Nejnovější komentáře
Polaris
„Ty konce...
R.I.P.!!!!!
Řekněte mi jak. to. mám. VYDRŽET NEŽ DOSTANU DO RUKOU DALŠÍ DÍL!!!!“
— Lovehorses365
Zaklínač: Zrnko pravdy / Menší zlo (modrá obálka)
„Komiksové zpracování dvou zaklínačských povídek. A jak se to povedlo?
Zrnko pravdy: 5/5
Naprosto skvělý příběh, který je dobrý už ve svém základu, takže bylo snadné si to užít. Navíc kresba moc fajn :)
Menší zlo: 4/5
Hodnocení mě mrzí, ale prostě to jinak nešlo. Od druhé poloviny se děj prostě opakuje a točí se dokola. Ale konec to naštěstí dostatečně vynahrazuje :)
Ale abych to nějak shrnula. Přestože výsledek adaptace jde za stejným autorem, kresba jde pokaždé za jiným autorem a jde to znám. Nijak výrazně jako na "wau" a "dík", jenom jde poznat rozdíl. A k tomu, abych si menší zlo užila míň, tohle taky pomohlo. Ale jo, na jedno přečtení ok materiál.“... celý text
— Lenka.Vílka
Nespatřeni
„K mé milované dvojičce - Fitz a Keefe (o Sophii teď nemluvím!!!), se k nim přidal ještě Tam!“
— Lovehorses365
Ignis fatuus
„Moc jsem se tesila na dalsi knihu od autorky,protoze dve pred tim me nadchly,ale bohuzel hsem velice zklamana. Mozna je to moje vina,protoze nemam rada horory,ale prevladl pocit,ze prece autorka umi a tak si nenecham dalsi jeji knihu ujit. Za me to byl ale neskutecny blabol. Docetla jsem to jen silou vule a doufala,ze autorka nejak vysvetli co tim myslela. Ano melo to byt neco na zpusob,ze nas vzdycky hrichy dozenou. No budiz,ale v tom pripade by na Sumave asi moc lidi nezilo. Tak ted budu doufat,ze pristi knihu autorka pojme spis jako detektivku nez horor.“... celý text
— knihomol1819
Věčnoplamen
„Keefe u mě boduje!“
— Lovehorses365
Exillium
„Lidi ja to tak miluju! Naprosto užasné!“
— Lovehorses365
Jana Seymourová - Laskavá královna
„Z této knihy jsem měla obavy. Důvody byly dva - prvním byl můj předchozí dojem z dílů této série, že jsou příběhy příliš natahovány a nutno přeskakovat celé nudné pasáže. Druhým důvodem byl fakt, že Jana Seymourová byla královnou jen přibližně rok, v podstatě se o ní skoro nic neví a já si říkala, že o této manželce Jindřicha VIII. číst takto tlustou knihu bude utrpení.
Nicméně nevím jak to Alison Weir dokázala, ale tento díl se mi četl dobře, nudil mě až ke konci a opravdu jen chvílemi, při čtení jsem přeskočila dohromady možná tak dvě stránky. Samozřejmě, mohlo to celé být kratší a víc odsejpat, ale to by nebyla Alison Weir, že :-).
Sama autorka v doslovu vysvětluje co v knize je podložený historický fakt, co její autorská fantazie a proč tu fantazii postavila tak, jak ji postavila. Nějak nám vykreslila osobnost Jane Seymourové s tím, že těch potvrzených informací opravdu mnoho není a já myslím, že vzhledem k omezeným zdrojům ji vykreslila celkem věrohodně.
