Nejnovější komentáře
Vláda kráľa
„Po přečtení předchozí série jsem si říkala, že to není můj šálek kávy ale nedalo mi to. Na příběh o Johnathanovi jsem byla opravdu zvědavá a vůbec mě nezklamal. Naopak mě nadchl, je tam tolik tajemství, které se musí odhalit. Těším se, až se pustím do druhého dílu.“... celý text
— Ešína
Vše temné a nebezpečné
„Velmi dobře napsaný příběh, bohužel zase pomíchaný děj, takže jsem jako obvykle přečetla nejdřív kapitoly TEHDY a pak teprve TEĎ. Až na straně 105 jsem se dozvěděla věk dítěte, to na začátku rozhodně chybělo. Je vidět, že autorka sama ještě neměla děti, jinak by se vyvarovala drobných chyb (dítě v roce a půl už není bezzubé, v době, kdy chůvička fungovala, nebyl žádný záznam, že dítě pláče a nespí a rodiče ho chodí utěšovat, atp.) Ale bylo to napínavé.“... celý text
— micha-ella
Někde ještě svítí slunce
„Dobrá kniha o drsných událostech. Líbilo se mi, že je psaná očima malého kluka.
Nikdy jsem vlastně nečetla nic o pobytu v Terezíně, vždycky jen o Osvětimi a vyhlazovacích táborech. I díky tomu je kniha jiná.“... celý text
— Jarka_rybář
Království z kostí
„Bavilo mě to, kniha nešla odložit. Chystám se na další díl.“
— schvomis
Buď jako řeka
„Moc krásná, smutná, velmi emotivní kniha. Krásné popisy coloradské přírody a pocitů, se kterými se hrdinka potýká. Někomu může připadat rozvláčná, ale já jsem z ní byla unešená.“... celý text
— jitka9251
Z popela
„Pro mne absolutně nejlepší knížka toho roku, doposud :) hra s emocemi a vykrystalizovaný závěr!!!“
— MilaJ
Petr Pan a Wendy
„No já nevím, mně ten příběh přijde hrozně nekonzistentní, spousta děje je tak nějak vytržena z kontextu a naslepována na sebe ve velmi zvláštní koláž. A ano, výchovné to taky moc není. Ilustrace pěkné, některé nápady taky, ale to je tak asi vše..“... celý text
— iLuciferie
Nádherně krutý
„Ze začátku jsem se trochu bála, že hrdinka bude introvertní dívka a naštěstí se to rychle vyjasnilo a Tru mě příjemně překvapila a moc se mi líbila.
Liam je ten pravý bad boy. Mafián každým coulem, temný, nebezpečný, tajemný, řádně sexy a od začátku je jasně zaláskovaný.
V polovině knihy jsem byla zklamaná a tušila jsem konec příběhu. Jaké bylo ale mé překvapení, když se děj začal vyvíjet úplně jinak. Konec byl na mne trochu překombinovaný, ale v zásadě mi to až tak nevadilo. Už se těším na díl o Killianovi.“... celý text
— Katebe
Rozložíš paměť
„Kniha nominovaná na Magnesia literu. Zaslouženě? Za mě rozhodně ano! Marek Torčík je můj bývalý kolega z práce, takže nám o své knize nebo o svém životě (protože jde o vyprávění o jeho dospívání) něco málo vyprávěl už v práci. Když kniha pak vyšla, hned jsem si ji běžela koupit jako pyšná teta! :D A nechala jsem si ji od Marka při první příležitosti podepsat. A pak jsem se přihlásila do Book clubu, kde se tato kniha probírala. Marek tam byl také, vyprávěl, odpovídal na dotazy a diskutoval s námi a celé nám to dalo ještě lepší rozměr příběhu. Knížka je napsaná opravdu krásným a originálním stylem. Marek je také básník a na té knize je to znát Celé to vypráví tak, že hovoří sám k sobě, takže tím vzpomíná a rozkládá tak svou paměť. Třeba: „V 3:37 tě probudí telefon.“
Opravdu žasnu, jaký má Marek talent a byla jsem prostě celou dobu při čtení taková dojatá a jednoduše pyšná.
