JanaŠamšová komentáře u knih

Osm povídek a jedna lepší než druhá. Hned v první povídce pod názvem Prokletí se setkáte s upíry. Mám je ráda od Twilight ságy, takže za mě skvělé. Ovšem Ostrov byl ještě lepší. Zmizelí zaměstnanci a velmi nadaný kuchař mi zůstanou asi nejvíc v paměti. U Domov za domov mi skutečně běhal mráz po zádech. Docházelo mi, že vše, co se nám děje má nějaký význam a nebo je to náš trest. Pivovar, nu což, jsem ráda, že pivo nepiju. Plavba lodí pro mě byla jedna z nejdrsnějších. Chvílemi se mi až obracel žaludek. Hlad člověka donutí se o sebe postarat a věřím , že opravdu v této situaci sní cokoliv. Zajetí je hlavně o odpuštění. V sedmé povídce Petr a Anna jsem našla i kus lásky, která tu drsnost trochu zjemnila, ovšem ne na dlouho. A jak se říká, nejlepší na konec. Horská túra byla jedna z nejlepších. Ovšem závidět jsem mohla jen Karen, příroda Norska mě láká a tak jsem si užila každý řádek. Ovšem i hory skrývají svá tajemství a žijí svým životem a nebo jsou v nich živé bytosti, se kterými se potkat nechcete.
Autorka dokazuje, že i na 46 stranách rozdělených do 8 povídek lze popsat skvěle příběh, atmosféru, která mrazí, děsí a stahuje žaludek. A je hezké, že v tom temném lze vždy najít paprsek naděje, slunce, věrnou duši, pomocnou ruku a ochránce. Že ten život, ať už je jakkoliv krutý, tak přece jen lze nějak přežít.

Četla jsem i první povídkovou knihu Světluška a obě mají něco do sebe. Bylo moc fajn si vedle těch romantických letních románků přečíst i něco, co mě vrátilo zpět na zem, abych si uvědomila, že život se prostě s námi občas nemazlí. Už teď se těším na další povídky.
Vřele doporučuji, přečetla jsem ji dnes u oběda a přešla mě dokonce i chuť na něj, jak věrohodně autorka popsala některé pasáže.

4 29.08.2024

"V pochybnostech se zahledím na obraz tvůj,
tvé oči mi řeknou, jaký je úkol můj.
Když hodinku jen mluvím s tebou, jak bys byl zde a dýchal se mnou.
Ve chvíli ztišení před činem
útěchu mám v příteli jediném.
V tvé tváři čtu slova vlastenecká,
co znamená být dítětem Německa."
VELKÁ LÁSKA V POCHMURNÝCH ČASECH A TAJEMSTVÍ, JEŽ MĚLA BÝT ZAPOMENUTA
Tom je známý televizní moderátor z Kolína nad Rýnem a dělá si starosti o svoji matku Gretu trpící demencí. Jednoho dne se objeví fotografie dívky s tmavou pletí a Greta oněmí...
Četla jsem mnoho knih o válce, o všem, co se dělo na různých území. Ale co se dělo po válce a v Německu, tak to pro mě bylo novinkou. A stejně tak i Brown Babies. I když se jedná o fiktivní román, jeho pozadí tvoří skutečné události. Kniha je vskutku dokonalá. Dvě časové linky, které lépe vykreslí vše, co se stalo a pak příběh spojí. Někdy je třeba se dívat do minulosti, abychom našli odpovědi. Ze začátku se děj chvíli vlekl, ale pak nabral spád a čtenář chtěl znát, co se tenkrát stalo. Tom si mě získal pro svoji vytrvalost a trpělivost a Greta? Bylo mi jí líto , jejího života, ztracené lásky, ale nic se v životě neděje náhodou. Nesnáším rasovou diskriminaci, bohužel tady se s ní člověk setkal.
Moc ráda v knihách hledám hluboké myšlenky, citáty a tady mě nejvíce zaujal tento:
"Věřím v zázrak zdravého lidského rozumu, ale zdravý lidský rozum mi zakazuje věřit v zázraky."
Ale zázraky se dějí! A dějí se těm, kdo v ně věří.

