Nejnovější komentáře
Pohřbení
„Tak to byla jízda. Napětím jsem nedýchala. Otvírám další díl“
— monte
Léto, kdy jsem zkrásněla
„Miloučká oddechovka...
Ani si neumíte představit jak jsem si u toho odpočinula...
Narocnyden#knizecka#klidek“
— Lovehorses365
Všechen můj hněv
„Strhující. Tolik bolesti, tolik bezmoci, tolik poztrácené naděje - ale jak říká jedna z postav, byť bez zavýsknutí a šťastného "véčka": "Přežili jsme." Protože - mimo jiné - odpuštění.“... celý text
— petrarka72
Začátek
„Paní Chalupová je prostě úkaz. Kdo nečetl její trilogii Kyselé třešně, měl by to rychle napravit. Mně se líbila natolik, že jsem se pustil i do další dřívější tvorby. Začátek je kniha, která je koncipovaná jako povídky, které všechny "vypráví" končící psycholožka. V povídkách vyprávěné příběhy si odžila prostřednictvím svých pacientů, a právě těchto šest v ní zanechalo největší dojem, protože se jedná o neobvyklé prožitky. Když se oprostím od toho, že některé příběhy byly poměrně přitažené za vlasy (ikdyž třeba ne, co já vím), tak je třeba přiznat, že autorka má perfektní fantazii, dar vyprávění a logického navazování a hlavně dokáže celý příběh dovést do takového závěru, který opravdu člověk nečeká. Nebo aspoň já byl u některých překvapený, až zaražený. To stejné dokázala i u zmiňované trilogie.
Nejedná se tak sice o nějaký počin, který by měl povznést literární scénu, ale paní Chalupová zkrátka umí a mám na ni jen slova chvály.“... celý text
— Ristridin
Skinhead
„Ke knize mám dva postřehy. První je ten, že je neuvěřitelně plochá, postavy jsou pouhá jména a prostředí jsou jen místopisné názvy. Překlad také není žádná sláva. Druhý se týká hlavního hrdiny, Joe je neuvěřitelné hovado. Problém je, že kniha nese titul Skinhead, a tudíž tuhle subkulturu diskredituje. Autorův záměr byl ale spíše šokovat. Jediným kladem tohoto titulu je povedená obálka.
Citace: Boty byly nejdůležitější položkou. Bez bot by patřil k obyčejným lidem - stejně jako jeho otec, dělník zbavený identity. Joe byl na své boty hrdý. Většina jeho kamarádů nosila nové boty koupené za vysokou cenu v obchodě na High Street. Ale Joe ne. Jeho boty byly pravé armádní vyřazené boty; s tlustou podrážkou, s cvočky, těžké na nošení a těžké na pocit, když se jimi kopne do žeber.“... celý text
— Eicherik
První, která zemře
„Victoria Jenkins - První, která zemře
Počet strán: 353
Vydavateľstvo: #knihyomega
Žáner: #thriller #horor #detektivka
Výborná zápletka, dej nás okamžite vsunie do vraždy. nikto nevie kto, nikto nevie prečo.
Privolaná je dvojica Alex a Chloe, perfektná detektívna dvojica.
Musím povedať, že tu to od začiatku ukazovalo na jedneho vraha, až dokial sam nebol zabitý Takže treba riešiť a hľadať nanovo!
Dej bol veľmi zamotaný, stopy viedli všade len nie tam kde boli. Čo sa mi samozrejme veľmi páčilo.
Ale musím povedať, že cca po 130 stranách som mala chuť knihu zavrieť, pretože sa to točilo stále okolo toho istého a mňa chytala mierna depka.
Našťastie sa to potom rozbehlo
A teda na konci som zírala a chápala, rivalita a pomsta to je to najhoršie čo môže byť a ten najlepší predpklad k vražde.