Protože Marka znám, věděla jsem, že jeho dospívání nebylo lehké, ale o to víc mě bolelo a zasáhlo o tom takto číst. Ta kniha má v sobě spoustu důležitých témat – šikana, homosexualita, odlišnost pleti, maloměsto, chudoba, nespravedlnost, rozvod rodičů
Rozhodně vám knihu doporučuju, pokud vás takové knihy a témata zajímají. Občas mi to trochu připomnělo i knihu od Zuzany Dostálové – Soběstačný. Je to smutné čtení, ale je rozhodně plné velké naděje, protože podívejte na Marka dnes! Je z něj úžasný spisovatel a my jsme si z jeho knihy sedli na zadek. Takže ať se jdou všichni šikanátoři světa bodnout :) Marku, ještě jednou gratuluju a doufám, že tu cenu dostaneš.“... celý text
— Yanny
Znič to jméno
„Klára je žena před čtyřicítkou. Žije v Německu, 15 let má jednoho partnera, učí na univerzitě. Do zahraničí v podstatě utekla po dramatech doma, která vyvrcholila tragickou smrtí její matky.
Teď ale zemřel její otec a Klára se vydává do rodného domu. Setkává se se svou mladší sestrou, která si postavila byznys na Instagramu a svých třech dětech s třemi různými manžely. Zároveň je tu stále osudový muž Daniel a pošramocený vztah s kamarádkou Majdou.
A už od Klářina návratu se všechny postavy dostávají do dynamické spirály akcí a ohrožení.
První polovina knihy se trochu táhla. V průběhu každé kapitoly se střídají pohledy hlavních postav, ale part každé postavy není uvozen jejím jménem, ale jakýmsi nickem. Tam jsem si popravdě na lepík napsala, kdo je kdo, abych se neztratila.
Pak se kniha ale neuvěřitelně rozjede. A poslední třetina je prostě bum bum bum. Knihu pak máte v podstatě přilepenou k rukám, v očích sirky dlouho do noci, protože tohle se musí dočíst.
Tohle bylo skvělé. Postavy jsou trochu na facku, ale to je realita. Jen se mi teda obrací žaludek z jednoho ze "vztahů" Meluzíny. Ale k tomu nechci psát spoiler.“... celý text
— ZuzanaZ83
Dvůr křídel a zmaru
„Takže. Vyjádřím se tady k celé trilogii. No jsem človíček co miluje první díl. Měla jsem ráda Tamlina, Luciena a Feyre, láska zvítězila nad zlem...ALE. Ale pak přišel druhý díl. Jako Wtf. Proč museli z Tamlina udělat největšího tyrana? Přišlo mi to hrozně na sílu... upřímně v tomhle dílu mi lezli všichni na nervy ( až na Luciena) a fakt mě to nebavilo. Byla tam jen ta romantická linka a celé mi to přišlo strašně o ničem. Tamlin se choval zle, ale nemyslím že si zasloužil aby ho Feyre začala rychle tak nenávidět a hlavně ho pak vlastně začala vodit za nos s tím, jak moc ho miluje...přecejenom on jí pořád moc miloval a ačkoli se zaprodal nepříteli tak to udělal kvůli ní... upřímně se mi po tomhle dílu nechtěl číst další díl ještě když je to taková bichle. Nicméně jsem ho přečetla za pět dní a byla jsem ráda. Tenhle díl byl zase fajn ačkoli je mi asi pořád líto Tamlina (velmi nepopulární názor xd) a myslím si že by Lucien měl být víc v knize a ne ho vždy odstrčit do pozadí. A poslední věc která mi vadí je to oživení Rhysanda na konci. Když někdo zemře tak by měl zůstat mrtvý. Tyhle ,,reinkarnace" v knihách nemusím, vzhledem k tomu že už to bylo vlastně podruhé. A tak bych celé sérii dala 4 hvězdičky :)“... celý text
— Ančaa3
Pod Ďáblovým mostem
„Absolutně pohlcující příběh. Trinity je mladá podcasterka, která se rozhodne zpovídat vraha a pedofila Claytona Pelleyho. A tak, jak je jejím úkolem, klade otázky a chce odpovědi.
