brabofka komentáře u knih

Ani nevím jak jsem se ke knize dostala. Nicméně, opět jsem si potvrdila, že hodnocení zde na DK něco značí. Modrá je dobrá. Nic víc. Nějak jsem od knihy aspoň něco čekala, a ono to nepřišlo. Potřebovala zaznamenat nějaké své nesourodé myšlenkové pochody? Příběh opuštěné, rozvedené ženy, bydlící toho času u rodičů, není ani příběhem. A pátrání po historii domu jménem Havířovina, není pátrání. Přijde mi divné, že na vesnici se nic neutají, takže to co provádí hlavní hrdinka, ví do druhého dne všichni, ale víc nic najednou nikdo neví? Nikdo? A musí čekat, až přijede ta z Prahy aby jim to vypátrala...
Styl vyprávění příběhu "teď mě něco napadlo" mi nesedí. Ostatně neseděla mi celá kniha. Odložit ji, mi bránil fakt ze jsem zvědavá a současně jsem pořád čekala, že se něco stane. Nestalo. Další knihy autorky asi prozatím zkoušet nebudu.

2 10.11.2023

Příběhu se nedá nic vytknout. V první chvíli mě odrazovala nahuštěná písmenka a tolik stran. Přesto se příběh relativně rychle rozjel a až na pár škobrtnutí, v podobě zdlouhavějších popisů všeho možného, jel až do finále. Občas jste si tedy museli něco domýšlet, občas je to dodatečně v dalším ději vysvětleno. Opravdu hororově laděný příběh z Newyorského muzea přírodních věd. Bylo docela fajn, číst příběh, který se odehrává v 90.letech v nichž byl také napsán. Bez všech těch mobilů, internetů a všeho možného. A hlavně i postavy se chovají podle toho. Nejednají stylem, všechno vím, všechno znám a co ne zjistím. A když ne na gůglu, který vlastně neexistuje, vyřeším to tak nějak ... už jsem se nedávno zmínila, že tyto hororové příběhy nemusím. Tohle je spíš thriller s prvky scifi..? Proč ne. Další příběhy asi zatím hledat nebudu, s ohledem na frontu ke čtení. Ale až nebude co, ráda zase sáhnu po dalším díle.

1 29.10.2023

Překvapí Vás "pražáčtina" smíchaná s mongolskými názvy. Jak jsem si zde přečetla, nebyla jsem první a asi ani poslední kdo na konci hledal jakýsi slovníček, aby se pak s lehkým zklamáním vrátil zpět a četl bez něj. Zpočátku to jde ztuha. Nakonec uznáte, že to má něco do sebe. Nic Vás neruší a nemusíte od vyprávění odcházet hledat co je co. Ono to nakonec lehce vyplyne ze souvislostí a co ne, nevadí. I tak Vás vyprávění všech žen z baškganskýho somonu strhne. Najednou cítíte ten vítr, který vám povlává s délem a chlad prostupující gerem a na jazyku chuť lojové polévky. A pokud ne, pak určitě máte chuť to zažít. 1 příběh, 5 žen, 3 generace, jejich muži a děti. Naskočíte do rozjetého vlaku uprostřed stepi a se zastávkou přes Ulanbátár tam opět skončíte. Smekám před mladinkou autorkou za perfektně zpracované téma. Dlouho jsem nic takového nečetla.

12 24.10.2023

Příběh velice zajímavý. Ale "Moře " bylo lepší. Propracovanější od začátku do konce. Tady byl sice začátek příběhu dobře popsaný, jak se ale blížil konec, vše se urychlovalo, zkracovalo. I když vysvětlení návazností, která byla formou osudů vedlejších postav, byla velice dobře vymyšlená.

4 14.10.2023

Musím dát za 5*. I když jsem na horory nikdy moc nebyla a tohle téma nejvyhledávám. Přesto, něčím mě kniha chytila a nepustila. I když je v ní tolik zbytečného textu. Bohužel až pozdě zjistíte,  že vlastně děj dál neposouvá. Přeskakovat tedy moc nelze,  co kdyby vám uteklo něco důležitého,  ale co je důležité? A co ne?
Místy máte dojem ze se kniha blíží k Danu Brownovi. Je to opravdu možné a uvěřitelné ? Když si odmyslíte to tajemno a mysteriózno, dá se říct, že je to zdařilá detektivka. I když konec, na to množství popisků v příběhu, byl trochu uspěchaný. Líbilo se. Neříkám že od teď budu nadšeným hororovým fanouškem, ale netvrdím, že si nebudu autorku hlídat a zase za čas si od ní něco nepřečtu. A tak mohu opravdu doporučit.

