Nejnovější komentáře

Cesty rytířů

„Jelikož zabili ženu, kterou miloval, projíždí Wolfram krajinou, aby jako psanec, nebo lépe jako statečné srdce stihl krutou pomstou všechny, kteří s tím mají co do činění.Přičemž nezahálí ani jeho ostatní příbuzní, aby z přiměřené vzdálenosti ovlivňovali chod království.Velmi zdařilá série, která by mohla klidně ještě dál pokračovat.Ať už dalšími osudy Wolframa na Rhodu, nebo rovnou vývojem s malým Václavem ( Karlem IV.).“... celý text
— Šnek86

Královny hrůzy

„Ono nebude jednoduché napsat dobrou horrorovou povídku. A taky si připomeňme, v jaké době ty dámy psaly - kolem roku 1860-1870 bylo strašidelné i to, že se honily mlhy na blatech. A kdo jste četl slavný Otrantský zámek nebo zmiňovaného Starého anglického barona, musíte uznat, že atmosféra našich povídek je nadmíru odpovídající. Za mě a na tu dobu slušné.“... celý text
— kolacky

My děti ze stanice ZOO

„V rámci literatury o drogách jednoznačně nejznámější literárně zpracovaný příběh. A troufám si říct, že patří nadále mezi to nejlepší, ať už se čtenář věnuje tématice jakýmkoli způsobem nebo vůbec. Knihu jsem četl na základce jako spousta z přítomných. I když si nevybavím detaily, byl to jeden z nejsilnějších příběhů, který má nadále výchovný přesah. A to skutečně bez ohledu, zda jej čte dvanáctiletý puberťák nebo rodičové téhož. Takových knih nejspíš mnoho nebude. Postačí však, když nebude příliš příběhů, které by se takto daly zpracovat.“... celý text
— Kozel

Rambo III (Pro přítele)

„skvělá nostalgie :)“
— Merlin_CZ

Noční návštěvník

„I tenhle případ má vcelku originálního pachatele. Jak případ běží mám celkem jasno jak to bude, jenže to by nebyl Deaver aby si nepřipravil nějaký ten překvapivý a nečekaný zvrat, který vše totálně překope... Noční návštěvník mě bavil, i když paf z něho úplně nejsem, protože podobné zápletky v různých obměnách už tu byly, ale je to samozřejmě 15 díl, takže se není čemu divit.“... celý text
— ThomasRuhe

Mlčící pacientka

„Četlo se to dobře, krátké kapitoly, které vždy končily otevřeně. Knihu jsem přečetla během jednoho dne, žádný složitý děj, zápletka byla jednoduchá, nic překvapujího a to je škoda. Thrillery a psychothrillery mají být překvapující, plný zvratů a nečekaných momentů ... což tady chybělo. Za mě průměrný thriller.“... celý text
— nakavusterezou

Babička

„Dám za dva. Nucené čtení Babičky v teenagerovském věku proměnilo tuto knihu bez mála v symbol utrpení u nejedné generace. Přitom to nemusí a jistě není špatné idylické vyprávění. Kniha mající mnoho nejrůznějších vrstev však potřebuje čas k dozrání. Já, přiznávám, nebudu ten, který se k její četbě kdy vrátí. Je to zapříčeněno vícero faktory. Předně tím, že mně uchvátila britská literatura, takže po venkovské idyle raději sáhnu třeba po Thomasi Hardym. 19. století je na každý pád skvělým (nejen) literárním obdobím a Babička, v našich luzích i hájích rozhodně, patří ke klasice a knihám, které dovedou odnést skutečně daleko, ke klidu a nespěchání. V tomto druhu literatury by tomu tak mělo být. Proto to bude mít těžké u ratolestí plných energie, ale i dospělých ženoucích se neustále kamsi s dobou. Tudíž, ačkoli sám jsem si děj neužil a ne zcela chápu slávu této knihy, nejslavnější román - či novela - Boženy Němcové své místo v dějinách tuzemské literatury jednoznačně má.“... celý text
— Kozel

