Nejnovější komentáře
Vánoční tajnosti
„,,Budu tu pro tebe."
Taková milá,pohodová kniha. Líbili se mi ty recenzene na knihy,některé mě i zaujaly. Jinak ti dva po výměně telefonu,to teprve bylo něco..“... celý text
— petulkapeta
Dalajlamova kočka
„Poslechnuto jako audiokniha a bylo to takové milounké, kraťounké, na zamyšlení. Přesně takové uklidňující a poklidné příběhy jsem před Vánoci potřebovala jako sůl.“... celý text
— annes
Démonologové
„Na túto knihu som sa veľmi tešila, zháňala som ju dlhšie, keďže som ju chcela kúpiť čo za najprijateľnejšiu cenu. Kniha však bola veľkým sklamaním, písaná veľmi nestráviteľným štýlom, jednotlivé prípady boli plné omáčok a celkovo veľmi nepútavo písané. Fotky boli asi celkom zbytočné, nič dokazujúce ich zážitky na nich neboli. A celkovo pôsobili na mňa Ed s Lorraine veľmi nesympaticky. Chcela som si ju prečítať na základe filmov v Zajetí démonov, ale bolo som nimi až veľmi ovplyvnená a preto som si knihu nevychutnala. Slabší priemer.“... celý text
— Veronika33
Pomocnice
„Pomocnice je celosvětový hit, který byl loni snad všude. Což mě trošku odradilo od čtení, ale když se blížilo vydání pokračování, zahlodal ve mně červíček, jestli mi přece jen neuniká skvělý příběh.
Freida McFadden je taková Rebecca Yarros psychothrillerů. Vzala všechno to, co máme na psychothrillerech rádi a spojila to do jedné opravdu čtivé knihy. Příběh vám tedy bude pravděpodobně povědomý. A musím se přiznat, že u toho asi největšího zvratu jsem byla trochu naštvaná, protože přece se pro mě nekonalo žádné wow, ale naopak mi kniha až moc připomínala můj nejoblíbenější psychothriller.
Na druhou stranu uznávám, že pokud bych tuhle knihu četla před pěti nebo třeba dokonce deseti lety, tak si z ní pravděpodobně sehnu na zadek a bude to pro mě jasná pětihvězda.
A i teď, když mám v žánru už něco načteno, byla Pomocnice opravdu napínavým čtením, u kterého se rozhodně pustím do pokračování, protože prostě chci vědět, co si pro Millie autorka dál připravila.“... celý text
— veruptackova
Obsluhoval jsem anglického krále
„K Hrabalovi jsem se vrátila po letech v rámci výzvy a jsem tomu ráda. V komentářích přede mnou se hodně zmiňují nekonečná souvětí - já jsem knížku poslouchala jako audio, a proto mi nejspíš tahle skutečnost unikla, nebo jsem ji prostě jen nevnímala.
Příběh úsměvný i smutný, hrdinu chvíli nenávidím, pak lituju, pak chápu, pak nechápu....:o)
Pěkné čtení, nutí k zamyšlení i k úsměvu.“... celý text
— abssint
Mozkocvična
„Koupeno mamince k vánocům k procvičování paměti a jsem zvědavá, co na to řekne. Do knihy jsem se zadívala a moc se mi líbila. Rozhodně zajímavé pojetí.“
— Janulica
Byly jsme tam taky
„Opäť dielo, ktoré sa mi napriek svojmu neveľkému rozsahu dostalo hlboko pod kožu. Umelecky vznosný, bohatý jazyk s mnohými metaforami, miestami až poeticky nežný, naopak dodáva zverstvám komunizmu na reálnom prežitku, zdôrazňuje ich. Nejde o to, kto, čo a prečo. Ide o to, čo sa odohráva v človeku, ktorému násilne odobrali slobodnú vôľu a zadupali ju do zeme.
"... svobodný člověk je vždy aspoň částečně pánem svého žití. Zapráskne dveřmi, aby ukončil hádku, přestěhuje se do jiného domu, vstoupí do trapistického kláštera, dá se z trucu naverbovat do cizinecké legie, vyjde si do Stromovky nalokat se čistého vzduchu a klidu, napíše vzteklý dopis milence, opije se v nevěstinci, koupí manželce na usmířenou kytičku sněženek, vynadá paní ve frontě na citróny, že předbíhá - i v omezeném světě těch dní má stále ještě možnost zchladit si žáhu, vybouřit se z mizérie, něco udělat, něco odmítnout, někoho poslat k čertu, být chvíli sám.
