rada.klas komentáře u knih
Distopie jsou můj oblíbený žánr a mám na ně celkem vysoké nároky, proto jsem měla docela strach, jak se tohoto tématu paní Mornštajnová zhostí. A byla jsem příjemně překvapená, musím říct, že mě dlouho žádná kniha tak nezasáhla. Líbilo se mi, že se soustředila výlučně na osud hrdinek a nepopisovala celospolečenskou situaci, v mých očích to knihu dělá výjimečnou. Bylo to právě to explicitně neřečené, co způsobovalo, že mi šel občas až mráz po zádech. Za mě je tohle autorčina nejlepší kniha, díky za ni.
Normálně se těm knihám, co budí všeobecné nadšení a stávají se bestsellery, spíš vyhýbám, protože z nich bývám zklamaná. Pokud to tak máte taky, tak se ale tentokrát bát nemusíte - Hana je opravdu tak dobrá, jak vám všichni budou říkat. :)
Moc se mi líbilo, jak je příběh vystavěn, hezky to gradovalo a závěr mě oproti spoustě komentářů tady naopak překvapil. Možná je to tím, že s thrillery nemám tolik zkušeností. :) Za mě skvěle napsaná oddychovka na pár večerů.
Viktorie Hanišová je výborná autorka a vůbec jsem nepochybovala, že i Neděle odpoledne bude kniha, která bude stát za to. Jen mi stejně jako u Rekonstrukce přišlo, že trochu pokulhává psychologické vykreslení postav a odůvodnění jejich chování, hlavně Tea v první části příběhu.
Zhruba v půlce knihy, kde se zdánlivě nic moc nedělo, mě chytla lehčí čtenářská krize a říkala jsem si, že snad poprvé v životě nějakou Murakamiho knihu nedočtu. Naštěstí jsem ji odložila, za týden se k ní vrátila a pak už dočetla jedním dechem. Jedna velká krásná metafora s úplně poetickými obrazy. A japonský dům v horách i jámu v hájku za ním budu mít vryté do paměti už asi navždy.
Aristokratku jsem měla půjčenou z knihovny, ale plánuju si ji koupit a používat jako lék na špatnou náladu. :D Skvělá věc.
Věnováno "těm, kteří jdou vlastní cestou a zakládají ohníčky". Kéž by takových lidí bylo ve společnosti víc.
Výborná kniha, která určitě stojí za přečtení. Jedinou výhradu mám k charakterům postav, které podle mě byly vykresleny poměrně ploše. Obzvlášť Mia mi přišla až zbožštělá.
Praskliny jsou za mě na české literární scéně zjevení. Kvůli té šílené, tísnivé atmosféře jsem je musela číst po kouskách a jejich aktuálnost, i ve vztahu konkrétně k dnešní době, byla v některých případech až děsivá. Konec se mi oproti některým komentářům tady líbil moc a celkově na mě kniha zanechala vážně hluboký dojem, který přetrvává, i když už od toho, co jsem ji dočetla, uběhlo pár měsíců.
Tato kniha mě praštila do očí, když jsem kolem ní procházela v knihkupectví, takže se ke mně jako jedna z mála dostala úplnou náhodou. A musím říct, že mi dala přesně to, co jsem od ní čekala. Pohlazení na duši, spoustu námětů k přemýšlení, ale i konfrontaci s mými vlastními přesvědčeními. V některých případech jsem musela pracovat s tím svým vnitřním "ne, takto to přece není" pocitem a někdy i lehkým odporem. A přesně za to tu knihu oceňuji.
Tak tohle pro mě byl naprosto brutální útok na všechny smysly. Takto, ta kniha je bezpochyby svým způsobem geniální - ty metafory, paralely, obrazy. Přesně toto mám ráda, stejně jako magický realismus obecně, ale v době, kdy jsem knihu četla, to na mě prostě bylo moc. Měla jsem pocit, že už jsem totálně zahlcená a musela knihu někdy v poslední čtvrtině odložit. Hrozilo totiž, že se pro mě stane tou knihou, na které se seknu a přestanu na čas číst úplně. Zatím nehodnotím hvězdičkami a doufám, že se k Mistrovi a Markétce třeba jednou ještě vrátím.
