Nejnovější komentáře
Vegetariánka
„Jednalo se o mou první korejskou autorku a musím říct, že jsem příjemně překvapená! Původně jsem si podle stylu psaní myslela, že se jedná o japonskou autorku. Kniha se bizarním způsobem dotýká patriarchátu a nesvobody ženy se rozhodovat, až dojde k její extrémní reakci.“... celý text
— Per-quiee
Totální rauš – Drogy ve třetí říši
„Období druhé světové války mě fascinuje už dlouho. Ale o tom, že se v německé armádě takhle hojně užívaly, nebo spíš zneužívaly drogy, jsem četl poprvé. I když jsem už něco na tohle téma slyšel, akorát nevím, kde jsem k tomu přišel. Možná jsem někde zahlédl nějaký článek na dané téma, už si nevzpomenu. No ale věřit se tomu dá z fleku, to jako fakt jo :). A u téhle knihy bylo hned poznat, že ji napsal někdo, kdo tomu rozumí. Za mě proto určitě jedno velké doporučení!“... celý text
— Čmeláček
Zlatá klec
„Zklamání z druhého dílu snad až fyzicky bolí.. Krom cca prvních 50 stránek a posledních 50 stránek velká nuda! I když ta by se ještě dala zvládnout, horší byla hlavní hrdinka Kiva, která se chovala úplně příšerně pitomě a nelogicky. Její sestra a matka ji nechaly hnít v Zalidově ale no big deal, sourozencům budu pořád donášet a Jarenovi lhát. A to i ve chvíli, kdy už vím, že jsem na jeho straně, protože proč ne. Autorka by udělala mnohem lépe, kdyby druhou knihu psala z pohledu Tora, jak původně zamýšlela. A jsem jediná, koho tak strašně rozčilovalo protahování první pusy Jarena a Kivy? Po tom, čím vším si spolu prošli, a jak už s ní vlastně počítal jako se svojí ženou si dávali až trapně na čas. Navíc bylo jasné, že už jsou něco víc, ale jako by si autorka myslela, že jsme hlupáci, a bez té první pusy, na kterou čekáme celou knihu, to nepochopíme. Achjo, dvě hvězdičky spíš s ohledem na dokonalý první díl.“... celý text
— JulietRocks
Hlava státu
„Zajímavá, napínavá kniha. Škoda jen, že se stále přeskakuje časová linie.“
— Milton
Knihovna mého srdce
„Pokud máte rádi knihy a knihovny, určitě vás tento příběh pobaví i potěší. Malé anglické městečko, ve kterém se odehrává boj o knihovnu, mi bylo moc sympatické, stejně jako mladá knihovnice, která je nucena se do tohoto boje zapojit. Pokud tedy hledáte oddechové čtení, určitě budete spokojeni. Kniha vám dodá optimismus, který je v každé době potřeba, a happy end přispěje k dobrému pocitu, že ne všechno musí v životě dopadnout špatně.“... celý text
— Marcela52
Jatka
„Jack Reacher – 1. diel!
Šťastnou zhodou okolností sa ku mne dostalo úvodných 21. dielov nekonečnej série Jack Reacher. Práve som absolvoval premiéru a zvládol prvú časť. Kto to vlastne je ten Jack Reacher?
„Som tridsaťšesť ročný nezamestnaný bývalý vojenský policajt, ktorého nazve tulákom kadejaký samoľúby civilista, ktorý by vo svete, kde som sa pohyboval, neprežil ani päť minút.“
Anglický autor Lee Child vytvoril postavu neohrozeného amerického hrdinu, ktorého majú mnohí zafixovaného pod menom Tom Cruise. Románový Jack je však úplne iný kaliber.
