Nejnovější komentáře

Věci, na které nastal čas

„AUDIOKNIHA *** Když jsem knihu začala poslouchat, tak jsem měla pocit, že je tak nějak o ničem a měla jsem tendence ji brzo zase vypnout. Později jsem se ale do příběhu zaposlouchala a vlastně mě vtáhl dovnitř. Autorka má dar napsat příběh o naprosto obyčejných věcech a popsat je tak, že se se spoustou situací dokáže čtenář ztotožnit nebo ho alespoň trknou. Mně zůstal příběh rezonovat v hlavě i velmi dlouho po doposlouchání.“... celý text
— Varjohukka

Ztracená země: Příběh moderního Ruska

„Mistrně zpracovaná kniha s kvalitním ozdrojováním a spoustou profesionální práce. Autora obdivuji za jeho znalosti. Můj dojem z knihy je, oproti ostatním komentářům, rozporuplný. Vzbudila ve mně dojem, že po rozpadu SSSR, tady byla jistá snaha Ruska se začlenit na Západ, ale nabubřelost a špatná komunikace poradců z USA všechno zhatila - vysvětleno v kapitolách o zpackané privatizaci a zrodu oligarchů. Kdyby USA nepřehnalo svá očekávání, mohlo vše dopadnout jinak? Kamenem úrazu byl pak ten kontrast mezi sociální situací Západu v nultých letech a bídného stavu ruské ekonomiky. Nástup Putina, vládce a absolutisty bylo jen logické vyústění předchozí neschopné vlády Gorbačova a Jelcina a nespokojenosti a frustrace obyvatel Ruska. Mohlo to snad dopadnout jinak? A že se tolik pozastavujeme nad potřebou vlády pevné ruky? Trochu mě to implikuje římský styl vládnutí, kdy centrem moci byl Císař, který v rukou držel absolutní moc a senát plnil jeho příkazy. Nic neobvyklého a v praxi vyzkoušeno po staletí. A za Císařství Řím rostl a budovalo se to, co dodnes obdivujeme, zatímco za republiky byla jedna občanská válka za druhou a lid trpěl. Takže to, že Rusko je prostě zcela odlišné od "našich" západních hodnot nemusí ještě zjevně znamenat, že je zcela špatné. Jen je ztracené z našeho pohledu. On ten Západ ve své bohaté historii má také spoustu přešlapů a zda je liberální politika státu a dravý kapitalismus opravdu tím všelékem se ještě v budoucnosti ukáže. Zatím to vypadá že "máme pravdu my", ale co je to Pravda? Chce to rozhodně hlubší studium, tato kniha je jen takový úvod a nejde moc do hloubky - Nicméně účel splnila. Trochu mně tam chybělo více příkladů z historie Ruska a zdůvodnění některých geopolitických vztahů, ale to je možná jen mojí neznalostí.“... celý text
— koubin007

DNA

„Královna islandského krimi se vrací s novou třídílnou sérii.Kniha DNA....neviditelné dědictví, které nejde odmítnout je pro mě originální čtení.Krute vraždy,které jsem ještě nikdy nečetla a zápletka úžasná.Tesim se na další pokračování.“... celý text
— SilvieSisinka

Fazóna

„Kniha o mladém muži hledajícím ženu se kterou by mohl splodit potomka a mít krásný vztah. je to však smolař a při hledání mu život stále hází klacky pod nohy. Milý, vkusný a humorný román.“... celý text
— sirojezkin

Les v domě

„Ty vole! Když jsem si knížku vzala do ruky, nevěděla jsem, o čem je. Co mohu čekat. Jen jsem všude četla samou chválu a mě to nedalo a knížku jsem si pořídila. Musím říct, že tohle bylo opravdu, ale opravdu hodně silný a i když jsem četla plno jiných (podobných) příběhů, který byly krutější, tohle mě teda opravdu zasáhlo. Občas jsem nevnímala některé pasáže, protože jsem byla myšlenkami jinde, ale to nemění nic na tom, že tohle je opravdu síla. Vlastně ani nevím, co k tomu napsat. Mám vztek, jsem v šoku, nechápu, nechci chápat. Doporučuji. Chcete-li být v šoku, chcete plakat... doporučuji.“... celý text
— mary2019

