freejazz komentáře u knih

při čtení tohoto Zapletalova opusu reálně hrozí otrava nikotinem. jenže to ještě není to nejhorší, protože v tom textu číhá těžká depka ze socialistické bezútěšnosti a marnosti. kniha se úplně vymyká označení socialistický realizmus, je to čistý existencializmus v tom nejhrubším vydání. ztráta smyslu života v Kristových letech... myslím, že nebýt konce 80. let, knížka by nikdy nevyšla.

a když si promítnu, jak jsme ten čas žili my, jak jsme opravdu honili sny a číhali na příležitosti žít jinak, abychom nakonec stejně zjistili, že to nemá cveka, že se buď můžeme zařadit do stáda povadlých intelektuálů, co u flašky něčeho k pití (mnohdy i k nepití) a většinou pašovaných cigaret od lodníků přemítají o (ne)smyslu života, nebo naskočit na loď konjunkturalistických oportunistů, obdobu amerických yuppie, a budovat šťastnější zítřky...
brali jsme si své životní lásky, abychom nebyli sami - a pak jsme přišli na to, že jsme sami ještě víc, než kdybychom měli postel jenom pro sebe. naráželi jsme svými sny na sny ostatních a zjišťovali, že i když běžíme souběžně, přece jenom každý jinam a že naše cesty nemají společný cíl.
brali jsme se a později rozváděli, abychom tu pitomost udělali znova.

Zapletal mě vždycky štval. napsal a vydal knížku několik let předtím, než jsem stejné téma prožil a sepsal sám:) štval mě tak, až jsem mu o tom napsal a pak jsme si chvilku psali. a pak přišla revoluce a pak přišel internet a pak se mi někde ztratil, jako jeho hrdina, v davu, odcházející, stále menší tečka... úplně jsem ho viděl, jak volným krokem kráčí a kolem něho jako transparent vlálo, že není důvod být vážný...

zajímavé je, že knížka neztratila nic ze své atmosféry, že i po téměř pětatřiceti letech je stále živá.

2 27.02.2022

tak myslím, že Vaculík touto knihou nasr...dil mnoho svojich kamarátov a spolubojovníkov. což o to, povedal by pan profesor, četlo se to dobře, ale proč musel s tím prádlem mezi lidi...

na knihe je najcennejšia jej úprimnosť a nezamlčiavanie faktov, ktoré by mohli byť pre autora či pre niekoho iného nepríjemné. vďaka tomu tak má český disent ľudský rozmer zbavený mytológie. a zhovadilost režimu získala väčšiu hĺbku.

tak kým som sa rozčítal, mal som sto chutí knihu odložiť. neviem, kde sa v spisovateľoch berie tá potreba týrať čitateľa a šponovať jeho trpezlivosť.
príbeh z iného sveta - čo my vlastne vieme o Alžírsku a jeho vzťahu s Francúzskom? skôr romanticky zbystríme pozornosť, keď príde reč na ruských imigrantov. lenže šľachta, ktorá ušla pred masovým vrahom Leninom bola z iného súdka ako tá, ktorá sa v Paríži ocitla po druhej svetovej a potrebuje svoju existenciu haliť do hmly tajomnosti.
pretože je to všetko zabalené akoby do pohľadu decka a dospievajúceho mladíka, má to veľa romantizujúcich a idealizujúcich prvkov. za tieto barličky sa mohli schovať aj prípadné nedopovedané a načrtnuté obrazy a osudy.
v každom prípade je to však kniha, ktorá je oveľa živšia ako existencialistické ľapotanie Simone de B. v Mandarínoch.

a čo osobitne stojí za uznanie a pochvalu je vynikajúci preklad. máme excelentnú prekladateľku a už sa mi veľa ráz stalo, že práve meno Aňa Ostrihoňová ma prinútilo vziať neznámu knihu do ruky a prečítať ju. čiže okrem perfektnej práce s jazykmi má aj pre mňa vynikajúci vkus a je zárukou skutočnej hodnoty.

7 22.02.2022

majstrovská miniatúra! porovnajte to s dnešnými krimiságami, ktorým nestačí tona papiera na jednoduchý popis udalosti. a tu je na pár stranách vykreslená nie jedna, ale hneď niekoľko postáv.
áno, stará americká škola. kedy Steinbeck napísal O myšiach a ľuďoch? kedy Faulkner napísal Divé palmy?

