Nejnovější komentáře
Filmové povídky
„Čítala som len Scény z manželského života a zatiaľ ma na zvyšok osadenstva knihy navnadili. Aktuálne a medziľudské vzťahy, ktoré riešili ľudia pred X rokmi, sú aktuálne dodnes.“... celý text
— adorjas
A jestli umřeli, žijí tam spolu dodnes
„Akože fajn, ale bavili ma len časti, a to konkrétne začiatok a koniec- t.j. poviedky o Nell a Tig. Strata milovanej osoby autorky bola plne precítená a skvelo podaná.“... celý text
— adorjas
Jak milovat svoji dceru
„Čítala som tesne pred podobnou knihou inej izraelskej autorky (Tam, kde číha vlk). Tam sa jednalo o vzťah matky so synom, tu máme vzťah matky s dcérou. Rozhodne musím povedať, že obe knihy boli dobré, ale ak by som si mala vybrať, tak táto zo spomínaných dvoch bola lepšia. Znepokojivá atmosféra, kde sa nič nedozviete. A po celý čas vnímate iba perspektívu matky, ktovie, čo by sme sa dozvedeli, kebyže prehovorí dcéra. Odporúčam!“... celý text
— adorjas
Tam, kde číha vlk
„Kniha, o ktorej slovenské knižné instagramy popísali už mnoho, vyzerá na prvý pohľad útlo, ale ukrýva v sebe nespočetné množstvo tém. Už len tá úderná veta na začiatku...
Príbeh o matke, ktorej mladý pubertálny syn je podozrivý z vraždy. A aby toho nebolo málo, tak on je židovský prisťahovalec a mŕtvy je mladík hlásiaci sa k IS. Autorka to však zamotala ešte viac, a stretávame sa tu s motívom prisťahovalcov v USA, ich kastovaním, ale i kritikou toho, prečo sa vôbec táto rodina chcela z rodného Izraela odsťahovať do 'El Dorada' zvanom Amerika. Vzťahy matky so synom, matky, ktorá sa rozhodla zostať v domácnosti, jej vzťahy s rodnou krajinou a rodinou, ktorá tam zostala, ale aj svet startupov a korporátov v Silicon Valley.
Práve dej okolo korporátov bol trošku pritiahnutý za vlasy. A mala som zopár pripomienok aj k hlavnej postave matky, ktorá mala občas priam supermanovský zrak a sluch.
Napriek mojim menším výtkam, veľmi čitateľné, zaujimavé. Odporúčam!“... celý text
— adorjas
Co má vědět správný Čech : 111 velkých vyprávění o malé zemi
„Přírůstek do knihovničky našeho juniora. Zatím si spolu jen prohlížíme obrázky (jsou mu dva, tak to na něj teprve čeká). Ale já se do ní už mockrát začetla a pokaždé objevím nějakou zajímavost.
Kdo tvrdí, že se nic nového nedozvěděl, tak kecá ;)“... celý text
— Maciiik
Tahle kniha ti změní život
„Palánove rozhovory so samotármi som odporúčala všade, a teraz tu mám jeho najnovší počin - rozhovory s ľuďmi, ktorým nejaká kniha zmenila život. Neočakávajte vždy nejaké high literature (a ani Bibliu!). Niekomu zmenil život naruby Paulo Coelho, niekomu básnik Jiří Orten, a tak vôbec, skrze rozhovory s ľuďmi spoznáte iné životné osudy, čo ich formovalo, kto sú, a kde sa momentálne v chaose menom život nachádzajú.
Ja som bola spokojná, opäť som dostala svoje obľúbené motívy o rozmanitosti, a predsa homogenite ľudského spoločenstva. Odporúčam!“... celý text
— adorjas
Zakázaný deník
„Elektronické knihy nikdy nemajú taký dosah na tejto sieti ako knihy fyzické. Ale pri tejto knihy zbystrite! Pretože si pozornosť zaslúži!
Alba de Cespedes je zabudnutá autorka z Talianska. Zabudnutá preto, pretože pred rokmi, za éry iného politického režimu, sa u nás vydávala, ale potom sa na ňu voľajako zabudlo. A moje nové obľúbené české maličké vydavateľstvo @nakladatelstvi_meridione napráva jej zabudnutie, a konečne vydáva jej román Zakázaný deník.
