Gaboskaaa
komentáře u knih
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Od autorky jsem četla všechny knihy a tato byla příběhem nejslabší. Přesto se četla velmi příjemně.
Jelení vršek
Hana Marie Körnerová (p)
První polovina knihy byla pro mě náročná, hůř se mi orientovalo v postavách, do čtení jsem se musela nutit, Druhá polovina pak dostala spád, až mi to chvílemi přišlo přitažené za vlasy. A závěrečný happy end byl sice předvídatelný, na historickou knížku mi to připadalo chvílemi “moc, ale četlo se jedním dechem. Přesto autorku obdivuju, jak k celému tématu přistoupila.
Bílá nemoc
Karel Čapek
Čapka jsem četl naposledy jako povinnou četbu. Musím říct, že mě kniha dost překvapila-stylem a především svou nadčasovostí. Podoba se situací posledních let je trochu děsivá.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Zuzanin dech je pro mě nejlepší knihou s tematikou holoucaustu, kterou jsem letos četla. První část “Dětství” na mě působila občas nekonzistentně, ale celkově byl příběh velmi silný. Člověk si zase jednou uvědomí, jak snadno se dá vše ztratit a padnout na úplné dno. V tomto případě samozřejmě cizím zaviněním. A závěr? Ten byl pro mě velmi překvapivý…
Styl psaní sice nebyl až tak poutavý, přesto je pro mě Zuzanin dech na podobné úrovni jako třeba Hana.
Listopád
Alena Mornštajnová
První dvě třetiny knihy jsem se musela do čtení trochu nutit, čekala jsem jiný styl psaní. Poslední třetina byla zajímavá, čtivě psaná a konec velmi silný a emotivní, jak je autorčiným zvykem.
Cukrárna v Paříži
Julie Caplin
Má čtvrtá kniha autorky, v mých očích nejslabší. Nemohla jsem se začíst, nebyla jsem vzažená do děje.
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Ke knize Příběh mateřídoušky jsem se dostala čirou náhodou, díky níž jsem objevila autorku Miroslav Blahovou.
Propojení příběhů ze současnosti a první poloviny 20.století je příjemné, plynulé, nenásilné. Oba příběhy byly pro mě zajímavé a silné.
Knížka se krásně četla od prvních řádků a už teď se těším na předchozí autorčinu tvorbu.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Před několika lety jsem viděla film. Knížku jsem začala číst hlavně kvůli výzvě a předčila mé očekávání a v mých očích i filmové zpravování.
Králíček Sameťáček
Margery Williams
Moc milé čtení pro děti s přesahem. Četla jsem jen díky čtenářské výzvě, ale přečtu i s dětmi :)
Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Pro mě jedna z nejlepších knih tohoto roku. Hezký příběh, inspirativní vztah Rosie a Milady, klid, pevnost, jemnost a moudrost Božidary okořeněná nespočtem mouder, které se mě hluboce dotkly.
Pláňata
Petra Dvořáková
Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda, všechny se moc hezky čtou, ale možná právě proto jsem čekala něco trošku víc.
Deník Anne Frankové
Anne Frank
I přes to, že mi kniha nesedla, musela jsem se do čtení nutit a kolikrát ke konci přeskakovala, oceňuji její hodnotu. Na síle dostane v doslovu, kdy zjistíte, že všechny plány, které Anne měla (a že na svůj věk a dobu byly docela ambiciózní), nikdy nebyly zrealizované.
15 roků lásky
Patrik Hartl
První třetinu knihy jsem hltala a nemohla ji odložit. Zbývající část tak napínavá nebyla. Knížka se ale četla moc hezky, za mě nejlepší autorova kniha.
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí
Eric de Kermel
Kniha povídek mě na začátku trochu překvapila. Ale vlastně mi povídkový styl vyhovoval. Hlavní hrdinka vypráví příběhy svých zákazníků, propojuje je s knižními tipy a osobním rozvojem, což na mě občas působilo krkolomně. Ale našla jsem v knize mnoho zajímavých myšlenek.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Knihu jsem začala číst před lety, ale nezaujala mě, možná díky velkým očekáváním, které jsem díky referencím měla. V mezičase jsem viděla film, který mi v tomto případě pomohl se začíst.
Poslední aristotkratka je oddychovka psaná čtivým způsobem. Přesto humor, se kterým se v knize pracuje, není vždy můj šálek kávy.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Velmi čtivá kniha protkaná zajímavými příběhy a střípky skutečných událostí z dob mě hodně vzdálených, o to víc fascinují, i když ne v pozitivním slova smyslu.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Moje druhá kniha od autorky Miriam Blahové. U Příběhu mateřídoušky mi propojení historie a současnosti více sedělo, u Příběhu akvamarínu mi setkávání Jasmíny a Joachima přišlo trošku přitažené za vlasy. Na konci se ale všechno hezky propojilo a opět se potvrdil autorčin spisovatelský um :)
Já jsem hlad
Petra Dvořáková
Knihu jsem přečetla prakticky jedním dechem. I když jsou jiné, které mi přijdou od autorky vydařenější, nelze odepřít zajímavé pojetí. Fakt, že se jedná o autobiografii, jsem zjistila až na konci knihy a o to víc smekám před paní Dvořákovou.
Soukromá tajemství
* antologie
Neurazí, nenadchne.. Asi tak. První povídka od Aleny Mornštajnové se mi moc líbila, ostatní byly pro mě průměr nebo podprůměr.