Ale ve vězení není úniku."“... celý text
— Čand@
Nenávist
„Tak jsem po delší době sáhl po knize od Chrise Cartera. Vůbec jsem netušil, že je to volné pokračování 6 dílu této série. Nevím čím to bylo, ale mě se tento díl zdál nejslabší co jsem četl. Ale možná jsem dost přísný na tohoto autora. Ne nebylo to vůbec špatný a jdu se poohlédnou po další knize z této výborné série.“... celý text
— šipek
Kon-Tiki
„Heyerdahl bol sympaťák a okrem riadnej odvahy mal aj talent na písanie. Kniha je veľmi pútavá, a obava, že opis monotónnej 101-dňovej plavby bude nudný a nezáživný, nie je na mieste. Práve naopak, niektoré pasáže by si zaslúžili väčší priestor. Chlapcom som držal palce a kvitujem najmä to, že motívom ich činu bol vedecký experiment, nie túžba po senzácii a zbytočné riskovanie životov, ako je to u dnešných túberov.“... celý text
— DzordanoChruno
Co by bylo, kdybych se přestala bát
„Na tuto knihu mě navedla čtenářská výzva a moje ženuška, která mi naznačila, že v některých ohledech cítí a zažívá to, co autorka. Tak jsem do toho šel.
No, přiznám se, že zprvu jsem cítil trochu despekt, působilo to na mě jako typický ženský problém - spousta nezpracovaných emocí, které by si autorka měla vyřešit (což spousta mužů u žen čeká, ale takto jednoduše to rozhodně nefunguje). Pak jsem se ale dostal k té stěžejní kapitole o náročném vztahu a pochopil celý ten začátek. Docvaklo mi, proč o tom všem autorka píše, proč se sbírala ze dna a jak jí psaní, vlastní úvahy a myšlenky spolu s přáteli a okolím pomohly. A že vlastně knihou předává poselství, že už ví, že v tom nebyla sama, našla sílu a knihou tak může otevřít oči i ostatním. Před tímto smekám a držím palce!“... celý text
— Artim
Šumavské romance
„Kniha se mi četla velmi obtížně, ale i tak jsem si v knize našla své. Velmi mile mě potěšily Klostermannovy povídky, které opravdu dokáží upoutat. Také se mi líbil Kozákův text o božích mukách, který je plný pověstí. Slovníček pojmů bych možná ocenila přímo u každého daného textu, než v závěru knihy. Lépe bych si tak spojila čtené s konkrétními místy.“... celý text
— KaLiBi
Zrádci krve
„Mně ten poslední díl nějak nesedl, možná to bylo velkou pauzou mezi druhým a třetím dílem, ale začátek mě vůbec nebavil. Četla jsem od září až do prosince. Ke konci už se to naštěstí rozjelo, příběh měl nějaký spád a kniha mě začala bavit, do té doby jsem se v tom bohužel plácala.“... celý text
— AnnaBa
Fantóm Opery
„Fantóm Opery je skvělé a nadčasové dílo, ke kterému ani moc není, co dodat. I když jeho děj je notoricky známý, určitě stojí za přečtení.“
— StrYke
Později
„U večeře. " Tati neporadil bys mi nebo nenapsal bys mi krátkou povídku na zítra? Potřebuju něco do školy na literaturu. Třeba o klukovi co vidí mrtvé lidi." Otec odvrátí pozornost od večeře a odpvídá: " Synku, něco málo ti napsat mohu. Ráno ti to nechám na stole, ale teď nemám čas. Později ....... .“... celý text
— jindrich5708
Zdivočelá země / Aukce
„Kdysi jsem viděl knihou inspirovaný seriál, ale jinak první knížka od JS. První díl je tak trochu kovbojka ze Sudet. Konec války, velké naděje a první zklamání... Druhý díl od padesátých let do současnosti mě bavil ještě o kousek více. Ano, postav je v ději hrozně moc a zorientovat se v nich není jednoduché, ale to je asi jediná výtka. Moc příjemné, poučné a místy nekompromisně reálné vyprávění!“... celý text
— mila2411
Těžké tanky - ocelová pěst
„Chápu, že v dnešní nejisté době to pro někoho může být i odpudivé číst a prohlížet takovou knihu. Přesto musím uznat, že jde o zajímavou publikaci, která mapuje těžké tanky z devíti států, a to včetně Československa. Jde o stroje, které se většinou dostaly alespoň do fáze prototypu. Československo zde zastupují dva tanky, a to Škoda Š-III a Tatra T-III. Z ostatních uvedu alespoň sovětský „Car tank“ Lebeděnko a německý Maus s rekordní váhou 189 tun a spotřebou v terénu 3 800 lt/100 km.“... celý text
— Česneksmedem
Hastrman
„Taky jsem nejdřív viděla nádherné filmové zpracování. Druhá část mě překvapila“
— Dimas
Aukce
„Za mě o kus lepší čtení než 1. díl (o tv seriálu ani nemluvím). Ano, děj trošku skáče a postav je neskutečně moc, ale má to spád. Vyprávění od drsných padesátých let, přes "samet" až do téměř současnosti. Příjemné počtění...“... celý text
— mila2411
Solo Leveling 3
„Třetí část se mi líbila o něco víc než druhá. Příběh se už totiž dostává z takového úvodu a nabírá na obrátkách. Je akčnější a hlavně se začíná vybarvovat i hlavní hrdina, kterého čeká nelehké rozhodování.