Román je napísaný vo forme denníkových záznamov a píše ich matka Valeria. Tá, ktorá doteraz riešila len život manžela a svojich dvoch odrastených detí, si zrazu začne uvedomovať potrebu svojej vlastnej izby (Woolfová) na písanie, sebaaktualizáciu, pre vlastnú tvorbu. Cez jej denník spoznávame jej život, ľudí, ktorí ju obklopujú, ale i jej premýšľanie, názory či predsudky, ktoré vyplývajú z ducha doby. Román sa odohráva v roku 1950, a viete, čo je na ňom najextrémnejšie? Rola Valerie, ktorú sa spoločnosť snaží vtesnať len do role matky a manželky, je doteraz aktuálna! Áno, aj v roku 2024. Tých tém, ktoré sa tam vyskytujú je veľa. A vôbec, knihu si rozhodne prečítajte! Vrelo odporúčam! Ja som bola unesená!“... celý text
— adorjas
História zadnými dverami 1
„Táto kniha mi ležala na poličke rozčítaných kníh dlho, ako dôkaz slúži fakt, že túto fotkusom fotila v auguste 2023, keď som ju začala čítať! A ja sa ani nečudujem vyše 600 strán rôznych historických tém.
Prvé kapitoly začínajú veľkomoravskými témami, postupujú stredovekom až sa postupne dostávame k novoveku. Takisto, väčšina kapitol pojednáva o uhorských/slovenských dejinách, ale nájdeme zopár častí aj zo zahraničia.
Rozhodne to nie je kniha na jeden záťah. Skôr také občasné vychutnávanie jednej-dvoch statí, keď má človek chuť na históriu. Občas prešpikovanú udalosťami, ktoré hýbali svetom, ale i pikoškami, o ktorých sme sa na dejepise neučili.
Kniha poteší knihomoľov milujúcich dejiny, ale i občasných sviatočných čitateľov, takže za mňa ideálny darček či už na prichádzajúce Vianoce alebo na nejaký sviatok.
Mimochodom, táto edícia už má podobu niekoľkých vydaných dielov, takže máte aj možnosť vytvorenia zbierky, ktoré sa budú pekne vynímať na poličke.
Mňa osobne najviac bavili pikošky hlavne z novodobejších dejín, napríklad aj o tom ako komunistickí funkcionári kradli kožuchy (okrem iného). Ale zaujali ma aj informácie ako sa u nás prechádzalo z ľavostranného šoférovania. Alebo Jesenský a jeho trefné komentovanie politiky prvej republiky. Či flirtovanie Štefánika. Odporúčam!“... celý text
— adorjas
Kroky vraha
„Jsem na rozpacích. Všechny postavy případ pro psychologa. Domácí násilí, fyzické i psychické, manipulace, paranoa, neplodnost, dluhy, okraj společnosti.. nikdo nevede normální šťastný život a vlastně se o to ani nesnaží (tleskám Zuzaně!). Postava detektiva je poměrně plochá a nezajímavá, jako valná většina ostatních, jediný, kdo má trochu šťávu je Veronika.
Bretaňská linka naprosto zbytečná, děj nijak neovlivnila ani neposunula. Rozuzlení se nedalo nijak odhadnout, protože tahle linka nebyla do děje vůbec zahrnutá, všechny informace směřující k vrahovi byly prozrazeny až když zaznělo jeho jméno.
Stále se opakující obraty - "nezvykle teplý říjen", a "Veronika z kriminálek věděla", mi lezly krkem.
Ještě zkusím Zlodějku příběhů, než nad touhle sérií zlomím hůl.“... celý text
— essmy
Horečka
„Podľa mňa to bolo v pohode pokračovanie. Nepohltilo, ale pobavilo.“
— E.T.007
Pomocnice
„Tahle kniha je extrémně návyková. Kapitoly jsou krátké, nejsou tam žádné extra dlouhé popisy, pořád se tam něco děje a člověka to zkrátka nutí číst dál. Většinou jsem spíše pomalejší čtenář, ale tentokrát jsem knihu zhltla za 2-3 večery. Ze začátku jsem vůbec neměla tušení, jak to dopadne. Zkrátka jsem považovala Ninu za psychopata a žádná jiný varianta mě nenapadla. Od druhé poloviny knihy už je to více předvídatelné, ale přesto mě tam pár momentů překvapilo. Ten konec mi přišel už trochu nechutný (trhání zubů atd..) a závěrečný rozhovor s matkou byl úplně mimo mísu. Myslím, že kdyby autorka zůstala trošku více při zemi, mohl by být celkový dojem z konce lepší. Knížka mě moc bavila, ale nějakou hlubší stopu a větší emoce asi ve mě nezanechá.“... celý text
— Beily
Intermezzo
„Téma bratských vzťahov ide pomima mňa v rámci výberu kníh, ale keďže je to Rooney, tak som si dala výnimku. A nakoniec neľutujem, aj keď to bol boj až do polovice... Ale pekne po poriadku...
