Nejnovější komentáře
Noc splněných přání
„„Přál bych si jim oplatit, co mi udělali.
Přál bych si mít nad nimi taky takovou moc
a dělat, co se mi zlíbí. A aby jim to vadilo!
Aby je to bolelo stejně jako mě!“
(Dům hraček – Hana Moravčíková)
Údělem povídkových knih je ten, že ne všem se bude líbit všechno. A tak tomu není jinak ani u této sbírky. A možná je škoda, že zrovna ta nejlepší povídka je hned na začátku. Ano, Rosana Zvelebilová opět zabodovala. Mám tušení, že i vyhrála v této soutěži za nejlepší povídku. Tak že body se počítají :-) :-) :-) Povídka „V zajetí Koťátkanů“ měla být „zamňouknutá“ až na konci knihy, aby se měl čtenář na co těšit. Pak už to jde totiž tak trochu z kopce.
Citát: Smysle mého života, proč se rejpeš v hovně? (Plážový romantismus – Andrea Čekanová)
Ale pozor, zas tak rychle ne. Další čtyři, pět povídek následujících nejsou špatné. (A přidejte poslední dva příběhy) Dá se říci, že jsou to příběhy dobré. Ale to jsme asi tak ve třetině příběhů v tomto svazku. Pak se to ustálí na pouhopouhém průměru. Čtenář se tak musí pročíst sérií velmi průměrných příběhů, které nepřinášejí nějak světoborné myšlenky. Spíš naopak, nejběžnějším tématem je rodina a nebo bezdomovci. Nikdo nedokázal napsat něco vtipného s nějakou zapamatovatelnou scénou.
Malá ochutnávka:
„Co si dáte jako hlavní chod?“ zeptá se ho a jmenuje všemožný dobroty. Když skončí, zrzek se dívá ne mě.
„Není to škoda jídla?“
„Proč?“
„Protože za chvilku umřu . . .?“
„Přece nepošlem bohům hladovýho chlapa.“
(V zajetí Koťátkanů – Rosana Zvelebilová)
Proto jsem s radostí uvítal poslední dva příběh. Jeden je o Vánocích a druhý je tak trochu sci-fi. Avšak i tady bych apeloval na nedostatek přístupu k příběhům. Konce mohly být totiž víc „brutálnější a katastrofičtější“. Nezbývá než jen konstatovat, že od covidu se tu protrhla hráz s povídkovými knihami, ale někdy i víc škodí. Bylo by možná lepší, kdyby se už spisovatelé trochu probudili a začali psát „celovečerní“ knihy. Podívejte se na takovýho Kotletu. Vždyť vy dokážete napsat lepší příběh než on!!!
Citát: Běžný přání, jako třeba „chci nový auto“, ty jsou skoro grátis. Ale jakmile po mně budeš chtít, abych třeba vrátil čas, počítej s tím, že tě to už bude stát něco navíc. (Zlaté dědictví - Erik Tylš)
Ještě se vrátím k přebalu u knihy a k samostatným ilustracím u napsaných povídek. Hned na začátku svazku najdete nejen názvy povídek, stručné obsahy a spisovatele, kteří příběh napsali. A také je zde seznam ilustrací, které jsou v knize použité, včetně jejich názvů a tvůrců. Tato forma přístupu a reklamě k umělcům se mi moc líbí. Na přebalu knihy je obrázek ilustrátora J. G. Lustiga a je to asi nejlepší kresba v tomto svazku. Dále si mi líbily díla Václava Vlka (Zářivá štěstěna), Anety Vitamvásové (Sfouknuté přání) a nebo ilustrace nazvaná „V pohádkách“, kterou nakreslil Andrew Littlepaul. Ale ani další ilustrace nejsou špatné. Tak že celkový dojem z této sbírky je vlastně nádherný.
Citát: To není žádná služba na zkoušku, hochu. To je přání, a jakmile se vyřkne, nedá se vzít zpátky. (Zlaté dědictví – Erik Tylš)
PS – Napsal jsem i komentáře ke všem povídkám v tomto svazku. Najdete ho v sekci „Části díla“ u této knihy. Ale ani je nečtěte, nestojí to ani za starou Belu nebo zlámanou grešli. I když, komentáře jsem psal déle, než jsem četl knihu.