Hvězdu sundávám za velmi iritující a opakující se výraz "přisámbůh". Nevím, jestli to nějak vzniklo v originále, nebo zda je to bonus od překladatelů, ale mně to způsobovalo tik v oku.“... celý text
— Ctv
Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950
„Druhý díl poslechnout taky v audiu.Hodně těžká doba a těžký život v ní.Misty i dost drsné.Mě se to líbilo a dobře poslouchalo.Chvalim i načtení Kamilou Janovičovou.“... celý text
— S.sidi
Osudové pouto
„Druhý díl začal přesně tam,kde první skončil.Je to nádherný čtení a úroveň neklesá.K Ještě, že mám všechny díly pohromadě“
— Ála1968
Třinácté znamení
„Nádhera,vlci a čarodějky, úžasný.Ayla byla bojovnice,Kaden úžasný vlk měňavec.Jo,to se povedlo. Má to krásný začátek série“
— Ála1968
Ocelová liga
„České autory příliš nečtu a nevyhledávám, tím jsem známá, ale tady jsem se rozhodla udělat výjimku. Hlavně kvůli obálce, která prostě láká jako prase (ano, vzhledově mi připomíná knihu Lore). Druhá věc, která mě nalákala, tak je zasazení do prostředí starověkého Říma a Akademie smrtících umění. No uznejte sami, že to zní prostě skvěle!
Očekávání byla asi příliš velká. Mám ve fantasy už opravdu hoooodně načteno a tak mi neuninou jistá klišé, kterými je tento žánr poměrně hojně obohacen. Nemůžu říct, že by mi to nějak extrémně v knize vadilo, to ne, ale chyběl mi tam takovej ten “wow efekt. Vlastně kecala bych, ten přišel na konci knihy! Ale nebudeme přeskakovat. Svět je zajímavej, možná bych uvítala trošku víc takové té omáčky okolo aby byl uvěřitelný. Největší problém jsem měla s postavama. Zpočátku jich tam na mě bylo strašně moc a nedokázala jsem se orientovat kdo je kdo. Časem si to sedlo a taky časem se vlastně příběh zaměřil pouze na ty hlavní postavy, takže to bylo o to jednodušší. Zrovna třeba postava Vita mi nebyla vůbec sympatická a měla jsem docela problém se do něj vcítit. Mrzí mě, že z Akademie smrtících umění tam toho nebylo víc. Víc o té výuce, víc praxe, víc zabíjení, víc nechutností! :D Ten konec příběhu byl skvělej. Byl takový nejvíc emotivní a nejvíc mě vtáhnul během celého čtení. Teprve ke konci jsem začala pociťovat takový ten stav, že knihu nemůžu odložit dokud nebudu mít dočteno.
Jsem ráda, že jsem se odhodlala a dala šanci další knize od české spisovatelky, ale úplně jsem si z toho na zadek nesedla. Nicméně příběh je to povedený a věřím, že své pětihvězdičkové čtenáře najde, jen já jsem chtěla od toho víc.“... celý text
— Cejinka
Ona to ví
„Knížka je moc hezká. Nápaditý příběh, který vás udrží v napětí. Jen ten konec jsem si přála jinak..
V knížce je hodně překlepů a chyb, proto ubírám jednu hvězdičku.“... celý text
— Leny66
Trosečníci lodi Jonathan
„Neprávom prehliadaná "politologická" verneovka, ktorá ešte nebola preložená do slovenčiny. To je rozhodne škoda. Príbeh jedného anarchistu a skupiny stroskotancov bude asi baviť len dospelých, ale aj po 150 rokoch je stále aktuálny.“... celý text
— jaja4
Máte doma velrybu?
„Tohle leporelo je báječné! Tedy alespoň u nás má kombinace básní Jiřího Žáčka s ilustracemi Adolfa Borna velký úspěch. Básně jsou vtipné, pobaví všechny věkové kategorie a ilustrace jsou nepřekonatelné.“... celý text
— Hoshi
Problém tří těles
„První polovina byl skvělá - postupné zanořování se do zdánlivě složitého příběhu ve více časových linkách. Tajemství, které se čtenář snaží pochopit a rozkrýt pomocí svých znalostí.
Druhá polovina ale z mého pohledu celou knihu postupně pohřbila. Zdánlivě spletitý příběh je objasněn a nic složitého to vlastně není - pouze další variace na celosvětové spiknutí a další konspirační teorie. Samotný závěr na planetě Trisolaris byl posledním hřebíčkem.“... celý text
— Shashlick
Okamžik pravdy
„trošku mě překvapila "já" forma, která v jiných dílech nebyla, ale byl to fajn díl :)“
— Merlin_CZ
Zkáza a naděje
„No, kde vlastně vůbec začít? Přečíst tuhle knihu mi trvalo několik dlooouhých měsíců. Je to tak. Třetí díl ze série Griša mě úplně nenadchnul (a to mě vlastně dost štve!).