Najnovší počin Rooney je o vzťahu bratov Petera a Ivana, ktorých delí značný vekový rozdiel a spoznávame sa s nimi v okamihu ich životného "intermezza", keď sa vyrovnávajú so smrťou svojho otca po chorobe.
Atmosféra je relatívne komorná- okrem dvoch bratov sa tu vyskytujú viacmenej už len tri postavy, Margaret, Silvie a Naomi. Ako vždy, hlavný prím vedú konverzácie a dialógy, hoci sa bratia stretnú počas celého dlhého románu len trikrát (a aj to s riadnou kataklyzmou).
Román beží v troch perspektívach - prvým je myšlienkový prúd staršieho brata Petra, druhým je racionálny hlas mladšieho šachistu Ivana, a tretím je hlas Margaret (ale ten je v menšine, ani neviem, prečo ju autorka tam vložila). Čitatelia knihu prirovnávajú k Bratom Karamazzovcom, ale to sa mi zdá trošku prehnané. Napriek tomu som dostala skvelý čitateľský ponor do charakteristiky psychológie postáv. Na môj vkus tu boli ženské postavy vykreslené plocho, fakt sa viac vyhrala s mužmi.
Prečo Intermezzo čítať? Dobre vykreslené charaktery mužských postáv, zobrazenie straty blízkeho človeka, s ktorým máte konflikty, ale aj napriek tomu sa milujete, to, ako vás dokáže takáto strata rozkolísať, aj keď to navonok najavo nedáte. A to, aký prerod môže v človeku takáto strata vyvolať. P. S. Aj tak si myslím, že ak máte s autorkou hate relationship, tak váš názor kniha nezmení. Ale za mňa jeden z najzrelších počinov autorky, aj keď vždy vidieť, že autorka píše z triedy svojej sociálnej bubliny.“... celý text
— adorjas
Vánoce v Praze
„Kniha než se vám dopeče cukroví.“
— vladimir5170
Popravčí
„Druhý diel série bol jednoznačne lepší ako ten prvý, už chápem ošiaľ okolo tohto autora. Dej bol veľmi dobre premyslený a napínavý. Ku koncu som miestami trošku strácala, ale to mohlo byť aj mojím rozpoložením, nie nutne knihou. Som zvedavá na ďalšie časti série a snáď kvalitou budem ďalej gradovať. Odporúčam.“... celý text
— Veronika33
Mäsiar a Havranka
„Sérioví vrazy, dark romance, vtipné dialogy, zbraně, touha, sx, ztráty, chaos, kanibalismus, mumifikace, násilí
Tato kniha nebude pro každého, je to tvrdý, zvrácený a opravdu místy nechutné. Ale je to dokonalý! Opravdu je, kde jsem měla být vyděšená a znechucená já se smála. Buď jsem jiná a nebo divná, ale klidně budu divná. Každopádně tuto knihu bych doporučila vyspělejším čtenářům.
Kniha je psána z obou pohledů hlavních hrdinů s krátkými kapitoly. Děj plyne ani nevíte jak a aniž by jste se nadáli máme konec knihy, protože je to šíleně čtivý! Autorka tu prostředí a samotné scény vykreslila opravdu skvěle. Autorky styl psaní mi sedl a chci více příběhů z jejího pera.
Sloane alias Havranka. Co se skrývá za něžnou a nenápadnou tvářičkou. Sloane je pěkný číslo a tu holku jsem měla ráda hned od začátku. Její životní cestu ji rozhodně nezavidím, co ji ale závidím je její prořízlá pusa a s jakým nadšením dělá svůj koníček a taky Rowana.
A Rowan no kvůli tomuto šefkuchaři bych do jeho restaurace chodila stále. I když jeho bratři budou taky velmi zajímavé osobnosti. Nese své démony stále sebou a má takové tři své tváře. Když je na veřejnosti, když se stává katem a poté v intimních chvílích.