Povídky obecně moc nemusím, ale Hoši je výjimka. Hrozně mě baví, jak dokáže příběhy na pár stránkách tak precizně vypointovat a jakou má fantazii. Do tohoto souboru byly vybrány povídky s relativně podobnou tématikou, ale Hoši svých short-short stories napsal celkově víc jak tisíc a určitě doporučuju přečíst si i nějaké další. Stojí to zato.
Hrozně milá knížka plná krásných ilustrací a pozitivních myšlenek. Spoustu věcí si beru k srdci. :)
Jednu hvězdičku ale prostě musím strhnout za jazykovou stránku věci - chyby, špatně napsané čárky a stylisticky místy dost neobratná souvětí. Ve formátu blogu mi to vůbec nevadí, nicméně když už to chci přetavit do formátu knížky, bylo by fajn to vychytat. Občas to prostě trochu bilo do očí.
Mám pocit, že aby si člověk knihu opravdu užil, je potřeba mít nějaký vztah k Vídni nebo k historii česko-rakouských vztahů obecně. Já jsem ze Srdce Evropy nadšená. Pavla Horáková má talent s lehkostí předat spoustu zajímavých informací a historických faktů a uvést je do souvislostí. Zároveň je to v kombinaci se zápisky Kateřiny příjemně osvěžující a na české literární scéně prostě "jiné", což je za mě velké plus.
Nikdy jsem nečetla knihu s divnější atmosférou. Ale to beru jako velké plus. Od začátku jsem si nemohla pomoct a přemýšlela, jak tohle může dopadnout. Trochu poetické, trochu divadelní, prostě osobité. Rozumím, že to není kniha pro všechny a že na ni člověk musí mít náladu. Mně se ale moc líbila.
Četla jsem všechny tři Láďovy knížky a tato je podle mě prostě nejlepší. Děj tak nějak naprosto přirozeně a mile plyne a moc se mi líbí i ten závěr, myslím, že nic víc nebylo potřeba dodávat. A Láďův styl humoru úplně zbožňuju, nevím, kdy jsem se naposled při čtení musela nahlas smát :D doporučuji :)
Nemůžu se zbavit dojmu, že se z toho tématu dalo vytřískat trošku víc. Hlavně mi to nepřijde úplně dobře napsané. Autorka má takový "nevypsaný" a nevyzrálý styl - samé jednoduché věty, zkratkovitost. Hlavně ze začátku mi kvůli tomu dělalo dost problémy se začíst. Ale čtyři hvězdičky s přehledem.
Z první části knihy, která je víc popisná, jsem byla úplně nadšená. Moers má neuvěřitelnou fantazii a já se pořád těšila, co ještě přijde. Druhá část knihy, která se odehrává v katakombách, byla z mého pohledu trochu slabší a ty dobrodružnější scény mě nějak nechytly. Ale určitě to stojí za přečtení a Město snících knih bych doporučila všem, co mají fantazii a chtějí na chvíli zmizet z reality do úplně jinýho světa :) A překlad je výborný! Tohle musela být opravdu překladatelská lahůdka.
Skvělá, v mnohém oči otevírající kniha.
Výhradu mám jen k překladu - jde vidět, že autorka je odbornice na danou problematiku, což je super, na druhou stranu ale text obsahuje spoustu doslovně přeložených vazeb a místy dost drhne. Knihu bych tedy doporučila spíš v anglickém vydání.
Stefanie Stahl je bezpochyby odbornice a její kniha má potenciál lidem pomoci. Nicméně české vydání je naprosto tragické. Celá kniha budí dojem, jako by překlad snad ani neprošel redakcí, protože tolik nesmyslů, nečeských vazeb a překlepů jsem v redigovaném textu ještě neviděla. Veliká škoda a je to nefér vůči autorce i lidem, co za knihu dají peníze.