Nejnovější komentáře
Případ komisaře Losta
„Nová tvář na detektivním poli .... tentokrát z portugalského pobřeží ....
Na výměnnou praxi přijíždí komisař Lost .... a jeho osobní náhled přináší místní policii zvláštní poznatky ....
I přes občas humorné okamžiky je to krimi .... i s mrtvými a dokonce i ekologickou vsuvkou....
A když si prohlédnete na základě mapek pobřeží Algarve, budete chtít na tomto místě strávit odpočinkové chvíle ....
Doporučím ....“... celý text
— intelektuálka
Herkules
„Ten humor sa tam podľa mňa vôbec nehodil.“
— dr.horrible
Tajemství prázdného trezoru
„Pro mě velice zábavné čtení. Taková nenáročná detektivka, která se tentokrát točila čistě pěkně kolem zapeklité krádeže a žádných mrtvol. Bylo to moc fajn.“... celý text
— Rowana
Murtagh
„Po Murtaghovi jsem sáhl téměř okamžitě po vydání českého překladu.
Odkaz dračích jezdců jsem poprvé četl na přelomu základní a střední školy. Tehdy mě velice bavil. Následný rereading o 15 let později už byl o trochu horší.
Murtagh je podle mě skvělý plnohodnotný návrat do Alagaësie. On i Trn mají za sebou obtížnou minulost, se kterou se musí vypořádat.
Oba dokážou děj knihy utáhnout sami. Jediné, co jim trochu hází klacky pod nohy je Paoliniho typický slowbuilding. Ale s tím jsem tu knihu už kupoval
Líbilo se mi, že Murtagh nebyl přesílený a ne v každé situaci se mohl spolehnout na magii a schopnosti jezdce. Přeci jen, přišel o svá eldunarí, takže jeho oslabení mělo lorový význam.
I tak se ale první polovina knihy neskutečně táhla. V tomhle opravdu nejsem Paoliniho fanoušek. Druhá půlka už fungovala lépe a Bachel, jako hlavní záporák, byla u mě na jedničku.“... celý text
— Z1PPCZ
Dobroběžník mezi světy
„Milá kniha plná zážitků, texty jsou krátké a k věci, na každé stránce fotka z daného místa. Za mně super kniha.“
— malpet
Vzpomínky na úhoře
„Od autorky jsem již četl v minulosti knihu PROBUDÍM SE NA ŠIBUJI. Kniha se mi líbila.
VZPOMÍNKY NA ÚHOŘE je bichle, která má 720 stran. Kniha se mi líbila. Jedná se o druhou autorčinu knihu. Autorka na počátku knihy uvedla, že tento román je fikce. Vymírání úhořů je skutečné. Při četbě jsem měl pocit, jako bych četl knihu od Haruki Murakamiho.
Hlavní postavou je SÁRA FUKUHAROVÁ, která je po mamce Češka a po tátovi Japonka. Žije v Johokamě a zabývá se výzkumem vymírajícího úhoře japonského. Mezi její přátele patří pan NAKADŽIMA, který vlastní dům s akvaristikou, ve kterém Sára bydlí a pomáhá. Kamarádí se také s dívkou MIJU, která neustále nosí dřevěný meč a povídá si s úhořem UNAGIM. Jednoho dne navštíví Sáru její bývalá spolužačka JUKA SUZUKIOVÁ, která pátrá po zmizelém kolegovi z redakce novin. Juka má zdravotní problémy a provdala se za policistu.
V románu se postupně a detailně seznamujeme se všemi hlavními postavami, což je určitě fajn.
V románu nalezneme články o úhořích a také deníkové záznamy.
Kniha obsahuje prvky magického realismu a detektivky. Místy na mě padala hororová atmosféra.
Z knihy jsem se dozvěděl hodně informací o úhořích, o pohřbívání mrtvých, svatyních apod.
V závěru knihy se nachází EPILOG, PODĚKOVÁNÍ a SEZNAM ZDROJŮ, ze kterých autorka čerpala.“... celý text
— Marekh
Asterix V-VIII
„Tohle se dá číst stále dokolečka. Nikdy se neomrzí. Navíc Cesta kolem Galie a Asterix v Británii patří k mým opravdu nejoblíbenějším.“
— Rowana
Logika a etika: Úvod do metaetiky
„Publikace je, myslím, poměrně dobrou učebnicí metaetiky, nebo spíše jakýmsi učebnicovým úvodem do metaetiky.
