Klamm
komentáře u knih
Najšťastnejší človek na Zemi
Eddie Jaku (p)
Nevadí mi, že kniha je stručná, jak je uváděno níže v komentářích. Spíše jsem to po přečtení upovídaných knih od V.Frankla a Edith Eva Eger, považoval za benefit (a tím je nechci shazovat!). Eddie čtenáře oslovuje ,,můj milý příteli" a díky tomu z vyprávění čiší určitá lehkost a familiárnost. Na úkor hrozných věcí které si musel vytrpět a které se zdají být až neuvěřitelné, laskavě apeluje na posluchače, že ke štěstí stačí opravdu jen pár obyčejných, všedních věcí, jako třeba večeře u prostřeného stolu.
To ale musí člověk nejdřív dostat pořádně přes držku, aby si to uvědomil...
95%
Smrt v Benátkách
Thomas Mann
Pro tentokrát jsem se rozhodl, že si nebudu hrát na intouše. Prostě, až na pár závanů starých časů, mě to nijak zvlášť neoslovilo.
50%
Na smrt
Jozef Karika
První polovina je takové zahřívací kolo. Od Kariky jsem četl mafiánskou ságu, takže na brutality jsem byl připravený. Nicméně jsem začal nabývat přesvědčení, že má autor sadistické sklony a v násilí se výživá. Mafiánské praktiky třicátých let v Americe, mi přišly přitažené za vlasy. Stejně jako efektivní výslechy doktora Karla. Ale třeba se pletu a vše vychází z reálného základu. V druhé části už popisované utrpení mělo své opodstatnění a místo. I přesto, že to na mě jako celek působilo trochu rozvlekle, oceňuji mravenčí práci a píli autora!
90%
Šifra
Isabella Maldonado
I když má autorka údajnou letitou policejní praxi, jak je všude marketingově vyzdvihováno, tak mě to přišlo jaksi plytké a dějově hrozná blbost. A proč tak vysoké hodnocení na DK? Projděte si uživatele a zjistíte, že drtivou většinu jich tvoří ženy... Sorry!
40%
Každý den odvahu
Petr Fiala
A že ta slova v jednotlivých fejetonech jsou tak vypočítaný, že tak kurvadrát výplní jednu stránku. Oujéé...
80%
Soběstačný
Zuzana Dostálová
Další příběh, ve kterém sledujete svět dětskýma očima s následným dopadem výchovy a okolností na dospívání a traumata. Jakoby se tento žánr stával současným fenoménem (Soukupová, Dvořáková, Hanišová...). Samozřejmě dětské vnímání mistrně popisoval už Ladislav Fuks (Mí černovlasí bratři, Oslovení z tmy, Variace pro temnou strunu). Tam ale viselo ve vzduchu ještě něco navíc. A proto si zaslouží být zařazen do vyšší literární úrovně.
Soběstačný, za mě dobrý. Pokud máte doma syna kterému je kolem dvanácti let, tím lépe.
Po celou dobu jsem Štěpánovi držel palce. A doufám, že se nikdy nebudu chovat neurvale k obsluze v supermarketu...
90%
Držte si své děti
Gordon Neufeld
Myšlenku knihy parafrázuji tak, jak jsem ji pochopil:
Každá rodina má svoje myšlenkové vzorce, hodnoty, tradice a zvyky. Pokud se děti začnou stýkat se svými vrstevníky z jiných rodin, nastává konflikt a dilema ke kterým hodnotám se přiklonit. Což vede k vyhroceným situacím u rodinného krbu. Poselstvím knihy není naprostá izolovanost ve stylu vlčích dětí, ale hledání kompromisů s apelem na co nejdelší distanc od sabotérských vrstevníků. Alespoň do doby, než si potomci začnou upevňovat své místo sami v sobě a následně i ve společnosti.
Hlavní myšlenkou mi kniha pomohla a více už od ní vědět nepotřebuji.
Pokud chcete tuto teorii rozpitvat na atomy, tak se dejte do čtení. Jak už tady ale bylo několikrát zmíněno, je to zbytečně rozvleklé a nezáživné.
60%
Umění být nešťastný
Dirk de Wachter
V dnešní době, kdy je knižní trh zaplavený návody Jak být šťastný, Jak být nejlepší na světě, Jak být (dosaďte si co chcete), je název této knihy vhozenou rukavicí. Některé autorovy myšlenky dobré, jiné už méně.
Život holt není trvalé utrpení ale také není trvalým orgasmem. O to více si můžeme vychutnat jeho světlé chvilky.
Nejlepší definici štěstí, jakou znám je od Josefa Tomana:
,, Štěstí je vnitřní stav intenzivního blaha, který pociťujeme při přechodu ze stavu méně dokonalého do stavu dokonalejšího."
