Mojepočteníčko komentáře u knih

Ukazovala se všude a já ji odkládala, co to šlo. Jenomže draky MILUJU, a když jsem ji konečně otevřela, záhy jsem všechno to nadšení kolem pochopila :).

Byla jsem vtažena a pohlcena během několika málo stran. Pusu jsem samým napětím otevřela už při první Violetině zkoušce, velmi rychle jsem odhadla Daina a hledala cestu ke Xadenovi. Co vám budu - dostal mě :D
Všude byla spousta draků a já se v mezičase chodila dívat z okna našeho bytu a očima pátrala po obloze, kdy přiletí ten můj (ne, nejsem pošahaná, svýho draka už si přeju setsakramentsky dlouho :D)
Líbila se mi Violetina nedokonalost, která nezmizela jako mávnutím kouzelnýho proutku. A jedno máme dokonce společné - dáváme lidem, kteří nás zraní další a další šance, než se spálíme úplně.
Bože a ta chemie a napětí mezi postavami :)!

Nebudu lhát, že jsem mezi řádky cítila inspiraci jinými autory. A taky mě úplně nebavil závěrečný střet. Nechybělo mu nic, co by měl mít, jen se mi to nějak...táhlo.
Poslední věty jsem přečetla s úžasem, který jsem doprovodila ne zrovna slušným komentářem :D

Miluju to! Takže jo, tentokrát jdu s davem. Potřebuju další díl a nepřestanu vyhlížet svýho draka :D

5 01.06.2024

Knihy Markéty Lukáškové mám doma všechny. A všechny, které jsem četla (Losos v kaluži, Panda v nesnázích, Majonéza k snídani), miluju.

Tentokrát autorka vytvořila příběh, který se odehrává v 50.letech, kdy jsou u moci komunisté.
Hlavní hrdinkou je mladá židovská dívka Ada a já pokládám za zázrak, že se s ní i s její matkou po ukončení druhé světové války na stránkách této knihy vůbec shledávám.
Ani 50.léta však nejsou k jejímu původu shovívavá.
Jenže pak se objeví Karel, který Adin život může změnit. Pokud ovšem ona sama bude chtít. Jak asi odpoví? ANO či NE?

Ačkoliv má Ada za sebou těžkou a bolestnou minulost, autorka ji nerozebírá do detailů a soustředí svou pozornost na život po válce. Jde o první část příběhu, díky které získáte vcelku jasnou představu o životě postav i situaci v naší zemi.
Následují dvě další - ANO a NE; V pasáži s názvem ANO na mě Ada něčím působila trochu nepřirozeně, ale nejspíš to bylo jen tím nádechem detektivna a předpokladem, že okamžitou a správnou odpovědí by mělo bylo NE. Na druhou stranu si cením toho, že jsem nedostala odpovědi na všechny otázky a tajemství zůstalo neodhalené.
Část s názvem NE mi dějově sedla víc a moc se mi líbilo celkové zakončení knihy.

Čtivé, poutavé, s přesahem...

Budu moc ráda, když si knížku pořídíte, dáte novému příběhu Markéty Lukáškové šanci a užijete si ho stejně jako já :)

2 17.05.2024

,,Jak může Královna moří považovat city za slabost, když jsou to právě emoce, co lidi spojuje a poutá k sobě navzájem, díky čemuž jsou pohromadě silnější? Silnější spolu, jako rodina."

Lira - princezna a siréna v jednom. Krásná dívka, vábivý hlas, rychlé tělo a vražedné ruce. Miluje trofeje v podobě lidských srdcí z těl urozených princů.
Elian je rovněž princ. Před vladařskými povinnostmi však utíká na svou loď, k posádce, se kterou pravidelně brázdí vody moří a oceánů. Je lovcem sirén...

