puml puml komentáře u knih

Plukovníkovi nemá kdo psát Plukovníkovi nemá kdo psát Gabriel García Márquez

Taková čtivá jednohubka na odpoledne s překvapivým koncem.

07.05.2014 4 z 5


Chourmo Chourmo Jean-Claude Izzo

Další skvělá neonoir detektivka z prostředí Marseille s charismatickým Fabio Montalem jako vysložilým komisařem, který se chtě nechtě zaplete do hry, v níž si arabští teroristé podávají ruku s mafií i policií. Příběh má svižný spád i děj, jediné mínus je pro mě trochu chaotická zápletka. Závěr a rozuzlení je ale perfektní a záverečná honička patří k literárním skvostům. Takže i přes občasnou těžkopádnost (množství postav a někdy zmatené vysvětlování motivací) je to parádní počtení, které vám dá nahlédnout do temně modré duše Marseille víc, než množství turistických příruček. Doporučuji.

30.04.2014 4 z 5


Dunaj v Amerike Dunaj v Amerike Michal Hvorecký

Kniha si zaslouží určitě vyšší hodnocení, než je zde. Pro mě osobně příjemné literární překvapení. Hvorecký je dle mého názoru bezpochyby jedním z nejtalentovanějších spisovatelů, a to nejen v rámci Slovenska. Při četbe jsem si vzpomněl na mého oblíbeného autora Benoit Dutuertre, a to především podobností svých ironických postřehů. Doporučuji

27.03.2014 5 z 5


Malíři ze šachty Malíři ze šachty Lee Hall

Krátká divadelní hra, která mi řekla o umění víc, než valná většina knížek s tématikou "umění". Doporučuji.

05.03.2014 5 z 5


Duna Duna Frank Herbert

V podstatě souhlasím s komentářem uživatele lazarus. V hodnocení bych ale nebyl tak příkrý, myslím, že zas tak špatná kniha to není, je jen strašně utahaná a zbytečně ukecaná a jednání postav je někdy lehce dementní. Nicméně svět Duny se všemi jejími zvláštnostmi a rituály fremanů má výbornou atmosféru a je popsán velmi sofistikovaně a detailně, a proto chápu to vysoké hodnocení většiny čtenářů. Srovnání s Pánem prstenů není od věci, jen mi Herbertova moudra připadají až příliš nucená a některé kapitoly působí jako scénář k béčkovému akčňáku a některé rozhovory a situace působí jako by je napsal Ed Wood. Osobně se mi víc líbil Lynchův film Duna než samotná knížka. Lynch si sice pár věci přidal a některé opominul, ale tu těžkou a barokní atmosféru vládnoucích sídel, jednacích sálů a samotné planety Arrakis vystihl výborně.

Opakované čtení potom, co jsem viděl film Duna z roku 2021: Při opakovaném čtení o něco lepší než při tom prvním. Hodně dělá atmosféra filmu a to, že jsem to četl až potom co jsem viděl film, který není tak surrealistický a barokní jako ten Lynchův. Villeneuve vystihl atmosféru Duny zase trochu jinak, s takovou určitou potemnělou lehkostí a grácií, bez těch Lynchových surreálných rekvizit.

28.02.2014 4 z 5


Přízraky a zjevení Přízraky a zjevení Aniela Jaffé

Podle mě výborná knížka, která se věnuje paranormálním jevům s patříčným nadhledem a přístupem, který si toto téma zaslouží. Žádné laciné démonizování ani snaha o racionální pozlátko, které v tomto případě selhává. Přístup založený na hledání arcehtypů, mýtů, legend a snových vizí úzce souvisí s přístupem analytické psychologie C. G. Junga. Chápat paranormální jevy racionálně, je jako snažit se pochopit život v oceánu jen z pohledu na jeho hladinu. Vědomí je jen malý ostrov v oceánu nevědomí. Doporučuji.

02.02.2014 5 z 5


Robert De Niro Robert De Niro John Parker

Pro fanoušky Roberta DeNira neocenitelná knížka, ve které je dobře, téměř beletristicky, popsaný vzestup dnes již herecké legendy na výsluní mezi nejuznávanější herce a později i producenty. Popisy DeNirových až úzkostlivě pečlivých příprav se mísí s popisy filmů a jejich vlivu. Především kapitoly věnované DeNirovým začátkům a filmům, které natočil v 70. letech patří k těm nejzajímavějším a dotvářejí čtivým způsobem představu o chodu tehdějšího filmového průmyslu, ve kterém se důrazně prosazoval vedle tradičního herecrví i nový typ herectví ve stylu Actors studia, a filmy jako Taxikář a Lovec jelenů šokovaly svým neotřelým přístupem a naturalismem zobrazovaného násilí.