Výborné, čtivé, chytlavé.
Jediné, co mi chybí, je dořešení linky s Tuckerem.“... celý text
— ZuzanaZ83
Red a Blue 1
„Strašne skratkovité, niektoré kapitoly by zniesli rozšíriť aj na päťnásobok.
Láka ma to čítať ďalej, nie pre ten urýchlený príbeh, ale videť ich všetkých. Gotta catch em all. :3“... celý text
— dr.horrible
Co mě naučil tučňák
„Ach... Zatím nejkrásnější kniha, jakou jsem četla. Ani nevím, jak to všechno popsat, ptotože bych asi vše prozradila.
Povídání o tučňákovi je velmi milé, samozřejmě místy vtipné. Také se něco dozvíme a Argentině a geologicné zajímavosti.
Kniha se četla lehce. Autor místy popisuje místní politické události a přes to, že to byly dlouhé pasáže, se četly dobře. To bylo pro mě milé překvapení.
Myslím, že jsem u žádné knihy tolik nelistovala atlasem a negúglila.
Určitě si ji někdy zase přečtu.“... celý text
— hanak.olga
Princezna na večírku
„Předešlý díl mě bavil o chlup více... ale to je jen můj názor... jinam se pořád jedná o skvělou oddechovku ....“
— Ronnie68
Zahrada je pro radost
„Vzhledem k tomu, že jsem spíš relaxační typ, nikoliv pěstitel zeleniny (to přenechám svým předkům, kteří se na záhonech rádi vyřádí) :-) chci si to kolem sebe udělat hezké. Když jsem objevila Ferdinanda Lefflera a jeho knihy, kurzy a videa, věděla jsem, že to je něco pro mě. Ferdinandovy knihy nejsou klasické příručky o zahradničení, ale inspirace k uspořádání volných ploch zahrady, tak jak se každému líbí.
Zahradní a jakákoliv jiná architektura mi vždycky byla velmi vzdálená, ale Ferdinand umí vše popsat i pro laiky tak jednoduše a vstřebatelně, že i já jsem si schopna udělat hezké okolí domova. Autorovy knihy jsou určeny všem, kteří mají byť jen sebemenší pozemek, dvorek či zahradu, a chtějí nebo mají možnost si podle svého tento prostor zvelebit zelení. Je to nový pohled na zútulnění jakékoli plochy (vodním prvkem, ohništěm, posezením nebo hracími prvky pro děti i dospělé).
Autorovy knihy bych doporučila každému, kdo svoji zahradu a plochy kolem domu zakládá, aby věděl, na jaká všechna úskalí si dát pozor, ale i tomu, kdo se svojí zahradou není spokojen a chce si své venkovní prostory upravit tak, aby co nejvíce vyhovovaly jeho potřebám. Pro mě osobně je důležitý výhled z okna do zeleně a čtecí koutek :-)“... celý text
— ivetdos
Mizera
„Příběh Cilliana se mi líbil o něco více než předchozí díl s Hunterem.
Muž bez emocí. Bostonský mizera s nedobrou pověstí bezcitného člověka. Jak si image vylepšit? No přece sehnat si fajnou manželku.
Persephona je učitelkou mateřské školy. Věčná romantička věřící v lásku do konce života. Vdaná za parchanta, co jí nechal vysoký dluh a vymahače za krkem. Její šancí vyřešit dluh i konec manželství je právě Cillian, do kterého je zamilovaná odjakživa.
Jenže volba manželství s bostonským mizerou je jen obchod a dle něj se mají chovat.
