Nejnovější komentáře
Tři životy
„Nová kniha od Natashi Lester je malinko jiná, než jak jsme u autorky zvyklí, ale i tak je opět skvělá.
Kniha je rozdělena na šest částí, střídají se časové osy z období válečného a těsně poválečného. Musím říct, druhá část je linka z válečných let a ta mě při čtení překvapivě moc nebavila. Měla jsem pocit, že je zde na mě moc jmen a tak nějak jsem se ztrácela. Možná to bylo jen ovlivněno mou nepozorností a náladou, těžko říct. Ale ostatní části a hlavně závěr to byla opět Natasha Lester jak ji známe.
Hlavní hrdinka Alix po válce začne pracovat u začínajícího módního návrháře Christiana Diora. Vleče za sebou stín minulosti, pronásledují ji události při kterých přišlo o život devět mužů. Křivda, kterou nejde zvrátit, ji pronásleduje každý den i noc. Alix chce dostát spravedlnosti, najít viníka. Tajemný muž La Voce se ozývá a jen ona jej může odhalit světu.
Po dočtení celé knihy musím uznat, že i ta druhá část měla být napsána, tak jak byla. Vše dávalo smysl, vše zapadlo, tam kam mělo.
Přemýšlela jsem, proč mám knihy od Natashi Lester tak ráda.
Její knihy dokáží člověka naprosto pohltit. Dokáže skvěle popsat prostředí, postavy, vzbudí ve vás zájem o události té doby. Osobně si neustále při čtení něco vyhledávám, zjišťuji jak vypadaly všechny ty nádherné šaty od Diora. Hledám si fotografie míst na kterých se příběh odehrává, informace o válečných operacích, tajných organizací....
Odpovědí je, že přesně pro tu skvělou kombinaci všeho, co vzbudí zájem. To za mě splňuje jen dobře napsaná kniha.
Tři životy můžu všem doporučit, už teď se těším na další autorčinu knihu.
PS: doporučuji nevynechat autorčin doslov, kde vysvětluje a odhaluje co je fikce, co jsou reálie, jaké osobnosti ji při psaní inspirovaly.
Hodnocení 4,5“... celý text
— blanka5960
Smrt krásných srnců
„Krásně napsané vzpomínky na dětství v předválečné době i v době války. Hezké povídky o životě jedné obyčejné židovské rodiny. Tatínek pracuje pro firmu Electrolux a prodává ledničky a vysavače. Rád rybaří a koupí si rybník. Když mají jít synové do koncentračního tábora, sežene jim srnčí maso. Po válce je stále prodejcem, ale už se mu tolik nedaří.“... celý text
— peeetta
Mandragora
„Zajímalo mě, jakou divadelní hru napsal Machiavelli. Poměrně krátké a výstižné. Muž miluje vdanou ctnostnou ženu a chce ji za milenku. Spřádá plán, jak ji získat.“... celý text
— peeetta
Švábi
„2. díl série s HH, pro mne již několikátý, nečtu chronologicky, ale jak se mi knihy v knihovně dostanou pod ruku. Zde Harry ještě mladý, ale má již za sebou velký úspěch v Austrálii. Tentokrát je vyslán do Thajska vyřešit vraždu norského velvyslance s podmínkou: velice diskrétně. Setká se se svéráznou komisařkou- je z nich dobrá dvojka. Příběh od první stránky napínavý, plný zvratů a nečekaného rozuzlení. Rozhodně si počtete , doporučuji a jak jinak - dávám 5 !“... celý text
— Jordanka9
Malé ženy
„Na tuto knihu jsem se již dlouho chystala. Znala jsem část děje z Přátel - záměna jmen mužského a ženského, jedna z postav onemocní... Ta záměna je asi pouze v anglické verzi. Četlo se to celkem dobře, popisuje, jak si žijí 4 sestry s matkou, když šel otec do války a jak se skamarádí se sousedy. Takový idylický příběh.“... celý text
— peeetta
Mé přítelkyně z Ravensbrücku
„Kniha o přežívání v koncentračním táboře, která je pojatá jinak než ty, které jsem dosud četla. Je vyprávěna z několika úhlů, ať už žen z tábora nebo té, která se snaží zjistit, kdo knihu napsal a kdo byly ty ženy.“... celý text
— peeetta
Španělsko panovníkům
„Stručný a výstižný román.“
— Paulika419
