Nejnovější komentáře

Totožnost neznámá

„Tuhle sérii už čtu hezky dlouho a doufám, že i dlouho budu. Stále mě baví a stále je čtivá. 2 se uvidí a vzplanou k sobě láskou, ale dle nich osud chtěl tomu, že se stanou i vrahy. Doputují až do New Yorku. A to byla jejich velká chyba. Protože po nalezení oběti v N. Y. se dostává případ do rukou Evy a jejího týmu. Za čas se k nim přidá venkovský zástupce šerifa, který už dávno po této odporné dvojce pátrá, ale nikdo mu nevěří. Eva ano. Vidíme její práci týmu i "hosta" a jejich skládání střípků pravdy. Je mnohem krutější, než to na začátku vypadalo. Vrazi tomu říkali láska, já na to nemám slov. I označení netvoři je málo. Na závěr hrůz jedna malá sladká třešnička... Moc se těším na další díl.“... celý text
— moudivlacek

Historky z Tinderu

„*audioknížka* Mám čtecí i audio–knižní krizi. Sice malou, ale mám. A proto jsem potřebovala něco odlehčenějšího. Naštěstí to v Audiotéce vytušili a do akce dali pár knih, které jsem si hnedka hodila do košíku. Jednou z nich byla i tahle a já jsem tak ráda, že jsem si ji pustila a na nic nečekala, protože jo, tohle mi bodlo! 5 hvězdiček běžně takovýmhle knížkám nedávám, ale já jsem se fakt bavila od začátku do konce a nevím, co bych zlepšila. Právě, že asi ani nic. Kdo může, ten ať si ji pustí v audio verzi, protože přednes autorky stojí za to. Já si přišla jako v kavárně s kámoškou. Ještě jsem si Lucku zapla na drobet větší rychlost a to některým pasážím dodalo neskutečnou šťávu!“... celý text
— michaela.97

Anatomie rodu

„Nádhera. Jsem zrovna uprostřed objevování historie své vlastní rodiny a Mawer dokázal naprosto přesně vystihnout, jaké to je. Záznamy v oficiálních pramenech jsou suché, nudné, málo vypovídající. Generacemi předávané ústní vzpomínky jsou nepřesné, pokroucené, spíš na úrovni legend než faktů. Pro poznání svého vlastního příběhu využívá Mawer obojí a jak sám píše, snaží se „obalit nalezené fragmenty koster masem a krví“. Proto lidé tak rádi navštěvují místa ze seriálů, filmů nebo knih. Protože pro poznávání minulosti potřebujeme dosadit do suchých letopočtů a záznamů z matrik emoce a vyprávět PŘÍBĚH.“... celý text
— Pavlaj

Kde se les dotýká hvězd

„Nádherný příběh, který jsem přečetla přes noc. Doufám, že autorka bude psát další knihy.“
— MirrorIsis

Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999

„„Národy tvoří dějiny během vlastního vzniku a zároveň ničí tradice, které pak musejí rekonstruovat vědci, zajímající se o skutečné události.“ Často se říká, že Západ a Západní Evropa region Východní Evropy vůbec nechápe a vůbec mu nerozumí. Jsem přesvědčen, že totéž lze říct o nás, Středoevropanech, jakkoliv jsme Východu Evropy blíž, geograficky i kulturně. Lze to pravděpodobně částečně přisoudit neznalosti historie východoevropských národů. To lze do jisté míry pochopit, tato historie je totiž mimořádně složitá a komplikovaná. Je plná protínajících se kulturních vlivů, různých soupeřících etnik a národů, územních nároků a protinároků, soupeřících náboženství, různých tradic, plná historických křivd. Kniha je poměrně úzce zaměřená na historii formování národů a národních států Litvy, Polska, Běloruska a Ukrajiny. Tím naznačuji, že spíš než o populárně naučnou, jde o práci odbornějšího charakteru. Autor mapuje vzestup národů od dob Polsko-litevské unie až po současnost. Je mimořádně zajímavé to sledovat. Důraz je kladen na národovecké snahy a formování národních států. Kniha je rozdělena do tří hlavních kapitol: Litva, Ukrajina, Polsko. Bělorusku je prostor věnován průběžně. Témat je mnoho, počínaje zamyšlením, co je vlastně národ, ukazuje posun významu v průběhu historie – v souvislosti s tím vyvrací tezi, že etnika jsou vlastně jakési protonárody, dále se detailně věnuje národním obrozeneckým hnutím – zejména na příkladech význačných literárních děl (např. Adam Mickiewicz – Pan Tadeáš, ale též další), městské a venkovské kultuře, náboženství – vlivy východních pravoslavných a uniatských církví. V Případě Litvy je mnoho prostoru věnováno otázce „komu patří Vilnius“. Vlastně, osudy Vilniusu jsou sledovány v průběhu celého textu. Podrobně vysvětluje a srovnává, proč se Litevcům podařilo konsolidovat národ, kdežto Bělorusům ne. Čtenář tak má možnost sledovat, jak vlastně národy a národní státy vznikají, co je k tomu potřeba, co tomu naopak u jiných brání, přestože výchozí podmínky jsou stejné. V části věnované Ukrajině je prostor vyhrazen pro Chmelnického kozácké povstání, obecně kozákům a specifickému rozdělení ukrajinského území mezi okolní státy a s tím souvisejících historických dopadů do současnosti. Dále mapuje ukrajinské obrozenecké snahy v 19. stol., obdobu národního obrození u nás, a odpor Ruska proti jakémukoliv vzedmutí národoveckého povědomí. Značná část všech hlavních kapitol se věnuje událostem mezi dvěma světovými válkami, zejména té druhé. Počínaje územními nároky jednotlivých států, získání nezávislosti, následně opět ztráta svobod a obsazení (Ruskem nebo Německem), dále hladomory a genocida Ukrajinců během Stalinovy hrůzovlády a specifika holokaustu ve východní Evropě. Neméně důležitým a vlastně kritickým bodem je rozšíření etnik a jazykových skupin, násilné odsuny a přesuny obyvatel a poválečné repatriace (např. operace Visla). Podrobně je vysvětlen fenomén Bandera, banderovci a činnost Ukrajinské povstalecké armády na Ukrajině a v Polsku. Stejnou péči autor věnuje lokálním etnickým konfliktům a následným etnickým čistkám mezi Ukrajinou a Polskem – Volyň a Halič. Témat je mnohem víc, informační bohatost textu je značná, ten však i přes zahuštěnost naštěstí stále zůstává čtivý. Kniha ukazuje, jak extrémně komplikované jsou vztahy ve východní Evropě. Historicky téměř chaotické. Např. konflikt mezi Polskem a Ukrajinou ve Volyni a na Haliči během a po druhé světové válce dodnes občas probublá do vzájemných vztahů, přes hlasitě proklamované spojenectví. Neméně důležitým tématem je pohled Východu Evropy na Rusko, respektive odvěkou snahu Ruska tuto oblast považovat za svou, popřípadě alespoň ovládat a kontrolovat, což má pochopitelně přesah do současného Rusko ukrajinského konflikt, resp. agrese Ruska vůči Ukrajině. Kniha je mimořádně užitečná v konsolidaci útržkovitých znalostí o východních oblastech Evropy a pomůže pochopit dynamiku současných vztahů a konfliktů. S ohledem na současnou situaci text též pomůže proniknout mlhou polopravd, manipulací a výslovných lží, zahlcující náš informační prostor ze strany Ruska a jeho pomatených a blábolících fanoušků. Zájemcům o historii doporučuji.“... celý text
— thorir

Listy Emilovi / Na fašírky mi nesiahaj

„Audiokniha. Dôchodca Miro píše zo starobinca listy svojmu kamarátovi Emilovi. Sprevádza nás nimi humornou formou rôznymi peripetiami 20. i začiatku 21. storočia. A keďže túto knižku napísal Milan Lasica, nemohlo to dopadnúť inak, ako dobre:). Jedná sa o vtipné čítanie s trpkým podtónom, veď hovorím, celý Lasica:). Zaujímalo by ma, ako by zglosoval súčasnú politickú situáciu. Aspoň trošku veselšie by tu bolo...“... celý text
— Kaduri

Chyťte se nebe...