Činu Song je stále považovaný za lovce třídy E, ale ve skutečnosti už je mnohem silnější. Má dobré důvody k tomu, aby své schopnosti před ostatními skrýval.
Barevná kresba je nádherná a skvěle vystihuje atmosféru. Solo Leveling mě zkrátka baví a co nejdřív se chci podívat i na anime.
Děkuji nakladatelství @crew_komiks za knihu. #spoluprace“... celý text
— lena.o.knihach
Divoká říše
„Bylo to trochu drsnější čtení..ale strhující..první díl beru jako seznámení se s touhle Budapeští a jdu na druhý díl...“
— p.Rochesterová
Hospůdka v Praze
„Příjemná víkendová jednohubka. Navíc z důvěrně známého prostředí, což vždycky potěší. Anna se tedy většinu času projevovala jako nevyzrálá blbka, ale to už k této sortě knih tak nějak patří, takže se to dá odpustit.“... celý text
— MarceD.
Navzdory osudu
„Nu-co k tomu říct? Měl by si to přečíst každý, komu se stýká po době, o které se píše a má pocit, že se máme špatně.“
— lenkabej
Vegetariánka
„Smutný příběh s velmi zajímavým doslovem…“
— Dimas
Sídlo hrůzy
„Musím přiznat, že jsem byl mile překvapen. Nečekal jsem mnoho a dostalo se mi lehce nadprůměrného hororu, který bych hodnotil i lépe, nebýt pár výtek. Třeba chování hlavních postav je nepřirozené a jejich dialogy tak "literární", až to bolí. Nebo k vykreslení celkového vzhledu domu musíte silně použít svou imaginaci, ale jakou barvu a vzor mají tapety v jednotlivých místnostech se dozvíte bezpečně. Největší problém mám ale s tím, že jsem měl pocit, že se kniha celou dobu rozjíždí... A najednou konec. Možná si autor připravoval půdu pro pokračování, ale jako pravděpodobný čtenář pouze tohoto dílu jsem tímhle trochu zklamaný. Sídlo hrůzy se totiž jinak čte velmi dobře, je napínavé a některé pasáže fungují velmi dobře (a dokonce, nevěřil bych, že to někdy napíšu, jsem se při jejich čtení cítil trochu nesvůj). Dávám silné tři hvězdičky.“... celý text
— StrYke
Návrat do Bridgewater
„Kniha se mi moc líbila,byla to docela emocionální jízda postav, přečteno jedním dechem.“
— Dreisii
Sudetský dům III: 1959–1968
„Kniha se četla jedním dechem.Jen mě opravdu mrzí,že tam nebyla dějová linka,jak se mají lidé po odsunu.Upřímě by mi to velice zajímalo,jak s nimi bylo v Německu zachazeno a jak znovu budovali domov....Ještě jsem nenašla knihu,která by se tím nějak do hloubky zajímala.“... celý text
— Lenka-Chanel
Pierot / Na krev
„Razovitá detektivka, razovité postavy. Díl od dílu lepší a major Saran by měl být na každém oddělení. Zapamatovatelný hlavní hrdina! Těším se na další díl této povedené série.“... celý text
— olivie303
Den po dni
„Knížka jako adventní kalendář? Ano prosím!
Pojďme si nalít čistého vína, už dávno nejsem cílovka Oly knih :D Ale nebudu lhát, čtení mě bavilo. Možná i díky krizi v posledních měsících jsem prostě něco vtipného a takto nenáročného potřebovala. Občas to potřebujeme všichni a je jedno kolik vám je zrovna let.