Vražda v anglické zahradě
„Příběh se mi velice líbil, pěkně napsané, takhle si představuji klasickou anglickou detektivku, překvapilo mne rozuzlení...takže milí čtenáři dejte se do toho a čtěte...“... celý text
— Ív688
Vánoční zpověď
„Depresivní, zoufalé, ale uvěřitelné. Jasně, Adam si za to mohl sám, ale že narazí na ještě většího parchanta asi netušil. V podstatě celou knihu jsem mu fandil a naivně čekal happyend....no, tak někdy jindy v jiné knize. 90%“... celý text
— Timkim
Návrat domů
„Hodně spletité rodinné drama, kde se jen pomalu a hodně rozvláčně odhaluje pozadí smrti ženy a jejich dětí v jednom podivném domě na jihu Austrálie v roce 1959. V roce 2018 se vydá jedna z potomků zúčastněných na této tragédii zjistit, co se tehdy vlastně stalo. Zápletka tedy OK. Co však nebylo tak docela chutné, je celkový rozsah díla a také styl vyprávění s mnoha dějovými skoky. Pět set stránek dnes dokáže odradit leckoho a určitě zejména skupinu mladých, zvyklých na stručnost mobilních zpráv. Ostatním přeji hodně trpělivosti.“... celý text
— čef
Hlas z Ameriky
„Přestože znám jen zlomek knih, o nichž Josef Škvorecký tak zajímavě přednáší je to velmi přínosná kniha. Svobodě a demokracii se nic nevyrovná. Tohle je stále aktuální!“... celý text
— Dimas
Ďábel nosí černou
„Jediné, co mi na knize vadilo, bylo opravdu velmi dlouhé slow burn. Trvalo víc než polovinu příběhu, než mezi Maddie a Chasem k něčemu opravdu došlo. Autorka se to pokusila trpělivě vystavět, ale bylo předvídatelné, kam to spěje. Vzhledem k tématu odcházení Chasova otce se některé pasáže četly čím dál hůř. Na druhou stranu obdivuhodná povaha Maddie mi zlepšovala náladu při čtení. Jak rozuměla květinám i lidem. A jak si získala Chasovo srdce.“... celý text
— Nermal
Planeta Lykantů
„Tentokrát jsme se obešli bez rytířů a soubojů na meče, ale zase se tu objevili dinosauři a inteligentní chobotnice. Mark Stone je dočasně povýšen na generála, jelikož jeho nadřízený měl podezřelou nehodu, a vůbec všichni okolo tak nějak mizí, čimž se rozjíždí pátrání, kdo a proč za tim všim stojí. Dopadne to jako vždycky, pác když má někdo skoro superschopnosti, tak je téměř k neporažení :)
Dobrá knížka na zabavení při nudnej noční.“... celý text
— Hotovson
Dějiny české řeči a literatury
„Kniha se dělí na šest kapitol, v nichž Dobrovský zachycuje široké období od přistěhování Čechů po úpadek české řeči, který nadchází s bitvou na Bílé hoře. V dalších částech se zabývá Slovany a slovanskou řečí, tvořením a ohýbáním slovanských tvarů řeči, druhy písma, které Slovani používali, obdobím vývoje české řeči a památkami z těchto dob.
Abychom si dokázali lépe představit Dobrovského význam pro naše písemnictví, musíme se přenést do doby, kdy působil - nestačí pouhá fráze "byl největší postavou počátků národního obrození". Disponoval mnoha znalostmi a své schopnosti vložil do služeb vědy, exaktní, přesné... a také kritické. Byl první, kdo vytvořil strukturu PERIODIZACE - své dějiny koncipoval podle forem a proměn jazyka, všímal si politické situace jednotlivých období a stranou neponechával ani panovníky a vládce. Nastolil pravidla, z nich při vytváření historických odborných publikací vycházíme dodnes. Navzdory svému úsilí však byl vůči budoucnosti našeho národa velmi skeptický: dle něj svůj "zlatý věk" zažil již dávno, v období vlády císaře Rudolfa II. Zajímavé je, že do vydání v roce 1818 stihl ještě vepsat dodatek k RKZ, "zázračně objevených" v letech 1817 a 1818, které vzbudily naprostou senzaci - sám to celkové nadšení příliš nesdílel a vůči pravosti Rukopisu zelenohorskému projevoval značné výhrady.