Štafeta č. 151
Kniha č. 60/2024
#recenzieTerka #kniznastafeta #kniznarecenzia #kniznizavislaci #skbookstagram #milujemeknihy2 #victoriajenkinsauthor #prvnikterazemre
Obsah:
#nebezpečnétajomstvo #vyšetrovanie #smrť
Jedné horké letní noci spadne mladá žena ze střechy a zemře. Na tichou ulici je přivolána vyšetřovatelka Alex Kingová. Oběti Keiře Northové bylo dvacet let, byla šťastná a bezstarostná. Její smrt vypadá jako nehoda, ale na koberci je rozbité sklo a svědek zaslechl hádku. Je možné, že ji chtěl někdo zabít? Keiřini přátelé se nezdají tak nápomocní, jak by Alex čekala, a pitva odhalí, že Keira skrývala tajemství: byla v pátém měsíci těhotenství. Alexův tým brzy pochopí, že všichni Keiřini nejbližší přátelé mají tajemství, za jehož uchování by byli jistí lidé schopní i zabít. Jakmile si Alex uvědomí, že Keira by mohla být jen první obětí na dlouhém seznamu, její vodítka ji zavedou k vlastnímu prahu. Alex se musí potýkat se svými démony - dokáže chytit vraha, než zemře někdo další?“... celý text
— TerkinKnižnySve
Hľadanie zmyslu života: napriek všetkému povedať životu áno
„Ťažké čítanie na sobotu večer. Príbeh rozpráva svetoznámy neurológ a psychiater Viktor E. Frankl po prepustení z koncentračného tábora.
Kniha od svojho 1. vydania v r. 1946 obletela celý svet, predalo sa z nej viac ako 10mil kusov a bola preložená do viac ako 30 svetových jazykov.
Ak máte chuť na zmysluplné a náročnejšie čítanie ODPORÚČAM“... celý text
— Jurajovamaka
Karneval paměťových buněk
„Dá se říci, že se Karel Šíp pokusil napsat delší fejetony, v nichž vzpomíná své dětství, kdy mu bylo šest let, dále vypráví o žádostech o tanec, kterých byl svědkem v tanečních kavárnách, v nichž vystupoval jako hudebník, o tatínkovi karbaníkovi, který od rozehrané hry nikdy neodcházel, o tom, jak na filmové škole psal maturitní práci o Vojtěchovi Jasném, jak v roce 1977 přepisoval v práci text Charty 77, který mu svěřily kolegyně, protože uměl psát na psacím stroji nejrychleji z baráku, jak se pokoušel psát si deník, jak v roce 1963 zaskakoval jako baskytarista neumětel bez znalosti not v barové kapele, následuje úvaha o tom, co je a není kýč, fiktivní dopis Williamu Shakespearovi o jeho totožnosti, zamyšlení o hodnotě autogramu, o slavení státních svátků, o kategoriích majitelů řidičských průkazů, o podivné logice ustálených rčení a o korupci (co se má dávat za pozornosti dobrým lékařům). Knihu doplňují čtyři písňové texty.“... celý text
— cori
Vykoupená
„Posledních pár dílů bylo v podstatě utrpení. Táhlo se to a takový nesmyslný guláš jsem už dlouho nečetla. Zápletky nesmyslné a velice jednoduché. Charaktery plytké, vztahům jsem ani za mák nevěřila a výsledek" pravá láska je v podstatě nahraditelná"! Jsem zklamaná.“... celý text
— Artep071
Pohřbení
„Druhý díl mě bavil ještě víc než první. Skvělý motiv. Ale!....
SPOILER!:
.
.
.
.
.
.
Už mě přestává bavit že je vrahem vždy někdo z týmu!To už začíná být lehce ohrané. Doufám, že ve třetím díle už to bude jinak!“... celý text
— escapelle
Nová doba
„Oddychove čtení. Ze začátku jsem měla problém se zorientovat v postavách ale pak už to bylo lepší. Hezká kniha“
— Ludmila91
Protijed
„Zajímavé téma jako protiváha k nesmyslům z dnešního New Age směru a pochybné "esoteriky", na které už dávno nic esoterního není a přitom stále přitahuje tolik zoufalých lidí, bohužel.
Zezačátku se mně kniha zdála zajímavá a plná potenciálu, který se postupně dle mého názoru vytrácel a asi jsem očekávala trochu jiné informace, které mám z jiných zdrojů, ale celkově to bylo dobré.
Líbí se mně, že se v knize neadorují pojmy jako je vizualizace, motivace, přehnaný optimismus a jen optimismus, magické pozitivní myšlení (zavádějící hlouposti z Tajemství) a jde o něco hlouběji než právě tyto povrchní pojmy. Třeba i ke smrti. Taky jsou zajímavé informace o "negativní cestě" a proč je pozitivní myšlení poněkud mimo. Kapitola o stoicismu mě taky dost zaujala.“... celý text
— Renanka
Paranoia
„fajn se četla“
— čtenářP
Noční ptáčata
„Na tuto knížku jsem prozatím našla vesměs rozporuplné názory. Někteří jí označují za top knihu, jiní jsou zklamaní.