„Pro neznalé: "Chyťte se nebe!" znamená totéž, co "Ruce vzhůru!" Parodická kniha o Divokém Západu. Z názvů povídek si pamatuji akorát "Táčky u přednosty Barryho Moora". Průpovídku o Utahanci z Utahu umím dodnes. Ale kniha obsahuje řadu dalších povídek, průpovídek, sloganů a kreslených vtipů. Tak jeden z nich (seriál obrázků) vylovím z paměti: Odporný pistolník, opřen o barový pult, pozoruje skupinku tří opodál stojících kovbojů a mezi zuby nasupeně cedí k barmanovi: "Vidíš, támhle toho skunka, barmane"? Barman neví, kterého kovboje má odporný pistolník na mysli. Pistolník postupně upřesňuje: Toho s kloboukem, toho s šátkem kolem krku, toho s kolty u pasu... Barman, čím dál nervóznější, však stále nechápe o koho jde, když všichni tři kovbojové mají klobouk, šátek kolem krku i kolty u pasu. Nasupenost pistolníka roste až nakonec, rozzuřený barmanovou "nechápavostí", vytasí kolty a dva z kovbojů se "těžší o několik uncí olova podřídí gravitaci zemské" (v uvozovkách přesná citace). Třetí kovboj se vyplašeně rozhlíží kolem. Pistolník, oba kolty (ze kterých se ještě trochu kouří) zpátky v pouzdrech, spokojeně potáhne z cigára a obrátí se zpět k barmanovi: "Tak už víš, kterého prašivého skunka mám na mysli?". "Ano Yes Oui Ja", koktá vyděšený barman. "Tak mu vyřiď, že mě pěkně štve. A jestli nepřestane, nejspíš ho brzy oddělám", vece pistolník a lokne si whisky. Knihu jsem dostal k vánocům v příhodném věku třinácti, čtrnácti let. Moc se mi líbila, i když jsem tenkrát o nějakém panu Škvoreckém neměl ani ponětí. Tak poklona, pane Škvorecký, dnes byste se dožil sta let.“... celý text
— K739

Věřte císaři

„Josef II, osvícenec a reformátor, který během své poměrně krátké vlády přiblížil život v císařství lidu, ať co do rozšíření národních jazyků na úkor latiny, nebo dostupnosti vzdělávání a důstojnosti podmínek pro robotující lid a děti, a v neposlední řadě zrušení nevolnictví. To vše v zájmu moderního státu, říše s jednotnými pravidly a zákony. Logicky však proti sobě popudil katolickou církev s papežem v čele, stejně jako vysokou šlechtu. Císařova vášeň pro vše nové se pak týkala i materiálních statků a staveb... Zvolené téma je zajímavé, kupodivu málo v literatuře využité, románové zpracování a pojetí však už zaujalo méně. Hykisch do románu vnáší patos, který snad má v jeho očích čtenáři přiblížit dobu, morálku a uvažování 18. století. Málem jsem to vzdala Chvílemi jsem měla pocit, že čtu wikipedii, chvílemi pak červenou knihovnu s rádoby erotickými popisy. Nejspíš pro oživení tématu a osoby císaře. Četné a zbytné dialogy pak uvízly na povrchu, bez hlubších úvah. Do doby Josefa II i jeho následovníka Leopolda II Hykisch promítne např. postavu W.A.Mozarta, jeho ženy i otce, ale opět zkratkovitě a jen obecně známé věci a bez osobního rozměru. Do doby Josefa II. patří, tak šup tam s nimi. Co si z této knihy odnesu, jsou Josefovy četné zdravotní potíže s močovým měchýřem, hemeroidy, záněty očí aj., což měl autor potřebu nejednou připomínat. Ano, Josef II. umřel nemocný, ale... Vlastně jsem si odnesla potvrzení toho, že medicína už dnes nenechává umřít lidi na záněty aj. Hykische nezatracuji, o císaři jsem se přece jen něco dozvěděla, ale příště raději sáhnu třeba po rakouské autorce Monice Czernin.“... celý text
— Rihatama

Jane utíká

„Dnes dočteno. Autorka píše čtivě a hlavně přesvědčivě. Michael je hodně dobře napsaný. Chvílemi jsem mu to i já žrala, ale byl to pěkný parchant, jak by řekla Jane. Po dočtení knihy ovšem mám několik otázek, na které asi nikdy nedostanu odpovědi...“... celý text
— Marfuška89

Jedna dobrá vec

„Nádherná kniha, neprochazim stejnou ani podobnou situaci. A přesto styl, jakým autorka píše byl jako pohlazeni po duši. S klidným srdcem doporučuji všem k přečtení. Je to mile, ale ne kýčovité se spoustou jednoduchých ale krásných myšlenek. Už se těším na další díla autorky a moc rada dávám plný počet hvězd“... celý text
— Kkaterininka