Dostalo se mi do rukou vydání z roku 1951, nadité bohatou předmluvou Dr. Benjamina Jedličky. Je chvályhodné, jak se v ní snaží čtenáře poctivě provést světem této knihy od jejího vzniku až po současnost. Jenže právě závěr ten veškerý dojem přebíjí: na tomto vydání je možné ilustrovat, jak velké drápy tehdejší ideologie měla, když se dokázala vplížit i do textů, v nichž původně neměla co dělat. Těžko soudit, zda to bylo nutné, každopádně B. Jedlička zaklínací slůvka "soudruha Stalina" vkládá téměř do každé věty, snad abychom nezapomínali na to, jak "skvělý jazykovědec" tento vládce byl. Koho však neodradí době poplatná předmluva, dočká se příjemného překvapení.
Je také milé, že toto vydání obsahuje i vůbec první pokus o překlad Dobrovského Dějin do češtiny od Bohumíra Jána Dlabače. Můžeme si všimnout, že jde skutečně jen o pokus - je zde krásně demonstrováno, jak si naše tehdejší čeština ještě nedokázala s tak náročným textem poradit: celý styl je roztomile kostrbatý, neumělý a neohrabaný... takže se vlastně ani nedivím tehdejšímu skepticismu Dobrovského ohledně budoucnosti naší řeči.
Jsem ráda, že jsme se i díky úsilí našich vlastenců v dalších fázích NO dokázali vzchopit... A knihu vřele doporučuji, i přes uvedené nedostatky v předmluvě: jsou věci, za které knihy prostě nemohou...“... celý text
— Snoopi
Noční host
„Příběh plný násilí.... Nepochopila jsem, proč ke všemu došlo...
Za mne 3* ...“
— beruska
Balada mrtvého světa
„Mám, nebo ještě před chvilkou jsem měla, rozečtené tři knihy. To se mi normálně neděje. Ale ty dvě mě nějak nebaví. Tak jsem sáhla po téhle, ta obálka si mě v knihovně našla sama - a udělala jsem dobře, že jsem ji vzala. Jen jsem si teda taky myslela, že je to samostatný román, ajjjj... za mě pecka, byla jsem napnutá jak kšandy! Snad se druhého dílu dočkáme brzy...“... celý text
— jennefer
Pozvaní
„Za mě velice povedený duchařský příběh, lehce psaný, děj měl spád a moc se mi líbilo hledání potomků Hattie.“
— sloncekhk
Krasojezdkyně
„Skvělá kniha, příběh se mi líbil od začátku do konce. Pohltil mě a nemohla jsem se odtrhnout.“
— martina8835
Devadesátky!
„Ještě teď mě děsí rubrika Láska, sex a něžnosti v Bravíčku, viz ukázka, kterou tam editoři zvolili: v ní se Jarmila (15) svěřuje, že ji před čtyřmi lety (tedy když jí bylo 11 let!!!) "vyprstil" její bratranec a ona se za to stydí. Odpověď "odborníka" zní, že by se to přes to měla přenést a že je už to vzhledem k době promlčené. TYVOLE. Tak v tomhle jsme vyrůstali. A pojďme si na to zavzpomínat, ba co víc: zasmějme se tomu! // Neděkuji.“... celý text
— charlosina
Relikviář
„Výborný druhý díl. Tentokrát se odehrává v podzemí New Yorku.Napínavá kniha,která se dobře četla i když začátek byl trochu pomalejší postupně se to zlepšovalo a na konci to byla pecka. Jen Pedergast se tam moc často neobjevoval. Takový konec jsem nečekala dost mě to překvapilo,ale dobře to nakonec dopadlo.“... celý text
— nikca1994
Svobodné ženy, svobodní muži
„Už když jsem si všimla, že předmluvu napsala Bianca Bellová, ba co víc: jak se v ní osočovala vůči ženám, mělo mi hned dojít, že to bude ztráta energie a času. // Eseje o nepochopení, nasranosti a upjatosti.“... celý text
— charlosina
Smrt číhá na jarmarku
„Spojení detektivky a humoru mi bylo víc než příjemné a čtení taky.“
— Luvy
Nick a Charlie