4 19.08.2024

"Lásku můžeš zahánět, popírat ji, vytrhnout že srdce, ale ona si vždycky poradí a najde si tě."
Nica a Rigel spolu prožili těžké časy v dětském domově. V nové adoptivní rodině si oba uvědomí, že je k sobě přitahují nečekané city, kterých ani jeden z nich nedokáže odolat.
Nenacházím vhodná slova, kterými bych popsala tuto dokonalou knihu. Ano, opravdu je název velmi výstižný, na konci jsem plakala a slzy nešly zastavit. Mnoho nádherných citátů, myšlenek, kterými vždy začíná kapitola vám vezmou dech. A ten příběh je nádherný, i když vám vytrhne srdce. Četla ji také dcera a byla uchvácena stejně jako já.
Protože "některé věci se dají pochopit, když se na ně díváte jen srdcem".
"Nenechej, aby z tebe utrpení udělalo někoho, kdo nejsi. Bolest si nemůžeme vybrat, ale můžeme si vybrat, jak s ní naložíme."
"Možná se nejvíce bojíme přijmout fakt, že nás někdo může opravdu milovat takové, jací jsme."
Nejde je tu vypsat všechny, tohle si prostě musíte přečíst. Takhle vypadá dokonalost!

4 18.06.2024

"Z dlouhodobého hlediska není pravda nikdy tak nebezpečná jako lež."
Podcasterka Trinity se ve svém pořadu zaměřila na Claytona Jaye Pelleyoho, který se před 20 lety přiznal k vraždě mladé dívky a teď tvrdí, že to neudělal. Lhal tehdy před lety a nebo lže teď?
Naprosto skvělý thriller s pořádnou dávkou napětí po celou dobu. Mám ráda v knihách šokové momenty a když mě příběh alespoň na chvíli dojme. A tento v jednu chvíli k slzám.
Ten, kdo vypadá v očích některých jako zrůda a ano, i když si to zaslouží, tak nemusí být jen špatný člověk.

4 23.04.2024

"Proč vždycky čekáme na ty tradiční zvláštní příležitosti, abychom si něco vychutnali? Možná si ty zvláštní příležitosti prostě musíme vytvořit. Každý den měl být Valentýn. Lidé by si neustále měli projevovat náklonnost nebo dávat najevo svou lásku, i když jen v maličkostech."

DECHBEROUCÍ CESTA ZA LÁSKOU, TAJEMSTVÍM A RODINOU

Kniha, která mě dostala z čtenářské krize.
Tento nádherný romantický příběh odehrávající se v prostředí slunné Itálie je pohlazením po duši. Láska, zrada, jedno velké dědictví a celoživotní oběť. Mladá Američanka Fiona až v dospělosti zjistí, že jejím otcem je tajemný Ital.
Co se před více než 30 lety stalo a proč její matka tajila pravdu až do své smrti? Najde tam rodinu, nevlastní sourozence a část sebe?
Její dobrodružství začíná odletem do Toskánska.

Neskutečně jsem si užívala řádky prosvětlené toskánským sluncem s příchutí vína a letní lásky.

4 23.04.2024

Velmi čtivá kniha mladé autorky, ve které vše zprvu vypadá idylicky. Už od začátku je celý příběh předvídatelný, ale neubírá mu to na kvalitě. Na čí straně je pravda a kdo je v této knize ten zlý, s tím jsem trochu bojovala. Chvílemi jsem vyloženě zuřila z chování obou hlavních ženských postav. Závěr byl taková třešnička na dortu.

4 05.03.2024

Chci věřit, že:
"Lidská duše po smrti putuje vesmírem do jiných dimenzí."

Sci-fi není zrovna můj žánr, ale po oslovení autorem jsem si řekla: "proč ne!"
Příběh nebyl nijak složitý na přemýšlení, ale o to milejší byl.
Nechejte se vtáhnout do cestování z České republiky do Londýna a na další kontinenty a buďte svědky toho, jaký vliv na člověka můžou mít velké peníze, ztráta paměti, nalezení nového smyslu života a zda se podaří hlavnímu hrdinovi konečně dospět.
Já říkám, že závěr dělá knihu a tento byl nečekaný a za mě teda výborný!