Tohle je příběh, který se mi neskutečně rychle dostal pod kůži. Asi to bude tím, že miluju vodu, mám ráda mytologii a oba hlavní hrdiny jsem si oblíbila na první dobrou.
Chvílemi jsem si říkala, že tohle putování se do jedné knížky vejít nemůže. Ale děj plynul přirozeně, nebyl zbytečně rozvleklý ani přespříliš osekaný.
Moc se mi líbil vývoj vztahu mezi hlavními hrdiny. Abych řekla pravdu - dlouho jsem netušila, do jak velké míry je příběh nakonec vzájemně prováže :)

Jediné, nad čím jsem se pozastavila, byly závěrečné kapitoly, ve kterých probíhal souboj dvou postav. Vzhledem k vývoji děje mi to přišlo jako trochu moc velká divočina, kterou bych úplně nepotřebovala. Ale celkový dojem to neovlivnilo :)

Knížku vám rozhodně můžu doporučit. Bavila mě, výborně se četla, má spoustu sympatických postav, nechybí zvraty, záporáci ani jemná romantická linka. Za mě perfektní kombinace všeho, co mám ráda :)

06.05.2024

Miluju podzim! Takový ten chladný, sluníčkový. A taky les, jeho specifickou houbovou podzimní vůni, holínky, teplý svetr, vestu a dlouhé, tiché procházky :)

Vždycky jsem si taky přála najít houby velké stejně, jako ty, které ve své zahrádce opečovával Krakonoš. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že muchomůrka sice je skutečně krásně pohádkově červená, ale rozhodně ne tak velká.

Vánoční stromečková světýlka v podobě muchomůrek. Milovala jsem je! Vidíte? Tahle knížka mi prostě byla souzená :) A já moc děkuji do Albatrosmedia za její zaslání v rámci spolupráce.

Když vyroste muchomůrka, spolu s ní přijde na svět i maličká víla. Ta naše hledá nejenom přátelství, ale také lotra, který dupe po lese a ošklivě ničí jednu houbu za druhou...

Tak přesně tohle jsem potřebovala!

Hřejivou pohádku o lese, jeho obyvatelích i zákonech, přátelství, chybách a následném ponaučení.
Příběh, který s radostí využiju při práci s dětmi. Třeba zrovna v mém milovaném, českém jazyce :)
Knížku plnou překrásných ilustrací (Na prolistování před spaním pro dospěláka naprosto ideální, jako čtení pro malé skřítky před spaním taktéž).

Bájo to bylo :) Líbilo a doporučuju!

2 06.05.2024

Tento soubor povídek přesně splnil to, co uvádí šefredaktorka nakladatelství Motto Lenka Altrichterová na jeho začátku. Je báječnou příležitostí, jak se seznámit s českými autorkami, které doposud neznáte. A já moc děkuju Albatrosmedia, že jsem tu možnost dostala v rámci naší spolupráce :)

Deset autorek, deset povídek, deset různých témat. Od umělé inteligence, přes nadpřirozeno, rodinné tajemství, velkou lásku až k palčivé současnosti.

Jana Jašová svou povídkou vystihla moje obavy z budoucnosti, díky Zdence Hamerové bych se nejradši hned pustila do průzkumu - tak moc mě její povídka bavila, Barbora Šťastná mě překvapila svou zápletkou a Jana Poncarová mi zlomila srdce. Ano, tohle jsou moje 4 nejoblíbenější povídky, nicméně za přečtení stojí rozhodně každá z nich :)

Užijte si je! Doporučuji :)

1 06.05.2024

Pokořila jsem první vánoční dárek. A těšila jsem se moc, protože jsem potřebovala čtenářskou změnu. Věřila jsem...já nevím...v inspiraci?

Pamela Anderson hovoří o svém nelehkém dětství, zneužívání, dospívání, vztazích, rodinně a kariéře.

Kniha plná kontrastů...
Bylo to jako skládat hrníček ze střípků, které k sobě tak úplně nepatří.
Na jedné straně holčička, poznamenaná těžkým dětstvím, nesmělá, hledající sebe i své místo na Zemi.

SKOK...dívka proplouvající bouřlivými vztahy a dobrodružstvím, mnohokrát zklamaná, zrazená, a přesto plná odhodlání najít vlastní životní cestu.

Pozlátko, divoké večírky, manželství, uznání, změny image i životních plánů, uvědomění si, pokora.

Vzdělávání, četba, cestování, angažovanost, boj za práva zvířat a množství kampaní.

Chybělo mi rozvedení a větší provázanost mezi jednotlivými životními etapami. Přišlo mi, že se všechno děje tak nějak skokově.

Chvíle UVĚDOMĚNÍ SI a najednou další rozmar, divočina, výstřednost, rebelie.
Bylo to čtivé, ozvláštněné množstvím veršů, leč nerezonující. A to mě hodně mrzí.