Bouře

„První díl nové série mě opravdu bavil. Už jen jméno Stockholmáka, skvělé! Sympatická vyšetřovatelská dvojice v karavanu, kamarádi puberťáci a budoucnost v NASA, prostě už postavy mě zaujaly a překvapily. Samotné pátrání mi přišlo malounko nudné a vůbec jsem nechápala Cecilii, majetnické pocity některých matek jsou nad mé síly. Takže určitě doporučuju a za sebe se těším na další díly; bohužel, ten druhý, který už naše (někdejší, dnes fakticky neexistující) knihovna zakoupila, nám spláchla voda . . .“... celý text
— broskev28

Duše mrtvých nemluví

„Musím říct, že jsem vcelku překvapená, že hlavní hrdinové tentokrát nedostali tolik nakládaček jako obvykle. Těžko říct, jestli jsou už zkušenější nebo zločinci už nejsou to, co bývali. :-) Nicméně tento díl byl dějově opravdu zajímavý. Celou knihu jsem čekala, kam se příběh bude posouvat. I když ke konci jako vždy byl tak nějak pachatel jasný, líbí se mi, že vždy pak přijde dovětek, který ten lehčí konec vždy strašně vylepší. Koho opravdu nesnáším, tak je Annin bývalý – neskutečný arogantní namyšlený blbeček. Doufám, že mu to jednou někdo vysvětlí a pro Annu a její dceru to nakonec dopadne dobře. Tyto knihy jsou takové jednohubky. Příběh je jednoduchý s koncem, který nakonec překvapí, a čte se to opravdu úplně samo.“... celý text
— Galloway

Cinder

„Upřímně retelling je pro mě žánr, který mě vždycky upoutá. Těch pohádkových je celá řada, ale Měsíční kroniky od Marissa Meyer přináší zcela nový rozměr Já už tuhle sérii mám kompletně za sebou, ale fyzicky jsem knihy nevlastnila. Což se teď díky @humbook a primárně @humbook_blogeri změnilo, a já mám doma konečně první díl své milované série! Kniha je sci-fi, kde najdete vlastně i jistou “magii, romantickou linku, která je neskutečně jemná a realistická. Cinder je navíc hodně zajímavá hlavní hrdinka, ať už se zaměříme na její fyzické tělo, rodinu, zájmy a kamarády. Takže to, že je tady Popelka a její příběh, je takový drobeček, protože ten svět je totálně originální a skvělý Co řeknu zcela otevřeně je fakt, že tahle série nejde odložit po prvním dílu, takže rovnou pořiď i ty další všechny jsou znovu vydané, mají ořízky (jasně, je na ni vlastně převedena obálka, ale já netuším, jaká pravidla a náklady se musejí dodržet). Moc díky #humbookblogeri za dokonalou knihu“... celý text
— terezak016

Mladík / Událost

„Jako největší bizár povídky událost považuji situaci, kdy se na ni doktor zlobí, že mu neřekla, že je studentka vysoké školy a ne nějaká prodavačka!“
— Yaney

Kdo mě vzal prvně za ruku

„Poslouchala jsem jako audioknihu.. Na první pohled se nám tu prolínají dva zcela odlišné, nesourodé příběhy, postupně zjišťujeme, že příběh Lexie předchází příběhu Teda a jeho manželky... Sledujeme zdánlivě obyčejné životy s jejich vzestupy i pády, radostmi i bolestmi a strachy..se situacemi, s kterými se nedá nic dělat i s těmi s kterými to jde, ale obtížně... Klíčovým bodem je podle mě nedostatek komunikace.. v celém příběhu to cítím už od začátku.. zatajování důležitých informací, nedostatek upřímnosti, přemítání o tom jak si říct o pomoc. Možná i o tom, že sami v sobě se cítíme osamoceni a nedokážeme o tom mluvit... Audiokniha má cca 13 hodin, ale nejzajímavější pro mě byly poslední dvě hodiny, co bylo před tím jsem nějak přetrpěla... není to kniha, kterou bych si normálně vybrala (poslouchala jsem v audioklubu) a musím říct, že ve mě nezanechala skoro nic.. bohužel za mě ne...“... celý text
— lilites

Prokletý kraj

„Kniha mě vtáhla do děje a nepustila. Líbilo se mi tajemství, po kterém se pátralo.“
— Jjala1