Štefánik - Mon Amour

„skvelá práca, ďakujem :-)“
— Janesky

Můj život s Reinhardem

„Byla to nacistická kráva, která obhajovala svého vykutáleného manžílka. Na knize je nejlepší doslov Jaroslava Čvančary.“
— jan.para

Únik před Houdinim

„Celkem zklamání ale i tak jsem zvědavá na pokračování“
— hana4834

Skleněný trůn

„Kniha se líbila jsem zvědavá na pokračování“
— hana4834

Lucrezia Borgia: Její život a její doba

„Snažil jsem se nebýt příliš přísný vůči opravdu velkolepé a mravenčí práci Marie Bellonci. Leč, byl to boj příliš vysilující a tvrdšímu soudu nemohu se vyhnout ani s přihlédnutím k tomu, že autorka knihu vydala na konci 30. let minulého století. Kniha je totiž plná těžko stravitelné omáčky, v níž je výzvou hledat nějakou strukturu. Už skutečnost, že Lucrezia, na níž se má kniha soustředit, vystupuje v celém dění pouze minoritně. A to ještě způsobem, kdy velmi pečlivý důraz věnuje autorka šatům a výzdobě při nejrůznějších událostech, dárkům přijatým i odevzdaným, dopisům a spíše takovým maloměšťáckým drbům než životopisu Lucrezie, která z vyprávění je spíš stínem sebe sama než aktivní osobností v čemkoli. Troufám si říct, že popisy svateb, bálů, večírků a průvodů zabírají několik set stran. Některé konkrétní zabírají i několik desítek. Což je ohromná škoda, neboť mám za to, že tím Maria Bellonci své hrdince moc dobrou službu neudělala. Většina textu se točí především okolo rodiny Borgiů, kdy nejaktivnějšími aktéry je samozřejmě Rodrigo a Cesare. Což je věc dostatečně známá a určující. Mimo ně se tu objevuje spousta dalších jmen lidí, o nichž se v příběhu Borgiů až tak často nevypravuje. Snažila-li se autorka především nabídnout beletristicky laděné vyprávění plné obrazů doby, potenciální čtenáře bych odkázal spíše na Carolly Erickson, jejíž knihy jsou v tomto směru působivější, aniž by co ztratily na historiografické adekvátnosti. Největší potíži této knihy je skutečně struktura. Pro jakoukoli práci s ní je prakticky nepoužitelná. Kapitoly zabírají několik desítek stran (třeba ta o platonické lásce Lucrezie k básníkovi Bembovi celých padesát, dvůr rodiny d´Estů čtyřicet) bez toho, aby je provázelo nějaké členění a možnost vyhledávat ty které skutečnosti. Protože, je-li v něčem Maria Bellonci skutečně pozoruhodná, je ta mravenčí práce. Nejen, že kniha shrnuje známé skutečnosti, nýbrž autorka přihodila mnoho vlastní práce s dokumenty, archiváliemi, analýzami a taky výsledky (což se nezdráhá často zmiňovat). Už tak hutnému textu naložil i Zdeněk Kalista, ve vší úctě, svým překladem. Mám i podezření, zda si některé slovní tvary a útvary přímo nevymyslel. Je to škoda. Lucrezia Borgia je zajímavou historickou osobností, kterou obepínají mnohé mýty a legendy, v nichž se skutečná Lucrezia ztrácí. Pokus Marie Bellonci proniknout balastem je žel poznamenán spoustou dalšího balastu, ačkoli jako historická práce svou adekvátnost, věřím, neztrácí ani po těch osmdesáti letech od vydání. Na druhou stranu, lze tuto knihu použít možná jen jako východisko. Za to necelé století vzniklo spoustu další literatury, která je pro současné čtenáře přínosnější co do čtivosti, tak faktografického zpracování.“... celý text
— Kozel

