Nejnovější komentáře

„Pořád dobré čtení, člověk se nasměji i když nechce.“
— Marki019

Alenka z planety Země

„Musím říct, že autor měl neuvěřitelnou fantazii, vyprávění je velmi barvité. Kniha je stará 50 let, některé věci jsou už mimo, ale vzhledem k tomu, že jde o dětskou literaturu, tak to vlastně ničemu nevadí. Čteno synovi 8 let, který si příběh užil a já s ním.“... celý text
— jopp

Láska a čest

„Když člověk potřebuje klidne čtení plné romantiky, kde je od začátku jasné jak moc šťastně to dopadne, je toto ta pravá kniha. Mám jí moc ráda.“
— Žampion

Nemocí stala se pravda

„První půlka o Covidu mi přišla neúplná, především pohledem jen z jedné strany. Buď byl človek uvědomělým očkovaným nebo antivaxer. Druhá půlka moc osobní, krásná a plná příběhů ze života. Inspirující. Až z této knihy tuším co Marek v životě zažívá a prožívá. Marku přeji vše dobré!“... celý text
— nickym

Skandální Sarah

„Vzhledem k době a k životnímu příběhu Sarah bych očekávala něco více zolovského :/ Čtenář nemá šanci se aspoň trochu napojit na příběh aspoň jedné z hlavních postav, což je celkem k událostem v životě Sarah opravdu škoda… Nezáživné, nezajímavé, místy nudné…“... celý text
— KikinkaV

Vánoční přání

„Od knihy jsem čekala pěkný vánoční příběh, ovšem po přečtení jsem byla spíše zklamaná. Zápletka nudná, dialogy nereálné. Mužská postava se v knize nechová vůbec skutečně, rozuzlení situace s Cece také naprosto podprůměrné. Jediné, co bych pochválila, je pěkné vykreslení vánoční tématiky. Naopak děj, chování, dialogy postav podprůměrné. Autorka by si měla o jednotlivých tématech zjistit více, než začne psát - např. o práci na sociálních sítí, které v jejím podání jsou pouze o vytvoření správného hashtagu - toto mě v průběhu knihy vyloženě rozčilovalo.“... celý text
— zuzuzajda

Děti noci

„Klasický upírský námět, tentokrát zpracovaný trochu jinak, zajímavě, novátorsky. Děj se příjemně odvíjí, místy stoupá napětí, pak zase klesá. Odehrává se převážně v Rumunsku, myslím, že dost přesně jsou vylíčeny poměry po revoluci. Závěr je trochu melodramatický a klišé, ale zároveň vyznívá i ironicky. P.S. Doporučuji číst za noci a se sklenkou červeného vína :-)“... celý text
— AnoMANder

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky

„A mám další klasiku v seznamu. Četlo se to dobře a příjemně, i přes velkou pohádkovou naladěnost, oproti filmovému podání. Kniha nabízí mnohé a lepší vybarvení, než samotná trilogie (dle mého názoru). Kdybych byl mladší, tak bych tomu dal 5*, co se dá dělat.... Určitě doporučuji.“... celý text
— Petr874

Dům

„No opravdu nic moc.Velmi chaotické,zápletka neuvěřitelná.Překombinované, chování postav absurdní.I styl vyprávění v podobě zápisů hlavních postav byl hodně divný.Proč by to někdo dělal? Proč vlastně autor tohle vůbec psal?“... celý text
— tamara1351

Zítra přijde Olah

„Není to zrovna skvost, ale dalo se poslouchat. Naštěstí mne tato doba minula a vyrůstala jsem v následujících letech.“
— Abikk

Trůn lebek

„V tomto díle se děj hodně stáčí k Leeshe a Rojerovi a lidem kolem nich. A také několika krasijcům, Abbanovi, Jayanovi atd. Arlena si čtenář moc neužije a bitvami s jadrnci vlastně také ne. Autor se snaží o každé postavě, která má určitý vliv na děj, říct alespoň to nejdůležitější, co ji formovalo, což není vždy zrovna nejzábavnější, ale později se většinou ukáže, PROČ to autor vůbec zmiňoval, díky čemuž i ty "méně" důležité postavy zmíněné na pá stránkách získávají v srdci čtenáře své místo. Ovšem na úkor těch hlavních. Je to skutečně hodně komplexní a méně postav by ději dalo rychlejší tempo. Ale nelituju jediného řádku navíc. Ovšem ten konec? Sakra, co to bylo? Vyřazovací kolo před velkým finále? :-( Proč? Proč? PROČ???!!!“... celý text
— Ailee

Zemři a zapomeň...