4 14.02.2024

"Ale i slušní lidé se chovají někdy špatně. Nevidí nic kromě svého cíle a aby toho dosáhli, nestarají se, koho přitom pošlapou."
I mlčení může zabíjet.
Tento díl je poslední ze série Huldar a Freyja. Tato autorka dokázala, že je pro mě královnou islandské krimi. Její zápletka není nikdy jednoduchá, někdy bych řekla až chaotická, ale konec je vždy symfonie.
Yrsa mě naučila vypisovat si jména postav a psát souvislosti. Témata tohoto dílu nejsou jednoduchá. Homosexualita, vakcinace...
Tento díl ukazuje, jak může čin, který člověk udělá, ovlivnit životy a osudy lidí.
No a k tomu nejlepšímu, to hlavním postavám, se kterými jsem trávila čas od ledna. Huldar, Freyja a Erla. Erla na mě byla moc tvrdá. No a Huldar a Freyja pro mě byli jedním z nejhezčích dějových linek. Někdy cesty lásky a touhy nejsou ale jednoduché a ne každý románek má šťastný konec.
Shrnutí série
Nejlepší díl jednoznačně DNA, dodnes si pamatuji detaily.
Nejslabší díl Katarze.
Nejoblíbenější postava Freyja a Saga.
Doufám, že po Tichu nebude ticho po pěšině a Yrsa napíše další díl této série.

4 19.01.2024

"Sebelítost ještě nikdy nikomu ke štěstí nepomohla, to si pamatuj."
Může existovat místo, kde všechny lidské příběhy znovu začínají?
Příběh Báry, která se jednoho dne probudí v nebi a nemůže si vzpomenout, jak a proč zemřela, mě pohladil, rozbrečel a donutil se zamyslet. Dostane člověk šanci napravit chyby jako Bára? A budou jí stačit dva měsíce?
Chci věřit v nebe.
Bože dej, aby to tam vypadalo jako v této knize, Bože dej, aby nebe doopravdy existovalo.
Bože dej, ať žiji tak, abych si to místo tam doopravdy zasloužila.
Celý příběh se nesl v krásném duchu, je protkaný spoustou písní a také křivd a lásky. A konec? Tak ten mě překvapil. Tekly mi slzy jako malé holce....
...kolikrát za život potkáš toho pravého?
Jak se zpívá v jedné písni "dvakrát či třikrát to ne, i jednou je dost."

4 19.01.2024

"Láska je čarodějka, elixír života, i štěstí, nejitenzivnější pocit."

Někdo musí lásku prožít, aby o ní jiní vyprávět.

Tak tomu bylo u Hedviky a její příběh vypráví v nemocničním pokoji její, dnes už stará, sestra Eva mladé dívce Natálii, která se tu ocitla po nehodě.
Jedním slovem nádhera, kniha jako stvořená pro romantické duše. Rozpláče, ale také rozněžní, pohladí a zahřeje u srdce, protože je plná naděje, že láska tu mezi námi je, ať je doba jakkoliv těžká.
Autorka vypráví dva příběhy, každý v jiné době, ale každý velmi silný a krásný. Oblíbila jsem si nejen Evu, která to neměla jednoduché, ale také Natálii, protože byla velmi vnímavá, empatická a citlivá. V knize se objevily i mé milované svátky - Vánoce.
Tato kniha je jako stvořená číst ji v tomto čase a nebo ji darovat jako dárek mamince či babičce pod vánoční stromeček, stejně jako to udělám já.

Už se moc těším na další knihu autorky.

4 15.12.2023

"Na to, aby zlo zvíťazilo, stačí málo: aby dobrí l'udia nerobili nič."

Velmi silný příběh se skrývá mezi řádky. Marinu většina lidí z její rodné vsi nesnáší. Ale vy ji budete milovat. Matka ji a její sourozence opustila, když ji bylo dvanáct.
Autorka si vybírá pro své knihy velmi silná témata, ale nezapomíná sem tam knihu odlehčit a nebo ji protkat velmi hlubokými a nadějeplnými myšlenkami a nebo citáty.
"Každý máme svoje bitvy a vyhrát je nebo prohrát můžeme jen my sami."
Každá kapitola vás více a více vtahuje do příběhu Mariny a Marcela. Snažíte se z úryvků z minulosti vyčíst, proč dělala, co dělala a proč jí nikdo nedokázal podat pomocnou ruku.
"Někdy se člověk snaží tak moc předstírat, že je jeho život v pořádku, že tomu sám uvěří."

"Není odvážný ten, kdo se nebojí, ale ten, kdo i navzdory strachu koná."

3 01.01.2025

"Peklo je v nás samých, to si pamatuj, a den, kdy umře poslední naděje l, tak bude navždy dnem, kdy zemře celý svět."