Citát: Získala jsi mé srdce. (V zajetí Koťátkanů – Rosana Zvelebilová)“... celý text
— Terva
Dobývat nebe
„Dobývat nebe je román inspirovaný životem svaté Kateřiny Sienské. Když to vezmu z dnešního pohledu, kdy se spousta žen živí tím, že zveřejňuje své intimní fotky na různých sociálních sítí a porovnám to s dobou, kdy ty samé ženy řekly, že chtějí být nevěstou Kristovou a bylo hotovo, tak to působí naprosto neuvěřitelně.
V každém případě mě se líbila více první polovina knihy, která popisuje mládí Kateřiny, její vystupování před církevním soudem atd. Tam doopravdy působí jako světice. V druhé části knihy mi to spíše přišlo jako takové vyjadřování ke všemu, prostě politika. Nic moc.
Osobně na tuto knihu nahlížím jako na historický životopis. Vůbec nehodnotím, zda všechny události v ní popsané jsou nebo nejsou pravdivé. Něco je doložené historicky a něco na mne spíše působí ve stylu "říká se". V každém případě podle mne je tento román napsaný velmi čtivě a za sebe dávám čtyři hvězdy.“... celý text
— parxel
Transportér 1 a 2
„„Měli jsme programy
pro biologickou pandemii,
ale proti bakterii
napadající železo
nikdo nic nepřichystal.“
Nenechte se odradit tím, že po otevření knihy vám bude připadat, že se jedná o western. Na první pohled to tak působí. Hlavně ta nádherná kresba hlavní strany prvního příběhu nazvaného Nymfa. Na ten druhý pohled brzy uvidíte, že je to akční hororové sci-fi, které vás vtáhne do děje, sebere vám železo z krve, udělá z vás slintajícího mutanta a transportér vás za určitý poplatek někam převeze. Kresbu i barvy Dimitriho Armanda jsme už měli tu možnost u nás vidět. Kochali jsme se jimi v příběhu Texaský Jack. A je to opravdu nádhera.
Citát: Konec doby železné, zpátky k bronzu.
Co se týče scénáře Tristana Roulota, s tímto francouzským umělcem jsem ještě neměl čest. U nás mu vlastně nikdy nic nevyšlo. V tomto ohledu jsem netušil, co mě v příběhu Transportér čeká. Ale od začátku jsem byl jak na trní. Všechno mě překvapovalo. Neznámej virus, co ničí strukturu železa, prostředí mutantů a podivné přání Transportéra, kterého si najímáte na přepravu jakékoliv zásilky, který za své služby jen vyžaduje, abyste . . . kdepak, to neprozradím. Prostě jsem se začetl a když byl konec, litoval jsem, že už doma nemám další pokračování.
Citát: Vykládá se, že jsi nesmrtelný, ale podle mě jsou to kecy . . .“... celý text
— Terva
Řeka vypráví
„Řeka vypráví je soubor krátkých povídek s tématem rybaření, řeky a prostých lidí. Nejedná se o žádné rychlé čtení, ale spíše o meditaci nad obrazy přírody. Podle mého názoru tato sbírka povídek krásně zobrazuje duši japonska a přibližuje nás jako lidi jeden druhému. A v tom spatřuji pravý význam literatury.“... celý text
— parxel
Zvláštní případ
„Jak sám název připomíná, tento příběh byl opravdu zvláštní. Skončil divně. Očekávala jsem, že se Liduška nakonec smíří s Jaroslavem, bohužel se tak nestalo.“... celý text
— Zlatinka.Emilly
Kam zmizel dort?