Napínavý a drsný príbeh. Smrť blízkej osoby, svet peňazí, násilie strieda násilie, k tomu trocha romantiky – aj tvrďáci sa dokážu zamilovať. Rozprávka pre dospelých? Nech, ja som sa bavil a teším sa na „dvojku“ - A přece nezemřeš...“... celý text
— PitoR
Můj bratr albatros a jiná rodinná zvěrstva
„Knížka, na kterou sice zapomenete, ale při čtení se pobavíte. Navíc audiokniha zpracovaná paní Elsnerovou tomu dodává o hvězdičku více. Pro lidi, kteří mají rádi oddechové, povídkové čtení bude super.“... celý text
— kaca1530
Bílý Láma
„Mýtický "duševní bildungsroman", i tak by se dalo označit společné dílo Joda a Besse. Právě kresba druhého zmíněného vyzdvihuje komiks mezi světovou špičku komiksů. Jodorowskýho scénář má všechny jeho známé atributy, krutost a krev, rodinné vztahy a dramata, vzestup člověka a východní mysticismus. Originální prostředí Tibetu a mnichů, Bessova krásná detailní kresba a barvy jen podtrhují výjimečnost tohoto komiksu a mohu s klidným srdcem doporučit všem fandům tohohle média.“... celý text
— Politre
Vzpomínky na budoucnost
„Kdysi jsem ji měla v knihovně, teď jsem objevila audio a řekla si, že "to dám znovu." Málem ne. V devadesátkách bylo téma UFO a různých důkazů o návštěvnících strašně cool. Žrala jsem doslova vše, co se tématu týče, ale s knihami autora jsem měla problém.
Mám totiž dojem, že to je jeden velký eintopf :), polévka pejska a kočičky. Předkládá nám nějaké známé i méně známé objevy (malby, Nazcu, různé podoby soch, či vyobrazení v náboženských stavbách)... a za všechno můžou mimozemšťani.
Já bych hrozně ráda věřila, že máme nějaký takový zajímavý extra terest tento původ... ale nedokážu ho vidět ve všem, co on popisuje.
A kdyby jen popisoval. To, co se mi na knize nelíbí, je taková autorova jediná pravda, my všichni jsme blbí, protože ji nechápeme, tak on musí napsat x knih, v nichž nás obrátí na víru.
A ne jako, to neberu.“... celý text
— Janadvorackova
Símka
„Símky mi bylo moc líto, prožila si tzv. studený odchov, ale kdyby jen to. Símka stále věřila, že když bude lepší, bude ji mít její matka ráda. Přitom mateřská láska by měla být automatická a přirozená.
Autorka skvěle vystihla emoce a charaktery postav. A také ve mně vzbudila velké emoce. Její matku jsem nenáviděla, litovala jsem Símky a říkala si, tak už se na ni ksakru vykašli! Určitě na to bude nějaký psychologický komplex.
Těším se na autorčinu novinku Kolem dokola.“... celý text
— lulucinax
Tři
„Už dva dny přemýšlím, co tu napsat za postřehy a jak knihu ohodnotit.