„Svižná česká detektivka,řadím si mezi ty lepší z této zelené řady,takže velká spokojenost.“
— Len2očka

Pomáda

„Upřímně-byla jsem zvědavá, protože film Pomáda mám moc ráda. Při čtení jsem si vybavovala děj z filmu, obličeje, herce... Ale - v tomto případě je film lepší. Nezapomenutelné písničky, choreografie... tady to byla jen taková středoškolská romantika, naivní puberťáci, nemělo to tu šťávu. Co mne dost zklamalo, byla taneční soutěž. Píše se v ní skoro celou knihu a pak je to odbyté na pár stránkách. A cha-cha? Ta to pěkně schytala :( Průměrný středoškolský příběh, škoda :(“... celý text
— knihovnička007

Vraní oko

„Zatím poslední díl série, ale doufám že další vyjde co nejdříve. Tentokrát se děj odehrává na Jižní Moravě, jsou zmíněny Valtice, Břeclav, Mušov... Místa mému srdci blízká, takže Vranímu oku dávám velké plus. Zápletka je dobře vymyšlená, autorka nás svádí všemi možnými směry a na závěr je vše dobře a rozumně vysvětlené. Výborná detektivní série z českého prostředí.“... celý text
— FoxFox

Bohoušek & spol.

„Vzpomínka na dětství, tyhle knížky jsem miloval“
— ctenarJanYIMe

Aleš & spol.

„Vzpomínka na dětství, tyhle knížky jsem miloval“
— ctenarJanYIMe

Svatojánské ořechy

„Autorka píše opravdu čtivě, vše je psáno k tématu bez nějakých popisných odboček. Závěr trilogie však bohužel nemůžu hodnotit plným počtem hvězd, za mě bylo v knížce až moc politiky. Ale chápu, že k tomuto období to prostě patří. Závěrečné odhalení jsem opravdu nečekala, ale nevím jestli mu můžu úplně věřit. Kdo má rád českou literaturu a s autorkou se ještě nesetkal, určitě doporučuji její knihy vyzkoušet.“... celý text
— FoxFox

Ty chladné oči

„Ty chladné oči patří hlavní hrdince Neonile, jejíž osud sledujeme od útlého mládí, které prožila ve válkou stiženém Rusku. První část vyprávění z válečného období bylo poutavé, Neonila měla opravdu těžký začátek života. Díky její protřelosti se však nakonec dostala až do Československa, kde se odehrává druhá část románu. Ta za mě byla slabší, mám pocit, že jsem teď o tomto tématu četla v každé druhé knize a tohle zpracování mi úplně nesedlo. Autorka taky bere všechno dost hopem, hlavní hrdinka není moc sympatická a obecně většina postav vám k srdci nepřiroste. První autorčin román se mi líbil víc.“... celý text
— FoxFox

Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři

„Příběhy se prolínají s fakty. Popisy dobrodružství se mísí s kulturními postřehy. Osobní zkušenosti ze setkání s domorodci se doplňují se zajímavostmi o navštívených místech. Jan Burian lehkou formou přiblížil krásu Baltského pobřeží a přidal k tomu ještě několik tajemství Baltského moře. Jeho příběhy jsou vtipné, jeho postřehy zábavné a celkově jeho vyprávění příjemně lehké ke čtení. Tahle knížka, pokud se k chladnému severnímu moři chystáte (doporučuji, pravidelně se k Baltu a jeho dlouhým, dlouhým plážím s bílým pískem vracím), určitě bude pro vás zdrojem informací a inspirací, kam se vydat. Ovšem to hlavní, kam Burian zve, jsou spíš netradiční místa … – ostrovy s jejich jedinečnou přírodou, kulturou a historií – každý má totiž své specifické kouzlo a příběhy, – majáky, jež jsou dost důležitou součástí Baltského pobřeží – každý má totiž svůj historický význam a taky svůj jedinečný vzhled, jako třešinka na dortu pak jsou příběhy těch, co na majících žili a pracovali, prostě byli jejich součástí, – mosty, životně důležité spojovací články s pobřežím, které každodenně ovlivňují životy místních lidí, jako obchodní stezky, bez kterých by to moc nešlo, – přístavní města mající svůj specifický životní styl a unikátní tradice, které stojí za to poznat! Protože k Baltu jezdím pravidelně, tak jsem si tuhle „příručku“ suchozemce užila, získala jsem totiž plno tipů, kam se vydat, co vidět a jak si cestu na sever užít, zdaleka jsem ještě neviděla vše, a míst, která stojí za „objevení“ je spoustu. Namátkou malé pozvání – k návštěvě Gdaňsku a jeho Dlouhého trhu s jeho jedinečnou atmosférou a ikonickou Neptunovou fontánou, plusem jistě bude i vyprávění o setkání s místními, dozvíte se totiž ledasco o zdejších tradicích, o tom, jak se město v průběhu let změnilo. Zjistíte, kdy se tu koná například Dominikánský jarmark, což je jeden z nejstarších trhů v Evropě, kde můžete mj. vidět ukázky tradičních řemesel a ochutnat místní rybí speciality (rybí polévka). Burian samozřejmě nevynechává ani zdejší bohatou námořní tradici, její slavnosti a přehlídky. A takhle by se dalo pokračovat dál a dál … pan Burian totiž píše se zaujetím, což je znát, ale taky s respektem – k místům o kterých píše! Tak proto se mi to tak pěkně četlo :-).“... celý text
— alef