Manželské hry

„Po dlouhé době co chytla a nepustila, první část z Adamovi strany jsme četla ani nedýchala, z té druhé už jsme měla problém (odlišný názor s postavou se hrozně špatně překousává) konec mi byl vlastně jasný proto beru půl hvězdy kdyby to skončilo jinak bylo by to na 5! Těším se na další díl.“... celý text
— arsidark

Ignis fatuus

„Temný román odehrávající se za totality u hranic na Šumavě. Místy jsem se ztrácela, protože děj je neuspořádaný. Přeskakuje z konce na začátek, pak doprostřed atd.. Myšlenka je ale zajímavá a prostředí děsuplné.“... celý text
— sirojezkin

Syndikát

„Tak tohle nám, recenzentům, autor ale vůbec neusnadňuje! Spousta tajností, o čem kniha je, autor si nepřeje, aby byla viditelná anotace...a co má, chudák recenzent dělat! No, zkusím to! Jak víte, tak knihy z pera Kotlety miluju, Sudetenland od Kyši nikoliv. Takže nastalo velké dilema, jestli po této knize sáhnout. Víte ale co je ještě dokonalejší, než Kotletoviny? Spojení těchto dvou! Autor vzal neskutečně aktuální a vážné téma, které mě pěkně děsí, a zároveň dovolil Kotletovi pěkně vystrčit růžky. Takže obavu z budoucnosti střídají záchvaty smíchu, protože humor autora je zkrátka legendární. Snad neprozradím díky řazení do žánru detektivek nic závažného, ale vyšetřování bylo zajímavé, trochu zběsilé, ale prostě mně to k autorovi sedí. Pokud hledáte nějakou ultra vážnou krimi storku, tak asi nebudete nadšení, ale já jsem přesně tohle chtěla. Vážné a odlehčené téma. Autor celou knihu podává stylem "hlavně se z toho nepo.." Konec byl takový, že pokud autor bude chtít, tak může s klidem navázat, je na co, ale pokud ne, tak nezůstal otevřený. Spíš takový, že nechá něco maličko, ale opravdu jen maličko na čtenáři. Závěrem musím říct, že jsem neskutečně nadšená a tohle je styl, kterého by se měl autor držet. Zkrátka Kotletu v sobě nezapře a je, pro nás čtenáře, obrovské plus, když ho nechá do textu taky zasáhnout. Obrovsky moc doporučuji!!!“... celý text
— Jidu

Zázračný slunovrat

„Pěkné zakončení této naprosto úžasné série, i když musím říct, že na první díly to nemělo, ale tato série je moje srdcovka a tak to zůstane.“
— účetní

Nemusíš!

„Další knížka z pera úžasné české autorky, která si mě každou přečtenou knihou získává víc a víc. Katka a Marie, dvě ženy, každá z jiné generace, každá řešící jiné problémy, ale v jádru jsou stejné - dělají to, co nechtějí, co je nenaplňuje, jen aby vyhověly standardům společnosti, rodičům atd. Jenže jednoho dne si navzájem řeknou - nemusíš! Lehce feministické dílo, které na mě ze začátku působilo právě tímto trošku nesympaticky, že to bylo přehnané, se opět ukázalo být úžasnou knihou. Stačí chvíli vydržet. Myslím, že toto je taková bible pro každého, kdo má pocit, že dělá něco na sílu a že to vlastně nechce. Dagmar zde ukazuje cestu k sebepoznání, sebelásce a k naučení se základního slovíčka - ne! Víc mi k srdci přirostla Katka, která řešila nešťastné manželství, ale i Marie, která studovala něco, co nechtěla, jen aby vyhověla rodičům, mi přirostla k srdci. Kapitoly jsou krátké, úhly pohledů se střídají každou kapitolu, děj je svižný a poutavý, zkrátka jsem spokojená. Malá výtka - rozsah. Mohlo to být kratší. Ale to je vše. Knihu rozhodně doporučuji a i její pokračování, na které se podíváme v brzké době!“... celý text
— Jidu