A i po těch dvou dnech ve mně opakovaně trčí jakýsi neurčitý pocit, že pět * s čistým svědomím udělit nemůžu; protože ač byl příběh po formální stránce zpracován opravdu bravurně a u některých vět jsem se zastavovala opakovaně, abych jim dovolila rezonovat, vyprávěním těch Tří jsem prostě zůstala zasažená jen málo... I když jsme společně strávili většinu jejich života, nijak blízcí jsme si nezůstali... Neumím vysvětlit, kde se stala chyba.“... celý text
— Agatha84
Ještě to nebalím, vzkazuje babička
„Ze začátku jsem se čtením knihy trošku zápasila, ale potom jsem se docela rozjela. Musím říct, že šlo celkově o příjemné čtení. Jen mě pořád mrzí, co se v knize stalo jedné postavě. Ale takový je život.“... celý text
— sola_lupa
Noční host
„Zajímavě propletená minulost s přítomností a ještě s jednou rovinou, kdy se vše v závěru spojí. Příběh byl poměrně depresivní, krutý.“
— Hvězdinka
Poloviční král
„#audiokniha - Tak tohle mně hodně bavilo! Sice, jak už bylo párkrát řečeno, to obsahuje několik takových hlušších míst, až vycpávkových bych řekla, při kterých jsem se lehce nudila, a je tam strašně moc jmen a různých názvů, takže jsem si při poslechu musela stejně k sobě vzít papírovou verzi, abych se mohla podívat na nějaké jméno a trošku se v tom zorientovala (musím říct, že mi v tom trošku chyběla mapa!). Ale jinak je to za mně hodně povedená fantasy, strašně jsem si oblíbila Trat'Hyse a trošku nesnáším autora za to, jaký osud mu připravil! Ale to je prostě úděl literatury, nikdy nevíte, co se s vaší oblíbenou postavou stane :-) Hrozně mně překvapila dějová linka "na moři" s postavou Garra, ten mi byl hned po Trat'Hysovi nejblíž. Naopak mně moc nebavila dějová linka okolo Lheiwen, nevadila mi vyloženě, jen mi přišla nudnější oproti ostatním dějovým linkám. Ale musím smeknout před autorem, jak skvěle dějové linky, které spolu zdánlivě vlastně vůbec nesouvisely, dokázal pěkně a smysluplně propojit. Kapitoly jsou tu tak středně dlouhé - ani krátké, ani dlouhé, ale styl vyprávění je naprosto skvělý. V audioknize to ještě podtrhává hlas Vojty Hamerského, který má sympatický hlas, který se dobře poslouchá, nezadrhává se a je mu dobře rozumět. Doufám, že pokračování pod názvem Třetí ucho taky namluví Vojta :-)“... celý text
— ReziEngli
Dracula
„Klasický román. Viktoriánská doba, šlechetnost a chrabrost mužů a něžnost a křehkost žen. V některých situacích mi konání a dialogy hrdinů přišly překvapivé - muži byli často velmi sdílní o svých citech a ženy bez jakéhokoli opodstatnění svoji sdílnost střídaly, jindy tak, jindy onak. Stejně tak z pohledu dnešní byrokracie jsem se zadrhávala v momentech, které by dnes byly neprůchozí - jako když Van Helsing sám sepsal a kamsi odevzdal úmrtní list chovance ústavu. Uvěřila bych upírům, síle hostie a ovladatelnosti vlků, ale v tomhle jsem se zasekávala.
Až na pár zdlouhavých momentů to ale byla knížka neuvěřitelně čtivá a napínavá, ačkoli spíš pohádková, než nadčasová.“... celý text
— ivetka859
Twisted Lies: Lži na ostří nože
„Tuhle sérii naprosto miluju. A závěrečný díl není výjimkou. Na Stellu a Christiana jsem se moc těšila a moje očekávání bylo naplněno. Příběh byl opět úžasný a plný emocí. Troška té akce taky nechyběla a závěr byl skvělý. Na to, že má knížka 600 stránek tak příběh ubíhá šíleným tempem. Najednou jste na konci ani nevíte jak.
Z celé série je za mě stále top druhý díl o Rhysovi a Bridget, ale Stella a Christianem jim silně šlapou na paty.
Prosím autorku o napsání pár kapitol navíc s našimi hlavními muži. Tady ty dvě kapitoly nebo kolik jich bylo, byly dokonalé a já se smála nahlas jak Josh štval Christiana :D
Závěr byl krásný a rozloučit se s touhle partou je pro mě těžké. Miluju je všechny a brzo asi opět začnu prvním dílem.“... celý text
— Holubka
Kdo šije u Podolské?
„Jedním slovem "úžasné"
Tahle knížka ve mně dlouho zůstane a souhlasím s níže uvedeným komentářem, že by si to měli přečíst všichni, kdo už "zapomněli".