Ocelová princezna

„V dalším díle se rozkrývají tajemství a spletitá pavučina, která hlavní hrdiny pojí dohromady. Pro hlavní hrdinku je to jedna rána za druhou a ačkoli se zdá, že je to křehká květinka, no možná zdání klame.... I přes velice temné čtení, plné bohatých zvrhlíků, se těším na poslední díl této trilogie.“... celý text
— Kniholapka

Bratrstvo neohrožených - Velitel

„Bratrstvo Neohrožených jsem viděl mnohokrát, takže jsem musel přečíst i tuto knihu a musím říct, že Richard Winters byl prostě frajer. Skromným způsobem popisuje své válečné zážitky a přidává další informace o rotě E, takže hltáte každou stránku. Knihu jsem přečetl jedním dechem.“... celý text
— jan.para

Jemen - Turistický průvodce

„História je spracovaná veľmi chaoticky a neprehľadne, zvyšok je v poriadku. Nadpriemerné sú vsuvky českých autorov Patrika a Dalibora, kapitola o žuvaní qátu je veľmi pútavá a profesionálna. Takisto turistika a rybačka na Sokotre.“... celý text
— Nyctophile

Mlčící fontány

„V rychlém sledu za sebou jsem přečetla dvě knížky z doby frankistického Španělska, kromě Mlčících fontán ještě Čas mezi šitím. Těžko rozhodnout, která byla lepší, obě mají svá pro a proti. Ruta Sepetys se zaměřuje na motiv Francových ztracených dětí. Ty byly po občanské válce odebírány republikánským rodičům, aby mohly být vychovány u loajálních příznivců režimu. A později se z krádeží dětí stal prostě lukrativní byznys, na kterém se, bohužel, podílela katolická církev. Neuvěřitelné je, že se tahle odporná praxe dočkala světové pozornosti až po roce 2010, tedy 35 let po konci Francova režimu. Na wiki se píše, že ukradených dětí mohlo být až 300 tisíc (zdroj BBC). Nejkrásnější byla postava Fugy. Nereálná, symbolická. Anděl pomsty a anděl vykoupení.“... celý text
— Pavlaj

Hořím pro tebe

„Kniha se četla docela rychle a měla celkem neobvyklí děj, tak ale stejně jako předchozí díly této série, mi to přišlo už tak nějak všechno moc překombinované…“... celý text
— kikina114

Toužím po tobě

„Tento díl mě tak úplně nenadchl. Chemie, vášeň a jiskření mezi hlavními hrdiny funguje, ale celé mi to přišlo divně překombinované…gay, hrabě, divná a záhadná macecha, moc mi to k sobě nesedělo. Přečíst se to ale dá. Druhý díl byl mnohem zajímavější. A obálky by se za mě dali udělat úplně jinak a zajímavěji.“... celý text
— kikina114

Zajatkyně

„Pokud se dáte do čtení ,, Zajatkyně " tak čekejte hrůzy, které se dopouští vyšinutí sadisti na ženě. Odkrývá se svět, kde se počítá jen moc a peníze, svět kde se prolévá krev stejně běžně jako se pouští voda z kohoutku.... svet násilí a vražd. Ella je mladá dívka, která je prodána bestií do rukou psychopata. První polovina knížky byla divná a děsivá se spousty nejasností... proč? co? co mu proboha je? A ta druhá polovina je ten chybějící článek puzzle. Vše dostává smysl důvod a vy pochopíte. Komplikovaný vztah mezi zajatkyní a jejím pánem se dostal do bodu, kdy jí chtěl nejdříve vidět mrtvou a teď by za ní položil život. Konec otevřený jak velká vrata... Takže opět netrpělivé očekávání dalšího dílu ,, Dokonale špatný".“... celý text
— Jita160