Přečtení nelituju, některé pasáže mám zaznamenané a jsem ráda, že jsem Pamelu skrze její životopis mohla blíž poznat :)

1 01.04.2024

Lastočku od Jitky Závodné už mám na seznamu pěkně dlouho. A díky knižní štafetě si ke mně konečně našla cestu :)

Příběh vás provede osudem jedné, v podstatě úplně obyčejné rodiny napříč historií a historickými událostmi naší země. Seznámením rodičů vypravěčky počínaje a jí samotnou konče.

Moc jsem vám toho neprozradila, co? Já myslím, že bych vám děj jen zkratkovitě popsat nedokázala. Za sebe vypíchnu třeba období 2.světové války a nástup komunismu. Moje oblíbené obecně.

Jitka Závodná je báječnou vypravěčkou. Moc se mi líbily její popisy, ať už šlo o přírodu, různá prostředí, milostná vzplanutí, lidské pocity nebo třeba večer ve městě (slovní spojení "korálky lamp" se stalo mým nejoblíbenějším :) ).

Musím ale přiznat, že mi k srdci přirostla spíše druhá polovina knihy. Vypravěč byl jasně daný (dcera Ludmila), děj měl větší spád a dokázala jsem příběh prožít v rámci jednotlivých postav i jako celek.

První polovina se rovněž četla velmi dobře, ale měla jsem pocit, že mi něco chybí (dějovost?). Text působil spíše jako převyprávění dobových událostí a vypravěč pro mě nebyl jasně čitelný od začátku.

Bez váhání můžu rozhodně doporučit! Početla jsem si báječně :)!

Vůbec netuším, proč jsem se čtením tohoto thrilleru tak dlouho otálela. Stačily dva dny, což pro vás může být znamením, že se knížka četla dobře. Souhlas :)

Možná jsem nebyla napnutá jako kšandy a zvraty se nestřídaly jeden za druhým, ale i tak se mi příběh moc líbil.

V tomhle případě jde totiž primárně o vztah mezi matkou a dcerou, která....nemluví a její chování je při nejmenším podivné.

Bylo to šílený! Čtete a celou dobu přemýšlíte nad tím, kde se co pokazilo. Zda sedmileté dítě může uvažovat tak, jak uvažuje - chladně, násilně, vypočítavě. Jakou roli v tom všem hraje otec a jak velký podíl viny nese matka. Pokud vůbec nějaký.

A ačkoli se vám to může zdát nelogické, na konci se ozvalo moje mateřské JÁ a holčičky mi bylo přece jen trochu líto...

Líbilo moc a doporučuju!

2 01.04.2024

Prohřešek byl dlouho na seznamu knih, které jsem si chtěla přečíst. A že mi to trvalo :)

Dcera hlavní hrdinky má imaginární kamarádku a předpovídá věci, které se mají údajně stát. Všechno graduje ve chvíli, kdy se Veroničin manžel nevrátí domů...

Neděsil mě ani tak fakt, že Ellie-Belle má imaginární kamarádku, jako to, kterým směrem se ubíralo vyšetřování. Způsob, jakým se pracovalo právě s Veronicou ve mně vzbuzoval odpor a nevoli. Jsem ráda, že se moje domněnky na konci nepotvrdily :)

Bylo to čtivé, napínavé a Chris....Chris byl prostě láska od prvního písmenka :)

Doporučuji!

01.04.2024

Nevím, jestli letošní zima byla čarovná. Řekla bych, že spíš asi moc ne.

Pravdou je, že na hory, kde je to přenádherný (prý) paty nevytáhnu. A když vidím lyže, nejraději bych se pokřižovala a navrch si to připojistila svěcenou vodou.

Ano, i tak může vypadat zimní neláska :)

Muminkova zima však čarovná byla. Probudil se ze zimního spánku a užil si úplně každičký zimní den. Trávil čas s přáteli, objevoval, zažil nejedno dobrodružství a...v dobré víře pomohl své rodině od všech zásob ovocné zavařeniny.

To všechno ho pasovalo do role prvního muminka, který prožil úplně celý rok :).

Knížka má překrásnou zimní atmosféru! Nejvíc na mě působila asi ve chvíli, kdy se Muminek vydával ven v noci. Bledý měsíc, ticho, přerušované pouze jemným zvukem dopadajících vloček, sníh křupající pod každým krokem, ledový vzduch...Nádhera :)!

Jen nevím, jestli bych se chtěla probudit a mít plný dům cizích lidí, kteří udělali pelech ze všeho, co bylo aktuálně po ruce :)

Doporučuji!