Z knížky si odnáším silný zážitek.“... celý text
— Njangu
Robinsonka
„Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst hlavně pro doplnění přehledu, jak vypadala povinná četba pro generaci nade mnou. A když jsem jí našla v knihobudce, tak jsem po ní bez tlaku sáhla. A stejně tak bez tlaku jsem jí tam před koncem dovolené odložila, ačkoli jsem nestihla přečíst posledních 30 stran.
Je to čtení pro dopívající, ale jazykem vlastně dost vznešené a krkolomné. Každým coulem je knížka silně prorežimní, Marie Majerová je kapitolou sama o sobě. Nechybí výrazy jako pokroková a reformovaná instituce, stejně tak chápání ženy jako tvůrce domácnosti pro pracující lid je v dnešní době úsměvná, úcta především k práci, apod...
Autorka byla prodloužená ruka strany, takže řekněme, že jako spisovatelka a novinářka své doby (a režimu) odvedla dobrou práci.“... celý text
— ivetka859
Strasti s Bertem
„Příjemné překvapení.
Oproti prvnímu dílu, který mi připadal jako takové roztomilé YA s náročnými prvky dospívání a kolotočem emocí, se nyní přesouváme k něčemu vyzrálejšímu. Max sice stále bloumá ve svých pocitech, ale nyní mu věřím naprosto všechnu bolest i trápení. Svým zeleninovým slovníkem odlehčuje situaci, ale čtenář pozná jeho skutečné rozpoložení a prožívá vše s ním. Kniha mě vtáhla do děje i do hlavy dospívajícího kluka a já trpěla s ním.
Velmi citlivě a uvěřitelně byly popsány Bertovi důvody, které krásně sedli k jeho charakteru popsaném v prvním díle. Vnímám ho jako takovou čistou duši, která má úžasné názory co se týče lásky, sexu, ale i vztahů, zároveň je citlivý a neumí se přetvařovat, když se trápí, tak se trápí, když se zlobí, tak se zlobí. Pouze osoba jako je on, která miluje z celého srdce je ochotna od sebe svou lásku odehnat, aby kvůli němu netrpěla. Ale co by to bylo za lásku, kdyby si k sobě znovu nenašli cestu. Max se k Bertovi znovu přibramboroval :) za to jsem ráda.
Zmínku o Ádrim a Mártym jsem uvítala, jednalo se pro mě asi o příjemné zpestření knížky, protože kluci jsou prostě úžasní a já moc děkuji za nahlédnutí do jejich budoucnosti. Poznala jsem i kluky ze Zmatené nevinnosti :) palec na horu za takové provázání několika knih.
Těším se na pokračování, ve kterém se snad už konečně dočkám sladkého happyendu.“... celý text
— sulzsova.anna
Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?
„Odpověď na to, kdo zavraždil účastníky expedice jsem v knize nenašel. Našel jsem tam hodně informací o tom, jaký byl stav tamní zimní turistické aktivity a připravenosti podnikat výlety do neobydlených a neprošlapaných horských kopců severního Uralu. K samotnému zániku expedice je tam spousta hypotéz a podnětů a je zřejmé, ať se stalo cokoliv, již pravda nebude zjištěna.“... celý text
— konicekbily
Tchaj-pan
„Ačkoli je těch 750 stran asi nejvíc, co jsem za svoje čtenářství absolvovala, ani jednou jsem se nenudila, nepotřebovala kontrolovat, kolik mi ještě zbývá nebo nechtěla přeskakovat. Tak skvěle čtivý, srozumitelný a napínavý román člověk jen tak nepozná.
Autor vedl děj na vícero frontách, vždy napínavě, držel osobitost a výrazné charaktery postav. I přes jazykovou bariéru člověk chápal každou zápletku díky kontextu a vysvětlivkám.