„Hravý gamebook pro děti nás s Bambulkou opět nadchl. Hledání dortu bylo napínavé, veselé a vtipné. Dinosauři, roboti a jednorožci, to vše stálo za to.“
— muchomurka
Fantómová Ada a myší duch
„Bylo to opět neotřelé (ano, nejdřív jsme četly druhý díl), vitpné, nápadité. Ale za mě tomu něco chybělo. Nějaký zvrat, akce. Tady to tak nějak plynulo. Druhý díl byl o dost lepší. Ale i tohle nás bavilo.“... celý text
— muchomurka
Oidipús vladař
„Krásné dílo, které je bez nadsázky jedno z nejdůležitějších dramat ve světové literatuře. Děj má rychlý spád, děj je jasný a přehledný. Určitě doporučuji.“... celý text
— Asta2
Nepřemožitelný
„Nepřemožitelný je kniha od jejíhož vydání uběhlo více než padesát let, což je podle mne ve sci-fi literatuře velmi dlouhá doba. Přesto si myslím, že tato kniha má stále co nabídnout i současným čtenářům. Na rozdíl od různých space oper vás totiž nezahltí směsicí neznámých a často matoucích pojmů, ale nabídne celkem prostý příběh ve stylu: "o co tady ksakru jde."
Podle mého názoru kniha není moc čtivě napsaná, alespoň mně se nečetla moc dobře. Styl mi přišel trochu kostrbatý. Nicméně je celkem krátká a to co nabídne je velmi zajímavé vyústění, které považuji za jedno z nejoriginálnějších ve sci-fi literatuře. A navíc je to srozumitelné i bez hlubších vědeckých znalostí. A to se mi na této knize velmi líbilo. Dávám čtyři hvězdy.
P.S. Zajímavostí je, že kniha se stala inspirací pro stejnojmennou video hru. Děj hry je nenásilně zasazen do doby, ve kterém se odehrává příběh vylíčený v knize. Nicméně pokud znáte knihu, tak už vás pointa zdaleka tolik nepřekvapí. Přesto je zajímavé projít se po planetě Regis III a zažít ji na "vlastní" kůži. :)“... celý text
— parxel
Zvrhlá hra
„Upozornění pro čtenáře, tato kniha je Bully romance.
Jelikož jsem žádnou knihu tohoto typu nečetla, nevěděla jsem do čeho jdu. Mile mě to překvapilo, jak dobře se to četlo. Tess to umí krásně vykreslit a čte se to jedna báseň.
Lana je mladá dívka, která se touží stát sportovní reportérkou. Je velmi šikovná a talentovaná a dala by všechno za to aby si splnila sen. Vše ji vychází do té doby než narazí na Dylana a nechá se jím okouzlit.
Dylan je nejlepší hráč amerického fotbalu, který dělá vše pro to, aby se dostal do NFL. Též mu vše vychází ale jen do doby, než se střetne s Lanou a tak to všechno začíná.
Americký fotbal je velmi zajímavý a náročný sport a tak se není čemu divit, když se parta fotbalistů chodí ráda odreagovat. Stačí jim k tomu mejdan plný alkoholu a dívek. Skvělé se baví a tak přijdou s návrhem na Zvrhlou hru, která není až tak úplně nevinná. Bohužel se do této hry zaplete i Lana, která o ní nemá nejmenší tušení. Jediné co ví, že o ní znenadání projeví zájem nejhezčí kluk z týmu Dylan. Bohužel pro ni, je nejen vysněný idol ale i zkázou. V jeho přítomnosti není Lana schopná logicky uvažovat a při jakémkoliv náznaku jeho přítomnosti podléhá. Jenže v této hře nejde jen o povést Lany samotné. Jde tu o její pověst, pověst školy i karieru a tak se nechvalně známému fotbalovém spolku AΩM snaží postavit. Je možné takový boj sama proti celému týmu vyhrát? Dokáže aspoň na chvilku Lana Dylanovi odolat? Je Dylan schopen ovládnout svoje rozporuplné pocity vůči Laně?