Zrcadlení

„skvělá detektivka se sympatickou dvojicí detektivů. Výborná zápletka, exotické prostředí, akce. Autorka je v českých zemích nevydávaná a to je velká škoda..“... celý text
— martin8550

„Po krásném prvním díle jsem si říkala, že si druhý odpustím, ale nedalo mi to, a dobře že tak. Bylo hezké číst, že ne vždy je vše jenom růžové a že na vztahu je třeba pracovat. A taky, že jenom láska někdy prostě nestačí. Ale kluci jsou prostě božani a já je miluju a strašně jsem jim přála, aby to vše ustáli. Takže opět plnej počet hvězd.“... celý text
— alnovka82

Zpěv straky

„Úžasné české fantasy. Spisovatelka napsala perfektní příběh protkaný napětím, dobrodružstvím, magií a hlavní hrdinka Henika se jí povedla. Už se těším na další dobrodružství s touto hrdinkou.“... celý text
— Sančez

Kavárna s vůní perníčků

„Odpočinková podzimní jednohubka, snad se brzy dočkáme dalších dílů.“
— Jaruš71

Cesta

„Útlá kniha a ačkoliv jsem ji četla před lety, pořád si pamatuji děj a to, jak na mě kniha působila... Chápu, proč jsem dala 5*. Navíc jsem zjistila, že napsat útlou knihu, která zanechá stopy i po letech je "majstrštyk".“... celý text
— Fross

Jatagan

„Netušil jsem co je jatagan. Zhruba v půlce mi řekli, že je to meč, šavle a kinžál v jednom balení. Takhle jsem si to v hlavě vymodeloval. Zkusil jsem si to i nakreslit, ale neumim to, takže to vypadalo jako kříženec falunský uzenky a jezevčíka. Nebudu ti to snad radši ani ukazovat. Tak a teď k věci. Skládá se to z několika kousků. Nějaký ujdou, jiný zase ne. Třeba ten první byl skvělej, pak se mi vypnul záznam v hlavě a zapnul se zase u jataganu, kterej jakž takž přechroustal. Pak zase nic nevim a najednou miliony. Tam jsem začal vnímat, protože když se mluví o milionu, tak doufám, že mi ho někdo posílá na účet, ale kde nic tu nic. Podtrženo sečteno, bylo to půl na půl a myslím, že ve většině těch historek šlo o nějaký vztahy lepších buchet s důstojníkama a vztahový bermudský trojúhelníky. Taky to byla po dlouhý době brožura z Ruska, která byla jako z nějakýho idiota, nebo Ruský Špačkovy etikety. Nikdo tam nebyl ustavičně naloženej ve vodce, nikdo tam nezmlátil a nevytahal za vlasy žádnou zbouchnutou Naděždu a žádnej Ivan tam ani nezmrznul. Vlastně tam nebyl ani žádnej Ivan. To mě nutí k zamyšlení, jestli je svět ještě v pořádku.“... celý text
— žlučníkář

1984

„Jedna z mých nejlepších knížek a samozřejmě je stále nadčasová. Též zastávám takový názor, že by ji každý člověk měl mít doma ve své knihovně.“
— TheTrickyAdam

Volba

„Knihu jsem dostala darem i s věnováním od autora, docela jsem se na ni těšila a doufala, že aspoň trochu mě nadchne. Podle popisku na zadní straně obalu jsem si říkala... Jak může autor smíchat prvky duchovní literatury, sci-fi, detektivky, psychologického i milostného románu tak, aby to mělo hlavu a patu a předalo poselství jedinci či lidstvu? Jde to vůbec? Není to příliš? Ano, je to příliš. Knihy s poselstvím mám ráda, ale tenhle příběh mě tedy zklamal - tohle má být bestseller? V pořádku, ok, asi nečtu mainstream knihy.“... celý text
— Fross