Dějiny tu nepíší panovníci, ale obchodníci, tedy běžný lid. I proto je asi tenhle román o Hongkongu na začátku 19.století tak poutavý.“... celý text
— ivetka859
Vinen či nevinen
„Ač mám detektivky od Felixe Francise ráda, tato mě příliš nenadchla. Děj je dost statický, posouvá se velmi pomalu. Závěr je sice překvapivý, ale podle mne těžko uvěřitelný.“... celý text
— ledu
V jámě lvové
„Opět fenomenální, opět struhující, opět elektrizující.
V hlubokém vesmíru, daleké hvězdné soustavě, která neměla být nikdy odhalena, dochází k závěrečnému střetu, který má rozhodnout o bytí či nebytí. Jako v knihách předešlých nebudete ušetřeni akce a napětí. Štěstí a úspěch se přelévá ze strany na stranu, šach neznamená blížící se mat, ale naopak následující hon na krále útočníků. Ve stínu vesmírných bojů se blíží výsadek na planetu Korzárů, který má identifikovat cíl pro konečný úder.
Sepiané kují vlastní plány, sledují své zájmy. Podaří se tyto zájmy sladit se zájmy lidí? Nic není dáno, nic není jisté. Fortuna je vrtkavá a všem účastníkům nastavuje střídavě svoji tvář.
Ruku v ruce s lítými boji se dozvídáme konečně více o historii Korzárů, vzniku nanitů, jejich touhách a cílech.
Opět skvělé, opět napínavé, opět skvěle zpracované. Jedinou drobnou výtku bych měl k závěru. Ten je krapet otevřený, ponechávající autorovi otevřená dvířka pro možné pokračování. Nevím, nevím. Tato série byla skvělá a měla by tak zůstat. Mám zato, že možnosti byly vytěženy, a nerad bych další díla, která by stávající skvělá mohla krapet shodit.“... celý text
— Franc
Noční směna (20 povídek)
„Sbírka 20 krátkých hororových povídek (v průměru 20 stran na povídku), na kterých je již znát, že jsou půl století staré. Přesto většina z nich i po tak dlouhé době zaujme. Nečekejte u nich šťastné konce.
Užijete si všehochuť. Sbírka začíná povídkou, která je poctou Lovecraftovi. V další se brodíte krysí záplavou. Jsou tu dvě povídky, u kterých jsem měl pocit, že by mohly být předchůdci nejznámějších Kingových románů To a Svědectví. Děti kukuřice je pak povídka, kterou jsem viděl jako první zfilmovanou ještě předtím, než jsem Kinga poznal jako spisovatele. U povídky Náklaďáky jsem se pak zamýšlel, jestli nemohla být inspirací pro Spielbergovu prvotinu Duel.
Každá povídka má něco do sebe, ale i zde jsou povídky, které výrazně vyčnívají nad ostatní. Při Šroťáku mi asi nejvíce mrazilo v zádech, kdy zde bylo postupně zvyšováno napětí i odhalování záhady. Bojiště mě pak dost pobavilo, jako drsnější verze Toy Story. Určité zadostiučinění jsem pak cítil v povídkách Římsa a Mrtví se někdy vracejí, i když ani tady se nedá moc mluvit o šťastných koncích. A přestože v povídkách Poslední příčka žebříku a Žena v pokoji není ani trocha nadpřirozena, jsou právě proto tyhle dvě z celé sbírky těmi nejemotivnějšími, protože něco podobného můžete zažít i vy na vlastní kůži a přejete si, aby se vám nikdy nic takového nepřihodilo.“... celý text
— Hadati
Rokle zkázy
„Osamělý vlk je vyslán do těžařského města Ruanonu, aby zjistil, proč se zpozdila dodávka z těžby. Tentokrát ale není vyslán sám, ale má po ruce jednotku vojáků. Na počátku dobrodružství si tak užijete velení jednotky. Postupně pak odhalujete, co se v Ruanonu děje.