Já bohužel patřím do té druhé skupiny. Nádherná obálka, ilustrace, mapa, zajímavý nápad i propracovaný svět. Ale zpracování za mě pokulhávalo. Kniha je psaná ze tří úhlů pohledů, což je už od začátku opravdu matoucí a člověku se ze všech jmen točí hlava kolem dokola. Vlastně ani ke konci knížky jsem si jmény vedlejších postav nebyla zrovna jistá. Co se hlavních hrdinek týče, tak jsem si vyloženě nerozuměla ani s jednou. Obzvláště Matilde (jejíž jméno se neskloňovalo, což mě ze začátku také hodně mátlo) mi byla vyloženě nesympatická.
Abych nebyla jen u výtek, musím zmínit zajímavý nápad s magií, která je v tomto světě zakázaným zbožím. Vlastně je o ní občas pojednáváno jako o zakázané návykové látce. Tato kniha je za mě rozhodně zajímavá tím, jak moc se fantasy svět prolíná s běžnou realitou. Církev, politika, korupce,.. To je za mě rozhodně obrovské plus, které však ne každý čtenář dokáže prokouknout.
Bohužel já na takové politikaření v knihách moc nejsem, a tak můžu knížku ohodnotit jako průměrnou. Měla potenciál, bohužel jsem si nesedla s postavami a zpracování si zasloužilo o maličko víc. Autorka měla spoustu zajímavých nápadů, ale ve velkém množství myšlenek se člověk ztrácel.“... celý text
— KnihomolkaVev
Neposlušný pudlík špindíra
„Super kniha palec nahoru“
— banán2
Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě
„Hypnoticky temná a krutá poezie v próze. McCarthy je mistr v tom, jak zasněným poetickým jazykem dokáže popisovat bezútěšnost krajin, temnoty lidských duší a jaksi nevzrušivě až snad lhostejně ty nejhorší činy, kterých jsou jeho antihrdinové schopni.“... celý text
— cubeice
Hellbound
„Máte rádi thrillery? Školní prostředí? Hrdinku se zajímavou milostí? Tak tohle dílko vás bude bavit. Vlastně už samotný název se ke knize krásně hodil.
Jako první bych chtěla zmínit, že kniha se opravdu hezky četla a odsýpala. Nic mě tam nezadrhávalo a pěkně to plynulo. Prostě a jednoduše jste chtěli vědět víc a víc. Zjistit, jak to celé nakonec dopadne. A to se opravdu dozvíte na posledních pár stránkách a máte chuť autorku zabít. Vlastně do teď nevím, jak se ke konci postavit. Na jednu stranu v něj prostě nevěřím, že to opravdu bylo tak, že jsem přehlédla padesát náznaků, přišlo mi to až našroubované, ale na druhou stranu mi to v jednu chvíli hlavou blesklo, než jsem to kvůli šílenosti a nedostatku náznaků zase vymazala z hlavy. Takže do teď nevím, jak na konec reagovat. Každopádně druhý díl, nebo víc vysvětlení by mi asi pomohlo být o něm na sto procent přesvědčená.
Co se týká postav, tak se mi moc líbilo, jak byly prokreslené. Byly zajímavé a rozhodně ne ploché. Maya s matkou hodně zažily a nebylo divu, že to na nich zanechalo následky. U Jamese se mi líbilo, jak si autorka dala práci s tím, aby sezení byla dobře popsaná a stejně tak samotná profese. Zaujalo mě, jak ji skvěle vedenými otázkami dostával tam, kam potřeboval. Ale i Lily s Jasonem byly zajímavými postavami.
Co mi na knize vadilo a rušilo čtenářský zážitek, bylo střídání vykání a tykání mezi Mayou a Jamesem. Vypadalo to totiž, že si pouze vykají, ale pak se tam objevovaly pasáže s tykáním a nebo se dokonce v jedné větě vyskytovalo tykání a vykání. To bylo ovšem asi jediné.