Na sever od Zambezi

„F. Běhounkem velice zdařile vyprávěné cesty Dr Holuba z Jižní Afriky až do té Rovníkové. Krásně čtivé, chybělo mi trochu více popisů tamních krajin, ale nečetl jsem původní Holubovy cestopisy a deníky, takže nemohu soudit, zda je obsahují. Ač se Holubovi nepodařilo uskutečnit a dovézt do konce jeho hlavní cíle, dokázal i tak na svou dobu neskutečné objevy a stal se zaslouženě legendou, minimálně u nás na úrovni jeho vzoru Livingstonea. PS: Vydání z roku 1958 má navíc překrásné ilustrace a mapu cest.“... celý text
— Fidor

Vraždící klaun: Portrét sériového vraha

„Z této knihy jednoznačně běhá mráz po zádech. Terry, autor, ale zejména člověk, který vedl vyšetřování proti Gacyemu, se vrací ve vzpomínkách do největšího případu své kariéry. Příběh je vyprávěn takovým klasickým, faktickým stylem, jak má true crime ve zvyku. Já se přiznám, že si na ten styl stále trochu zvykám, nedokáže mě tolik pohltit, ale rozhodně ho nehaním. Přesně takový se k tomuto žánru hodí. Co ale zkritizovat musím, a to tak, že beru 30%, je první část - vyšetřování. Kolikrát jsem si připadala, že čtu to samé. Opakující se fráze, situace apod. Chápu, že jde o detaily, ale zase nemusím vědět, jestli jedli 300g nebo 200g stejk. Další věcí a myslím, že v dnešní době už je to absolutně neodpustitelné - masový/sériový. Opět je to tu špatně a opět mi to pije krev. Vím, jak se to stalo, vím, že to je z aj, ale to už je TAK profláknuté, že zkrátka neodpouštím. Po vyšetřování příběh začal gradovat a zacházet do detailů, které mi nedělali dobře a nechápu, že toto dokáže člověk člověku udělat. Suma sumárum - rozhodně jsem ráda, že jsem se o tomto "člověku" dozvěděla něco víc, má to pár chyb, ale rozhodně doporučuji.“... celý text
— Jidu

Inspektor s velkým mozkem

„Chtěl jsem si vypůjčit dalšího Daberta, nebyl, tak jsem vyzkoušel Previta z New Yorku. Je to až třetí příběh a i tento policista vyšetřuje hlavou a chytrostí, přestože to jeho nadřízení nechápou. Asi zkusím půjčit i předešlé díly.“... celý text
— mirek7450

Severní den

„No tak tohle zkrátka miluju! Takhle bych to mohla shrnout a bylo by to absolutně výstižné. Ale pojďme se této krásce podívat na zoubek trošku víc do hloubky. Postavy jsou skvělé, bravurně vykreslené. Každá má své plusy, ale i minusy, což já rozhodně oceňuji, protože to byli takoví obyčejní lidé. Žádní dokonalí neomylní polobozi. Příběh sám o sobě byl svižný, poutavě popsaný a pro mě žánrově neskutečně odlišný. Díky kamarádce jsem moudřejší - je to zejména steampunk, ale najdete zde rozhodně vícero. Lehce fantasy, román, zkrátka si myslím, že si každý přijde na své. Oceňuji, že zde bylo několik dějových linek. Mě to vždy udrží více v pozoru a je to napínavější, nutí to číst dál a dál. Další pozitivum je jazyk, jakým autor knihu napsal. Řekla bych, že je to až lehce poetické, místy filozofické, jde to hodně do hloubky, nic povrchního. Konec knihy byl pro mě uspokojující. Na něco svou odpověď mám, na něco si zkrátka musím počkat. Tahle kniha má jedinou chybu - nemá ještě další díl. Jinak nemám co vytknout a bez debat doporučuji!“... celý text
— Jidu

Jako chlapce by mě zastřelili...

