LordSnape komentáře u knih

Jsem zvědav na další díly. Jako sonda do života v Číně je to naprosto unikátní. Zajímalo by mě, jestli autor s tím neměl problémy, když jsou jisté věci, ač podle pravdy tak nelichotivě zobrazeny. Při řádění malých "Maových" dětí, které práskaly a poučovaly dospělé o socialistickém smýšlení mi doslova mrazilo v zádech.

5 13.09.2015

To, že to někomu nepřišlo vtipné anebo dokonce i špatné, že hlavní hrdina je sám Hitler, je jen jeho vlastní problém a řekl bych, že neumí číst takzvaně mezi řádky. Podle mě je kniha prvotřídní ukázka politické satiry. Humor tam je - třeba při registraci Hitlerova emailu jsem se smál vážně nahlas, ale v knize je spíše vícero věcí k zamyšlení. Je celkem znát, že autor je politolog a že má ohledně myšlení Vůdce a věcí okolo druhé světové války dost nastudováno. Nicméně v čem je Už je tady zas naprosto důležitá kniha je známo dnes už běžně z médií a hlavně sociálních sítí, kdy lidé zcela bez skrupulí volají po čistce, radikalizaci, zavření hranic a přejí smrt buď imigrantům, cikánům, homosexuálům či vyznavačům různých náboženství... To je přesně to, oč Vermesovi šlo. Naše společnost se totiž mění a ne zrovna k lepšímu. V knize je to ukázáno na postavě Hitlera, kterému dávají prostor v televizi a obhajují či zavírají oči před jeho některými činy.

V této otázce mě docela znejistila i anketa na webu jednoho nejmenovaného časopisu, kde se ptali, zdali by lidé ve volbách volili Hitlera, kdyby slíbil vyřešení imigranstké a islámské otázky. Po pár dnech ji časopis musel stáhnout, kvůli šokujícímu výsledku hlasování. Na závěr si dovolím ještě jeden citát z knihy, který se odehrává mezi Hitlerem a trafikantem, který váhá, zdali ho nechá přespat v trafice plné zboží:
"No dovolte! Vypadám snad jako zločinec?!" "Vypadáte jako Adolf Hitler."

Edit: Film je také dobrý. Určitě doporučuji.

37 28.08.2015

Z celé mediální trojice, co jsem četl - Postman (Ubavit se k smrti), Mander (Čtyři důvody pro zrušení televize) a McLuhan (Jak rozumět médiím) mi právě tato přišla nejkomplexnější, nejvěcnější a nejvíce zajímavá. Některé myšlenky mi byly předvedeny na vysoké škole, ale to jsem ještě netušil, že McLuhan média chápe jak prodloužení možností člověka a že mezi ně řadí třeba i vynálezy jako kolo nebo knihtisk, který změnil svět k nepoznání. Dnes už je téměř zdomácněn pojem jako "digitální vesnice". Ke knize se v budoucnu určitě vrátím, protože na jeden zátah nejde vše smysluplně vstřebat. Témat k zamyšlení je zde opravdu hodně.

3 28.08.2015

Po druhém dílu jsem přistupoval k Bažináčovi již se značnou skepsí, ale Prokletí mě naprosto dostalo! Takhle nějak by měl vypadat komiks. Trocha filosofie a enviromentalistiky, zajímavé postavy... Bažináč objevuje své nové schopnosti a zjevuje se nepřeberné množství protivníků, kteří ovliňují nejen hlavního hrdinu, ale i ostatní a okrajové postavy. To vše zabaleno v parádní kolorované kresbě s krásně tučnou hororovou atmosférou.

3 28.08.2015

Důstojné zakončení série o Temném pánu. A když říkám důstojné, myslím tím, že to nebylo špatné, ale oproti předchozím dvoum dílům poněkud slabší. Mnohokrát opakovaný vtip již není vtipem a dobrodružství s umírněným Temným pánem už nejsou tolik zábavná. V knize se při prvních dvou třetinách prakticky skoro nic neděje, to ale nicméně vyrovnává poměrně slušně odsýpající a zajímavá třetina poslední. Ale i přesto všechno jsem rád, že tahle kniha a potažmo i celá série vznikla.