5 21.02.2022

krásný příběh o hledání sebe sama. voní lidstvím a kdo jej čte zaujatě, bude odměněn.

už se těším na jaro v zahradě, na všechny ty vůně, barvy a chutě života!

13 16.02.2022

napřed jsem se podíval do google map. nenašel jsem nic.
pak jsem otevřel knihu.

a teď už vím, že na obálce na titulní fotografii je paní Lubinská se sousedem, poštmistrová v židovském štetlu Trochenbrod, jedna z mála nežidovských obyvatel města, které bylo známo i jako Sofijovka. že vznikl díky ruské carevně a zanikl „díky strašné nesnášenlivosti a nekonečné nadřazenosti „nadlidí“ jejichž ideologie si vyžádala nejenom životy milionů lidí, ale také zůstala – přes všechny hrůzy – stále zažraná pod kůží dalších a dalších generací...

a také už vím, proč je v nebi nejspíš pusto...

jen málo měst má zmapované celé dějiny od vzniku až po zánik. a zatímco v případě zániku města v současnosti lze doložit přesnou dokumentaci, kdežto o vzniku kolují legendy u Trochenbrodu je to spíše naopak - víme, kdy vzniklo, ale jeho konec se ztrácí v slzách, zamlžených dějích, krvi, břinkotu zbraní a potom v ostentativnm nezájmu nových mocipánů.

hodně silná kniha plná osobních svědectví lidí, kteří se ve ztraceném městě narodili, prožili dětství a později měli štěstí, že odešli.

doporučoval bych všem, především nevěřícím štváčům a manipulátorům dějin a myslí, ovšem kapacita jejich mozkovny nebude schopna pochopit, co se to vlastně odehrálo.

dnes z původních obyvatel Trochenbrodu stěží ještě někdo žije. díky autorovi však mají všichni trochenbrodští postaven památník.

šalom alejchem!

7 13.02.2022

Mrakoplaš nemá chybu. typický nehrdina své doby, který je hoden obdivu a uznání.

a co říct na Pratchettovo konstatování:
„Není nic horšího než člověk, který se rozhodne, že spasí svět.“ kolika spasitelů jsme si v našich zemích užili jenom v posledním století...

9 11.02.2022

když objednáváte více knih najednou, určitě se vám mezi ně připlete jedna, možná víc takových, které byste v knihkupectví vrátili do regálu a zapomněli.

cosi na způsob skautíkovských her s mnoha bobříky, s mnoha jakoby ráznými rozhodnutími posazené do vypjaté situace brutálního propuknutí pandemie. žel, úplně nevěrohodné zpracování, předvedení „padouchů“ coby nemyslících vulgárních a brutálních pitomců a naopak „posledních mohykánů vyspělé civilizace“ tuto nevěrohodnost ještě podtrhuje.

jasně, nevím, jak kniha končí, jestli má happyend nebo armageddon, ale je to jedno. pro mě to bylo šlápnutí vedle a těch 50 stránek, co jsem přelouskal, jsem mohl raději čučet do bedny. je tam stejné nic, ale míň to namáhá oči.

netuším, kdo je autor, ani nevím, proč se ukrývá za podivným pseudonymem, nejspíš také není přesvědčen o tom, že toho je jeho majstrštych.

poučen přehledem toho, co vydává nakladatelství Klika vím, že z jejich produkce mě neosloví absolutně nic. i když je mi jasné, že svého čtenáře si jejich knížky najdou.

2 05.02.2022

našiel som pri upratovaní knižnice:')
mám rád príhody Ostapa Bendera, sú nádherným výsmechom prázdnoty v duši ruského – sovietskeho byrokrata a zhovadilosti režimu, ktorý včera prejedol, čo malo byť na zajtra.

ale toto už bolo také trochu vypáchnuté, občas až násilné. a aj keď je tam kopec pekných a úsmevných miest, už to nie je to pravé čítanie medzi riadkami. doba sa zmenila a to, čo sme si kedysi nemohli ani myslieť, nás už dnes vlastne nezaujíma.

