Nejnovější komentáře
Ukradená pozornost: Proč nedokážeme dávat pozor
„Zde nejde o žádnou rádoby rozvojovou knihu ale o moudrou knihu plnou faktu a témat k zamyšlení. Velmi aktuální téma protnuté výzkumy, rozhovory a především realistický pohled na současný svět a jeho podobu coby technologiemi potopující lidstvo. Není zde žádné řešení nejde o lék jde o to zamyslet se nad využíváním našeho jediného času a jak trávíme čas na mobilních zařízeních.
Doporučuji“... celý text
— DreamerX9
Děti to chtěj vědět taky – O respektujících vztazích a sexuálním zdraví
„Častokrát slyším že děti a sex = tabu. Spoustu rodičů se ostýchá a nebo s dětmi o sexu a dospívání nemluví nebo očekávají od učitelů že jim to vysvětlí nicméně tahle kniha je zcela skvělou "příručkou" jak a kdy s dětmi mluvit o intimních záležitostech. Za mě srozumitelně a prakticky zpracovaná kniha.“... celý text
— DreamerX9
Nadaný žák
„Kniha se zajímavým, ale opravdu mrazivým příběhem. Snad už jen poslední věta z celé knihy mluví za vše: Teprve o 5 hodin později, když už se skoro setmělo ho umlčeli...“... celý text
— ultra111gamer
Modrá knížka o běhání a o životě
„Útlá knížka o životním přístupu ke běhání. O životě je toho v knize už méně. V některých myšlenkách se autor v knize opakuje, ale i tak to bylo příjemné čtení, které mě v běhání jen utvrdilo.“... celý text
— xxtom
Trnitá kletba
„Velmi příjemné překvapení a kniha, kvůli které jsem se rozhodla udělat ze své knižní top 3 za rok 2024 top 4. Vždycky říkám, že kniha mě obvykle dostane na něco z následujícího - zajímavé myšlenky, zajímavý svět, nebo zajímavý chlápek. Vážení, tady to bylo všechno, což se moc často nevidí.
Svět postavený na rostlinné magii je originální, něco podobného jsem ještě neviděla. A promakaný, za to klobouk dolů. Do toho zapojení aztécké mytologie, o kterou jsem se kdysi dávno taky zajímala.
Postavy jsou další velké plus. Elin je přesně ten typ hrdinky, o jaké bych bývala potřebovala číst jako náctiletá - a i dnes to bylo super. Je úžasně nedokonalá a lidská. A Épine... no, u něj platí nomen omen, což byl určitě autorský záměr Ten pán mě bavil, hodně.
A jo, ta romantická linka je opravdu ultra pomalá, ale nijak mi to nevadilo.
Plus kniha v mnoha věcech nutí k zamyšlení, máme tu témata jako ekologii, sociální nerovnosti, kolonialismus... Věci, o kterých by se psát rozhodně mělo.
A jo, kniha je pomalá a poměrně popisná. Což je něco, co já normálně nerada - a taky to byl důvod, proč jsem s ní dost dlouho váhala. Což byla blbost. Ve výsledku mi to totiž vůbec nevadilo.
Mám nějaké výtky? Možná. Přišlo mi, že hlavní hrdinka měla až moc velkou kliku. Ale zážitek ze čtení mi to nezkazilo.
Plus kniha je první díl trilogie, takže se spoustu věcí nedozvíme a skončíme uprostřed mega zvratu s otevřenou pusou.“... celý text
— JulieB.
Pan Spencer
„Netřeba zdlouhavy komentář. Opět skvělé a těším se na 3 díl se Sebastianem.“
— Paja1709
Nesmazatelné záznamy
„Přiznám se, že začátek byl pomalý a trochu nudný, ale jak začal pracovat pro vládu, tak se to rozjelo. Celou dobu jsem fandil Snowdenovi, a jsem mu vděčný za to, co udělal pro veřejnost. Největší vtip je to, že vláda USA ho bere jako teroristu, když by Otcové zakladatelé byli pyšní na Snowdena. Určitě ji doporučuji těm, kteří se zajímají o USA.“... celý text
— TheTrickyAdam
Římská říše
„Římská říše mě vždy fascinuje, tak jsem se chtěl dozvědět základní informace o Římě. Nezklamala, a navíc mě informace překvapily. Například to, že se otroci měli většinou dobře, ale to samozřejmě záleželo na majiteli. I když Římané uměli být krutí a hrozní, tak i jsem rád, že nám zanechali základy západní civilizace.“... celý text
— TheTrickyAdam
Velké sny
„Tohle je super čtivé a pěkné čtení. Ze začátku i dost vtipné. Určitě si pořídím i zbylé 2 díly.“
— Sabča817
Směšné lásky
„"Nestálo to ani za tu půl hodinu nepozornosti, kterou jsem tomu věnoval." Souzním a aplikuji na tuto knihu.