Je mimořádně jednoduše napsaná a šanci pochopit ji má patrně každý, včetně lidí bez jakékoliv předešlé zkušenosti s metaetikou. Dokonce ani logiku nijak zvlášť zvládat netřeba. Stačí tedy snaha zamyslet se a trochu trpělivost s případným pomalejším průchodem.
Kniha obsahuje nejen velice jasně popsanou koncepci metaetiky, zvládá nadále i jasně vymezit některé pojmy a problémy, které obor obsahuje. Závěrem se dokonce pokouší o zaujetí vlastního stanoviska k pojetí mravního diskursu, respektive jeho jazyka, na který se kniha primárně soustředí.
Neříkám, že bych neměl i některé kritické poznámky. Utilitarismus, respektive konsekvencionalismus není po mém soudu metaetickou kategorií, nýbrž kategorií etickou. A když, je to konsekvencionalismus, rozhodně ne utilitarismus, který je konkrétní etickou teorií, která by měla metaeticky být teprve popsána. Většinou se však jedná o opravdu kvalitní dílo, které mi nepřekonalo Sobkovo Nemorální právo, přeci je to rozhodně užitečné čtení. (A podstatně jednodušší.)“... celý text
— Set123
Černá luna
„Klasická ,,kotletovina", co jsem rád přečetl, a o které předpokládám, že zase přijde i další díl. A že nebude opět jen ,,vychrlen" . Prostě by to tentokrát chtělo větší odstup.“... celý text
— adevr
Cesta
„Ani nevím jestli je to komiks, nebo umělecké dílo...“
— adevr
Lord John a důvěrná záležitost
„Detektivní příběh z Anglie 18. století. Autorka si dala práci se zjišťováním tehdejších obleků a zvyklostí, ale co je to platné, když zápletka je překombinovaná, občas jsem se v ní ztrácel a v závěru je ji třeba celou vysvětlit, aby si to čtenář mohl celé poskládat. Kniha byla pro mě nezábavná, místy naivní, a jsem rád, že je za mnou - celý život se řídím tím, že když už knihu začnu číst, tak ji dočtu, někdy je to ale masochismus.“... celý text
— Yarwen
Mlhy Ölandu
„Já jako milovnice severských detektivek jsem byla mile překvapená a byla jsem spokojená. Bylo to plynulé, bylo ti napínavé, nebylo to moc, nebylo to málo, bylo to fajn. Děkuji.“... celý text
— Arella
Přísně tajné skandály
„Slabší 3 hvězdy. Některé případy zajímavé, jiné značně nudné.“
— CharlesWard
Na Chesilské pláži
„Příjemná kniha, bavila mě. Proud příběhu, téma, prostředí, závěr… Užil jsem si to. Příběh o jiné době, jiných obavách, o strachu z dospělosti a tělesnosti. Mnoho z daného je stále relevantní, přestože se doba tak výrazně proměnila. Stále je onen krok do dospělosti náročný, proměnil se kontext, nároky, technologie, ale stále je zde tlak na každého člověka, jak uspěje jako dospělý člověk. Co se sexuality týče, dnes netrpíme nedostatkem informací, trpíme přemírou informací, pornografií, jsme zahlcení. To však příběhu neubírá na jeho relevanci a čtivosti. Každý člověk se totiž podle mě dokáže do pocitů obou hrdinů příběhu vcítit, nehledě na dobu, ve které své strachy a úzkosti prožívali.“... celý text
— ivokick
Volající
„Hlavní postavou je rozhlasová moderátorka JORDAN BRIGGSOVÁ. Nejdůležitější je pro ni kariéra. Její manželství se rozpadlo, už rok nemluvila se svou mamkou. Má dceru CHARLOTTE.
Jednoho dne se do její ranní show dovolá BERNIE, který si chce zahrát hru. Jordan souhlasí.
Kniha je vyprávěna ze zvou úhlů pohledů hlavních postav – JORDAN a COLEHO, který je detektiv.
Kniha působila na mě jako napínavý thriller od začátku do úplného závěru. Před očima se mi promítal film. Myslím si, že podle této knihy by se mohl natočit film a měl by úspěch.