4 28.08.2015

K tomuto dodatku jsem po Tryzně přistupoval se značnou skepsí, ale nakonec mě Věčné noci mile překvapily. Líbilo se mi velmi opětovné shledání se Zkázou než odešel, moji oblíbenou Smrtí a nezapomenu na odhalení tváře Osudu z pod kápě. Na druhou stranu třeba příběh Deliria od Sienkiewicze, což byl i Gaimanův důvod tuhle knihu vydat, se mi zdál značně ujetý.

3 28.08.2015

Samotná tryzna za pozůstalého bratra se mi líbila. Kresba je zas trošku jiná, ale to nevadí. Nicméně další příběhy mi do celkového konceptu moc nezapadly a celkově mi tenhle díl přišel jako zbytečnost a tahák peněz z fanoušků série. U mě Sandman skončil při Blahovolných.

3 28.08.2015

Blahovolné jsou obstojným zakončením celé ságy a to i přes fakt, že Gaiman lecos schválně nechá vyšumět do prázdna, což mě docela vadí, ale i tak jsem byl při čtení spokojen.

1 28.08.2015

Velmi přínosná kniha. Autorka přináší konečně poznatek o tom, že úzkost je zcela normální a že ji prožívá každý z nás. Vysvětluje principy jak s ní pracovat a popisuje i stavy, které už jsou za hranicí a měly by se léčit psychoterapeuticky. Pár příkladů poskytnou i příběhy přímo od lidí. Vůbec nejzajímavějším pro mě byl výčet úzkostí způsobených v rámci mezilidských vztahů a velmi mě překvapilo, že jich je tolik.

3 28.08.2015

Knihu jsem si přečetl jako předkrm, než začnu číst Úzkost a její smysl a svým způsobem mě zklamala. Kast vytyčí možné projevy hněvu, odhalí roušku pasivně hněvivého chování, ale ve výsledku by stačilo, aby kniha měla jen polovinu stran, protože asi tak od třetiny se vše začíná opakovat a autorka víceméně kromě rozvoje a práce s hněvem na konci představuje pořád to samé, akorát z trochu jiného úhlu.

2 28.08.2015

Stallo má hodně daleko do magického realismu, jak slibují nadšené bloggerské recenze. A ještě dál má do napínavého románu. Spjut si vzal na pomoc trolly + nějaké ty laponské legendy, a stvořil nezáživnou knihu, kde je jen jedna jediná, zajímavá postava, a to Susso. Vše ostatní je tak prkenné a nudně vylíčené, že je prakticky nemožné udržet pozornost při čtení delší dobu. Knihu jsem měl v plánu dočíst až do konce, abych se přesvědčil, jestli se konečně něco začne dít, ale před posledními 70 stranami jsem to odložil, páč ani ti slibovaní trollové a démoni zde skoro nevystupují. Nýbrž jen zas a zas lidé, jejichž motivy jsou mi zkrátka záhadou a ve výsledku i dosti ukradené...

4 28.08.2015

Od Vaniera jsem četl Dítě sněžných plání, kde popisuje svoje zážitky z divočiny s celou rodinou, včetně malé Montaine, a to se mi líbilo. Bílá odysea, ač je vydaná dříve, tak popisuje události z doby až pozdější. Očum zde již nežije a Montaine už je zas o něco větší. Nicméně kniha ukazuje bohužel, že Vanier není žádný spisovatel, ale prostě jen dobrodruh. Kniha není ani tak cestopisem, jako spíše nezáživným deníkem z cesty za rekordem na saních. Popisy krajiny byly fajn, ale neustálé rozebírání jednotlivých psů ze smečky mě nudilo. Chyběla tomu patřičná dávka napětí, kterou dokázal třeba vykouzlit v mnou předchozí přečtené knize při setkání s medvědem. I když autorův výkon obdivuji, tak kniha jako taková předkládá obrázek, že se toho až tolik zas nestalo...