„Přečteno za odpoledne. Nesmírně čtivé a dojemné.“
— AlbionFoxyFox

Sběratel kůží

„Dostal jsem mlsnu na skvělý thriller se skvělou zápletkou a volba padla na Lincolna Rhyma a Amélii Sachsovou. Kniha: Sběratel kůží nabírá grády hned od začátku, ale tu pravou jízdu, kdy si autor se čtenářem pohrává a působí obraty v ději a to několikrát až k závěru, tak tato jízda, kde jsou třeba až čtyři zvraty knize, to vás čeká od druhé poloviny knihy. Opět jsem byl vedle, jak ta jedle. Prostě skvělé čtení. Přiznám se, že Jefferyho Deavera a Rhymovky miluji a už ted vím, že jedenáctým dílem letos nekončím. Letos dočtu celou sérii, ale jíma mě trochu úzkost, co tak skvělého budu číst pak? No naštěstí tu mám i jiné autory/autorky thrillerů a detektivek. O knize: V knize se setkáváme s vrahem, který své oběti zatahuje do tunelů a vytetovává jim na kůži kérku, která obsahuje jed a oběŤ umírá v krutých mukách. Případ dostanou na starost Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová a jejich tým. Pachatel je fikaný a nezanechává po sobě žádné forenzní stopy, takže Rhyme a jeho tým budou chvíli tápat, kdo, proč, jak, kdy, a kdo další. Nebudu dále psát, co se dozvíte z anotace, jen vás zkusím navnadit. Máte zájem o thrillerovou sérii s geniálním vyšetřovatelem, kde hlavní roli nehraje ani tak brutalita, ale spíše geniální dedukce vyšetřovatele a jeho lidí? Chcete, aby si s vámi autor pohrál jako kočka s myší a aby jste obraceli stránky u knihy, která vás přiková k otomanu? Zkuste autora: Jefferyho Deavera a jeho sérii Lincoln Rhyme a Amélie Sachsová. Každá kniha z této série je o něčem jiném a přesto naprosto originální. Sběratel kůží: To je kniha, kde je třeba vydržet do poloviny knihy a pak už knihu neodložíte. Autor je totiž mistr skvělých zápletek. Nenaservíruje vám jen jeden zvrat na jednu knihu, ale třeba tři, čtyři v jedné knize. Chcete vyzkoušet své dedukční schopnosti na základě čtenáři předložených faktů a vyvodit tak pachatele? Daří se vám to u jiných autorů? Tak možná Jeffery Deaver vám dokáže, že jeho zápletky jsou jím utvářeny tak, že pachatele neodhalíte. A to se mi líbí. Jeffery Deaver je pro mě TOP autor thrillerů a zde bych chtěl poděkovat všem svým knižním přátelům, kteří mě k tomuto autorovi přivedli. Děkuji vám. Tento autor a jeho knihy se vám hodí i do ČV 2025. Sběratel kůží, moje první kniha v roce 2025 a skvělý zážitek. Doporučuji a dávám pět hvězd. :-) Těším se na další díl. :-)“... celý text
— Elapheg

Víš, že nemusíš?

„Pokračování knihy Nemusíš! si mě získalo ještě víc, než první díl. Řeší témata, kterou jsou mi bližší a myslím, že jsou i víc hlubokomyslné a víc člověka zasáhnou. Marie i Katka nám o pár let zestárly, zmoudřely, ale stále mají spoustu problémů, které musí řešit. Katka je kariérně spokojená, našla si svou cestu, ale líný synátor jí dělá pořádné vrásky. A co teprve partnerské vztahy, tam je to pořádně bídné. Marie se také našla ve své práci, ale stejně jako Katka má problémy v partnerských vztazích a do toho se přidává obava o nemocného otce. A teď kudy kam. Obě ženy dělají něco, co nechtějí, přemáhají se, vybírají si cestu, která se zdá být společensky správná a nejlepší. Ale je nejlepší pro ně samotné? Musí po ní jít? A tam si navzájem řeknou - Víš, že nemusíš? Autorka bravurně zpracovala těžká témata, bylo to hodně emotivní. Zejména pasáže s Marií mě tentokrát dostali na lopatky. Kniha je lehce feministická, ale takovým tím zdravým stylem, žádné přehnané výmysly. Konec byl skvělý, přesně v takový jsem doufala. No zkrátka celkově knihu rozhodně doporučuji. Kdo má rád příběhy plné ponaučení a uvědomění - jděte do toho!“... celý text
— Jidu