Spolu se seznámili při nevšední situaci a hned od začátku musím říct, že u nich chemie byla neuvěřitelná. Na jejich každoroční hru jsem se těšila, protože vždy to stálo za to. Každopádně moje oblíbená scéna z jídelny hostitele byla nepřekonatelná, dokonce překonala i legendární zmrzlinovou.
Toto rozhodně chcete číst! I když pár výhrad k příběhu mám, miluji to a chci to číst ještě rozhodně několikrát! Nemůžu se dočkat dalších knih ze série.“... celý text
— Marry001
Vigilie
„Miluju beletrie, které mě nutí zapnout mobil nebo otevřít slovník a vyhledávat.
Jezero Avernus.
Protoarchaepteryx robusta.
Dnešní ptáci jsou ve skutečnosti potomky dinosaurů.
Je možné, že se budu na tvorbu Roberta Masella soustředit více; kniha začala víc než zajímavě.
Jeskyně Lago ď Avernus.
Zkamenělina. Vzorek původní vyvřeliny, ve které je zachovaná zkamenělina.
Hlasy, šepot. Hlasy přecházející do šepotu.
Kniha andělů známá jako Ztracená kniha Henochova.
Záhadologie.
Román je vystaven na mystice. Blíží se knize Údolí tyrannosaura od Douglase Prestona.
Přirovnání ke Stephenovi Kingovi je trefné, trochu podobné je to i Barbaře Erskine, kdybychom odečetli linii současnosti, i když i ta se u Erskine vyskytuje.
Kniha Vigilie má zajímavý námět a zpracování, a tato kniha mě chytla a nepustila.“... celý text
— veronika4001
Teorie lásky
„Příjemná romantika z vědeckého prostředí, která se opět většinou dobře četla. Ale pár stránek jsem tentokrát jen tak přeskákala. Elsie mi byla moc sympatická, Jack už trochu méně.“... celý text
— Rowana
Dunwichská hrůza
„Bolo to celé strašne odporné, a preto sa mi to tak veľmi páčilo! :-D Jedno z mála diel, ktoré vo mne osobne zanechalo otrasený a zhnusený dojem, z čoho usudzujem, že spisovateľ ovládal spisovateľský talent na 100 percent.“... celý text
— klmonkaa
Fialový kámen
„Za mě super zakončení v duchu celé série.
Hlavně pro ty, co mají rádi dobré konce a kdy dobro zvítězí nad zlem :D“
— Predator3313
Havarrské kobky
„Osobně jsem napřed četl Lovce artefaktů, který mi teda připadal o poznání lepší.
1. jak už bylo řečeno, jsem zloděj, ale nic zlodějského moc nedělám.
Navíc pro horším úvodní naházení jsem měl útok slabší než většina nepřátel. Takže vše jen záviselo na hodech v souboji.
2. Během čtení, jsem zjišťoval, že jsem minul snad 90% věcí, a bojovat s medúzou když má útok o 5 víc než já, bez zrcadla nebo něčeho kouzelného...to bylo velmi krátké. Možná náhoda, nevím.
Navíc i to bloudění po tunelech, kdy jsem někoho nechal být a za 2 chodby dál jsem se rubal s nepřáteli a nikdo si nevšiml...
Jako nebylo to špatné, ale popravdě nemám momentálně chuť to hrát znovu...“... celý text
— Predator3313
Neboj se, Oskare
„Už brzy skončí léto a Oskar nastoupí do první třídy. Ale vždyť mu ještě nevypadl ani jeden zub, zatímco dvojčatům Hance a Johance už vypadly čtyři! Umí také spoustu věcí, kterých se Oskar ještě bojí – třeba jezdit na kole nebo ponořit hlavu pod vodu. Neměl by Oskar tohle všechno už zvládat, když půjde do školy?
Na návštěvu přijíždějí tři pratety a Oskar postupně zjišťuje, že i ony, ačkoliv jsou o tolik starší, se něčeho bojí. Třeba dlouhé zimy . Jak se asi chodí s chodítkem, když všude leží sníh? Oskar to nechápe. Proč se bát zimy, když se dá ve sněhu dělat tolik úžasných věcí?
I tatínek má své strachy. I maminka. Každý se něčeho bojí. Pratety odjíždějí a Oskar se chystá do školy.