2 04.02.2022

tak toto som dávno nezažil. ak nepočítam 6 hodín spánku, zobral som to jedným šupom. neuveriteľná nádherná kniha, absolútne živá. majstrovstvo autorky na každej strane.
a spracovanie tak ťažkej témy si zaslúži poklonu.

na mojom pomyselnom rebríčku skvelých českých spisovateliek sa dostala hodne dopredu a nechala za sebou ďalšie skvostné mená.

fakt vám závidím, bratia Česi, jako že se Jiří jmenuji:)

29 03.02.2022

keď už som sa pustil do Terryho Pratchetta, povedal som si, že je dobré vedieť o ňom viac o tomto obdivuhodnom mužovi, ktorému sa podarilo plniť sny nielen sebe, ale aj celým generáciám milovníkov fantasy.
dobre sa to číta, ale nejde to príliš do hĺbky, pripadá mi to ako postávanie pri knižnici s Pratchettovými knihami a občasným listovaním vo vybraných dielach.
oceňujem najmä druhú časť knihy, lebo nájsť na jednom mieste všetko, čo okrem Zemeplochy spísal, sa mi zatiaľ nepodarilo.
v každom prípade príjemné posedenie.

2 02.02.2022

jednoduché, prosté, jednoznačné... jak jiné ve srovnání s existenciálními plky o ničem a experimentálním blábolením současných umluvených nicneříkajících veršoepců...

7 30.01.2022

mrazivá dystopia. najhoršie na tom je, že toto sa môže veľmi ľahko stať. azda len s tým rozdielom, že zdieľacích komunikačných fašistov bude menšina. svojím terorom však dokážu otráviť život celému svetu. stačí pozrieť na atlas húb a jeho deštrukčný vplyv na kreativitu - koľko ľudí, firiem, spoločností rezignovalo na serióznu webovú prezentáciu a spoľahlo sa na fasabuk s jeho algoritmami... alebo - začítajte sa do hociktorej diskusie na hociktorom portáli - koľko ľudí neovláda svoj jazyk až natoľko, že sa spoliehajú na akúsi AI, ktorá pochybne dopĺňa slová, ktoré asi chceli použiť... a aké krkolomné hlúposti z toho vyliezajú.
a čo sa stane so svetom, až budú vyčerpané zásoby všetkých vzácnych kovov, ktoré pcháme do smartov? čo sa stane, ak sa vyčerpajú zásoby energie a napr. elektrina bude na prídel? kto ho dostane a za čo? najprv budú zaslúžilí, ktorí majú nárok na väčší kus?
čím budú potom manipulanti typu Zukerberger ovládať hlúpu čriedu, ktorá si myslí, že lajkovaním na tapete prejavuje svoju schopnosť žiť?
dobrá kniha, len škoda, že sa nedostane do tých správnych rúk...

čo oceňujem najviac je detailný popis manipulatívnych techník a mobing predstavený ako forma zdieľania...:)

idem si prečítať Hologram.

a ešte doplním:
ako som bol rozbehnutý, pozrel som si rovno aj Circle. nejako mi v tom chýbala šťava, ale zasa na druhej strane ten záver vyznel lepšie ako v knihe. odporúčam sledovať po prečítaní, tak bude jasnejšie wocogou&húishú:)

5 28.01.2022

jediná jistota u autorky je, že nic není jisté. ještě se mi u ní nestalo, že bych věděl, o čem bude knížka, kterou beru do ruky.
příběh v něčem připomíná Jezero, ale je samozřejmě úplně jiný.
to, jak bravurně představila cizí kulturu je nepřehlédnutelné.

ale asi si dám od tvorby BB chvilku pauzu. je to hodně drsné.

za přečtení stojí, ale je u toho nutno myslet, nejenom obracet stránky:)

8 22.01.2022

ani neviem, z ktorej strany začať.
netuším, koľko autobiografických prvkov táto kniha skrýva. ale vnímam ju ako vyznanie lásky – asi všetkým tým „nehviezdnym“ kuchárom a kuchtíkom, ktorí naozaj od skorého rána do neskorej noci nasadzujú všetky svoje schopnosti, zručnosti a fantáziu a dokážu čarovať s hrncami, aby spríjemnili deň neznámym a náhodným hosťom.

varenie je moja radosť a čítať o varení je radosť dvojnásobná. tam, kde zvyčajne konzument pizze registruje nejaké divné slová, vidím hotovú poéziu na tanieri. tam, kde sa objaví ťažko vysloviteľný názov korenia alebo druh nevídanej zeleniny, mám farebný obraz plný vôní.
obdivujem kuchárov, ktorí to myslia vážne a viem, že ich je veľa. a mám rád spisovateľov, ktorí vedia o tomto prostredí zasvätene písať.
kuchyňa je naozajstné dobrodružstvo pre toho, kto ju dokáže vnímať.

a táto kniha mi v čomsi pripomenula krásny film s Phillipom Noiretom - Bio Ráj.

ak len trochu rozumiete kuchyni a možno aj zložitým vzťahom medzi otcom a synom, navyše s tajomnou zápletkou, určite si túto knihu prečítajte.