Anděl smrti: Nemocniční vrah Charles Cullen

„Uf, tak tohle byla síla. Totálně mě to dostalo, zejména vraždy inzulínem. Jsem diabetik a moc dobře vím, jak je hypoglykemie odporný pocit, takže detailní popisy vražd mi vůbec nedělali dobře. Ta bezmoc pacientů musela být úplně šílená. V nejvíc zranitelné chvíli, v době, kdy si myslíte, že jste na místě, kde vám nejvíc pomohou, je opak pravdou. Co nechápu, tak je chování nemocnic. Dobrý, ze začátku reputace, co si budeme, je to dost možné, že by to tak bylo. Ale pak? Oni to vyloženě tutlali a za mě nesou obrovský podíl viny na tom, co dělal, co se mu systémem umožnilo. 7Vyšinutý magor, co (možný spoiler) stalkuje svoji kolegyni, neustále polyká demonstrativně prášky, to je prostě diagnóza na psychiatrii, ne zdravotní bratr. Už tohle pro ně mohlo být varovným signálem. Knihu bych snesla trošku rozdělenou. Třeba na vyšetřování, dopadení, průběh, soud apod., jak tomu v tomto žánru bývá. Trošku mi to tady chybělo a působilo to někdy chaoticky. Také bych snesla poznámky hned třeba na konci stránky, takhle jsem musela jít vždy na konec knihy a hledat si je, jelikož bez nich by to nebylo ono. Celkově ale knihu doporučuji. Další ukázka vyšinuté mysli, až z toho běhá mráz po zádech.“... celý text
— Jidu

Dravé zvěři napospas

„Paráda. Sice je možné nějak vnímat různé fáze knihy a popisy pocitů postav, začátek prostě se opravdu jeví jako rozjezd. Projdete- li ale jím, najednou vás příběh poveze sám a bude se vám to líbit, ten váš pocit. Děkuji za hezké zážitky a za ničím pro nás nenahraditelné české prostředí knihy.“... celý text
— Stromy

Bruce Wayne: Uprchlík. Kniha první

„Zápletka se konečně plnohodnotně rozjíždí a já začínám chápat, proč je tahle epizoda ze života Bruce Wayna tak důležitá. Zároveň mě čím dál víc mrzí, jak všechno co budovali scenáristé Ed Brubaker, Greg Rucka, Chuck Dixon, Devin Graysonová a Kelly Puckett vzalo s příchodem New 52 za své. Batman, lidé kolem něj a celý Gotham vůbec prošli v jejich rukách neskutečnou a především přirozenou proměnou; vývojem, kdy se z něčeho původně dětského a později pubertálního stalo dospělé čtení. Klíčové postavy těží z prožité minulosti a staví na ní svůj charakter, který se zákonitě ohýbá dle tlaku moderní doby. A samotný Temný rytíř stojí před zajímavou otázkou, která je čistě logická – je identita Bruce Wayna pro nikdy nekončící boj se zločinem vlastně důležitá? Jedinou slabinu příběhu vidím v jeho rozsáhlosti, táhnoucí se napříč několika sériemi, kdy se kromě toho podstatného – kdo zabil Vesper Fairchildovou – řeší i spousta vedlejších linií, míň nebo víc významných, záleží, čemu dáváte přednost.“... celý text
— trudoš

Stallo

„Připojuji se ke kladným hodnocením, s potěšením jsem ji za pár dnů přečetl.“
— Bulba

Láska na druhý pokus

„Super zakončení celé série. Sice se mně chvilku zdál tenhle díl zbytečně dlouhý. Možná by pár stránek míň neuškodilo, ale na druhou stranu zase musím říct, že to bylo úžasně napsané a stále se tam vlastně něco dělo. Takže kdyby těch stránek bylo méně, možná bych zase měla pocit, že tomu něco chybí. ...... jo a rozšířený epilog??? I slza ukápla. Lauren se stává mojí další oblíbenou autorkou a těším se na něco nového.“... celý text
— Njangu

Sestry pod vycházejícím sluncem

„Velké zklamání. Četla jsem od autorky Tatéra z Osvětimi a Cilčinu cestu. Oba romány se mi líbily, tak jsem se těšila i na tento. Baječný příběh, ale podání, no, to se prostě nepovedlo. Utrpení sester a dalších žen, mužů a dětí v těchto táborech muselo být strašlivé. Autorka mě však v tomto neutvrdila. Děj románu prakticky žádný, ženy pořád jen uklízely a zpívaly nebo byly přesunovány do jiných táborů a to přes půl knihy. Zajímavý byl pouze začátek, než ženy upadly do zajetí a konec po osvobození spojenci. Pobyt žen v táboře byl značně neucelený a nedotažený. Proto i závěrečná(celkem dojemná) pasáž a Nořina vzpoura v táboře vyšly celkem na prázdno. Kdyby nebylo toho, že jsem si dala knihu do čtenářské výzvy, ani bych nedočetla. Myslím, že lidé, jejichž příběh měl být tímto připomenut, by si zasloužili lepší a důstojnější zpracování.“... celý text
— Markiibuks

