pakoshka komentáře u knih

Román odehrávající se v okolí mého rodného města? Sem s ním!

Ach, jak jsem před sebou viděla Máchovu ulici, Šířavu a Želátovskou, a ty nácky v krásné vile. A Lověšice, které znám jen velmi letmo. Hlavně ale Husovu ulici, která v roce 1944 zažívala mnohem lepší časy, než dnes; v době, kdy Přerov byl významným železničním uzlem, nádražní budova byla echt a drážní domy obývaly rodiny s hrdostí. Dnes chce každej z nádraží zmizet a kolem baráků lidí klušou s kabelkou přitisklou k tělu.

A jestli se mi třešně líbily jen kvůli Přerovu? Nemyslím si. Příběh venkovskýho učitele, lásky, nenávisti, a ty šoky! No, román se vším všude, myslím, že si zaslouží větší pozornost čtenářskýho publika. Pro mě byl i vzdělávací, protože jsem si dohledávala reálie, který jsem neznala. Třeba Švédský šance a lověšickou tragédii. Stydím se. Proč tomuhle není věnovanej jeden kout v muzeu? Nevím.

12 31.10.2023

Od Štiflera jsem zkoušela loni Sběratele sněhu, ale nějak jsme se nepotkali náladou, zato na Café Groll jsem měla chuť až až! Výborná novelka zasazená do první půlky minulého století. Nevěstince, city, trocha humoru, trocha noblesy, trocha thrilleru, no tenhle koktejl mi opravdu chutnal.

7 31.10.2023

Historky, kterým víc sluší forma stand-upu nebo ig postů. Zábavné a vtipné, ale pro celou knížku už únavné a ten opakující se sloh... Dávkovat po troškách, jednu historku pro den.

1 31.10.2023

Naše ztracená srdce, dcery, synové, rodiče. Dystopické romány až tak nevyhledávám, ale Celeste Ng jsem neodolala a to je dobře. Téma asijských uprchlíků v Americe mě vtáhlo a drželo, trochu víc možná první část, vyprávěné malým hochem, druhá byla víc o pochopení. Každopádně doporučuju!

2 31.10.2023

Mě ty rodinný témata furt berou, baví a pořád je vyhledávám. Pláňata nepřináší nic novýho, ze začátku jsem si u nich párkrát frkla, ale čím víc holky rostly, tak mě začaly zajímat. Při pasážích z pohledu matky jsem tekla, ta se mi podařila vrýt pod kůži - tak jednoznačně napřesdržku postavu, bez jedinýho kladu, jsem už chvíli nečetla.
A až na ten úlet zakončení (přehnanost) dobrý.

3 23.10.2023

Nechtěla bych mít za sestru ani jednu z těchto tří sester. Nechtěla bych s žádnou z nich nikam jet, s žádnou se bavit. Ale i když jsou všechny tak nějak krávy, každou jednu z nich svým způsobem chápu. Klasické postavy Petry Soukupové - a já to miluju a stále to žeru.

5 19.10.2023

Se Zulejkou jsem strávila nejeden srpnový večer a říkala jsem si, že jsem si ji měla nechat na zimu - je to pro mě vyloženě zimní román. Ale báječný, čtivý, oči otevírající, i když v konečným důsledku snad trochu pohádkový.

2 25.09.2023

Loni jsem četla Kocovinu a ta mě doběhla, je to jedna z knížek, která mi nechala otisk. Hotel ale spíš jen tak prosvištěl, dvě povídky jsem nedokončila, a celkově bych se bez téhle sbírky obešla - kor teď, kdy nejsem moc v mém čtecím módu a hledám něco, co to zlomí.

1 25.09.2023

Jestli mě něco v raném mladí odrazovalo od drog, byla to právě literatura o drogově závislých. Tadyhle v Piku mě bavil ten pohled na jeho počátky v ČR, první vařiči a pikodacani.

3 07.09.2023

Hodně receptů je opakujících se - jen s nějakou malinkou obměnou.

1 11.08.2023

Asi by mě Holden víc bavil před 15 lety, když mi bylo taky 16, ale bohužel, tehdy jsem se k němu nedostala.

Teď to pro mě byla taková úsměvná skorojednohubka.

3 08.08.2023

Srpny v srpnu, moje srpny jsou naštěstí docela normální a průměrný, ty Danieliny o dost horší, ale stejně si někde hluboko říkám, co když mají všichni pravdu.

4 07.08.2023

Jsem myslela, že Ladu ani nedočtu a odložím ji hned na začátku. Podivná splácanina.

1 07.08.2023

Anna se mi líbila, Josefína ne. Brala jsem ji s sebou na pláž jako příslib odpočinkovýho čtení, no spíš jsem se nervovala a nudila.

1 03.08.2023

Všechen můj hněv jde vidět všude a já nemám ráda hnědou, okrovou, zrzavou, nebo jaká je to vlastně barva obálky. Ale jsem ráda, že jsem se překousla - koneckonců, moje čtečka je černobílá. A tenhle příběh pákistánských přistěhovalců mě dojal.

03.08.2023

Narozdíl od většiny jsem neviděla žádnej Marešův seriál - ani Devadesátky, ani Případy 1. oddělení - takže pro mě byly historky novinkou. Fajn počtení a náhled do zákulisí mordparty.

14 23.07.2023

Oddechovka, která je chytrá, vtipná, sarkastická i milá, zábavná a dokonale přirozená? Těch je, zdá se mi, pomálo. Ale tenhle příběh o vejletu moderní novinářky s komoušským dědou na Kubu, tak ten takovej je. Měla jsem jej na seznamu už nějakej ten měsíc, ale něco mě pořád odrazovalo. Nebylo proč. Třešně v rumu jsou výborný!

5 13.07.2023

Po Intimitě jsem dostala nutkavou potřebu vrhnout se na další životní osudy žen a Slečny se nabídly prakticky samy. Osm neprovdaných bezdětných žen, ženy ve velmi vysokém i středním věku, ženy, které svého životního rozhodnutí litují i ty spokojené. Formu vyprávění jsem znala už z Intimity, ta mi sedla moc, s některými ženami jsem trávila čas moc ráda, s jinými méně. A to je život.

Jakožto svobodná jednatřicítka bez potomků jsem ráda, že si v dnešní nemusím procházet takovým společenským tlakem.

2 13.07.2023

Tak tohle mi nesedlo. Bohužel. Kontrolovala jsem, jestli čtu správnou knihu, bo jinak mám Zuzanu Dostálovou moc ráda. Vím, že je za branže a pokud čerpala ze svých zkušeností... No, připomnělo mi to nějaký výlety v devítce. Samej alkohol, žrádlo, Lidl, dospělí lidi, co neumí mluvit o (po)citech. Dočetla jsem horko těžko.

2 03.07.2023

Máme se dobře, moc dobře. :-)

Autentická zpověď ženy, která si od puberty prochází násilím. Znásilnění, nasilnický partner, opuštěné děti, cesta za lepším životem, obchod s lidmi, důstojnost.

4 03.07.2023