Třináct různorodých povídek. Chcete si zahrát vabank o víně a trestu? Putovat ke hvězdám či za duhu? Nahlédnout do nejhrůznějšího pekla? Objevovat tajemství lidské duše? Odvážíte se nahlédnout? Opravdu?
Tak to zkuste a knihu otevřete. Slyšíte ten němý křik?

Madla si mě získala svou knihou V pekle jsme všichni Hébert. A teď jsem měla tu čest si přečíst i tuto.
Jak už to u sbírky povídek bývá, tak některé jsou slabší, některé naprosto skvělé. Tady byly některé uvěřitelné, ze života, některé méně uvěřitelné, například postapo, sci-fi a některé neuvěřitelné, za mě naprosto skvělé.
Ráda bych něco málo o těch nejlepších, kterým jsem dala pět hvězdiček, napsala.
Den, kdy na světě zemřela naděje - válečná povídka o tom, jak se člověk může změnit, jak ho změní válka. O tom, že každá situace má rub a líc.
Pravda je tam někde - některé sny jsou tak skutečné, že se nám vryjí do podvědomí a nebo to podvědomí tvoří naše sny?
Zrůda z č.p. 52 - tady jsem ani nedýchala. Horor, thriller, detektivka?
Balónek ke štěstí - tady bych ráda zmínila jeden citát: "čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme, horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami." A prozradí autorka, jaký ten konec vlastně byl? Jsem optimista, věřím, že dobrý.
Lovec Monster - sci-fi z roku 2039, jo nebylo by to zlé, kdyby to tak fungovalo, nebo bylo? Má být každý trest po zásluze potrestán?
Tam za tou duhou - postapo není úplně můj žánr, ale toto se mi moc líbilo. Odvaha a láska nás žene kupředu, ale stačí to v dnešní době?
Můj miláček Lisa - ohh, stejně jako NIKDY nezapomenu na povídku 1922 od KINGa, tak nikdy nezapomenu na tohle. Můj první bizar. Jako vážně? Mazec!
Zacyklený - nejvíce reálná povídka a věřím, že stejně děsivá. Opravdu horor a věřím, že pro všechny strany. Tohle nikdo z nás nechce zažít.

Ostatní povídky:
Štěstí
Preventista
Vzpomínky na Zemi
Malá růžová teniska
Polibek Venuše

3 29.12.2024

"Na boj se zlem není nikdy pozdě.
Nikdy není pozdě, abyste v sebe věřila. Nikdy."

Chcete zažít tu správnou vánoční atmosféru s dávkou mrazení v zádech? Trochu thriller, více však horor, vás vtáhne do děje od prvních stránek a budete mít pocit, že mezi zdmi sirotčince, mezi všemi těmi opuštěnými dětmi, žijete také. Zlo bublá po poklicí a je až hmatatelné. Kdo je Gloria, proč se tady objevila právě 1. prosince? Kam mizí děti? Proč někteří mají na tělech rány a proč se většině běhá mráz po zádech při setkání s ní?

Tento ryze vánoční horor na pár stránkách je důkazem, že dobrý příběh nutně nemusí mít tři stran a víc a přesto je možné vykreslit tu správnou mrazivou atmosféru s vůní Vánoc, stolem s lískovými ořechy, lahví medové vodky a nadějí, že se nám narodil Spasitel. Tedy u nás, ale každá země má své tradice, své příběhy a postavy, které jsou jejich součástí.

3 28.12.2024

"Nikdy není pozdě požádat o odpuštění.Nikdy není pozdě začít od začátku. Věřte mi."

Nina žije v zajetém stereotypu. Má dobrého partnera, práci snů a předem nalinkovanou budoucnost, ale uvědomí si, že tohle všechno vlastně není vůbec pro ni. A tak v jejím životě nastává zlom - rozchod, seznámení s někým novým a hledáním pravého já, které postupně odkrývá s pomocí čtyřiadvaceti předvánočních úkolů, z nichž si sestavila speciální adventní kalendář.

Jak si představujeme ideální adventní čas? Já s přáteli, užít si tu atmosféru vánočních trhů a vůni svařáků a bramboráků. A také s adventním kalendářem. A tento byl prostě dokonalý.
Nejkrásnější kniha letošního roku bylo Otvorené nebo, ale tato, od stejné autorky, jí těžce šlape na paty.
Vyvolala ve mně neskutečně moc emocí. Smích, smutek, slzy i naději. Vždy říkám, že člověk má jedno právo, které mu nelze upřít, a to právo být sám sebou. Nina mi byla velmi blízká. Trochu bláznivá, trochu citlivá, nebojácná. A bude mi chybět, i Dominik.
Nejkrásnější vánoční kniha, jakou jsem kdy četla. Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem vůbec kdy četla. A mám ji jak ve slovenském jazyce, tak v českém.