No dobře, ten Falešný autostop za to naopak i trošku stál. Vlastně asi nejlepší povídka, jakou jsem kdy četla.“... celý text
— SladkaK
Pan Spencer
„T.L. mám ráda, píše čtivě, bez hluchých míst a zatím si stále drží laťku, kterou nasadila první knihou ze série o bratrech Milesových. Pokud jde o tuhle sérii, Spencer mě bavil víc než Masters (který byl, co si budem, jako postava toxic as hell), setkání se známými postavami potěšilo a akorátní dávka vtipných momentů jakbysmet. Rozhodně doporučuji.“... celý text
— LenkaStr
Vykoupení 1: Ztracená lidskost
„Miluji Dark souls z pozice diváka, jako hráč jsem na něj nikdy neměla nervy, takže manga verze mě opravdu nadchla okamžitě, co byla ohlášená. A musím říct, že nezklamala.
Příběh si vzal to nejlepší z hry, takže jsme naskočili do nevyzpytatelného světa jen v bederní roušce a s nulovými informacemi. A nebylo by to Dark souls, aby na nás hned nevyskočila příšera mimo možnosti hlavní postavy.
Kresba obstojně vystihuje temnou atmosféru děje, ale kvůli tomu občas působí mírně nepřehledně, jak je vlastně tmavá a záhadná, ale asi nic závratného, na co by se nedalo zvyknout.
Rozhodně se těším na další díly, protože hlavní hrdinka je opředena mnoha tajemstvími a vyskakujou kolem ní problémy jeden za druhým. I tak bude určitě pro mangu těžké dostát slavného herního jména a já se rozhodně chystám bedlivě sledovat vývoj příběhu.“... celý text
— Vjeerus
Kroniky prachu
„Tahle kniha pro mě byla vystoupení z mé komfortní zóny detektivek. A byla super! Parádní oddechovka, miluju knihovny a historii, tak jsem to prubla. Ještě se mi nestalo, aby jsem se při čtení knížky usmívala, doslova jsem se vcítila do pocitů hlavních hrdinů. Moc hezky napsáno.“... celý text
— Colletka
Řbitov zviřátek
„Jako dítě jsem viděl horror na motivy Řbitova a zanechalo to ve mě poněkud hlubší stopu, nežli bych byl si kdy dokázal představit... Novým zpracováním jsem se proto vyhýbal, i když jsem věděl, o čem to je. Teď na mě ale zaútočila Čtenářská výzva a jediná kniha, o které vím, že je kočka a rodina ji má ráda (tedy jsem si to alespoň myslel) je tato. Inu jářku, nastal čas se vypořádat s rezidui strachu z dětství...