Příběh byl opravdu skvěle popsaný, plný chemie, podlosti, využívání situací, tajemství a skvělé zápletky. Chytlo mě to a naprosto vtáhlo do děje. Knihu jsem přečetla za dva večery a jsem strašně ráda, že můžu hned pokračovat dalším dílem. A ten konec? Jakože opravdu? Nutně potřebuju pokračování...opravdu velmi napínavý a i spicy scénami nabitý příběh. Byl to takový úvod do světa amerického fotbalu a zákulisí fotbalistů, kterému není ani zdaleka konec.“... celý text
— Anet_jan_book
Zrádcova dýka
„Opět skvělý díl, za mě možná i nejlepší.
Přečetla jsem ho rychle a už se těším jak začnu číst šestý díl: Havranova pomsta.
Jsem strašně napjatá sérii mám půjčenou od sestry a ta říkala že si nikdy nemyslela že Havran je ten kdo to je...
Jsem napjatá!
Každý díl je čím dál tím lepší a všechny se mi moc líbily!
Doporučuji!“... celý text
— Capybara18
Dítě noci
„...koukat sousedům do oken se nemá!...“
— kalache
Baseball – Malá země, velké sny
„Moc pěkné čtení, dobře zpracováno a potvrdilo se mi, že knihy od autorů z dílny Sportu se mi čtou jedním dechem ;-)“
— MildeZ
Hluboké soutěsky
„... na Islandu musí být přece všichni příbuzní!...“
— kalache
Prvý a druhý úder
„Som milovníčka klasiky a túto mám po nebohom dedkovi (myslím, že ju prečítal, obal je fakt dotrhaný a záložka bola na poslednej strane, a preto si aj myslím, že sa s čítaním vytrápil ako ja), ale nejak ma neopúšťa otázka: "Stálo to za to?" Podľa mňa bežala v hlavách postáv celú dobu - vyhrať vojnu, prežiť, stratiť blízkych, budovať svoj svet znova s neistým výsledkom, ráno vstať, vyhnúť sa tesne míne... Ale bohužiaľ ležala aj v mojej mysli, či stálo za to prečítať ju, lebo tak nejak sa nešlo až na pár momentov ničoho chytiť, nikomu fandiť, nič sledovať, v nič dúfať, no možno práve to bol zámer.
Dve vety, ktoré doma u nás z toho zľudoveli:
"A prečo si, syn môj, koňa nekúpil?"
"Ešteže nie si moja žena, ani zomrieť by som nemal kedy!"“... celý text
— Hradčiatko
Šťastný klikař
„„Není horší a otravnější ješitnosti než nezkrotná touha
domáhat se ustavičně toho, aby všechny vaše názory
byly okolím bezpodmínečně a obdivně schvalovány.“
To není myšlenka dne otce Fura (přesněji Fourase), ale citát z knihy.
Ten Šťastný klikař v názvu knihy je jistý Billy Stabbat. Mimo něj v příběhu figuruje například seržant Mont, inspektor Jennings, slavný Scotland Yard a záhadná miss X, jinak příjmením Ferrero. Pokud je mi známo, tak s Ferrero Rocher příbuzná není. Je ale častým hostem kasina v Monte Carlu, kde vyhrává velké částky. Vypadá to, že vymyslela nějaký funkční systém...“... celý text
— Česneksmedem
Šerochodec
„... první díl a myslím,že stačilo...“
— kalache
Co zbylo z mojí sestry
„Kniha se mi moc líbila, od autorky jsem už něco četl ,opět naprostá spokojenost. Kniha mě bavila a udržovala mě v napětí ,jak to asi dopadne. Překvapivý konec. Hodnotím plným počtem hvězd.“... celý text
— jiri77
Kráľovstvo Prekliatych
„Druhý díl oceňuji více než první. Konečně se začaly některé zápletky rozmotávat a dávat smysl. Tenhle díl mě poměrně bavil. Chemie mezi hlavními postavami nabrala na obrátkách. Hlavní hrdinka mě místy pěkně štvala.“... celý text
— Nikkiproch
Psi z Rigy
„...psy mám rád,ale tahle rasa je dost divná ...“
— kalache
Jen pět přežije
„Knihu jsem četla téměř po celý čas se zatajeným dechem. Holly to opravdu umí se slovy. Dokáže ve čtenáři vyvolat to správně napětí. Pokud je tam postava kterou máte nenávidět, tak ji na 100% nenávidět budete, až si budete přát aby konečně umřel/a.