Přeji vám všem k Vánocům, ať láska vítězí po všechny dny v roce, nejen dnes, ať se vám plní vaše přání a nezapomínejte být sami sebou

Děkuji za tuto knihu, pohladila, rozbila mě a zase slepila. Díky ní tento advent byl jeden z nejkrásnějších. Každý den jsem se těšila, co bláznivého mě čeká.

3 25.12.2024

"Smrt je fascinující chemický proces. Tělo se mění na směs kapalin, plynů a solí. Náš skon dává život jiným organismům."

Ještě teď přemýšlím, jestli to byl horor nebo bizar. Tento temný příběh zavání smrtí, město čpí zdechlinou a železitou vůní krve. Ale příběh Louisy dnes a Luisy tenkrát je směsice něčeho děsivého a přitom naprosto vzrušujícího, alespoň teda pro mě.
"Zlobím se sama na sebe tak jako vždycky. Za to, že jsem, co jsem. Za to, že moje touha po hříchu je větší než má vůle."
Každý v sobě skrýváme démony, stejně jako Luisa, v každém z nás spí, ale co pak, když je probudíme? Jsou naší součástí. Malými zrnky, které tvoří temnou část naší duše. A já s každou další knihou od Nakladatelství Golden Dog zjišťuji, že pokaždé tam najdu něco dalšího, co nosím v sobě. A že mi nevadí, když někdo ubližuje lidem, tam mám práh hodně vysoko, ale jakmile někdo sáhne na psa, tak se mi dělá zle. No jo, to jsme my, co doma máme mazlíčky a máme je raději než lidi.

3 25.11.2024

“Čas každého z nás je neúprosně krátký, ale láska, ta skutečná láska, přetrvá po staletí. V našich dětech, v odkazu, který jim předáme."

Velmi nevšední povídková kniha, kde součástí každého příběhu je jedna žena. Žena, mně velmi blízká. V některých situacích jsem viděla sebe. Ano, i můj život a věřím že každého z nás, je protkaný příběhy. Líbilo se mi, jak Evelína přemýšlí, jak přes naivitu dozrává ve velmi uvědomělou a silnou ženu.
"Žena je jak pytlík čaje. Člověk nikdy nepozná, jak je silná, dokud se neocitne v horké vodě."
A to že má smysl pro humor patří k životnímu postoji. Život se má prožít a ne přežít, jak říkám já. Evelína to vnímá zase tak, že "život není komplikovaný, to jen my si ho úspěšně komplikujeme sami".
Stejně jako já má dospívající dceru, se kterou ji pojí krásný vztah.
Jsme bytosti hledající spřízněnou duši a věřím, že každý ji někde má. Třeba ji ještě nepotkal a třeba stejně jako Evelína potká v tom nejstarším mladí nebo nejmladším stáří.
Věřím, že "to, co vyzařuješ, to i přitahuješ", že v životě člověk pozná různé lidi, ale potká je z nějakého důvodu. "Život je dar a bláznivých dní není nikdy dost." Na to nezapomínejme.
Kniha se mi líbila, byla motivační, vtipná, plná životních mouder, citátů a také krásných básní. Rozesmála mě a konec mě rozplakal.

3 09.09.2024

"Bůh dokáže člověka provézt mnoha cestami a mnoha sídly. Není důležité, kde právě jste, počítá se, kam směřujete."