Chtěla bych tedy říct, že knížka rozhodně stojí za přečtení. Měla jsem ji během jednoho odpoledne přelouskanou. Čte se sama. Stejně jako autorčiny předchozí knihy, které jsem měla možnost číst a mohu také doporučit. Obzvlášť Kávu každé půlnoci, která zpracovává téma anorexie, a to velmi zdařilým způsobem.“... celý text
— pogmanka
Můj dědeček by mě popravil
„Zajímavá kniha, která není jen o holocaustu, ale také vyrovnávání se s adopcí, rodinnou historií, hledání svého místa ve společnosti... Je spousta knih o přeživších, ale málo knih o potomcích Nacistů, a tak to člověka donutí zamyslet se, do jaké míry mají pykat děti za své rodiče a celý národ za své předchůdce.“... celý text
— teeyinka
Smrt na kůru
„Tak tohle bylo silné čtení s mistrovsky vykresleným dějem. Při čtení jsem cítil smutek a zoufalství obyčejných lidí v protektorátu, hrdost a hrdinství parašutistů i všech, kdo jim pomáhali, znechucení z Němců a Karla Čurdy. Napsáno tak, že se pocitově ocitnete vedle všech hrdinů. Napsáno tak, že se nebudete moct odtrhnout. Napsáno tak, že si budete ke konci dávat pauzy, aby jste historicky známý konec vstřebali a oddálili.“... celý text
— Venda32
Povstání kolosu rhodského
„Podle mě je to velmi povedený první díl. Jacka jsem si oblíbila a líbilo se mi zažívat s vyvolenými jejich dobrodružství. Jsem zvědavá na pokračování.“
— Liduka
Z čeho je den
„Na to, že má kniha jen 260 stran, jsem ji četla skoro 14 dní. Text bez děje se totiž neuvěřitelně vlekl. Vypravěčka Hanka, která se přivdala do Polska k rozvedenému muži se dvěma dětmi a má s ním dvě vlastní děti, popisuje každodenní soužití, co které dítě dělalo, myslelo, říkalo a co si myslela, dělala, říkala ona. Místně a časově vyprávění skáče, tu jsme s nimi na dovolené u moře, tu u polských příbuzných, tu je Hanka jako dítě doma se zesnulým otcem, hned zase popisuje návštěvu u své české babičky nebo dovolenou se svou matkou. Nebavilo mě to, dočetla jsem ze setrvačnosti.“... celý text
— cori
Na druhý pokus
„Sladká pohádka pro samoživitelky. V knize hlavní hrdinka, samoživitelka se třemi, TŘEMI!! dětmi, najde svého prince na bílém koni. Tak neskutečný příběh, až se člověk musí smát. Ale proč ne? Jako oddechovka super, jen si musím pořád opakovat - je to jen knížka, jen knížka, knížka!
Můj Instagram - bez_prebalu“... celý text
— bez_prebalu
Pravda
„Já si prostě myslím, že mě Pratchett nikdy nezklame. Minimálně mě teda nezklamal v této knížce. Počátek novin a bulváru v Ankh-Morkporku, skřeti, upíři, vlkodlaci, vyšetřování pokusu o vraždu, volba nového patricije Bavil jsem se, jako vždy. Už teď se těším na další.“... celý text
— ivokick
Nick a Charlie
„Velký skok dopředu, ale dobré nahlédnutí do vztahu těhle dvou. Srdcerváči jsou láska.“
— Kristulda
Beladona
„Tohle mě bavilo moc. Krásná obálka a krásný obsah. Pohladila na duši a moc se těším na pokračování.“
— Sirael23
Letos v zimě
„Krásná odpočinková novela, škoda že tak krátká.“
— Kristulda
Mechanik
„Pokud nefandíte F1, kniha vás asi bavit nebude. Elvis nevysvětluje úplně všechno dopodrobna, takže je potřeba se v kolotoči F1 trochu orientovat. Napsané je to čtivě, zábavně a leccos se dozvíte. Určitě by si to ale zasloužilo korekturu, některá slova nebyla moc česky. Ale jinak super počtení pro někoho, kdo chce pohlédnout i do zákulisí velkých cen.“... celý text
— Sirael23
Naivní detektivka z knihovny
„Nenáročná jednohubka. Trošku mi to připomnělo Čtvrteční klub amatérských detektivů“
— AlexandraBane
Já to dokážu
„Opravdu nádherná knížka plná lásky a pochopení, děkuji ze srdce.“
— beautiecutie
Pravda o případu Harryho Queberta
„Druhá kniha od tohoto autora. Zpočátku krásné tempo, až do poloviny knihy. Potom mi příběh začal připadat zbytečně okecaný a prodlužovaný. Jsem ale ráda, že jsem vydržela. Jinak bych nezjistila, kdo je doopravdy vrahem. :)“... celý text
— klarkacte