Příběh začínáme s Alinou hnijící v podzemní kobce, a já vám slibuju, že i váš mozek začne z tamějšího prostředí hnít - a to velmi rychle :D.
Když už se jak krtci po dlouhém dni plném kopání chodeb dostaneme na povrch, děj konečně začíná nabírat na obrátkách. A nebudu lhát, v momentě, co se objevil Nikolaj, jsem si dokonce nahlas radostně výskla!
S Alinou je to jak na houpačce. Chvílemi s ní člověk soucítí, chvílemi by ji nejradši praštil pánvičkou po hlavě. Naopak o dost snesitelnějším se stává Mal, což mě příjemně překvapilo - škoda jen, že je to až v poslední knize.
Nejvíce mě bavily postranní postavy, stejně jako ve všech předešlých dílech. Tamara, Tolja, Zoja, Žeňa, Baghra, zmiňovaný Nikolaj... Všichni z nich jsou pro mě o dost zajímavější, než naše světice.
Oproti pomalé dvojce se toho tady na můj vkus dělo až příliš. Připadalo mi, jako kdyby autorka chtěla do stránek vecpat vše, na co v předešlém díle zapomněla.
I přes můj docela očividný hejt knihu hodnotím tak nějak průměrně, místy vlastně asi pozitivně. Divný, že? To proto, že celek je opravdu povedený. Svět, společně s magií a celým fungováním Grishaverse vybudovala Bardugo na jedničku! Zápletka je s ohledem na žánr v pohodě, a postavy - kromě protivné hlavní hrdinky - hezky vykreslené.
Možná jsem trochu zaujatá, vzhledem k tomu, že je Griša autorčinou prvotinou. Přesto ji nemůžu stoprocentně odsoudit. Pravdou totiž je, že mé patnáctileté já by ji k smrti zbožňovalo :)...
Celou sérii hodnotím 4/5“... celý text
— rozaaalie_
Výměna
„Ofku by jste v žádném případě neoznačili za typickou puberťačku. Mohou za to snad její rodiče, kteří preferují polyamorní vztahy? Nebo její nadměrná výška? Či život na ponurém ostrově, kde si nerozumí se svými vrstevníky? Ať je to, jak chce Ofka prostě nikam nezapadá. To se ale změní, když potká Freyu. Ženu, která na ostrov musela se svým manželem utéct, kvůli skandálu na pevnině. Ofka si začne myslet, že konečně svou spřízněnou duši, i přes věkový rozdíl, našla. Jenže její představa dokonalé Freyi a života s ní vezme za své, když se Freya začne přátelit s Jamie, které se nedaří otěhotnět. Freya a Jamie se rychle spřátelí a i jejich partneři si padnou do noty. Tohle přátelství jednoho večera nad skleničku vína vyústí až k výměně partnerů. Neškodné povyražení? Nebo něco, co jim změní celý život? A jak tuhle zradu vnímá Ofka?
Tohle byla mexická telenovele od začátku až do konce. Toxické vztahy všude kam se podíváš. Ani jedna postava mi nebyla sympatická.
Freya byla jako světlo, které k sobě vábí můry z širého okolí. Můry, které když se přiblíží moc blízko shoří. A přesně tohle se dělo na každé stránce.
Příběh o síle manipulace. Já si říkala celou dobu, že tohle by se snad v životě nedělo. A že takhle blbý ty postavy být snad ani nemůžou. No, ale pak jsem si vzpomněla na to, jak blbý dokážou lidí být, a jak moc ovládat se nechají. A začala jsem na příběh nahlížet trochu jinak.
Příběh byl velmi předvídatelný. I tak se ale našly některé wow momenty, které jsem nečekala.
I když jsem tušila, co bude dál, na čtivosti to knize rozhodně neubralo. Četla se úplně jedním dechem. Chtěla jsem zjistit, jak to celé nakonec dopadne, a zda mám aspoň trochu ve svých teoriích pravdu.
Thrillery moc nečtu, ale po tomhle si zase nějaký další ráda přečtu. Kniha mně vážně hodně bavila.
