Audrina
komentáře u knih

Kniha pro mě osciluje někde na pomezí tří a čtyř hvězdiček. Je skvělé, že nám události Vietnamu zprostředkovala vietnamská autorka, ale měla jsem tak trochu pocit, že to celé klouže po povrchu. V knize se často dovídáte o děsivých věcech, ale příliš to s vámi nedělá...a to je škoda.


Velice zajímavá kniha, která mi přinesla spoustu zajímavých faktů, které jsem vnímala úplně jinak. Pokud patříte ke skupině lidí, která chce věřit, že lidstvo není tak špatné, jak si myslíme, určitě je to čtení pro vás


Knihu neděle odpoledne jsem přečetla za neděli, tak čtivý příběh je. Vlastně mě to nepřekvapilo, Hanišová psát umí. Stejně jako u jiných jejich titulů ale trochu bojuju s tím, že konec a celkové vyvrcholení mě úplně neuspokojilo. Nevím proč, ale prostě mi tam něco chybělo.


Musím říct, že celý příběh byl moc hezky sepsaný. Toma mám jak herce velice ráda a i jako spisovatel má bezesporu talent.
Jednalo se o příjemný vhled do hereckého světa


Kde se vlastně v člověku bere zlo? A jaktože není nikdy potrestáno? Přesně tyhle filosofické otázky vám naskočí po tom, co knížku dočtete. Smutné je, že na ně nenajdete odpověď.
Myslím si, že je důležité, aby podobné příběhy vznikaly a trochu mě mrzí, že se knize nedostalo víc pozornosti. Je totiž skvělá a neskutečně mrazivá. Zvlášť když si člověk uvědomí, že se vše skutečně dělo a většina viníků nebyla nikdy potrestaná


Musím přiznat, že jsem se s Emmou docela prala. Počet stránek sice není moc velký, ale mě příběh vůbec neutíkal, přišlo mi, že většinu času se nic moc neděje a děj se nikam neposouvá.
Postava Emmy mi navíc byla celkem nesympatická


Knihy od Adlera-Olsena mám ráda, musím se ale přiznat, že tenhle díl mi přišel o něco slabší. Nějak jsem se nedokázala pořádně začíst a spoustu věcí mi přišlo nelogických.
Pořád je to ale nadprůměrná detektivní série.


Oddechový příběh, který neurazí, ale ani jinak zvlášť nenadchne. Čtení jsem si užila, ale Jojo to umí i lépe


Tahle cesta tě zavede tam, kam si přeješ jít.
Útlá knížečka o potřebě velké laskavosti s dickensovskou poetikou. Nejsmutnější je, že hrůzy v církevních řádech, které se v příběhu řeší, nejsou záležitostí starou sto let...ještě smutnější je, že se skuteční viníci nikdy neomluvili.


Přidávám se do skupiny čtenářů, která byla z příběhu nadšená. Autorovi se velice dobře podařilo zachytit atmosféru první republiky a předválečný Zlín. Úplně mě to nalákalo se nejen do Zlína vypravit, ale přečíst si něco víc i o samotném Baťovi.
Je pravda, že celé to bylo možná až moc pohádkové, ale proč ne


První dva díly jsem si užívala, třetím jsem se ale vysloveně trápila. Alina mi přišla nesnesitelná a celé to bylo takové zbytečně zrychlené. Určitě bych ocenila víc Temnyje, takhle čtenář neměl moc šanci zjistit, co za jeho chováním a rozhodnutími vlastně stojí.


Vnučka byla moje první setkání se Schlinkem a nejsem si jistá, zda mi autorův styl sedí. Příběh je napsaný nesmírně čtivě, zároveň mě ale neuchvátil natolik, že bych měla potřebu po knize neustále sahat.
Myšlenka v knize byla zajímavá, ale za mě se s ní mohlo pracovat o něco lépe


Po přečtení některých komentářů jsem se trochu bála, jak na mě kniha bude působit. Musím ale říct, že mně se celý příběh líbil moc. Opravdu jsem ocenila, jak autorka vykreslila pocity a myšlenky hlavní postavy.


Kniha, kterou jsem v knihovničce měla asi tři roky a konečně na ni došla řada. I přes poměrně velkou délku jsem příběh zhltla za dva dny a musím říct, že jsem si ho neskutečně užívala. Příběh hraběte, který 40 let nemůže opustit jeden hotel...velice se mi líbila poetika celého příběhu a všechny postavy mi přirostli k srdci


Pokud něco Alena Mornštajnová umí, tak psát o rodinných tragédiích. Některé z nich jsou banální, některé z nich mnohem významnější. Nejnovější dílo rozhodně řeší tu druhou skupinu. Běhá mi mráz po zádech při představě, jaké hrůzy se za zavřenými dveřmi mohou dít...s tichým souhlasem toho nejbližšího okolí.


Druhý dál má rozporuplné hodnocení, já se ale přiznám, že mě bavil. V rámci svého žánru se určitě jedná o fajn oddechové čtení


V rámci doplnění své znalosti klasiky jsem sáhla po jedné nejslavnějších knih ruské literatury. A musím říct, že si nejsem jistá, zda jsem dostala to, co jsem čekala. Příběh je nesmírně dobře napsaný a určitě oceňuji kvalitu celého díla, asi jsem ale čekala trochu něco jiného


Krátká novelka, která nás zavede do období první republiky a doby šantánů. Štifter psát umí, takže jeho příběhy jsou vždy dobrou volbou


Zajímavý náhled do oblasti a tématu, které v rámci v Česku dostupné literatury není moc dostupné. Pro udělení plného počtu hvězdiček by kniha potřebovala několik zásahů editora, ale ve své podstatě se jednalo o velice zajímavé čtení


Dlouho jsem příběh odmítala s tím, že se přece jenom jedná o čtení pro mladší čtenáře. S narůstající popularitou seriálu jsem si ale řekla, že se do knižní předlohy přece jenom pustím, abych si následně seriál mohla pustit.
V rámci žánru se nejedná o nic zas tak přelomového, ale kniha je napsaná dobře, děj je dobře vystavěný a příběh má celou dobu výborné tempo. Určitě se těším na další pokračování