01.04.2024

,,Já vím. Všechno je tak těžké, když chceme věci vlastnit, nosit je s sebou a mít je. Já se na ně jenom dívám, a když jdu pryč, odnáším si je v hlavě. To mi dělá větší radost než tahat nějaká zavazadla."

Moje dětství...Knížky půjčovaný v knihovně a pohádka v televizi. Teď mám v ruce konečně svoji vlastní knížku a věřte mi, hřeje to :)

Absolutně jsem netušila, co všechno se dá zažít, když se rozhodnete navštívit observatoř, abyste se podívali na hvězdy.

Muminek s Čmuchálkem se plaví na voru právě tam, ale po cestě se jim přihodí spousta dalších věcí. Objeví se nové postavy, naváží nová přátelství, bojují a zachraňují, než se bezpečně dostanou zase zpátky domů.

O tom, že skutečné přátelství a zážitky vydají za víc než drahokamy ukryté po kapsách a všechny poklady světa.

A ani ten severský ráz tomu nechyběl (,,Tak a teď je asi na kaši!") :)

Líbilo a moc :)!

1 01.04.2024

Hella, knížka, kterou jsem četla tak, jak nás to učili na vysoké škole. Hledala jsem spojitosti, významy skryté za slovy či jejich častým opakováním. A možná byste taky měli vědět, že jsem dlouho po dostudování nebyla schopná číst normálně. Bez hledání...

Teď je celá popsaná, podtrhaná, opoznámkovaná a polepená barevnými štítky.

Kvalitní kousek, který jsem si musela rozdělit na menší čtenářské úseky, abych ho dokázala vstřebávat. Aby mi nic neuteklo...

Ústředním bodem této prózy je román Jiřího Weila Moskva - hranice a Hella (Helena Frisherová), která byla předobrazem jeho hrdinky.

Autorka shromažďuje fakta o její osobě s jejichž pomocí by následně dokázala zrekonstruovat Hellin život.

Kniha je plná odkazů na další autory a jejich knihy, úryvků básní, dopisů, myšlenek a představ.

Autorka reflektuje tvůrčí proces i způsob, jakým v ní při pátrání po Hellině minulosti, rezonují texty, s nimiž se setkává.

Své vyprávění doplňuje o vlastní životní zkušenosti, které v pomyslném rozhovoru s Hellou propojuje v bodech, jež mají společné.

Pro mě osobně velmi zajímavá čtenářská zkušenost a doporučuji!

3 01.04.2024

Iva Hadj Moussa má na kontě knížek už několik. Já se však s její tvorbou setkala úplně poprvé...

Johanes, nebo - Honza, je-li vám toto oslovení milejší bude zanedlouho slavit padesátiny. Je rozvedený, živí se vyklízením domů, volno tráví nejčastěji u piva a jeho byt průběžně okupuje pubertální dcera Žofie.

Když během jednoho pracovního dne objeví v garáži kytaru, probudí se v něm vzpomínky a taky dávná láska k heavy metalu, kterou aktivně prožíval se svými třemi kamarády.

Jenže život nám dost často hodí klacky pod nohy, když to nejmíň potřebujeme - ozve se minulost, někoho potkáme nebo nás pohltí vlastní polemika nad životem. A u Honzy to není jinak...

Musím řict, že před autorkou smekám. Pustit se do psaní příběhu a vyprávět ho z pohledu muže/ů možná chtělo větší dávku odvahy, než se zdá. Zvlášť v dnešní době :)

Kniha se mi moc líbila, vnímala jsem přesah (např. soudobé nešvary společnosti, komunikace mezi mladými lidmi, přístup ve výchově dětí, generační rozdíly...) a hrozně moc jsem si oblíbila Žofii :)

Jen jsem si nějak nedokázala v hlavě vytvořit obrázek hlavního hrdiny, ale to už je vlastně nepodstatný detail :)

Doporučuju!

9 31.03.2024

,,Dračí krása se skládala z obrovské síly, nezkrotné divokosti a velkodušnosti. Byli to myslící tvorové obdaření řečí a prastarou moudrostí. Z figur jejich letu čišela naprostá, vůlí navozená harmonie."

Velká kniha Zeměmoří je vážně VELKÁ. Není se čemu divit, protože tohle vydání obsahuje hned čtyři svazky zeměmořského cyklu.