Čtvrté křídlo

„Nejdříve jsem se knihy zalekla jelikož patří do kategorie "young adult" a na to už jsem si přišla stará. Ale kniha mě bavila byla napínavá a draci byly jen perlička celé knihy. Závěr byl tak napínavý že jsem téměř nedychala. Takže jo příjemné fantasy.“... celý text
— Maki21

Kukačka

„Kniha čtivá, napínavá, bavila mě, i když rozuzlení smrti Loly a její dcery mi přišlo nevěrohodné a přitažené za vlasy, ale budiž.“
— SimonaP

Drákula a já

„Kniha Drákula a já mi chyběla do této série strašidelností - konečně jsem jí sehnala a série je ucelena. Upíří příběh jsem hned přečetla a opět se pobavila. Další akční dobrodružství dvou kamarádů se odvíjí v obdobném duchu jako ostatní setkání s přízračnými bytostmi. Lehce strašidelné a také úsměvné - umělé Drákulovy zuby nebo lis na česnek jako zbraň :-) Kluci to opět bez pomoci dospělých nakonec zvládnou a s upírem zatočí. Teď může celá série Hrůza zaručena putovat do mnohem mladších rukou.“... celý text
— 666Jitka

Varhaník z mrtvé vesnice

„Kniha se mi moc líbila,nedokázala jsem přestat číst i když někomu nebude připadat úplně top....Zaujala mě svižnost čtení,napětí i smutek z toho,co se může během pár chvil stát...“... celý text
— Veveruška320

Co by kdyby

„Docela příjemná oddechovka, na mě zbytečně moc sexu. Kdyby nebylo čtenářské výzvy, po takové knize bych nesáhla.“
— Melanka

Kdybychom se neviděli

„Lidi, které milujeme, nás nikdy doopravdy neopustí... ALEXIS. TYLER. Dva sourozenci. Jedna rodina. Příběh o ztrátě, bolesti, lásce, vině, nenávisti i smutku. Příběh o matematice, basketu, přátelství, samotě a trýznivých snech. Příběh o životě po smrti někoho blízkého. Po smrti nečekané, tragické. Když se šestnáctiletý Tyler jednoho dne krátce před Vánocemi zastřelí, zhroutí se jeho starší sestře Alexis svět. Svět, který se začal rozpadat už před třemi lety, kdy od nich odešel otec a kdy to všechny, kteří zůstali, zlomilo... Promiň, mami, byl jsem míň než prázdný... Křehký příběh o naději, která nepřichází. O bolesti duše, která bolet nepřestane. O ztrátě, která se nedá ničím nahradit. Příběh o křehkosti lidské duše. O touze vrátit čas. O možnosti všechno napravit... Jenže čas vrátit zpátky nejde. Nepřijde nikdy žádné kdyby... Jen naděje, která nezhasíná. A i když zhasne - může ji někdo další ještě rozsvítit... Neuvěřitelně dojemné, čtivé a krásné. Smrt je všude kolem nás. Jen si jí nevšímáme. Dokud nemusíme...“... celý text
— laura

Měsíční zahrady

„Největší zklamání v životě. Na knížku jsem se strašně moc těšil, už kvůli muzice Caladan Brood a pozitivním ohlasům z okolí. Šetřil jsem si ji, až budu mít klid a čas, abych si to mohl užít. Zkusil jsem nejdřív v originále, ale měl jsem dojem, že mi cosi uniká. Pořídil jsem si ji tedy i v češtině, ale ten pocit se absolutně nezměnil. V té knížce se NIC neděje a když už děje, je to útrpně nudné a obtížně uvěřitelné. V půlce jsem to zahodil, na tohle už mi nezbývá dost života.“... celý text
— Wranimir