Na Kinga mi přijde začátek celkem rychlý, i když je to možná zkresleno tím, že jsem věděl, do čeho jdu. Na druhou stranu je potřeba vyzdvihnout, že jakmile se dozvíme o pohřebišti, začne se čtenáři vzadu v hlavě klubat pocit, že je něco špatně, ač se může zdát, že opak je pravdou... Následující popisy a sled věcí je pak jen chuťovkou, která nenechá čtenáře vydechnout a donutí ho přemýšlet o smrti a smíření s ní v širších souvislostech. Stejně tak nastaví zrcadlo, ve kterém uvidíte, jak křehká je hranice mezi štěstím a zoufalstvím a co všechno si zlomený člověk dokáže před sebou obhájit.“... celý text
— stanislav0373
Písky Sakkáry / Prostá pravda / Zrádný měsíc / Tři přání
„Čtyři různí autoři, různé příběhy - patrně jsou to upravené verze původních děl- ale vůbec to nevadí. Na seznámení s neznámými autory mi to stačilo.“
— konicekbily
Toxic people rule the world
„"Čas, který jsi strávil čtením téhle knihy, už ti nikdo nevrátí." Naštěstí se jedná asi jen o 10 promrhaných minut mého života.“
— Jamie2
Cesty rytířů
„Jelikož zabili ženu, kterou miloval, projíždí Wolfram krajinou, aby jako psanec, nebo lépe jako statečné srdce stihl krutou pomstou všechny, kteří s tím mají co do činění.Přičemž nezahálí ani jeho ostatní příbuzní, aby z přiměřené vzdálenosti ovlivňovali chod království.Velmi zdařilá série, která by mohla klidně ještě dál pokračovat.Ať už dalšími osudy Wolframa na Rhodu, nebo rovnou vývojem s malým Václavem ( Karlem IV.).“... celý text
— Šnek86
Královny hrůzy
„Ono nebude jednoduché napsat dobrou horrorovou povídku. A taky si připomeňme, v jaké době ty dámy psaly - kolem roku 1860-1870 bylo strašidelné i to, že se honily mlhy na blatech. A kdo jste četl slavný Otrantský zámek nebo zmiňovaného Starého anglického barona, musíte uznat, že atmosféra našich povídek je nadmíru odpovídající. Za mě a na tu dobu slušné.“... celý text
— kolacky
My děti ze stanice ZOO
„V rámci literatury o drogách jednoznačně nejznámější literárně zpracovaný příběh. A troufám si říct, že patří nadále mezi to nejlepší, ať už se čtenář věnuje tématice jakýmkoli způsobem nebo vůbec. Knihu jsem četl na základce jako spousta z přítomných. I když si nevybavím detaily, byl to jeden z nejsilnějších příběhů, který má nadále výchovný přesah. A to skutečně bez ohledu, zda jej čte dvanáctiletý puberťák nebo rodičové téhož. Takových knih nejspíš mnoho nebude. Postačí však, když nebude příliš příběhů, které by se takto daly zpracovat.“... celý text
— Kozel
Rambo III (Pro přítele)
„skvělá nostalgie :)“
— Merlin_CZ
Noční návštěvník
„I tenhle případ má vcelku originálního pachatele. Jak případ běží mám celkem jasno jak to bude, jenže to by nebyl Deaver aby si nepřipravil nějaký ten překvapivý a nečekaný zvrat, který vše totálně překope...
Noční návštěvník mě bavil, i když paf z něho úplně nejsem, protože podobné zápletky v různých obměnách už tu byly, ale je to samozřejmě 15 díl, takže se není čemu divit.“... celý text
— ThomasRuhe
Mlčící pacientka
„Četlo se to dobře, krátké kapitoly, které vždy končily otevřeně. Knihu jsem přečetla během jednoho dne, žádný složitý děj, zápletka byla jednoduchá, nic překvapujího a to je škoda. Thrillery a psychothrillery mají být překvapující, plný zvratů a nečekaných momentů ... což tady chybělo. Za mě průměrný thriller.“... celý text
— nakavusterezou
Babička
„Dám za dva. Nucené čtení Babičky v teenagerovském věku proměnilo tuto knihu bez mála v symbol utrpení u nejedné generace. Přitom to nemusí a jistě není špatné idylické vyprávění. Kniha mající mnoho nejrůznějších vrstev však potřebuje čas k dozrání. Já, přiznávám, nebudu ten, který se k její četbě kdy vrátí. Je to zapříčeněno vícero faktory. Předně tím, že mně uchvátila britská literatura, takže po venkovské idyle raději sáhnu třeba po Thomasi Hardym.
19. století je na každý pád skvělým (nejen) literárním obdobím a Babička, v našich luzích i hájích rozhodně, patří ke klasice a knihám, které dovedou odnést skutečně daleko, ke klidu a nespěchání. V tomto druhu literatury by tomu tak mělo být. Proto to bude mít těžké u ratolestí plných energie, ale i dospělých ženoucích se neustále kamsi s dobou. Tudíž, ačkoli sám jsem si děj neužil a ne zcela chápu slávu této knihy, nejslavnější román - či novela - Boženy Němcové své místo v dějinách tuzemské literatury jednoznačně má.“... celý text
— Kozel
Štefánik - Mon Amour
„skvelá práca, ďakujem :-)“
— Janesky
Můj život s Reinhardem
„Byla to nacistická kráva, která obhajovala svého vykutáleného manžílka. Na knize je nejlepší doslov Jaroslava Čvančary.“
— jan.para
Únik před Houdinim
„Celkem zklamání ale i tak jsem zvědavá na pokračování“
— hana4834
Skleněný trůn
„Kniha se líbila jsem zvědavá na pokračování“
— hana4834
Lucrezia Borgia: Její život a její doba
„Snažil jsem se nebýt příliš přísný vůči opravdu velkolepé a mravenčí práci Marie Bellonci. Leč, byl to boj příliš vysilující a tvrdšímu soudu nemohu se vyhnout ani s přihlédnutím k tomu, že autorka knihu vydala na konci 30. let minulého století.