Ursula K. Le Guin mi svými příběhy naprosto učarovala. A nebylo to jen proto, že jsem své milované draky, mluvící velmi starým jazykem, potkala hned někde kolem osmdesáté stránky.

Měla jsem ráda Krahujce, pyšného, hloupého a chybujícího, stejně jako Geda - rozumnějšího, poučeného, mocného.

Mým nejoblíbenějším svazkem se staly Atuánské hrobky - byly temné, smutné, magické, krvavé a plné obřadních obětí.

Ostrovy, putování, čarodějové, přízraky, draci, kouzla, tajemno i napětí.

Poklad v mojí knihovně...

Doporučuji :)

3 31.03.2024

Na Vinnetoua jsem se jako dítě musela dívat skoro povinně. Moje mamka zbožňovala jeho "Poslední výstřel" a prolévala u toho hektolitry slz. V tý době jsem tomu moc nerozuměla. Bylo mi líto uštvaných koní a myslela jsem si, že umřel doopravdy.

Milovala jsem všelijaké příručky s tajnými písmy, šila si náramky s třásněmi z máminy koženky (ne, na hraní jsem ji nedostala), hledala peříčka do čelenek, vyráběla luky a snažila se přivolat déšť a bouřku, protože tu já fakt miluju!

Jestli si letos máte přečíst aspoň jednu jedinou knížku, pak určitě tuto.

Byla o životě. Ale ne o tom, který všichni tak dobře známe.

O indiánské moudrosti, magii, rituálech, podivuhodných bytostech i mýtech, které si indiáni z generace na generaci předávají.

O přírodě, koloběhu života a svobodě.

O vztazích, rodinně, dětech i o starých lidech a přístupu k nim.

Už dlouho se mi nestalo, abych s nějakou knihou tak souzněla. Aby mě každé její slovo naplňovalo a hřálo. Věřila jsem všemu a nikdo mi to nevymluví :)

Skvělé čtení a jedno velké doporučení!

7 31.03.2024

Příběh, který mě k sobě připoutal a nepustil...

Martha - dětství, mládí, dospělost. Pošramocené rodinné vztahy, první lásky, přátelství, průšvihy a nemoc, která se probudila k životu.

Nejde vstát, nejde jíst, nejde žít. Všechno tolik, tolik bolí...tělo i duše...

Hořkosladké čtení. Tragédie s komedií v jednom. Humorné a bolestné zároveň. Ironie i nadhled. Světlo, které pohlcuje temnota...

Silný a skvěle napsaný příběh.

Obdivovala jsem Patricka. Fandila mu a držela palce, aby to všechno ustál. Podporující, pečující, milující...

Martha - chápala jsem ji, litovala, povzbuzovala a občas dokonce tak trochu nenáviděla.

Dočetla jsem.
Všechno ve mně zůstalo a zůstává stále.

Doporučuji :)!

2 31.03.2024

Můj kamarád mi nedávno vyprávěl o dokumentu, který viděl. Týkal se Arnolda Schwarzeneggera, samozřejmě :) Já dávám přednost knihám, takže místo v knihovně obsadil jeho životopis - Total Recall. No a dnes vám povím něco málo o knize Buď užitečný :)

,,Tak především, odpočinek je pro děti a relaxace je...pro důchodce."

Věta, která mi z těch všech, mnou vyznačených pasáží, utkvěla v hlavě asi nejvíc. Mohla jsem si ji přivlastnit. Napasovat ji na svůj vlastní život. A to bylo fajn :)

Nečekejte, že vás text začne poučovat první stránkou počínaje a poslední konče. Že vám dá návody nebo ve vteřině obrátí váš život o 180 stupňů pouhým lusknutím prstu.

Spíš vám naznačí směr, kterým byste se mohli vydat. Ukáže cestu. Vybídne vás. Zaktivuje.

Všechno vychází z úplně jednoduchého principu - mít cíl, vzdělávat se, vnímat, podílet se, pomáhat a především - tvrdě pracovat.

Citáty z knih, příběhy dalších, významných lidí i autorovy vlastní.

Lidsky a srozumitelně podané. S nadhledem a humorem sobě vlastním :)

Doporučuji!

04.03.2024

Vážení, už teď můžu říct, že na fotce držím TOP knihu měsíce února a hodně bych se divila, kdyby tomu výhledově bylo jinak :)

Kdysi mocný rod O'Malleyů má ve své linii poslední dívku tohoto přijmení a čisté krve. Jak jinak vše zachovat, než výhodným sňatkem. A co víc, obnova dávné úmluvy, kdy je jedno z dětí obětováno moři, by O'Malleyovým mohla přinést zpět ztracený vliv a moc.