19.01.2014 4 z 5


Setkání Setkání Han Musuk

Výborný román, který podává čtivým a zároveň vytříbeným "literátským" stylem pohled na pozici křesťanství na počátku 19. století na korejském poloostrově. Znamenitá je především mnohovrstevnatá stavba románu se spoustou informací ohledně života nejnižších, ale i nejvyšších vrstev společnosti, provádění různých rituálů a nelehkého období křesťanství, jež se názorově prolíná s oficiálním konfucianismem, budhismem a lidovým šamanismem, což dobře prezentují četné ukázky z dobových filosofických a básnických textů.

Zpočátku složitější četba s dramatickým dějem a množstvím informací o historii Koreje, a vhled do uvažování, filosofie, morálních principů a pocitů korejských křesťansky orientovaných učenců, dvořanů i prostého lidu na počátku 19. století.

03.01.2014 5 z 5


Konzultant Konzultant Cormac McCarthy

Na první čtení mě to moc nechytlo, ale teprve nedávno jsem viděl film, který mi přijde poměrně zdařilý (až na obsazení Cameron Diaz). Scénář ale nakonec hodnotím kladně. Jen je tam možná až moc té dusné erotiky a trochu to shazuje ta ajťácká vsuvka v závěru, ta mi přišla vzhledem k ději tak nějak zbytečná. A jasně, gangsteři Vám asi takovouhle filosofickou disputaci nedopřejí, ale v tom je právě kouzlo Cormaca, že z thrillerové a akční podíváné dokáže udělat svým způsobem filosofickou disputaci o morálce, o temnotě v nás, a o osudových rozhodnutích, které byly učiněny takříkajíc náhodně, na kterou ale (jak říká jedna z postav) kartely nevěří, byť o ní slyšely. Doporučuji.

30.12.2013 4 z 5


Limonov: Deník ztroskotance Limonov: Deník ztroskotance Emmanuel Carrère

Vynikající román, jehož předností je to, že je zčásti dokumentem o Rusku od konce 2. sv. války až po současnost. Carrére dává nahlédnout pod pokličku sovětské a později ruské skutečnosti a předkládá příběhy mnoha politiků, podnikatelů, umělců a ztroskotanců, pro něž byla společným jmenovatelem touha po moci, úspěchu a uznání. Doporučuji.

22.12.2013 5 z 5


Tucet tváří Nasreddinových Tucet tváří Nasreddinových neznámý - neuveden

Humorné příhody nejrůznějších postav šprýmařů z arabského světa. Jde o velmi chytré anekdoty, které mají často pestrý děj a odhalují pokrytectví a sebestřednost nejrůznějších obchodníčků, vezírů, sultánů, imánů, eunuchů, soudců a jiných oslů. Příhody, které pobaví a zároveň v sobě skrývají moudrost, která je aktuální v každé době. Doporučuji.

06.12.2013 5 z 5


Vomito negro Vomito negro Pavel Hak

Postmoderní thriller s rychlým spádem, ale s poměrně nezajímavou zápletkou a charaktery, které i přes témeř filmový styl vyprávění působí poněkud mátožně. Na druhé straně je Hakova vize společnosti až mrazivě aktuální. Pro fanoušky George Orwella, Anthony Burgesse a filmů Luca Bessona a Quentina Tarrantina.

06.12.2013 3 z 5


Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky Miloslav Švandrlík

Humorná knížka, která možná trochu moc idealizuje poměry u armády, v tomto případě u oddílů PTP; na druhé straně ale Švandrlík dobře vystihl dobu 50. let se vší tou paranoiou a strachem z diverzantů a imperialistů, kteří jen číhají na sebemenší zaváhání aby mohli udeřit... Švandrlík také dobře vystihl jednotlivé charaktery pétépáků a především pak jejich nadřízených v čele s legendárním Terazkym a plejádou "uvědomělých" důstojníků, kteří moc inteligence nepobrali, a pro něž byla armáda spíš ideální zašívárnou před civilem a potažmo před prací, než onou pověstnou "službou lidu". Kniha obsahuje také několik pozoruhodných návodů jak účinně pracovat na 150 a více procent a zároveň se šikovně ulejt...

Celkově se dá říct, že se jedná o lepší hospodské čtivo, které se čte výborně navečer, ideálně spolu s konzumací lahvového či točeného ležáku. Nejlepší by byla samozřejmě konzumace Senátora; já osobně pak preferuji k Baronům konzumaci piva z poličského pivovaru.