Samotný konec byl pro mne takové "dopr..., a tohle bylo jako co?". Závěr byl zkrátka hodně urychlený. Brala bych ještě pár stran navíc.“... celý text
— lucyvase4
Thor a mocné kladivo Mjölnir
„Mytologii jsem měla odmala ráda tu řeckou, časem jsem se propracovala ke slovanské, ale severskou jsem znala akorát tak z marvelovských filmů. Asi bych se k ní ani nikdy nedostala, kdyby si ke mně nenašla cestu tahle útlá knížečka vyprávějící báji o tom, jak Thor přišel ke svému kladivu.
Příběh je rámován drsným životem prosté severské rodiny, která umožňuje vypravěči ponořit se do příběhu, aniž by zde měla nějaký výraznější význam. Musím přiznat, že jsem ze začátku bojovala s představou Thora ztvárněného v knize, což přikládám právě mé zdeformované představě od Marvela. Ta kniha se ale opravdu skvěle čte (smekán překladatelkám, ale trošku napomínám korektorku za chybky), právě ten jazyk mě vtáhl do atmosféry a já se ponořila do příběhu ani nevím jak. Má to nějakých 100 stránek, takže přečteno máte opravdu rychle, přesto je řečeno vše důležité, nic není uspěchané a aspoň se vyhneme zbytečným vycpávkovým pasážím. Koneckonců v rámci mytologie mi nejvíce vyhovují takové ty úderné příběhy, které si lidé povypráví během pár hodinek u ohně za temných večerů.
To obrovské kouzlo knihy ale spočívá také v grafické úpravě. Asi se shodneme, že ta obálka je fenomenální! Uvnitř na Vás navíc čeká několik celostránkových ilustrací tvořených věrně podle reálií nebo tradičních lidských představ - v závěru naleznete i detailní popisky všech ilustrací. Nechybí také mapy a historický výklad o Vikinzích a jejich mytologii.
No zkrátka dokonale vyšperkované! Co si budem, mám chuť se pustit do dalšího příběhu ze série :)“... celý text
— Lejčís
Kavárna s vůní perníčků
„Po přečtení tohoto příběhu Vám mohu s klidným srdcem říct, že neznám knihu, která by se více hodila do podzimního období. Vůně perníčků, hřejivá kavárna, ale samozřejmě i jeden fešák ve flanelové košili! Na tohle všechno se můžete v knize těšit.
Nemohla jsem si nevšimnout menší kauzy, která se ohledně knihy vyrojila. Tedy, že obálka je vytvořena umělou inteligencí a že není tak pěkná jako originál. Přiznám se, že obálka byla první věc, co mě na této knize zaujala. Každopádně po nalezení originálu jsem také maličko zklamaná. Přece jen z originální obálky na mě ta podzimní atmosféra působí více. Co na ni říkáte Vy?
Samotný příběh si mě ale získal hned. Opravdu jsem se díky němu nacítila na přicházející atmosféru podzimu. Milostný románek hlavních hrdinů se mi také moc líbil. Nechyběly úlomky z minulosti, ale i otázky vzájemné důvěry. Nadchla mě i lehce detektivní linka. Zkrátka všechno v knize mi sedělo!
Pokud hledáte opravdu krásnou knihu s hřejivým příběhem, kterou budete moc číst v období podzimu, tak by Vás tahle kniha neměla minout.“... celý text
— Jane2016
Komfortní deník
„Nadherný a inspirativní deník na celý rok - roční období. Pustila jsem se hlavně do podzimu, sice zatím okrajově a budu doplňovat. Také jsem nahlédla do ostatních obdobích a pustila do kvízů (což dělám tak nějak ve všech denících - většinou je vyplním jako první) .
Deník obsahuje kvízy, výzvy, tipy, recepty, spoustu inspirace na tvoření, make-up, zajímavá místa, horoskop, hodně místa pro vaše myšlenky nebo třeba fotky, nálepky, kresby, vzpomínky, zkrátka kreativní využití místa, také třeba prostor pro napsání oblíbených filmů, inspirativních instagram účtů... cosplay a šití, ozdoby na stromeček, jarní piknik, účesy, inspirace na vytvoření knihovny snů, náramky přátelství, výlety, cestování ...