Zloději tváří

„Papoušek! Krásne české slovo. Slovenský papagáj sa naňho proste pri všetkej úcte nechytá. Keď sa povie papagáj, tak si poviete: no jasné, papagáj. Keď sa však povie papoušek, vykúzli vám to úsmev na perách a okamžite tohto opereného týpka chcete vidieť a niečo mu hodiť pod zub. Za mňa možno jeden z 2O najlepších hororov, aký u nás v r. 2O24 vyšiel. Ako prvý som videl film a už ten ma veľmi bavil, pri knihe som teda už vedel, do čoho idem (a treba dodať, že film knihu zadaptoval veľmi presne, bez výraznejších odklonov v postavách a príbehu), ale aj tak ma bavila. Fajn komorné, so sympatickými postavami, prekvapivým a teda sviežim univerzom (nechcem spoilerovať) a skvelou atmosférou (nielen) nočných lesov plných desivých mýtov a mrazivých legiend. Áno, vo finále ako knihe, tak filmu trocha padne reťaz, ale i tak za mňa ukážkový štvorhviezdičkový horor s prekvapivým finálnym twistom, ktorý som fakt nečakal. Trocha ma zaskočilo, že hoc sa dej odohráva v roku 2O19,každý namiesto GPS používa papierové mapy a o 2OO eurách je tu hovorené ako o veľkej sume, ale to sú len detaily. Vyzdvihujem na prvý pohľad nezaujímavú, ale v skutočnosti veľmi trefne výstižnú obálku. Český preklad názvu mi nejak extra nevadí. Áno, síce je to totálny spoiler, ale to si paradoxne čitateľ uvedomí až na samom konci (dovtedy žije v presvedčení, že má dočinenia s komplikovaným metaforickým pomenovaním, ale ono nie, naozaj je to o zlodejoch tvárí). Ale pravdupovediac pripadá mi málo charizmatický, možno by som šiel skôr smerom... Pozorovatelia?“... celý text
— Ivan Kučera

Nečekané setkání

„Jako vážně? Celou dobu posloucháme sténání a vzdychání Emily. Pak Gavina. A do toho ten kterén Dillon. Ten chlap je manipulátor a sobec. Ona sebou nechá manipulovat do poslední věty knihy. Beze srandy“... celý text
— Tienping

Hitokiri

„Jako bych snědla ne jeden ale hned dva dorty od pejska a kočičky, takový mám pocit přeplněnosti a přeplácanosti. Kdyby to byla série, čekala bych, že se všem těm rasám, nárůdkům a bytostem dostane řádného rozpitvání v dalších dílech, ale takhle to bylo vždy jen polechtání zvědavosti a nazdar, jedem zase dál. A moje tradiční bolístka - ženské postavy. Kromě Renaty byly zase všechny jako přes kopírák, nymfomanický semetriky... Japonský meč byl tak nějak úplně mimo, i když je to v podstatě celé o něm, ale k lásce k Nočnímu klubu se autor vyznal přímo v textu. Co ale oceňuju jsou sem tam nějaké ty hlášky, kulisy Slovenska a zlouni pocházející z jeho historie a spousta českých strašidel (i když na můj vkus moc "moderně" pojatých). No a lištičky! Celkově ale jenom průměr.“... celý text
— Vidlička

Velké maličkosti

„Neskutečně uchopené téma rasismu, kdy se člověk musí zamyslet sam na sebou a nad vlastním chováním a vlastním pocity. Tohle by snad melo byt povinnou četbou, aby si lide uvědomovali, co často nevědomě dělají. Klobouk dolu, jak téma bylo uchopeno“... celý text
— Pengi