4 20.01.2022

najprv som sa do toho nevedel začítať, ale ako som sa dostal k Berlínu a k tomu ľudomilnému taxikárovi, už to bolo fajn. také poviedky všedného dňa. a áno, v čomsi (v nálade, v stvárnení?) pripomínajú Luciu Berlin, ale takú originálnu, našu.

1 18.01.2022

i když těch „náhod“ bylo v tomto příběhu na můj vkus poněkud více, bylo to čtivé a dávalo to smysl. rozhodně je to knížka, která neurazí, ale potěší.

3 16.01.2022

tak jo. v úterý jsem se dozvěděl, že tato kniha existuje, reagoval na bazaru a zaplatil. ve středu mi ji poslali, ve čtvrtek jsem ji měl k dispozici, včera jsem dodělal nezbytnou práci a dneska jsem si, podotýkám, že bez piva, knihu vychutnal.
abych parafrázoval slogan kofoly: když ho miluješ, není co řešit. nemluvím samozřejmě o Stanislavu Bernardovi, ale o jeho produktu, který proslavil Humpolec více než legendami opředený Hliník.
výborný vhled, který mám možnost kombinovat i s výročním číslem Vlastní cestou, které mapuje těch 30 let tvrdohlavosti od schátralé továrny určené na odstřel až k dnešku a doufám, že se dočkám i zářných zítřků.
pivo Bernard mě uhranulo v roce 2010 a od té chvíle mu dávám přednost při každé příležitosti. takže ne, nemůžu být nestranný v hodnocení knížky.
ale myslím, že kdo chce, najde si v ní mnoho zajímavých informací. pro mne to bylo příjemné posezení.

2 15.01.2022

moc dobře namíchaný koktejl...

ale je fakt, že jak to začalo být o tajných, chvíli mě to nebavilo. co to vlastně jsou ti tajní? ti, co si hrají na agenta 007 nebo tupí nekňubové, kteří se zhlédli ve špatných detektivkách? a když si představím ty břídily a mafiánské poskoky a podrazáky nejhrubšího kalibru, nebo pošuky, co si hrají na drsňáky a tváří se, jakoby řídili zeměkouli... prostě, tajní jsou banda pošuků a čím je jich míň, tím lépe...

ale když jsem tuto divnou pasáž protrpěl a dostal se dál, měl příběh zase skvělou dramaturgii. no, nemějte rádi Kalleho nebo Lisbeth – Pippi, nebo vlastně každého, kdo stojí na straně pravdy – ne zákona...

jenom je fakt škoda, že už si od Larssona nic nepřečteme. i když to byl komunista s někdy divnými názory... protože to, co z něj těží jeho domnělí dědicové (jaký paradox, že se po smrti stal obětí nestvůrného byrokraického systému a zdrojem příjmů těch, co ho za života moc nemuseli...) není ani zdaleka tak dobré, jako to, co třeba jenom nastínil sám.

5 15.01.2022

já ti nevím, Karle.
Brycz - čekal jsem víc.
Elbe - nevím, jak číst, chystám se na Uranova, uvidím.
robot - blbost
a většina - něco tam napiš, aspoň to na mě tak působilo. bez šťávy, bez vkladu. přitom každý z těch autorů je úspěšný až veleúspěšný. a když někdo dokáže napsat knížku, kterou si přečtou děti, nerozumím, proč se nevloží do povídky pro dospělé. nějak mi to nepasuje.

dvě věci, kterí si zaslouží větší pozornost jsou od Jakuba Koháka a Pavla Tomeše. Kohák proto, že jsou tam lidské emoce. Tomeš proto, že celý ten polosvět nelidí - otroků a jejich pohůnků bez odpovědnosti namaloval dosti brutálně.

reklama je navoněná zdechlina. tato knížka to potvrzuje.

1 08.01.2022