65%
Lenost
Jiří Maršálek
Hned první věta anotace mě uhranula. Moje krevní skupina. I když jsem čekal že hlavní hrdina bude více ubrečený, nostalgický a melancholický, i tak jsem se v jeho úvahách viděl. Ze začátku se to čte jako takový obyčejný letní příběh občas prošpekovaný filosofickýma úvahama, které však přes nečekaný dějový zvrat až do finále eskalují.
80%
Těžký boty to vyřešej hned
Filip Vávra
Pro dnešního pivního taťku, který v devadesátkách s holou hlavou a bombrem proháněl po Praze ,,rákosníky a cikány" to může být skvělé nostalgické počtení. Určitě by tam poznal většinu svých spojenců a dnes už zaniklých hospod. Nezasvěceným mimopražským, budou rezonovat snad jen jména Fanánek, Landa a Matásek.
Ano, poslouchal jsem při četbě Orlík a jako muzikant ocenil jeho nápaditost, rytmičnost a nakřáplý zvuk kytary. Vyhledal jsem si také koncert ve Bzenci.... Ale také jsem hned potom poslouchal mého oblíbeného Alpha Blondyho, kterej je černej jak Martensky a na jehož album Jerusalém nedám dopustit.
I nadále se snažím oprostit od jakýchkoliv ideologií!
70%
Hlad / Žízeň
Jozef Karika
Nechci machrovat, ale že bych se bál, to ne. U Kariky mám raději Mafiánskou ságu, než horory. Po první povídce Hajej, jsem měl pocit jako kdybych sledoval Velmi uvěřitelné příběhy od Igora Chauna. Musím ale uznat originální styl, nápaditost a fenomenální popis metafyzických stavů. Nicméně po pár povídkách, mi žlutá větrovka a vysoký černý muž z dlouhými prsty začali lézt na nervy.
70%
Lars mele maso
Daniel Gris
Pro mě zatím nejlepší Lars. Už si ani nevzpomenu, kdy jsem se u knihy tak bavil. Hlášky, jsou jako z Posledního skauta.
Akorát od chvíle, kdy jsem se dočetl, že je zeměkoule přetěžována betonovými stavbami a za chvíli se utrhne, začínám mít noční můry :)).
95%
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Jako melancholikovi, mi to věčné vrtání se v minulosti sedlo.
80%
Děti poslouchají Pink Floyd
Alexander Gorkow
Chvílema jsem měl záblesky do svého dětství, kdy se u nás s bratrem začal rodit náš entuziasmus pro hudbu. Tenkrát nebyl takový přetlak a jedna deska nebo kazeta se poslouchala do nekonečna. A stejně tak kouzelné to měli sourozenci Gorkowovi. Po další stránce, mě příběh moc nezaujal. Občas mi to přišlo jako vyprávění Petra Bajzy. Přesto je celkový dojem díky zmíněným flasbackům, Pink floydům a epilogu, spíše kladný.
60%
Povznesení Henryho Wilta
Tom Sharpe
Bohužel jsem už nějak nedovedl docenit intoušský anglický černý humor. Může to být také ale způsobeno tím, že od přečtení prvního dílu, který byl super, utekl už nějaký ten pátek a mé IQ začalo mít nezadržitelnou klesající tendenci...
50%
Vrány
Petra Dvořáková
Knihy u kterých se čtenář přenáší z jedné hlavy do druhé a sleduje dva různé pohledy na jednu situaci mám rád. V tomto příběhu se jedná jen o pohled dcery a matky (která mě mimochodem hrozně iritovala). A jelikož jsem zmlsaný Petrou Soukupovou, která je v tomto směru mistr a zvládne všechny hlavy v rodině, cítil jsem se tady trochu ochuzen. Ale i tak to bylo dobrý.
70%
Pokušení svatého Antonína
Gustave Flaubert
Snové, plné historických jmen, sekt a náboženských směrů, o jakých jsem ještě neslyšel. Z vědomostí mi toho moc nezbylo, zůstal jen pocit.
Už po přečtení dvou písařů, jsem smeknul před Flaubertovymi vědomostmi a sečtělostí. V jeho době bez internetu, musel v knihovnách a archivech strávit moře času. A taky musel být hrozná bedna...
Kalibův zločin
Karel Václav Rais
Paráda! Takové příběhy ze života
dokážou oslovit víc, než současné, nereálné, překombinované, bizarní a rádoby šokující nesmysly.
Jak se proti chlapovi spojí manželka s tchýní, tak to smrdí průserem. To platilo tehdá a platí to i dnes. Mé rodinné vztahy jsou naštěstí v pořádku, ale Vojtu Kalibu jsem chápal. Ten tlak na jeho hrudi a to dusno, které se v něm vzdouvalo...
Sakra, jak já ho chápal!