Samozřejmě jsem měla své teorie, ale ty se každou částí v knize měnily, protože těch tajemství bylo hodně a vy netušíte, které z nich zajímá právě toho, který se je chystá popravit...
Každá postava měla svůj charakter, každý si něco prožil a tím byly všechny postavy jedinečné.
Během čtení se u mě vystřídalo několik emocí. Člověk by si řekl, že příběh odehrávající se během pár hodin a na jednom místě může být časem nudný, ale v tomto případě to je právně naopak.
Knize dávám pět hvězdiček, protože jí nemám co vytknout. Závěr byl třešničkou na dortu a já už se teď těším až si od autorky přečtu nějakou další knihu, protože tohle byla pecka!“... celý text
— mrs.jungova
Pokání
„Kniha se četla dobře, ale z čeho Bára potom žila,když sama s dítětem? Opravdu si nikdo nevšiml v celém baráku,že má najednou miminko až stará důchodkyně? Po smrti svého syna jí každý nechal být a nikdo nikoho neupozornil na její divné chování? A konec ten to tedy zazdil. Vše se jí daří, jako propuštěná vražedkyně pracuje se seniory a ještě se kamarádí s rodinou, kde mají malé dítě a vše odpuštěno?“... celý text
— majík1
Milovaný soused
„První polovina - možná víc - na mě působila zvláštně. Neuměle, křečovitě, nevěrohodně... Závěr byl zase takový doják, až to bylo moc.
V rámci hesla "nic není nemožné" tipuji, že taková láska existovat může, ale pochybuji, že by ji poznalo víc, než jen pár šťastlivců.
Také mě to nutilo zamyslet se, jak moc špatně na tom je americké zdravotnictví... S jeho deklarovaným majetkem by si totiž jistě mohli dovolit asistovanou reprodukci.“... celý text
— Senza Jenka
Planeta žije
„Pět hvězdiček, ale za překlad z roku 1990.“
— tonyk.
Osudné svědectví
„Chudák Erika, málem zaplatila životem za odvahu a rozlousknutí kriminálního zločinu. Další Bryndzova krimi z Londýna, se slovenskou vyšetřovatelkou Erikou a jejími novými začátky.“... celý text
— ujira
V náruči temného prince
„Ale jo, kupodivu to bylo nakonec docela čtivé.“
— Senza Jenka
Kanimůra ze Šardonu
„Znám a na CD mám spousty Schmitzerových písniček a moc se mi líbí, takže jsem si chtěl i počíst. Popravdě, lepší je slyšet to než číst, ale jak již jiní psali - texty jsou některé prosté, jiné sprosté, většinou ale i hlubokomyslné a stojí za to si je přečíst. Možná i popřemýšlet, dle chuti a nálady. Za mě moc dobrá knížka.
Jen mě překvapuje že některé písně v knize se jmenují jinak než na CD.“... celý text
— Radovan_R
Nejvyšší čas vypadnout
„...po střelba na FK kniha dostává docela jiný rozměr!...“
— kalache
Šesté dítě
„Už to tu někde padlo, a já se s tím ztotožňuji, ideální je přečíst všechny tři díly za sebou (nejlépe) s minimálním odstupem. Já se k tomuto poslednímu dílu dostal až po dlouhé době po přečtení předchozích dvou knih. Takže jsem se cítil jako Sam Porter a osvežoval si postupně svou paměť. Ale stálo to za to. Teď už to celé dává smysl (to je narážka na něčí komentář k prvnímu dílu, že mu to velký smysl nedávalo). Přeji hezké počtení.“... celý text
— Otakaro
Poslední restaurace v Paříži
„Nejvíc se mi líbila druhá část, dětství s babičkou na venkově v Provence protkané obdobím v Anglii, láska, smrt…Druhá linka z r. 1987 mě moc nebavila.
Bohužel v knize je hrozně moc překlepů, často 2x stejné slovo ve větě, nesmyslný slovosled apod.
3,5/5“... celý text
— Anetst