Poklesky maloměsta

„POKLESKY MALOMĚSTA byly opravdu velice milým překvapením, slupnete je jako malinu, ale po jejich přečtení je budete mít ještě dlouho v hlavě. Takové knihy mám ráda, knihy, které mě nutí přemýšlet nad tím, jak bych se třeba zachovala já... Dejte si je, ať máte také nad čím přemýšlet. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků“... celý text
— Knižní střípky

Tři Sekery

„Tohle si přečíst mistr King, byl by nadšený. Fascinuje mě jak paní Surmanová dokáže s jazykem kouzlit. Metafory, personifikace... Pár stránek to dá malinko zabrat, je toho víc najednou než v jiných knihách, ale když se na to člověk zaměří, fascinuje ho jak tohle dokáže vymyslet. Atmosféru dokázala vystihnout skvěle sklíčeně, mrazivě. Nahlédnutí do zvrácených duší na jedničku. Postava Boba byla skvělá, tajemná a podivně sexy. Zasloužila by si vlastní knihu, nebo alespoň zmínky v dalších dílech. Těch tu bylo na předchozí díly dost, osobně to mam fakt rád a vykouzlí mi to úsměv na tváři. Šepot z lesa jsem si zamiloval, ale porovnávat tyto knihy moc nejde. Tři sekery jsou ovšem skvělý příběh se vším všudy. *Lehký spoiler* Jen mi, sakra, někdo vysvětlete jestli byla teda Otýlie nějak příbuzná s Václavem?!“... celý text
— Bagrowitz

Dcéra snehu

„… depresia, mágia, nádej… Z prvých strán šla taká extrémne silná depresia… autorka ju opísala priam hmatateľne. Pochmúrne prostredie Aljašky, treskúca zima, hlavné postavy, ktoré sa vzájomne odsudzujú, každý si nesie svoje výčitky a vinu… Netrvalo dlho a Jack s Mabel sa chytili záblesku nádeje. Najprv k dievčatku zo snehu, potom skutočnému(?), a v neposlednom rade im nádej dodávali aj novozískaní priatelia, rodina žijúca na opačnom konci osady vybudovanej na úpätí aljašských hôr. Priznávam, príbeh je magický, citlivo písaný, zároveň drsný, podmienkami neľahkého života, dá sa povedať, na pokraji divočiny. Príchodom tajomného dievčatka mi ale stále ČOSI v príbehu nesedelo. Prepojenie ruskej ľudovej rozprávky a Dcéry zimy bolo krásne. Na jednu stranu sa to prepojenie dalo logicky vysvetliť, na druhú tam boli rozpory- detaily, ale predsa. Počas celého čítania mi vŕtalo v hlave- je alebo nie je skutočná? Dokonca aj teraz, mesiac po dočítaní, si stále nie som istá XD. Patrím ku skupine čitateľov, ktorí nemajú radi, ak si musia domýšľat, či vytvárať vlastné závery. Mám radšej priamosť autora, tzv. povedať všetko “polopate. Miatla ma tiež priama reč. Niekedy bola písaná kurzívou, inokedy úvodzovkami. Ak sa teda takto píše magický realizmus, asi nebudem veľký fanúšik :/ nečudo, že aj zo záveru som zostala zmätená ako srnka pred reflektormi auta. Aj keď mňa príbeh nenadchol ako som očakávala, napriek tomu ho vám odporučím, najmä ak máte radi knihy, ktoré pohladia dušu, dodajú nádej, že občas sa aj zázrak môže udiať, stačí veľmi chcieť, túžiť, priať si…“... celý text
— Vknihách

Noc nožů

„Naprosto totožné trápení jako Měsíční zahrady. Jen doufám, že se to stejně jako u zahrad s dalšími špalky podstatně zlepší.“
— CharlesWard

Obyčejná laskavost / Neobyčejná nestoudnost

„Ve třetině první povídky jsem volala : “vítejte zpátky pane Vieweghu! Ale pak tahle emoce roztála. Přesto Vám dám další šanci, protože stará láska nerezaví“... celý text
— Dimas

Bičování mrtvého koně

„10 povídek, které byly psané pro mě zvláštním způsobem. Nečetly se špatně, ale přišly mi nedotažené. Některé části byly rozebrány do podrobností, ale najednou se děj stočil jinam a vše rychle skončilo.“... celý text
— Jara.v

Tajemství Temného hvozdu

„Opět skvělé zpracování a úžasný příběh. Audioknihu poslouchám vždy při práci a takové obohacení času si nemohu nechat ujít. V tomto díle mě nejvíce bavily rozhovory mezi Mahanem a Anastariou. Když řekla Můj šaman a Miluji tě, tedy chci říct zabiju tě. Musela jsem se smát. Opět se těším na pokračování.“... celý text
— Tess_BooksNerd