Uvažuji o tom, že bych si od autora ještě přečetl sérii SAM PORTER, která je velmi úspěšná.“... celý text
— Marekh
Antikrista
„45% - Autorka patří mezi moje oblíbené, takže tohle bylo pro mě nepříjemné překvapení. Vím, že píše s nadsázkou a často přehání, ale tohle už zkrátka bylo přestřelené a ujeté takovým trochu pitomým způsobem. Vrtěla jsem hlavou nad hlavní postavou Blanche, která je na jedné straně vykreslená jako celkem nepoužitelná asociální nýmandka, ovšem na druhé straně je až nepříjemným způsobem přechytralá, až si člověk říká, proč si tedy domů Kristu vůbec nasadila. Její rodiče a jejich pobláznění Kristou na úkor vlastní dcery mi nepřišli uvěřitelní. Stejně tak mi nesedělo, že by Krista u Blanche dál zůstávala, když po jejím počátečním poblouznění musela poznat, že si o ní Blanche myslí, že je jen trapná pipka. Trochu fajn moment nastal, když se Blanche vydala pátrat do Kristiny rodné vesnice a odhalila ji, ale pak přišel konec se zázračným odvrácením se studentů univerzity od potupené Kristy, a to už jsem jen vrtěla hlavou. Tohle mě zkrátka příliš neoslovilo.“... celý text
— evismaior
Na smrt
„Četla jsem hodně knížek týkajících se 2.sv.války, hlavně o Holocaustu, ale tato knížka, za mě, úplně nejlepší. Provedla mě obdobím před válkou, pohled na hospodářskou krizi. Také pochopení myšlení lidí, co je vedlo k volbě A,Hitlera. Dále jsem si utřídila myšlenky, co bylo před válkou a celá strategie za války.
Pohled dvou nejlepších kamarádů na válku, ale každý z jiné strany.
Za mě TOP kniha.
Všem vřele doporučuji.“... celý text
— Figurinka
Slepá mapa
„Je to druhá kniha od této spisovatelky a přečetla jsem jí jedním dechem. Je to kniha odpočinková, čtivá. Člověk u ní nemusí přemýšlet a krásně se ponoří do děje.
Příběh tří žen, tří generací je úžasný v tom, že každá generace měla své problémy a každá se s překážkami, které jí život nastrčil poprala podle svého.“... celý text
— Figurinka
Podfuk
„Tak tady jsem fakt do konce nevěděla,co je pravda a co ten podfuk. Kuš :D A proto jsem četla a četla,abych věděla,na které straně bych měla stát. Výborně do posledního detailu napsaná a vymyšlená kniha! Ale u Grishama mě to nepřekvapuje,tohle byla jízda!“... celý text
— hlenicka
Dvojitý kříž
„Knihu jsem četla na doporučení a vlastně nevěděla co můžu očekávat. Jsem ostuda, že jsem se o spisovateli nedozvěděla dřív. Děj mě neuvěřitelně bavil a čtení hrozně rychle ubývalo. Zápletka propojení mezi jednotlivými příběhy výborné promyšlené. Za mě skvělý díl až jsem si řekla sakra že nemám další díl :)“... celý text
— Pelunka
Zvláštní oheň
„Tolik zmatku v jedné knize už jsem dlouho neviděla. Na začátku pořád nebylo jasné, jestli je starší Clive nebo Clover. Mělo se jednat o sérii, ale první kniha má tak malý ohlas, že nejspíš nebude nikdy dopsaná. Málokoho zajímají žvásty o nějakém náboženství, když je to takhle špatně napsané. Horší knížku jsem dlouho nečetla. V ději se člověk ztrácel, postavy o ničem, vše nedotažené, konec katastrofa.“... celý text
— dzejkbeltygros
Na ledě
„Knihu jsem měla už dlouho na seznamu a konečně jsem se k ní dostala. Jsem zato ráda,protože kniha mě bavila. Není to nic náročného, točí se to okolo večírku, alkoholu, přátelství, zrady a bruslení na ledu. Libil se mi, jak se vztah Anastassie s Natanem vyvíjel. Má to krásný konec, za mě doporučuji a určitě si prečtu další knihu v divočině.“... celý text
— KajinaH722
Masomlejnek: Srab
„Po Likvidátorovi jsem sáhla i po téhle knížce – rozjezd je pomalejší, ale nenudí, naopak je prošpikovaný vtipnými scénkami a hláškami. Slívka vybudoval povedený svět, který mě baví, a jsem zvědavá, jak budou vypadat další díly. Protože děj téhle knížky ukončil v sakra zajímavým momentě!
Čteno na doporučení známého – a opět nelituji!