Kniha se četla velmi svižně a líbila se mi. Odůvodnění Cillianova chování bylo pro mne nepředvídatelné a tedy i zajímavé. Nechci spoilerovat, a tak tomu říkejme "problém". Docela by mne zajímalo, zda tento "problém" je opravdu možno řešit způsobem, který Cillian zvolil a také zda je konec, jaký autorka zvolila, vůbec reálný bez nějakého návratu "problému".
Shen mám moc ráda a tento díl se ji dle mne podařil. Už se moc těším na díly o Samovi s Aisling a o Emmabelle s Devonem.“... celý text
— Katebe
Otec neznámý
„No, nevím. Kluk v tom věku by se určitě kvůli tomu, že chce znát svého otce, takto nechoval, tím spíš, že měl k dispozici náhradního tátu. A romantika - nic pro mne, poučování o genetice jsem pak už, přiznávám, přeskakovala. Nebavilo mě to.“... celý text
— micha-ella
Nedokončené příběhy
„Je smutné, že jsem fanouškem Tolkiena a filmovou trilogii znám do posledního dialogu a obrazu, ale knižní předlohu jsem četl donedávna pouze jednou a to jako žák základní školy. Tehdy se mi i s Hobitem velmi líbila, ale vlastně jsem jí četl jen tak mělce, hledal akci, souboje a bitvy. Návrat do Středozemě díky Nedokončeným příběhům mi připoměl, že ačkoliv je Pán Prstenů ve své podstatě pohádkou, může i dospělý člověk prohlásit: "Je to má nejoblíbenější knižní série" a nemuset se stydět před zastánci Camuse, Orwella, Hemingwaye; že je to krásně napsaná literatura s nádhernými přírodními pasážemi, veskrze lidskými dialogy a přemýšlivým tempem, ze kterého probleskuje autorův přesah do přemítání o lidském životě. A Nedokončené příběhy tento v trilogii naznačený přesah rozvádějí, byť spíše do dějového oblouku.
V knize se dočkáme rozšíření známých Tolkienových příběhů a vykreslení mnoha pozadí slavných událostí, postav a objektů; mnohdy se jedná spíše o torza a cimrmanovské rekonstrukce autorových fragmentů. Ale i to málo (tedy, málo: ono toho vlastně je dost) je půvabné. Styl prvního a druhého věku připomíná legendy, Túrinovo prokletí středověkou baladu, Námořníkova žena je hodně překvapivě lidským a rozvážným příbehem (do kterého Tolkien posadil typické úvahy nad muži a ženami, láskou k přírodě proti zálibě v vlastní, lidské tvorbě). Závěrečné pojednání se už opět vrací k prozaičtějšímu vyprávění a encyklopedické rozvláčnosti, díky kterým do sebe děj prvních knih lépe zapadne. To vše od jednoho geniálního, před sto lety tvořícího spisovatele. Možná si s přečtěním této knihy si někteří fanoušci rozvzpomenou, že nemají rádi knihy, ale film. A někteří si rozvzpomenou, že to cítí opačně...“... celý text
— hetzerjoke
Až se ti zatočí hlava
„Tak to je jízda! Poslouchám na ČR, knížku si nejspíš koupím. Velice mě baví ta příležitostná upřímnost Johana k sobě samému i jeho odhady, jak to myslí "spoluhráč" Rubeš. Ještě nevím, jak to dopadne ale za mě fakt dobré :)“... celý text
— nervy
Ledový drak
„Krásná obálka a krásné ilustrace. Samotný děj už tak úžasný není a nějak mi nesedí ani to zařazení knihy do kategorie pro děti, protože hezkých a radostných věcí je tam minimálně. I když možná děti vidí příběh jinak, na mně v ní bylo příliš smutno. 3,5*
(3/24)“... celý text
— IVANA0123
Srdcem proti zdi
„Vždycky je to krásné čtení,na které se těším,od této autorky.Jen se mi zdá, že 500 stran je celkem nálož na to,jak jsou to jednoduché příběhy.Na druhou stranu si u nich odpočinu a tak se těším na další“... celý text
— Ála1968
Kroniky prachu
„Tak jsem se nechala zlákat do Viktoriánské doby do kruhu stejně závislých jako jsem sama.