„Další milý příběh jako Letos v zimě. Jen tenhle už smutnější. Charlie se velice bojí, jak to bude dál s jeho vztahem s Nickem na dálku, po tom co Nick má odjet přes 300 km pryč na vysokou.“... celý text
— FejKýý
Slepá mapa
„Moje třetí přečtená autorčina kniha, opět jsem byla nadšená, kniha se četla velmi dobře. Oceňuji prolínavost příběhů tolika postav, ve kterých se čtenář neztrácí. Ze začátku jsem měla pocit, že je to dost podobné knize Hotýlek, což teda neznamená nic špatného. Určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Mi-šu-le
Kdybych měla zemřít, než se probudím
„Ale jo nakonec to bylo dobré, vlastně velmi dobré. Ale prvních asi 40 stran jsem se do knihy nemohl začíst, poté mě ale příběh pohltil a zbytek jsem přečetl rychle.“... celý text
— 0kozel
Video s Ježíšem
„Spojte výbušný námět se solidní řemeslností a máte odrazový můstek do světa letištních bestsellerů jak vyšitý. Video je vlastně docela blbinka (viz. zejm.: kdybych měl důkaz o možnosti vysmát se času, tak se do základů mění, nu, vše - včetně zákona o majetku a vlastnictví, nebo toho o zachování energie - a potenciální obsah nějakého videa mi může být buřt, přesto jsou všichni hin právě z něj...cože?!) ale blbinka magnetická, jako i příjemně atmosférická; ideální letní techno-teo-chronouzlo-thriller/oddechovka do vašeho zavazadla. Ale bacha, kdo zná Eschenbacha z "Tkalců gobelínů", nebo "Poslední svého druhu", bude z vidka po drtivou většinu jeho trvání asi trochu jelen; zatímco výše jmenovanými si splnil sny, tímhle hádám splatil dluhy. Což vůbec nevadí, pořád jde o dobrou, byť citelně popcornovou zábavu...
...což by bylo bývalo platilo, nebýt závěrečného, překvapivě vkusně nedávivého morálu a jisté trojstrany po níž jsem měl málem chuť jít do plných. Trojstrany jež prošla krunýřem a něžně pohladila tu sekanou člověka uvnitř; i slza v koutku se usebrala...jako zamáčk sem jí, jasně, ale byla!
4 živoucí ****“... celý text
— józi.odkudkam
Vůl v chryzantémách
„Skvělá sbírka vtipných povídek, každá v jiném duchu, ale ironický humor se prolíná ve všech. Opravdu mě to pobavilo.“
— alishek
Troufalá vášeň
„Super oddechovka, kdo má rád romantiku, určitě si přijde na své. Mně osobně se líbilo, že měli mezi sebou větší věkový rozdíl, v tomto byla kniha celkem originální. A já sama jsem taky spíš na starší muže, takže jsem se dokázala do Jordan vcítit naplno. Pike byl za mne chlap snů... jen škoda že v reálném životě ty vztahy tak dokonale nevypadají... :-D“... celý text
— KK22
Počúvaj pieseň vetra / Pinball 1973
„Mne sa teda zdá, že som čítal jednu z najlepších Murakamiho vecí, a tou je jeho úplná prvotina. Počúvaj pieseň vetra (to je teda naozaj názov z ďalekého východu) bol super, jemu tie krátke formy asi vždy svedčali. Kniha písaná v krátkych obrazoch, vypovedá veľa o zúčastnených. Pinball ma už tak neoslovil, ono to je možno tým, že bol dlhší ako bolo nutné. Ťažko povedať, do akej miery tam to podobenstvo s hrou je. Veľa vecí tam akoby na pohľad nefunguje, ale nemôžem si pomôcť, fungujú o mnoho lepšie ako v iných rozsiahlejších formách, ktoré som od neho čítal alebo skúšal čítať.“... celý text
— debreno
Nikdy
„Z celé knihy mě bavily jen události z Afriky s příběhem Abdula a Kiah. Naopak prezidentka Pauline se svojí snahou zachránit svět mě přišla málo uvěřitelná a moc sympatií ve mě nevyvolala. Napětí knize ubírá její rozvláčnost. Tři hvězdičky dávám pouze z úcty k autorovi a jeho předešlým, zejména historickým románům.“... celý text
— javirgo