V loňském roce jsem od autora četla Smrt před úsvitem a ten příběh mě zcela pohltil. A ne jinak tomu bylo i u této knihy. Dan je vrah. Zabil člověka. Kdo z nás v životě někdy něco nepokazil? Kdo někdy nebyl ve fázi "odejít na jih"? Není to jen o cestě, ale o frázi, která znamená něco pokazit. Smůla hlavní postavy se změní v naprostou tragédii. A mně od začátku v hlavě běžela myšlenka, že přece v každém špatném je něco dobrého, stejně jako v každém dobrém, je něco špatného. Cesta, kterou Dan absolvuje a na které potká dívku, které se snaží pomoci, je cesta poznání, uvědomění si, odpuštění a naděje.
Náš život je cesta, která někam směřuje, myslíme si, že my ten život směřujeme někam, ale opravdu máme vše my ve svých rukou?
"Musíš vědět lépe než kdo jiný, že Bůh stvořil příliv i odliv, stvořil větry a proudy. Ty tě někdy odnesou jedním směrem, pak zavanou zase druhým a ty nad tím nemáš kontrolu ."
Někdy je dobré jen tak plout, nechat se nést, ať už vodou a nebo příběhem, který se před námi otvírá. Jakou hodnotu má lidský život, řekla bych, že vyšší než patnáct tisíc babek. Na cestě potkáme spoustu lidí a věřím, že každého, koho potkáme, potkáváme z nějakého důvodu. Mají nás něco naučit, něco nám ukázat a nebo jsou prostě jen těmi převozníky na loďce.
A jaký smysl má život? A co třeba takový jaký mu dáme.
Tady opravdu pracovala fantazie a stejně jako tato podařená obálka (nu řekněte, není dokonalá?) vám běží barevné obrazy před vámi, protože autor umí svými slovy poutavě a snadno vtáhnout čtenáře do děje. A vám se otevře labyrint a vy se v něm ztratíte a na jeho konci naleznete. Možná budete lepšími lidmi, možná vám to otevře oči a zahřeje srdce nadějí na lepší zítřky, protože jak už bylo řečeno, nezáleží, kde teď jste, ale kam směřujete.

3 26.08.2024

Do rukou se mi dostal debut autorky a nemohla jsem se dočkat, až se nechám unést tímto příběhem. Od první věty mě čtení chytlo a musím říct, že to byla neskutečná jízda. Ani na chvíli jsem se nenudila, naopak. Věřím , že každý čtenář si najde to, co má v knihách rád. Chvílemi erotika, chvíli romantika, prvky detektivky a sem tam slušný horor. Byla jsem napnutá, jak vše dopadne. Matyldě jsem fandila, protože Jana je tchýně, kterou nechcete. Mám ráda knihy, kde je pohled více osob, čtenář si dokáže udělat objektivnější názor a pochopí lépe obě strany. Navíc krátké kapitoly a gradace příběhu za mě mají opravdu velké plus.
Věřím, že tohle se bude líbit napříč generacemi. Nejen dívkám, které seznámení s potenciální tchýní čeká, ale i maminkám, kterým jednou děti přivedou představit své partnery.

3 26.08.2024

Tohle je přesně ten typ příběhu, které mám ráda. Život totiž není jen zalitý sluncem. Konkrétně ten Andrey je od malička boj. Rodina, z které pochází není zrovna dobrým útočištěm. V dospělosti se provdá za spolužáka, u jehož rodičů nalézá zázemí a lásku, kterou neznala.
Autorka Andreu tedy nešetřila. Věnuje se tomu, po čem toužila, je malířka a učí na umělecké škole, ale v soukromí to tak růžové není. Bylo mi jí často velmi líto. Příběh se četl naprosto skvěle a vytušila jsem, jak dopadne. Ale ten závěr předčil má očekávání! Měla jsem husí kůži, po tváři se mi kutálely slzy jako hrachy a se zatajeným dechem jsem doslova hltala každé slovo a nedokázala jsem knihu odložit.

3 05.08.2024

"Potravní řetězec je tu jasně daný, silnější vyhrává."
Michelle svoji práci kameramanky miluje. Zatím jen asistuje, ale i toho si nesmírně váží. Šéf ji pošle natáčet do daleké Keni a ona věří, že jí spolužák, který tam žije pomůže a zažije tam dobrodružství při cestě za zvířaty a nasbírá i cenné zkušenosti a možná najde i novou lásku...
Afrika, můj milovaný kontinent. Příběhy z těchto míst mě vždy velmi bavily a ne jinak tomu bylo i teď. Tato novinka má jednoduchý děj a přesto jsem nic podobného doposud nečetla. Jedna žena, dva muži a nezkrotná příroda. Ethan, spolužák a Dean, muž, kterého potkala Michelle v letadle. A skoro bych zapomněla na Katie, která je stejně nezkrotná jako příroda v Keni.
Líbilo se mi, jak vše plynulo, příběh se skvěle četl. Autorka vše popisuje tak, že vám před očima běží jeden obraz za druhým. Nemůžu se dočkat pokračování.

3 31.07.2024