2 28.08.2015

Dan Thompson pokračuje ve své krasojízdě a je to opět počtení více než zábavné. Oproti předchozí knize se tentokrát více zaměřuje na principy oceňování uměleckých děl, důležitost jména umělce, ale i sběratele a spolupráce s aukčními domy či galeriemi. Značka a jméno, to je přesně to, oč tu běží. Staří známí jako Damien Hirst nebo Jeff Koons nestačí udivovat, zatímco se k nim připojil tentokrát i Takashi Murakami nebo Aj Wej-wej. Obrazová příloha je sice malá, ale jako důkaz postačí. Líbilo se mi též, jak autor zpracoval vliv ekonomické krize na prodej umění nebo rozdíly mezi asijským a evropským kontinentem.

3 17.07.2015

Moje druhá kniha od Röhra a opět mi něco dala. Předtím jsem třeba nevěděl, že potlačený hněv může vyvolat úzkosti a jak ničivě vytrvalé mohou být patologické závislosti při předávání další generaci.. A opět bych nevěřil, jak se dá biblioterapeticky vyložit pohádka.

7 17.07.2015

I přes svoje stáří rozhodně zajímavá a podnětná kniha a to i přes svoji "ukecanost" a to, jak Mander odbíhá někdy až zbytečně od tématu. Každopádně v dnešní době, kdy televize prakticky řídí život mnoha lidem, je to jedna z mála knih, která může leckomu otevřít oči. Osobně považuji za nejdůležitější posleství v tom, že televize vytváří svůj vlastní svět a své vidění pak přenáší i na myšlení jejích konzumentů, které je prostě úzkoprsé, zcestné a zcela v režii těch, kteří stanice řídí. To se však dnes děje i s internetem při šíření nesmyslných hoaxů atd. Samozřejmě některé části jako v případě škodlivého záření z obrazovek dnes už jaksi neplatí, ale i tak je kniha povinnou četbou všech, kteří mají co dočinění s médii anebo se o tuto problematiku zajímají.

4 17.07.2015

Enviromentální poselství, které z Černé orchideje vykukuje je dle mě velmi důležité. Samotný příběh je zajímavý, včetně prolínání s komiksy jako Arkham nebo Bažináč. Co je však na tomhle úplně bezkonkurenční je McKeanova kresba a hlavně to, jak prolíná a střídá barevné nálady jednotlivých stránek... Na to nemám slov. Opravdový umělec.

6 17.07.2015

Od Brookse jsem četl a zároveň mám doma jeho dvě předchozí knihy o zombie, ale tenhle komiks mi prakticky přijde jako zbytečnost a tahák peněz. Jasně, kresba je super, ale vše, co se tady zobrazuje najdeme v jeho první knize, takže vlastně nic nového pod sluncem. Přečtené to máte během pár minut, protože jsou v knize popisky a žádná přímá řeč. Nekoupil bych si to.

3 17.07.2015

Miluju češtinu a sarkasmus, takže mě Korektor velmi bavil. U některých stripů jsem se smál vážně i nahlas. Na komiksové vydání jsem narazil náhodou v knihovně a určitě po přečtení budu sledovat i nové, vycházející stripy na Facebooku.

6 17.07.2015

Viděl jsem film a byl jsem zvědav, jestli i komiksová předloha je taková nijaká. Svým způsobem je, ale má to v sobě něco, co filmové zpracování ne. Atmosféru.

1 17.07.2015

První díl se mi líbil přeci jen více. Tady se hlavně řeší příběh zpěvačky Foxglove ze Hry o tebe, což není pro mě žádná velká bomba. Navíc mi přišla Smrt trochu jinak a hůře nakreslená...

2 17.07.2015