Prokletá

„Tak jsem dočetla i druhý díl a musím říct, že je to opravdu hodně originální retelling. V téhle knize je tolik zvratů, že to pomalu ani nestíháte sledovat, co všechno se děje. Hlavní hrdinku jsem měla ráda už od prvního dílu, tudíž mě opravdu velice zajímalo, jak to celé dopadne, a jsem vlastně docela spokojené, i když ten konec není noc pro mě. Byla bych mnohem radši, kdyby autorka věnovala knize o padesát stran více a "vyřešila" více věcí, protože tady sice není klasický otevřený konec (které teda úplně nesnáším), ale je zde jen malý odstavec, jak to s nimi dopadlo (prostě si musíte nějaké věci domyslet). Jinak ten svět se mi moc líbil, téma božstev mám taky moc ráda a kniha je místy opravdu mrazivá. Je velmi čtivě napsaná, jako většina autorčiných knih co jsem četla. Takže za mě doporučuji celou dualogii.“... celý text
— Sixtinka144

Zaslíbená Země Nezemě 4

„Už se těším na další díly!! Nečekala jsem, že mě to tak chytne.“
— Jaehyun

Odvaha nebýt oblíbený

„Kniha mě na první dobrou zaujala, ale po přečtení mi přijde taková neslaná/nemastná. Doufala jsem v nějaký hlubší směr, zamyšlení nad nějakým problémem, ale až na pár střípků jsem toho moc z knihy neodnesla.“... celý text
— Fross

Volavka

„Přečetla jsem, ale neseděli mi tam prezidenti, názvy filmu, herci... Nejhorší kniha tohoto autora, co jsem četla...“
— PetraCy

Indigové kouzlo

„Po tom, jak předchozí díl skončil, jsem se nemohla dočkat toho, až u Booklab vyjde další kniha a já si budu moci přečíst, jak to bude pokračovat. Protože jestli autorka něco umí, tak useknout příběh v tu nejlepší chvíli, kdy do příběhu zasáhne něco co absolutně rozhodí všechno a všechny. Ani u Indigového kouzla tomu není jinak, takže teď budu znovu netrpělivě vyhlížet další díl. Já osobně naprosto miluju chemii mezi Adrianem a Sydney a v tomhle díle to bylo naprosto TOP a od začátku až do konce jsem si jejich vzájemnou interakci a poštuchování užívala. I ostatní postavy jsou fajn a celkově mi sedí víc než v Akademii a baví mě jejich vzájemné vztahy i to, do jakých problémů je to občas přivede. Autorka nám tentokrát naservírovala pořádnou dávku informací o alchymistech a díky tomu se dost posouvá zápletka, která se prolíná na pozadí celé série, ale aby toho nebylo málo, tak se objevuje další nebezpečí, které musí Sydney řešit. Tenhle díl byl zatím asi nejvíce nabitý akcí i emocemi. Tentokrát neměli hlavní hrdinové v podstatě ani chvilku klidu a museli se po hlavě vrhnout do vyřešení problému s alchymisty i s dalšími věcmi. Líbilo se mi, jak je zpracované postupné prozření Sydney v záležitostech alchymistů, a i její vývoj co se týče její osobnosti a postojů. A vlastně nejen její, ale i dalších postav. Je fajn, že celou sérii nejsou zamrzlí na jednom místě, ale díky svým zkušenostem se posouvají dál a vyvíjejí se. I když si to říkám snad u každého dílu, tak za mě tohle byl asi nejlepší díl, co jsem zatím přečetla, a díky zakončení jsem opravdu velmi zvědavá, jakým směrem se bude děj dále vyvíjet. I když Vampýrská akademie byla skvělá, tak musím uznat, že Pokrevní pouta mě právě díky lépe propracovaným postavám a jejich vývoji baví více. Takže za mě velké doporučení, jedná se o skvělý příběh, a navíc díky krásným obálkám od Adely Stopky se i skvěle vyjímají v knihovně. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.“... celý text
— Kate3003