V deníku je zkrátka kus duše děvčat, které jej vytvořily. Je inspirativní a kreativní, s fotkami i občas s QR kódy, kde pro načtení je buď video nebo text.
Práci s ním jsem si zatím užila a dokumentovala postupně. Je v něm toho opravdu hodně. Za mě je to velice hezky vytvořený deník, který ještě více nakopne kreativní duši, dovede i k zamyšlení a také je hezké si takto poznamenávat zážitky nebo myšlenky.
Místa je tam na ně hodně. Určitě v něm budu pokračovat i další období. Je krásný a jsem ráda, že jsem měla možnost do něj nahlédnout a pracovat s ním, i když zatím jen podzim.
Za sebe doporučuji. Je to nádherný deník textem i dyzajnem, který jsem si zamilovala.
Deník jsem dostala od #humbook_blogeri #humbook @humbook_blogeri v rámci spolupráce“... celý text
— knizninadsenec
Jede, jede poštovský panáček
„Leporelo s jedenácti klasickými říkankami pro nejmenší děti. Desky jsou pevné, ilustrace jsou některé trochu zvláštní (u nás styl kresby postav paní Vopičkové moc velký úspěch nemá), avšak k daným říkankám sedí. Samotné říkanky jsou povětšinou známé - např. Jede jede poštovský panáček, foukej, foukej, větříčku, šel Janeček, Kalamajka, paci, paci... Či méně známé jako beruško, beruško nebo hopsa, hejsa, hopsa...“... celý text
— Hoshi
Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení
„To je takový český Dominik Dán, tetelila jsem se blahem od začátku a přirovnávala případy . Mareš má také osobní kontakty s vrahy, lupiči, únosci a jinou vybranou společností .
Zase mám ten poct, že sedím s nimi u stolečku v kavárně, že já jsem ten třetí co jen sedí a poslouchá , chci položit otázku , mám ji na jazyku ale Moravec už se ptá , na tu samou věc, máme stejné myšlenkové pochody, zvídavost a chceme odpovědi, na věci co všechny zajímají.
Natálce, která mě tyto knihy půjčila jsem s nadějí v hlase řekla, jestli ví, že se chystá šestý díl a ona drahoušek nadšeně pohlédla na mě a řekla, že už ví co chce k vánocům. Tak dík.“... celý text
— medlovice
Oko světa
„Než jsem se pustil do této rozsáhlé série, viděl jsem již první dvě série seriálu. Začátek je se seriálem téměř identický, ale zejména konec se hodně liší. Seriál zjevně potřeboval větší gradaci s hlavním záporákem, jiný důvod pro tak velkou změnu asi nebyl. Kniha i seriál se mi pak líbily.
Při čtení knihy jsem měl občas pocit, že se Jordan velmi inspiroval Pánem prstenů. Namátkou zmíním osudem zvolené hrdiny, útěk z klidného kraje před temnými pronásledovateli, únik přes přívoz, noční útok v městském hostinci, rozdělení skupiny a putování na nejnebezpečnější místo světa, aby se hrdinové vypořádali s hlavním záporákem. I přes tyhle obdoby Pána prstenů jsem se při čtení bavil a postupem času jsem čím dál více pronikal do poznávání světa Kola času a jeho historie.
Nejvíc bych vytknul nudný střed knihy, kde zejména putování Mata a Randa do Caemlynu bylo otravné svou délkou, kde se toho nic moc nedělo. Většina hlavních postav se pak až na výjimky nijak zvlášť neprojeví – neočekávejte, že se z nich najednou stanou postavy ovládající meč a magii. Většina z nich zbraň či magii sotva nebo vůbec nepoužijí. To nás zjevně čeká teprve v dalších pokračováních.“... celý text
— Hadati
Synové
„Kniha mě skvěle bavila, proto jsem ji četl velmi pomalu a doufal jsem, že to celé jen tak neskončí... Ještě, že je ještě třetí díl. Ale potom...“
— miker.90
Komfortní deník
„Používáte deníky? A už jste viděli tento od holek z Humbooku? Je rozdělený do 4 období.
Podzimem a barevným spadaným listím projdete společně s Áňou.
Zimou, po křupavém sněhu, okolo sněhuláků a létajících sněhových koulí vás provede Terka.