10 08.10.2023

Tak jako Petr Janda zpívá v jedné z písní "...nějak se vytrácíš, má lásko..." tak i zde začalo vytrácení AM, dovršené Lesem v domě. Knihy jsem četla v opačném pořadí. Námět skvělý. Tam kde mi to vadí, a nebo se bojím přeskakování mezi postavami, tady mi to chybělo. A tak klasická AM se objevila až na konci. Kdy zbývalo pár stran, uteklo pár let... Když zhodnotím námět, tak super téma. Vlastně to stojí za zamyšlení "co by, kdyby". Dovedeme si představit, a vůbec pomyslet že i my tady ve střední Evropě bychom měli naší KLDR? Chtěli bychom? Stejně jako Magda? Asi buďme rádi, že máme co máme, a poděkujme AM za to že nám to připomněla. Škoda, čekala jsem víc.

10 28.09.2023

Dám tomu ještě šanci, i když sama někde uvnitř vím, že asi je zbytečná. Jsem na cca 150 straně a nic. Přeskakují ji další a další knihy, další příběhy. A pořád tam leží a leží a nic. Možná tolik toho textu. Jakoby autor měl korunu od písmenka. "... beautiful landscapes of battlefields, cemeteries and ruins.." mi po pátém zopakování lezla krkem. A že jich do té strany 150 bylo...
Když se podívám i sem na komentáře - vysoké hodnocení - ale přesto, tolik rozporu plných hodnocení. Někdo dá 2-3*, někdo plný počet... zajímavé. A výjimka potvrzuje pravidlo.

6 21.09.2023

(SPOILER) Hodně silné. Vůbec není jednoduché si představit co všechno to dítě muselo zažít. Tajně jsem přitom doufala, že nakonec by z toho vyšlo, že si to vymyslela (i když jak psala autorka, jsou věci na které by dítě samo nepřišlo), ale přesto. Doufáte, že se to nestalo, ne. Přeci jí to všechno co říkala nedělali. Od miminka! Něco nepředstavitelného. Myslím, že selhal celý systém. O to horší je, že je dost pravděpodobné že není jediná. Každopádně, je dobře, že to sepsala. Je dobře to vědět. A pomoci tak otevřít oči rodičům a lidem podobným jako jsou rodiče Louisy.

2 21.09.2023

(SPOILER) Lehce naskočíte do příběhu, který zdá se být nedatovaný a neumístěný. Příběh rodiny, dvou bratrů. A přesně jak píše anotace, rádoby poklidný život změní příchod mladé cikánky a jejího dítěte. To co se všechno změní Vám vypráví tento příběh. Dal by se přirovnat k Žítkovským bohyním, ale zde je něco víc. Je to tajemno, nadpřirozeno. Každopádně to k příběhu tak sedí, že Vám to nepřijde. A bez toho by příběh nebyl celý. Za mě 5*. Bez vaty, a dalších vyplňovacích slov, vět. Vlastně prožijete generaci života v jedné vesnici, spolu s Idou a Rózou. Na prvotinu velice dobré. Hlavně aby se v dalších knihách neztratila v moři slov, jako paní Tučková v Bílé vodě.

6 02.09.2023

(SPOILER) Vtipné, originální a neotřelé. Docela mě to pobavilo. Hodně připomínalo Staříka a nebo Oveho. To máte tak. Jeden den pracujete v prestižní právnické kanceláři a máte na starost klienty, kterými se ne zcela chce tato kancelář prezentovat. Ale peníze jsou peníze. Do toho máte ultimátum od manželky. Musíte si srovnat svůj profesní život, tak abyste měli čas i na svou dceru. Takže navštívíte kurz všímavosti a spolu se získanou brožurou s návodem jak žít všímavě, začněte svůj život měnit. Bohužel to s sebou nese i sem tam nějakou vraždu, vyřízení si účtů v rámci zločinecké organizace a zavedení policie na falešnou stopu. Všechno uvedené vlastně směřuje k tomu, že místo mandanta stojíte v čele a jste hlavním mafiánem.
Za mě to bylo fajn, vtipné, oddechové. Určitě si přečtu i druhý díl.

7 31.08.2023

Spousta omáčky, hodně cukru. Příběh, který vlastně neví jestli chce být červenou knihovnou a nebo něčím víc. A myslím, že to neví ani sám autor. Čekala jsem něco jiného, nového a dočkala se jen klišé. Za mě plus hvězda navíc za usazení příběhů do reálných míst - Číměř, Praha, Syrakusy... až na ten Vlčkov. Ráda si hledám k popisovanému informace, hledám v mapách... mno, doufám že ho nenapadne si to zfilmovat... 50 odstínů už tady taky bylo....