Země

„Knihu jsem si chtěla přečíst, protože mě zaujal námět a i obálka - včetně toho, že se to má odehrávat na Islandu. Po pár desítkách stran jsem z knihy měla rozporuplné pocity, protože mi to částečně přišlo jako blbost, částečně jsem nevěděla co mám čekat a částečně jsem byla zvědavá. I tak jsem to dočetla do konce. Docela mě zklamalo, že se celý děj neodehrával na Islandu už "od začátku". Avšak smysl to začalo dávat až ke konci a to jak kniha skončila, mě osobně dost překvapilo. Takže ikdyž to nebyl román hodný 5*, dávám jich plný počet, protože kniha splnila účel - předala mi emoce, zapůsobila na mě. A to ne každá kniha zvládne.“... celý text
— Fross

Údolí skučících jeskyní

„Útlá knížečka z knihobudky na vlakovém nádraží mě docela překvapila svou napínavostí. Ač je to díl ze série, jistě se dá číst i samostatně. Dobrodružství chlapce a vlka v zemi upírů mě bavilo, už dlouho jsem nic podobného nečetla. Věřím, že čtenáře věkové kategorie pro kterou je určena určitě zaujme. Ode mě putuje zpět do knihobudky, aby udělala radost někomu dalšímu.“... celý text
— Kory98

Marťan

„Skvěle napsané sci-fi, neskutečně mě bavilo, o kolik více popisů a detailů je v knize v porovnání s filmem (byť obě adaptace jsou na 5*). Poslechnuto jako audiokniha. Posledních 40 minut jsme si museli sednout a doposlouchat, jak to bylo napínavé.“... celý text
— Fross

Černé srdce

„Pro milovníky akce a bojových umění v knihách jde o skvělý román, který má skvěle vystavěný děj i zápletku. Nějakou chvíli mi trvalo zorientovat se v postavách, ale jinak kvalitní čtení. Doporučuji ;)“... celý text
— Lucuschka

Nekonečný příběh

„Nekonečný příběh jsem asi jako většina mých vrstevníků viděla jako film. Tehdy jsme při jeho sledování všichni napjatě pozorovali cestu Atreje za jeho úkolem od dětské císařovny a většině z nás určitá scéna v močálech zlomila srdce. Já osobně film viděla několikrát a pohádkový příběh jsem měla i docela ráda. Proto mě zajímalo, jaká je jeho knižní předloha. První polovinu knihy, kdy Bastian čte příběh o Atrejovi a jeho putování jsem si docela užila. Nechyběla akce, emoce, zvraty a děj příjemně plynul. Přestože první část příběhu sama o sobě je docela dlouhá tak jsem se nenudila a sledovat jak se Bastian i Atrej vypořádávají se svým osudem v příběhu bylo docela zajímavé. Jenže pak přišla druhá polovina příběhu a tam už jsem trošičku trpěla. Kniha je spíše pro mladší čtenáře, a proto se v ní ukrývá mnoho pouček o tom co je „správné“ a „špatné“ a druhá polovina se točí okolo morálních hodnot společnosti a hlavního hrdiny. Což by vlastně nebylo špatně a do pohádek takové poučení i patří, ale tady ho bylo mnoho za sebou a děj díky tomu začal stagnovat a poměrně se točit v kruhu. Chápu, že autor chtěl nejspíše sdělit, že je nutné čelit následkům svých rozhodnutí, ale asi by to stačilo v menší míře. Příjemně mě překvapilo i to že se děj ve velké míře shodoval s tím co jsem znala z filmu i když je to tedy vlastně jen polovina příběhu. Změny, které v příběhu jsou se týkají spíše napětí než dějové linky. Film na rozdíl od knižního příběhu uměl lépe pracovat s emocemi diváka/čtenáře a celkovým napětím. Bylo zajímavé se podívat na knižní předlohu, ale v tomto případě jsem opravdu ráda, že jsem zvolila formu audioknihy, protože druhá polovina by mě asi trošku potrápila. Ovšem díky tomu, že jsem si mohla příběh takto zprostředkovaně vyslechnout bylo to pro mě mnohem příjemnější.“... celý text
— Kate3003