Čas, kdy příroda znovu rozkvétá, tráva se začíná zelená, první rostlinky začínají vykukovat, nebo-li jarem budete cestovat s Mončou. A na závěr to nejlepší! Prázdniny mají v režii všechny holky dohromady. Navíc se na konci skrývá i speciální cosplay seriál, kde se dozvíte spoustu informací, ať už jste cosplay mazák nebo naopak naprostý začátečník jako já.
Další super vychytávkou komfortního deníku je potom habit tracker, který je na začátku každého období. Ptáte se k čemu slouží? Přeci vám neprozradím úplně všechno. Hah.
Za mě je tohle skvělý nápad, jelikož je deník plný všelijakých nápadů na celý rok. Je jedno jestli jste introvert, extrovert či něco mezi. Tady si každý najde něco svého. Od vlastního adventního kalendáře, zajímavých ozdob na stromeček, pikniku, receptu na chai latté, kvízu.. až po horoskopy či výzvy.
Nudit se s ním nebude žádný milovník knih. Navíc je graficky vážně pěkně zpracovaný, což má na svědomí @dory_cizko.
Za komfortní deník spolu s krásným balíčkem děkuju @humbook_blogeri a @humbook.“... celý text
— MaláKnihomolka
Staré pověsti české
„"Skliď z našich očí svůj dar,nešlechtíče! Já abych svého nepřítele zhubil,ale tys svého pána zabil! Tys ho měl stříci,a tys takto s ním udělal?"
Prosím vás...už ne. Tohle už vážně ne a určitě ne jako povinnou četbu,pokud to nebude napsané srozumitelně. Teď po letech znovu otevírám tento "skvost" a opět koulím očima. Je důležité,abychom všichni měli alespoň trochu v patrnosti dějiny,ale ne tak,že po každé větě musím dítěti vysvětlovat co vlastně čte,jelikož tomu nerozumí ani zbla a opakovaně se táže "Proč,mami? Proč? Proč si musela ty a musíme i my?".
Přesně tato kniha je nucené zlo a museli jsme to číst vážně všichni.
Pan Jirásek je šikula,když to tak pěkně sesbíral,ale zpracovat to měl nechat někoho jiného a jít na procházku. Bohužel,bohužel,bohužel.
A upřímně...koho to vážně bavilo číst a něco si z toho vzal? Ruku na srdce...“... celý text
— fis.rena
A Bůh pravil: Musíš mi pomoci!
„Kniha, která se mile vymyká ze záplavy psychothrillerů, které teď vychází. Dostalo mě hlavní poselství - Abelovo desatero - NEBUDEŠ LHOSTEJNÝ. Více takových Jakobů ...“... celý text
— knihovna22
Skutečné zločiny na Plzeňsku
„Mám rád knihy o skutečných zločinech a tyto navíc nejsou příliš známé (asi kromě jednoho). Kniha je dobře napsaná a jsou v ní popsány i myšlenkové pochody kriminalistů.“... celý text
— marekB78
Uloupené dívky
„Naučil jsem se k této sérii přitupovst stejně, jako ke kdejakým odpoledním kriminálkám na kabelovce jako např. Sběratelé kostí. Neznám lidi, co by byli nějak extra oddaní tomuto médiu, nikomu to nemění život ani neformuje čast jeho osobnosti, přesto se však nesmyslný počet lidí koukne každé odpoledne na nový díl. A já jsem jeden z nich. Ne co se teda těch seriálů týče, ale co se týče detektivek jako je Kim Stonová. Ono si to nehraje na velké umění, každá kniha je tak nějak +- stejná a nějaký vyšší příběh na příč sérií se rozvijí velmi pomalu. Ono se to ale fakt dobře čte, strašně rychle to uběhne a všechny nedostatky se dají přehlédnout, protože vás nic z toho nějak extra netlačí v botě. Je to prostě série, která vám ve vaší čtenářšké dietě poskytne to zpestření, že si to jednou za půl roku koupíte, nějak vás to nezvedne ze židle, ale ani nemáte chuť hodit vejce na autorčin dům, a pak na většinu událostí v knize pohodlně zapomenete. A já si to asi zase za půl roku zas koupím, protože proč ne.“... celý text
— Pazďa