Pokud máte rádi Jakuba Hozu, Žambocha nebo Kotletu, tak tohle bude váš šálek... krve :-)“... celý text
— PetraHoudova
Lamač
„Tak tahle knížka určitě potěší ty čtenáře, kteří si chtějí užít pořádnou relaxaci... já jsem se smála těm jejím,, kouskům,,jak se popichovali, opravdu stojí za to :-)) Je to skvělé napsáno, příběh možná nebude pro někoho tak moc lákavý, ale ty jejich komentáře vše vynahrazují !!! Už se těším na další díl :-))“... celý text
— hana1039
Takopího prvotní hřích 2
„Tahle kniha je ideálním zakončením něčeho hodně smutného, co předělá v něco hezkého. A samozřejmě s fajn závěrečným sdělením. Jestli je cesta moc krkolomná, nechám každému na rozhodnoutí, ale mě tam sedělo úplně všechno. Jak jinak by došlo k tomu, aby všechno skončilo tak, jak to skončilo? První kniha je možná dost brutální právě kvůli tomu, co postavy dělají. Ale druhá kniha, když dojde k tomu veškerému odhalení, je mnohem brutálnější. Kvůli tomu, co postavy říkají. Přičemž tam je tam je jaksi pointa celého příběhu. A potom už jde jenom o to, zda se cesta k pointě líbila nebo nelíbila. Mě přišla logická. Protože jak se ukáže, tady jsou všichni oběti toho všeho. Vzájemně se ovlivňující a nic tedy není vina víc jednoho než toho druhého. Proto je druhý díl za mě ještě o trochu silnější a dává naprostý smysl.“... celý text
— Lenka.Vílka
Co jsi to za matku?
„Četlo se mi to velmi dobře a rozhodně to mělo dobrý námět a ten konec mě dostal. Ale chybělo mi tam víc z vyšetřování, víc se kniha věnovala vztahům.“
— AlexandraBane
Quo vadis?
„Do kulis Říma a skutečných událostí za vlády brutálního šílence a samozvaného umělce Nerona je vpleten fiktivní příběh tribuna Vinitia a krásné Lygie, Petronia, apoštola Petra, křesťanů a mnohých dalších. Ta milostná linka se mi tedy moc nelíbila, poněkud jako červená knihovna. Také tu absolutní změnu z bojovníka a požitkáře na pokorného křesťana jsem Vinitiovi moc nevěřila. Líbil se mi Petronius, arbitr eleganciare, sarkastický stoik a zároveň nejvěrnější přítel. Oceňuji barvitý a čtivý popis historických reálií - požáru Říma, pronásledování křesťanů, gladiátorské hry,...
Kniha je napsaná krásným jazykem a v audioverzi skvostně načtená Jaromírem Medunou. Doporučuji!“... celý text
— AltaMari
Sídliště bohů
„Caesar vymyslí geniální plán jak zlikvidovat galskou vesničku. Povolá architekta Lecorbuse ať vykácí les okolo vesnice a postaví tam sídliště bohů. Galská vesnička se díky tomu ocitne na hraně ohrožení, neboť i sám druid Panoramix podcení situaci a je na Asterixovi a Obelixovi, aby vymysleli plán, jak tento vývoj zvrátit. Opět skvělý příběh, ve kterém najdete i lehce nekorektní vtipy na černé numidy, povahy iberů či belgičanů.“... celý text
— n.ezn.amy
Láska bez pravidel
„Tuto sérii jsem začala číst netypicky odprostředka.
Nemohu říct, že bych si úplně sedla na zadek.
Příběh se mi líbil, plynul na můj vkus lenivě. Co jsem ale špatně snášela, že dospělí nedokáží komunikovat. Oba chytří lidé a jejich bolest v srdci jim snad zakázala používat rozum.
Není snadné mít srdce na dlani, ale chcete jen proto, že se bojíte říct, co cítíte, litovat další část života. Nebo je snazší vyložit karty, i když možná přijde bolest, ale máte jasno?
Je to dilema celé knihy. Tedy hrdinové jasno mají, nepřiznám a neřeknu nic a budu si komplikovat život.
Naštěstí vše dobře dopadne jako ve správné romantice. Ale Harper moje favoritka rozhodně nebyla.“... celý text
— monika0181
Kvak a Žbluňk se bojí rádi
„Svěle napsaná kniha. V pár krátkých větách dokáže autor předat poselství a ještě pobavit. Klobouk dolů.“
— Akvabela