14.11.2013 4 z 5


Studené povídky Studené povídky Virgilio Piñera

Groteskní, temné, absudrní příběhy, které upomenou na Franze Kafku. Piňera je ale v lecčems grotesknější a barvitější, než jeho pražský literární souputník.

13.11.2013 4 z 5


Hranice Hranice Cormac McCarthy

Zpočátku pomalejší rozjezd, ale celkově se jedná o jeden z těch lepších a záživnějších Mccarthyho románů. Osobně mi úplně neseděl příběh s vlčící a dost jsem se u něj nudil, ale od druhé části to začíná být starý dobrý Mccarthy. Vcelku se dá říct, že síla Hranice není ani tak v příběhu, ale ve vývoji hlavní postavy a vykreslení doby a zachycení mentality lidí žijících koncem 30. a počátkem 40. let na americkém jihu u hranic s Mexikem.

13.11.2013 4 z 5


Bratři Sesterové Bratři Sesterové Patrick DeWitt

Vynikající oddechové počtení, které mi atmosférou připomnělo styl Cormaca McCarthyho a westerny Sergia Leoneho. Ale musím souhlasit s uživatelem Vojtou, že tomu něco chybělo; něco, co by mě doopravdy strhlo a donutilo se s postavami víc sblížit. Jinak se ale příběh čte výborně a musím vyzdvihnout i historickou autentičnost a realističnost, se kterou je zachycena doba první poloviny 19. století na americkém západě. Žádná idealizace lidí a tehdejších poměrů, ale tvrdý direkt na sanici. To je věc, která spoustě podobně laděných knih chybí, a to sice, že neukazují ono pozadí, které není jen o zarputilém pózování s harmonikou či pistolí a zádumčivém civění do dálky, ale je plné všedních, mnohdy ubíjejících a demencí oplývajících situací, kterými se musí postavy takříkajíc probabrat k zajímavému finále a vyústění celého toho marasmu nejrůznějších příhod a nemilých překvapení.

10.11.2013 4 z 5


O počátku, cestě a znamení časů O počátku, cestě a znamení časů Zdeněk Neubauer

Citace z kapitoly Joachim da Fiore: Zrození novověku

"I když se většina z nás domnívá, že se Vánoce vztahují k betlémské události na počátku našeho letopočtu, ve skutečnosti se vztahují k Františkově inscenaci betlémské události - její "reprodukcí", plně odpovídající povaze nového věku, v němž je skutečnosti dosahováno nápodobou, imitací, předstríráním, reprodukcí, kopírováním."

"...třetí věk, věk Ducha netřeba očekávat: nepřichází - naopak přechází. Přišel již dávno: tehdy, kdy úcta ke Kristu vševládnému - mocnému Pánu a Vládci všehomíra, "skrze Něhož všechno je stvořeno" - byla vystřídána kultem Ježíše chudého, ubohého, Ježíše - člověka, dítě v bídě narozené, pro něhož není na světě místo, Ježíše trpícího - muže bolesti, sdílícího naše bolesti, slabosti a strasti, Ježíše jehož božství bylo vyprázdněno - redukováno na stigmata - body, znamení svatých ran."

07.11.2013 5 z 5


Ženy od mysu Sur Ženy od mysu Sur Robinson Jeffers

Pro mě osobně asi nejtemnější Jeffersovo básnické drama a zároveň velmi pěkně upravené vydání. Jednoduchý přebal, který doplňuje jen kresba Jaroslava Šerýcha na vnitřním listu a velmi dobrý a citlivý překlad Kamila Bednáře. Doporučuji.

31.10.2013 5 z 5


Maják v bouři Maják v bouři Robinson Jeffers

Temná a prorocká poezie. Stejně jako Jeffersova vlastnoručně postavená Jestřábí věž je i tahle poezie z kamene, písku, větru, mořské vody, slz, krve a potu... V Jeffersově případě se nejedná o nijak přehnané přirovnání; stačí si o tomhle "bardovi z Karmelu" něco málo přečíst. Doporučuji.

31.10.2013 5 z 5


Che Guevarův pražský příběh Che Guevarův pražský příběh Abel Posse

Posse sleduje detailně působení Che Guevary v bývalém Československu. Příběh se dobře čte a je plný zajímavých informací o minulosti a životě Che Guevary. Románové zpracování včetně zřejmě fiktivních zápisků dávají příběhu až dokumentární rozměr. Zároveň Posse výborně vystihl atmosféru doby a rozčarování Che Guevary nad poměry u nás a nad podobou takzvaného socialismu. Che byl dle Posseho především dobrodruh, idealista s filosofickými sklony a v neposlední řadě také fanatik posedlý celosvětovou revolucí.

31.10.2013 5 z 5