Kanibal z Nine Elms

„Možný spoiler: Této knize jsem se dlouho vyhýbal. Robert Bryndza v ní přitvrdil oproti sérii s Erikou Fosterovou. V komentářích přátel stojí třeba: Nic pro slabé žaludky. Tak jsem si říkal, že je třeba mrknout se knize Kanibal Z Nine Elms, sérii s Kate Marshallovou na zoubek. No a mohu konstatovat, že jsem to v pohodě zvládnul a navíc se mi to velmi líbilo. Kate Marshallová, detektiv u policie, dostane sériového vraha s přezdívkou: Kanibal z Nine Elms do vězení, ovšem Kate při tom střetu málem zemře. Poté odejde od policie a začne přednášet na fakultě. Ovšem začnou se objevovat nové mrtvoly, jejichž modus operandi silně připomíná vraždy Kanibala z Nine Elms. Ten je ale zavřený. Jedná se o plagiátora? Kate se začnou vracet vzpomínky a tak se vrátí k vyšetřování a snaží se odhalit identitu sériového vraha. Odhalí ho Kate a její pomocník Tristan, dřív než zabije další oběť? A přežije Kate setkání s tímto sériovým vrahem? Je totiž velmi krutý a nezná lítost. Rád bych poznamenal, že Kate mi byla sympatická hned od začátku, také Tristan byl fajn. Ostrost knihy akorát, chtěl bych říci, že tohle je ten skvělý Bryndza, se kterým jsem se před lety seznámil. Sedmý díl s Erikou Fosterovou jsem také četl, ale kniha už neměla takové grády. Kate Marshallová ty grády má a hodlám si přečíst i další díly s Kate. I poslední díl zatím vydaný s Erikou. Za mne byla kniha příjemné překvapení a konec byl opět skvělý. Tato kniha neměla žádnou vatu a napětí bylo skvěle a postupně stupňováno. Také zápletka se mi velmi líbila. Jednoznačně pět hvězdiček a veliké doporučení. :-) Pravda ale je, že série s Kate je dvakrát tak ostrá jako série s Erikou, takže pokud chcete vyzkoušet Roberta Bryndzu, zkuste nejdříve sérii s Erikou, knihu: Dívka v ledu. To je také skvělé čtení. Závěrem děkuji všem knižním přátelům, které jsem před lety bombardoval otázkami na sérii s Kate a kteří mi odpověděli. Moc děkuji. :-)“... celý text
— Elapheg

Roztříštěná láska

„Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @albatrosmedia Heavy contemporary už jsem dlouho nečetla a vím proč.. to, co s vámi tento žánr dokáže udělat, to je něco šíleného a Roztříštěná láska roztříštila mě.. Já vím, že ze dna vede jen jediná cesta vzhůru, ale v tomto případě jsme tam dole dlouho a hodně trpěli. Autorka čtenáře vůbec nešetřila a napsala to tak skvěle, že jsem se do hlavní ženské postavy vcítila na 100 % a překvapivě mě vůbec neštvala (a to je ve čtvrťáku). Miluju moment, kdy zjistím, co představuje barevná ořízka, ale přiznám se, že obálka se mi k příběhu po dočtení moc nehodí. Sama o sobě je ilustrace krásná, ale na této knize bych viděla něco jiného. Roztříštěnou lásku rozhodně nesmíte minout. Je to příběh ze střední školy, s roztleskávačkou a potetovaným bad boyem v hlavní roli a já se šíleně těším na pokračování.“... celý text
— lena.o.knihach

Taju pro tebe

„Kniha mě velmi bavila a děj mě zcela pohltil. Námět je ,,stará dobrá klasika,, sexy chlap pomáhá neprůbojné holce, takže nic nového, ale líbí se mi, jak je děj psaný. U knihy se zasmějete, chytnete za srdíčko, ale i se vám tváře zalejí ruměncem. Doporučuji!“... celý text
— kikina114

Dokonalý hrob

„Fajn série, trochu klidnější, než některé jiné. První díl se mi ale líbil o dost víc.“
— ctenarkaEva

Hodiny

„Velké dějiny od fašistického odboje až po pandemii covidu se prolínají s životní poutí nepříliš úspěšného básníka, esejisty, klavíristy a manžela. Jedině v roli otce, který sám vychovává syna od 3 let, je podle mě úspěšný. Není to ani sága, ani sentimentální román (snad až na ten konec), ani thriller..končí odpuštěním a smířením se stářím. Kniha je zajímavě napsaná, ale k srdci.mi asi nepřiroste tak, abych ji měla chuť přečíst podruhé!“... celý text
— mats379

V lese visí anděl

„Severní krimi dle mého vkusu. Podobný styl jako Jo Nesbo. Zajímavá postava Mia. Napínavý děj, hlavní pachatrl byl mnou nicméně odhalen. Poslechnuto jako audiokniha. Doporučuji, i když hlas Katky Špalkové pro mne nebyl až tak vábivý.“... celý text
— Maky1771

Království meče

„Wolfram se žení, Beneš dostavuje hrad a rozšiřuje chov koní a mezitím se neustále bojuje a řeší problémy českého království.“
— Šnek86