Na Oly styl psaní jsem zvyklá z předchozích knih, jenž jsem četla. A už podruhé mě to vytáhlo ze čtecí krize. Její jednoduchý styl psaní mi sedí, a že tam není příliš popisů mi nevadí.
Příběh má krásnou vánočně zimní atmosféru odehrávající se v prosinci a také díky zpracování knihy, která je jako adventní kalendář. Hodně mě bavilo otevírání stránek a odhalování jednotlivých výzev. Vymýšlet to musela být práce i zábava.
Romantická linka je samozřejmě plná klišé, ale kdy jindy se hodí víc než na vánoce :) Je to jako vždy vtipné, nechybí pop kulturní narážky na filmy, hudbu i knihy.
Hlavní hrdinka Addie je knihomolka a adventní čas a Vánoce tráví sama s babi, mimochodem babi je skvělá! Jaxon, kluk se kterým Addie předstírá randění je hokejista. Nevím co všichni s těmi hokejisty mají :D Nějaký nový trend. A nezlobila bych se, kdyby zase odešel. Chemie mezi nimi funguje od začátku skvěle a přiznávám, že na konci je doják jako prase a já bulela!
Do čtení jsem šla s tím, že vím jak Ola píše a bavilo mě to. Opravdu je to spíše pro mladší YA čtenáře. Je to lehce naivní, ale totální oddechovka a při čtení vůbec nemusíte přemýšlet. To mi hodně vyhovovalo a skvěle mi to sedlo to nabitého programu a unaveného období. Čtení jsem si natáhla na celý měsíc a četla ne po dnech, ale třeba po týdnech a bylo to fajn.“... celý text
— Vampucha
Tajná služba v akci
„Jak píši někteří uživatelé DK přede mnou, kniha velké zklamání a směs polopravd, podobně jak Gehlen zmiňuje v knize východoněmeckého spisovatele Juliuse Madera, že píše bláboly, který v 70. letech psal o Gehlenově organizaci z pohledu komunistů. Mader třeba přisuzuje Gehlenovi výrok: Naše záležitosti jsou tak špinavé, že se jimi mohou zabývat jen džentlmeni :-):-). Gehlen nakousne nějaké téma a hned skáče na jiné ani nejde do hloubky problému, v knize se to hemží jmény historických postav ze studené války a kdo nemá z tohoto období něco přečteno, tápe. Jedna zajímavost, v knize je zmínka o snaze Američanů zveřejnit,, Peňkovského deníky,,. Oleg Peňkovskij, byl ruský dvojitý agent, který vynesl množství citlivých informací o sovětských vojenských plánech varoval USA před rozmístěním sovětských raket na Kubě, předal i manuály bojových raket SS - 4 a SS - 5. Byl GRU zatčen a v květnu 1963 , údajně zastřelen. Podle jiných zdrojů byl pozvolna upálen zaživa v krematoriu. Poprava byla nafilmována a promítána jako výstraha novým uchazečům o práci v GRU. Popravu Pěnkovského zmiňuje ve své knize Akvárium ,bývalý agent GRU Viktor Suvorov.“... celý text
— vvikingg
Fantomas
„Už dlouho jsem si chtěl přečíst předobraz slavných francouzských filmů ze 60. let a teprve nedávná reportáž o 60-letém výročí prvního dílu mě k tomu posunula. O původních knihách jsem věděl relativně hodně - počínaje tím, že se odehrávají v Belle Epoque, že v ní chybí klasická Fantomasova modrá (nebo zelená?) tvář, že Juve není de Funés, ale spíš něco jako Holmes.
Jenomže zaúřadovalo stáří knihy. Ta první vyšla v roce 1911 a popisuje nám zcela neznámý svět plný vzpomínek na búrské války, dále vévodkyň, markýzů a vyšetřovacích soudců. To by samo o sobě nevadilo (jsem schopen číst Vernea, Poea i Conana Doylea), ale bohužel jsem se nedokázal naladit na specificky zdlouhavý a popisný styl obou autorů a čtení bylo spíš utrpením. A tak jsem zatím zvládl jen první díl. Přitom nechci tvrdit, že že by kniha neměla atmosféru, nebo že by Fantomasovy převlékací eskapády neměly šťávu. Jen ten čtenářský zážitek zkrátka nestál ani za starou Juveovu bačkoru.
Zkrátka, jak vidno z komentářů níže, chybí-li nostalgie, pak více než 110 let starou knihu už si současný čtenář asi neoblíbí.“... celý text
— SONP