Vedlejší příběh je tím nejlepším, co nás zatím v druhém vydání potkalo. Vypráví totiž příběh kapitána, který byl i se svou jednotkou vyslán do Ruanonu před Osamělým vlkem. Skvěle pak doplňuje hlavní příběh tím, že dokresluje prázdná místa příběhu, které Osamělý vlk nemohl zažít na vlastní kůži. Také je zde ale část příběhu, kterou Osamělý vlk zažil, ale nyní je vyprávěna z pohledu jiné postavy.“... celý text
— Hadati
Začína sa to nami
„Niekomu autorka týmto pokračovaním ulahodila, niekomu sa zdá byť zbytočné. Ja sa hlásim k tej prvej skupine. Pre mňa táto kniha bola nežným pohladením po duši.“... celý text
— Sixtínka
Zmije a křídla noci
„“Já měla lidskou krev, ale srdce upíra. On měl zas upíří krev, ale srdce člověka. Ani pro jednoho z toho nebylo na světě místo.“
Co se stane, když spojíte upíry a Hunger Games? Tahle boží kniha!
Říkám Vám, že tohle je nabité akce, zvraty, romantikou, bojem, je to krutý svět a vy to chcete číst. Nejsou tam hluchá místa, u kterých byste se nudili. Jede to od začátku do konce.
Naše hlavní hrdinka Oraya je člověk, adoptivní dcera mocného upířího krále Vincenta. Jako člověk nemá život ve světě upírů vůbec jednoduchý. Pro ně je kořist, na které by si rádi smlsli. Je odvážná, chytrá, silná a totální badass. Svým způsobem byla víc drsná, než někteří upíři. Rozhodne se zúčastnit turnaje Kejari, který se uskuteční jednou za sto let a následně bohyně smrti Nyaxia splní vítězi jeho přání. Turnaj je rozdělený na několik částí, mezi kterými účastníci bojují o život. Při turnaji Oraya potká pohledného upíra Raihna, s kterým uzavřou jistý druh spojenectví. Které je nebezpečné, ale výhodné pro oba. Oraya postupem času zjišťuje, že k Raihnovi začíná něco cítit pravděpodobně to bude oboustranné.
Hate to love, slow burn romantika to je moje a tady funguje skvěle, Oraya s Raihnam mají mezi sebou úžasnou energii.
Na začátku jsem měla trošku problém se zorientovat v upířích rodech. Abych byla upřímná, tak mapa mi přijde taková až moc jednoduchá a nelíbí se mi.
V průběhu knihy se toho děje spoustu, ale posledních 70 stran?? Já měla pusu dokořán a nestačila se divit, co se to tam děje. Něco jsem čekala a dalo se to předpovědět, ale u ostatního jsem byla lehce(hodně) v šoku. Konec ani nekomentuji, potřebuju další díl!!
Určitě tuhle knihu moc doporučuji. Má to stejný vibe jako Divoká říše, Dvory a samozřejmě Hunger Games.“... celý text
— barcasknihou
Nesnesitelná lehkost bytí
„Nechci zpochybňovat Kunderův tvůrčí dar, ale se mnou se to nepotkalo. Ano, tam se člověk zamyslel, tu pocítil emoci, ale první polovině jsem si přišla jako kočka pozorující roztočený buben pračky - kouká a pořádně neví na co. Druhá polovina ke mně byla milosrdnější, ale i tak jsem vydržela déle přemýšlet nad tím, jak sáhodlouze se dá popsat defekace, než nad tím, o čem že to vlastně celé bylo.“... celý text
— DariV.
Komu to prospívá
„No a tady byl návrat hezky na začátek. Mladý Václav se vrací že studií domu. Rodiče a bratr zemřeli a on se začíná živit nejdříve jako podpisar, až se posléze stane podrychtarem. Kniha hezky plyne a spoustu věcí jsem si ujasnila i z havířiny a dalšího zpracování stříbra. Za mě ano.“... celý text
— S.sidi
Mlčící fontány
„Krásná kniha víc není co dodat“
— Žužlík