6 28.08.2023

Jako prvotina to není špatné. Co je zavádějící, je anotace knihy. Sice uvádí, že se příběh odehrává v Liberci atd. Ale jaksi zapomněli doplnit, že to je jen jedna ze tří částí. Mají společného jmenovatele Olivera Pecha. Takže mě zmátlo, když liberecká část skončila, a to ještě ne zcela jasně a děj se posunul v čase dál a do Plzně. Hovorový styl byl fajn, dokud se nedošlo pravedo té Plzně. Chápu autorku, že potřebovala ukázat jazykové odlišnosti ale vkládat do téměř každé věty "copa", "tuten" nebo "japa" bylo i na mě dost.
Jak jsem pročítala komentáře níže i ostatní měli s tímto problém. Avizovaný překvapivý konec zas až takový nebyl. Tak nejakjsem něco takového na závěr čekala.
Nicméně kdyby si s tím dala autorky víc práce a každý příběh více vykreslila, mohla mít zaděláno rovnou na 3 knihy.
Množství postav, které příběh nijak neposunuly, neovlivnily ale byly tam, byl občas i na mě moc. Pořád jsem hledala kdo je kdo, kdo se propisuje napříč a kdo tam co dělá. Zbytečně moc lidí.

1 25.08.2023

No opět další v řadě neohrožených kovbojů. Co bylo potěšující, že se příběh odehrál v Praze. Nicméně, tolik zkorumpovaných policistů a nebo naopak těch, kteří rádi jakkoli pomohou včetně vlastního šéfa, mi přišlo trochu přitažené za vlasy. Možná, kdyby se autor pořádně rozhodl a byla by z toho buď kriminálka a nebo thriller. Bylo by to lepší. Tenhle kočkopes, nic moc. Ale jako oddychovka na 1 večer dobrý. Je fakt, že až budu hledat co číst, mrknu po dalším díle. Ale určitě to nebude, tak že to musím číst teď hned.

1 20.08.2023

Ale jo, proč ne? Sice mi ze začátku trochu trvalo najet na ten styl vyprávění. Lehce macho, lehce ironickej. Ale na druhou stranu ke to zase něco jiného. Takže za mě fajnová oddychovka. Něco mezi detektivkou a thrillerem.

4 18.08.2023

No možná přeci jen měl nějakého toho kamaráda spisovatele přizvat. Kniha je psaná "tak jak přijde na mysl". A je evidentní, že p. Štaidl se potřeboval vypořádat s určitými lidmi, a nakonec si trochu ještě načechrat ego. Nepřehledný sled toho s kým byl, nebyl, koho měl rád, komu půjčil peníze a tak. I na Ivetu dojde. Za mě, kdyby kniha nevyšla, nic se nestane.

1 16.08.2023

Až po více než 10 letech, byla AF schopná své matce říct, prostřednictvím této knihy, co cítila a cítí. Je to zpověď dcery o životě ve stínu své slavné matky. Ale hlavně matky, která si stejně jako mnohé další, nese svůj kříž.

4 16.08.2023

Zajímavé a zajímavě podávané vyprávění. Líbil se mi styl mluvy, a rychle jsem si na něj zvykla. I dějové linky byly zajímavé a krásně na sebe navazovaly. Žádné bloumání a hloubání o tom kdo je kdo. Všechno do sebe krásně zapadá, a směřuje ke konci, který byť se nezdá je svižný a skvěle vygradovaný. Ani tomu závěru (je jaký je) nakonec nelze nic vytknout. Je to prostě tak. Za mě palec nahoru.

10 14.08.2023

Neotřelé, zajímavé téma. Až na ten překlad. Bylo to kostrbaté, zdlouhavé a náročné. Myslím, že by se dalo napsat i čtivěji. Něco tomu chybělo. Něco co se nedá slovy popsat, prostě "NĚCO". Je fakt že od cca poloviny čekáte až bude konec. Moc životů, které ani Noře ale ani mě, nic nedaly. Zbytečně moc natahované, zbytečně moc filozofické.

11 07.08.2023

Přesně jak píší komentáře níže. Nečekala a ani asi nechtěla takový konec. Nicméně obdiv k autorce, že měla koule" to zavřít takto. Konec nedává naději na pokračování a pokud ano, což v dnešní době není nic nenormálního, pak to bude jen umělé a autorka tím u mě hodně spadne. Klobou dolů. Série vyřešena, série ukončena. Děkuji. A teď pojďme začít jinde, jinak a znovu. Ale už ne s LL a AB.

11 30.07.2023

P.E.C.K.A. Něco neskutečného. Něco, co už jsem dlouho necítila. Mrazení. A také ten pocit, kdy vlastně dýchate spolu s hrdinkou. Od prvního písmenka po to poslední, fakt zážitek. Tahle kniha, tenhle příběh bude opět na hodně dlouhou dobu nepřebitelný. Jako u dalších podobných příběhů i zde, na začátku lehce tápete. Opět to lehké rozmrzení, že je to poskládané, jedno přes druhé. Že skáčete přes desetiletí. Ale to rychle přejde. Najednou zjistíte, že i tak to do sebe zapadá. A tyhle kola, že nejde zastavit. Až s koncem. Ve který celou dobu doufáte. Stejně jako Lea. Po dlouhé době příběh, kterému bych, kdybych mohla, dala víc než 5*. Poklona.

8 30.07.2023