Jenže Miren nadšení z plánů své babičky nesdílí a svůj život vezme zcela do vlastních rukou...

Tohle bylo tak SKVĚLÝ :) !!! Příběh má něco přes 300 stránek, rozvíjí se pomalu a vpřed ho posouvají nejen drobné zvraty, které ovlivňují a rozvíjí Mirenino putování, ale také báje a pověsti, které mnohdy sama vypráví.

Hlavní hrdinku jsem si rozhodně oblíbila. Byla perfektně charakterově vyvážená. Tzn. chytrá, prozíravá, empatická, odvážná, rozhodná, citlivá i tvrdá a nekompromisní, pokud bylo potřeba :)

Mýtické i mořské bytosti, magie i čarodějnictví, bylinky, lektvary, masti a tinktury :)

A taky nějaká ta láska :)

Autorka je báječnou vypravěčkou a já jsem si její knížku užila na maximum!

Doporučuji!

4 20.02.2024

Občas si přečtete knížku a očekávání, která jste měli, se úplně nenaplní. Jenže pak se dostanete k poděkování autora/ky a začnete na celý příběh nahlížet jinak. Láskyplněji. Protože s láskou byl napsán :) Vidíte tu obálku? Překrásná, že :) ?

Hlavní hrdinkou příběhu je Sing-jin, dcera Měsíční bohyně, která údajně neprávem zcizila a vypila lektvar nesmrtelnosti. Za tento skutek byla uvězněna císařským párem na Měsíci.

O Sing-jin však do jisté doby nikdo nic neví. V okamžiku, kdy dceři bezprostředně začne hrozit nebezpečí, ji její matka posílá pryč. A ona se nečekaně rychle musí postavit na vlastni nohy...

Když jsem byla malá, věřila jsem, že se dá vyšplhat na duhu. A že to zvoní, když se po ní člověk klouže dolů :)

Takže ano - mrak jako dopravní prostředek mě tady rozhodně nadchnul :)!

Draci...TŘI draci, kteří v příběhu hráli svou roli. Mocní a překrásní - WOW :)!

Romantická linka - chemie mezi hlavními hrdiny byla nepopíratelná. Měla jiskru a nebyla zbytečně přeslazená. Pro mě :)

Magie, čáry, kouzla, nadpřirozeno :)

Sem tam se objevily nějaké nesrovnalosti (Sakra, jak tohle dokazala :) ?!!), příběh by mooožná mohl být o nějakou tu stránku kratší (kvůli dynamice) a moc mě nebavily časté vnitřní monology hrdinky (byla jsem slabá - teď už nejsem, podřizovala jsem se - už nebudu, mám své sny, svá přání a za těmi si půjdu, i když...)

Zkrátka magická pohádka, kterou na odlehčení můžu určitě doporučit :)!

20.02.2024

Za zaslání této knížky moc děkuji do @albatrosmedia! Fakt jsem si ji užila!

Alice studuje. A studuje co jí síly stačí. Navštěvuje prestižní školu, ačkoli ona sama pochází ze skromných poměrů a rodiče mají co dělat, aby jí studium zvládli financovat.

Jednoho dne Alice prostě z ničeho nic zmizí. Pohltí ji zima, chlad prostoupí celé její tělo a ona se jednoduše na nějakou dobu vypaří. Pomoc najde u svého úhlavního studijního nepřítele - Henryho.

Využili byste tuto schopnost stejně, jako se jí rozhodla využít Alice :) ?

Nejsem cílovou čtenářskou skupinou. Přesto můžu říct, že se mi knížka moc líbila. Proniknete do čínské společnosti i čínského školství. Budete sdílet všechny trable spolu s hlavní hrdinkou a možná zjistíte, že ne všechno je tak černý, jak se zdá. Že přátelství i hory přenáší, chybovat je lidský a rodičovská láska nemá hranic.

V jednu chvíli je to teda docela divočina. Možná až moc. Na druhou stranu to k tomuhle žánru asi patří a příběhu to dodalo šťávu.

Trochu se mi nepozdával / nelíbil závěr. Tam to morální hledisko už teda pokulhává si myslím.

Doporučuju :) !

2 30.01.2024