Tahle knížka krásně ukazuje dětem, že nejsou sami, kdo má strachy. Každý v sobě nosíme svou „černou schránku“ – obavy, které se bojíme otevřít. Díky příběhu můžeme s dětmi mluvit o jejich i našich strachách a ukázat jim, že se bát je úplně normální.“... celý text
— Kirikou
Překvapení ve Skotsku
„Sophie Harknessová sa púšťa do predaja porcelánu, v obchode, ktorý jej kúpila nebohá babička. Po tom, ako jej jedného dňa istá žena nechá starodávny a vzácny porcelán, sa spolu s tajomným Xanderom Northom vydá na pátranie po jeho pôvode.
Kniha s pekným posolstvom o prekonávaní svojich limitov, skúšaní nových vecí, objavovaní dávnych tajomstiev a svojho okolia, kde cinká krásny porcelán, ale aj o ľuďoch a ich charakteroch. Romantická linka mi prišla trošku nereálna, ale je to len môj názor. Je oddychovkou s príjemnou a uvoľnenou atmosférou, pri ktorej môžete na chvíľu vypnúť, zabudnúť na zlé veci okolo nás a určite si s ňou spríjemníte čas. Je dôkazom toho, že aj pomerne obyčajné predmety, ako čajová súprava, môžu skrývať fascinujúce príbehy.
Za knihu ďakujem : Fortuna Libri (ČR).
Viac v recenzii. :)“... celý text
— mapet85
Ahoj krásko
„Celkem pěkná kniha, jen mi vadilo, že se autorka vrací ke stále stejným myšlenkám, které opakovaně popisuje. Tím je kniha táhlá, zdlouhavá, což já osobně nemám ráda. Jinak moc hezký příběh.“... celý text
— Lenka276
Vyměnit vodu květinám
„Zvláštní knížka, hodně smutná, dojemná, místy ale i milá a úsměv vyvolávající.
První část se odvíjí spíš v pomalejším tempu, napínavější začíná být asi od poloviny, kdy se spousta věcí začíná vyjasňovat a jednotlivé dílky skládačky do sebe zapadat. Občas jsem měla trošku problém rychle se zorientovat v neustálém střídání časových období i osob, kterých se vyprávění právě týká, ale to je spíš jen taková drobnost, která se po pár větách vždy vyjasní.
Příběh Violette, netradiční správkyně hřbitova určitě stojí za přečtení a nabídne i její úplně jiný pohled na tohle místo a jeho atmosféru.“... celý text
— ZuK1
Vila v Itálii
„Moje prvotina od této autorky a musím říct, že nezklamala. Člověk vypadne, odpočine si od všedních starostí. Vše je předvídatelné a nakonec pohodový konec s náznakem na Hospůdku, kde by měl vystoupit do popředí Leonardo.
Kniha splnila má očekávání a ve výsledku se mi líbila z pohledu Itálie i umělecky (kreativita textilního umění).“... celý text
— Luciela
Spolubydlící
„Život spolubydlících mě zaujal, originální námět. Není pouze o tom, jak Tiffy a Leon spolu chtějí vycházet a snad se čím dál více poznávají prostřednictvím psaných vzkazů, je tu také příběh Leonova bratra, Tiffyini bývalí i současní přátelé a nahlédnutí do nemocnice, kde je Leon ošetřovatelem. Zkrátka a dobře je tu více vrstev a všechny se mi líbily. Více nebudu prozrazovat, stojí to za přečtení.“... celý text
— Maki229
Příběhy hrdinů 20. a 21. století: Paměť národa
„Kniha celkově zajímavá, první kapitoly se mi líbili, pak bylo několik, které jsem musela přetrpět, že nebyly napsány poutavě a spíše rozvláčně a pak zase zajímavé kapitoly.“... celý text
— bigbabe
Třináctý příběh
„Tahle kniha mě dostala. Od začátku až do konce jsem byla (obrazně řečeno) přilepená ke stránkám. Můj život se na chvíli zastavil a já jsem žila jen ten život dvojčat. Konec příběhu mi vyrazil dech, musela jsem se pořád vracet k části, koho to vlastně sestra vytáhla z hořícího domu, protože napoprvé jsem si to neuvědomila.“... celý text
— Lenosh
Hrobové ticho
„Napínavé až do konce. Každý díl je lepší.“
— astra3
Nicky a Věra
„Krásné.
Přidávám sem do svojí databázeknih, abych si na knihu vzpomněla, až do ní moje děti dorostou :-)“
— ZuzziŠ