Hezké počtení.
Je příjemné zase se vrátit do časů nevědomí co vše může mít na svědomí láska. Ta první je životním zážitkem nej.
Rozjitřené city, vztahy a rodinné rozepře dramatizují děj až do finále, v němž ovšem zpozdilé přiznání citu je jaksi nevyladěné.
Přesto to se mi kapku zrůžovělý příběh líbil.“... celý text
— Jaruš7
Na jeden nádech
„Některé pasáže knihy jsou dost rozvleklé a po pravdě jsem měl problém ji dočíst.“
— xxtom
Ta z katovny
„Jak již anotace napovídá, prolínají se nám zde dvě dějové linky, Lucie v přítomnosti a Celestýna v minulosti.
Musím říct, že se mi mnohem víc líbila historická dějová linka Celestýny :-)
Linka Lucie mě až tolik nebavila. Bylo zajímavé, kam se nastěhovala, že měla tu odvahu bydlet tam sama. Já bych tam nebyla ani vteřinu :-D Někde uprostřed lesa, nikde nikdo...
Celestýna naproti tomu měla velmi barvitý život, hlavně jí ho zpestřoval její manžel, který se s ní oženil jen kvůli penězům a dával jí to náležitě najevo :-(
Moc jsem jí fandila, ovšem osud je holt někdy krutý a nevyzpytatelný. Líbilo se mi ale, že zůstávala silná i v okamžiku, kdy už by se jiní zhroutili...
Knihu určitě doporučuji jako takovou rychlou oddechovku, určitě se zavděčí i čtenářům, kteří mají rádi historické romány a lehké napětí :-)“... celý text
— kramlinka88
Není úniku
„Nemilosrdné, strašidelné a intenzivní. Krásná krajina Islandu a v protikladu hrozné zločiny. Až do poslední chvíle napětí, nedá se odhadnout, kdo za vším stojí.“... celý text
— Jiparis
Kulti
„Bylo to krásné,ale na můj vkus to bylo dost dlouhé,500 stran je celkem hodně a přišlo mi to takové dějově jednoduché.“
— Ála1968
Kosti v srdci
„Říkala jsem si, jaký je asi hlubší význam názvu knihy - Kosti v srdci. Čím dále jsem se během čtení dostávala, tím jasnější mi to bylo a ach, je to tak poetické.
Srdce se doopravdy nemůže zlomit, protože v něm nejsou kosti. Leda byste si je tam nechali narůst.“... celý text
— AkiB
Sedm manželů Evelyn Hugo
„Tahle kniha mě fakt nadchla. Strhující děj od začátku do konce, ale zároveň vlastně v odpočinkovém tempu. Není to ten typ knihy, kdy se přes určité nudné pasáže prokousáváte, abyste se dostali k těm zábavnějším. Ani ten, kdy kniha už v první v půlce vyčerpá svůj potenciál a dokonce ani kniha, u které po pár stránkách dokážete dost jednoznačně odhadnout, jak to všechno dopadne. Bože víc takových knih! :)“... celý text
— kacezz
Striptease Chicago
„Krásný jazyk, který nám navzájem proplétá povídky, je to, co nejvíc hodnotím na této knize. K tomu nepříliš korektní humor solený čížkovskou americkou angličtinou. A nesmím zapomenout na barvitě podané postavy, tu méně, tu více vystupující na povrch tehdejšího Chicaga. Jejich charaktery jsou fakt výživné, prostě Čecha lze poznati nejspíš úplně na celém světě. Není divu, že kniha byla ponejprv tehdejšími vrchnostenskými exulantskými kruhy tvrdě sepsuta.“... celý text
— Iki1