohacují. Pomáhají také svým přátelům (kterým nosí knihy) překonat smutné chvilky, radí jim nejen ve výběru knih... Kniha o přátelství, lásce ke knihám, také o tom, co čtení knih přináší. Jedna z mála knih, ve kterých se čte krásně "mezi řádky". Spousta moudrých myšlenek, krásných situací, také zklamání, smutek a bolest...“... celý text
— ma_Run_ka

Algoritmus lásky

„Svižná severská detektivka, v níž se čerstvě osmnáctiletá Ella snaží dokázat, že její otec Erik, špičkový programátor, nespáchal vraždu, za kterou byl odsouzen a kvůli níž teď sedí ve vězení... Vyprávění mě do sebe na začátku hned vtáhlo, kapitoly jsou krátké, věty taky, všechno se valí kupředu, má to tempo, má to švih... Postupně mi ale připadalo, že knížka jednak trochu naplňuje všechna klišé severské detektivky - citově otupená hlavní postava, policajt mající problém s alkoholem, drogami a gamblerstvím, drsné vraždy, poněkud zvrácený sex, bizarní postavy, jednak že všechno se vyřeší až moc snadno, v příběhu mi chyběly nějaké odbočky, nenadále vzniklé problémy a komplikace, nějaké větší rozvětvení příběhu, větší košatost... Myslím, že ten, kdo nemá se žánrem moc velké zkušenosti, nebo ten, kdo touží po nějakém nepříliš komplikovaném čtení třeba na dovolenou, by mohl být spokojen, ale těm, kteří by čekali něco nového, neotřelého, propracovaného, skutečně překvapivého, tahle knížka podle mě přinese spíš zklamání... Jedná se o první díl volné série Vyděděnci, a upřímně úplně nevím, jestli mě ty další díly budou zajímat, spíše asi ne... Hodnocení: 3,75 * z 5 *“... celý text
— markej

Dál nechoď!

„Dobrá detektivka. Sice příběhu něco chybělo, ale zase se to odehrávalo ve Svatém Janu pod Skalou, Plzni, Berouně... takže za mě hvězda navíc a máme tu plný počet.“... celý text
— J0hn