Kniha je totiž plná těžko stravitelné omáčky, v níž je výzvou hledat nějakou strukturu. Už skutečnost, že Lucrezia, na níž se má kniha soustředit, vystupuje v celém dění pouze minoritně. A to ještě způsobem, kdy velmi pečlivý důraz věnuje autorka šatům a výzdobě při nejrůznějších událostech, dárkům přijatým i odevzdaným, dopisům a spíše takovým maloměšťáckým drbům než životopisu Lucrezie, která z vyprávění je spíš stínem sebe sama než aktivní osobností v čemkoli. Troufám si říct, že popisy svateb, bálů, večírků a průvodů zabírají několik set stran. Některé konkrétní zabírají i několik desítek. Což je ohromná škoda, neboť mám za to, že tím Maria Bellonci své hrdince moc dobrou službu neudělala.
Většina textu se točí především okolo rodiny Borgiů, kdy nejaktivnějšími aktéry je samozřejmě Rodrigo a Cesare. Což je věc dostatečně známá a určující. Mimo ně se tu objevuje spousta dalších jmen lidí, o nichž se v příběhu Borgiů až tak často nevypravuje. Snažila-li se autorka především nabídnout beletristicky laděné vyprávění plné obrazů doby, potenciální čtenáře bych odkázal spíše na Carolly Erickson, jejíž knihy jsou v tomto směru působivější, aniž by co ztratily na historiografické adekvátnosti.
Největší potíži této knihy je skutečně struktura. Pro jakoukoli práci s ní je prakticky nepoužitelná. Kapitoly zabírají několik desítek stran (třeba ta o platonické lásce Lucrezie k básníkovi Bembovi celých padesát, dvůr rodiny d´Estů čtyřicet) bez toho, aby je provázelo nějaké členění a možnost vyhledávat ty které skutečnosti. Protože, je-li v něčem Maria Bellonci skutečně pozoruhodná, je ta mravenčí práce. Nejen, že kniha shrnuje známé skutečnosti, nýbrž autorka přihodila mnoho vlastní práce s dokumenty, archiváliemi, analýzami a taky výsledky (což se nezdráhá často zmiňovat). Už tak hutnému textu naložil i Zdeněk Kalista, ve vší úctě, svým překladem. Mám i podezření, zda si některé slovní tvary a útvary přímo nevymyslel.
Je to škoda. Lucrezia Borgia je zajímavou historickou osobností, kterou obepínají mnohé mýty a legendy, v nichž se skutečná Lucrezia ztrácí. Pokus Marie Bellonci proniknout balastem je žel poznamenán spoustou dalšího balastu, ačkoli jako historická práce svou adekvátnost, věřím, neztrácí ani po těch osmdesáti letech od vydání. Na druhou stranu, lze tuto knihu použít možná jen jako východisko. Za to necelé století vzniklo spoustu další literatury, která je pro současné čtenáře přínosnější co do čtivosti, tak faktografického zpracování.“... celý text
— Kozel
Zrcadlení
„skvělá detektivka se sympatickou dvojicí detektivů. Výborná zápletka, exotické prostředí, akce. Autorka je v českých zemích nevydávaná a to je velká škoda..“... celý text
— martin8550
My
„Po krásném prvním díle jsem si říkala, že si druhý odpustím, ale nedalo mi to, a dobře že tak.
Bylo hezké číst, že ne vždy je vše jenom růžové a že na vztahu je třeba pracovat. A taky, že jenom láska někdy prostě nestačí.
Ale kluci jsou prostě božani a já je miluju a strašně jsem jim přála, aby to vše ustáli.
Takže opět plnej počet hvězd.“... celý text
— alnovka82