Nejnovější komentáře
V pasti
„Tento román by měl mít samolepku bestseller na obálce. Tak špatné to bylo.“
— aetos
Leila a modrá liška
„Kniha mě nalákala podle obálky a grafického zpracování a ani v nejmenším nezklamala. S lehkostí přibližuje důležitá aktuální témata jako změnu klimatu a migraci. Zaobírá se i komplikovaným vztahem mezi Leilou a její matkou. Příběh je poetický, ale zároveň napínavý. Ideální kombo! A to prostředí? Norsko, Grónsko, ach. Doporučuju pro děti i dospělé.“... celý text
— BeeShifer
Teranesie
„Zpočátku to bylo čtivé a zajímavé. Druhá polovina mě už nudila, bylo tam příliš mnoho odborných výrazů a děj neměl spád. Pouze konec byl sci-fi.“
— Arev122
Gazely
„Za mě fajn oddechovka, dalo mi to přesně to, co jsem od knihy očekával. Běžné problémy, místy přitažené trochu za vlasy, ale pobavil jsem se. Hartl píše dobře, vtáhne vás do děje a u něj je to pokaždý sázka na jistotu. ANANAS :)“... celý text
— roman9276
Záliby císařovny Sisi
„Čtvrtá kniha autorky v krátké době zabývající se nějakým způsobem osobou císařovny Alžběty. Můžeme jen obdivovat a žasnout, jaké cenné informace a drobnosti, v jiných pramenech dosud nepublikované, se jí stále daří objevovat.“... celý text
— Jana K
Každý den o trochu blíž
„Jsem zklamán. Na knihu jsem se těšil a inspirací byla ještě před jejím přečtením, ke kterému jsem se dostal až po 18 letech. Jednak jsem měl vyšší očekávání tím, že Ginny byla spisovatelka a tak jsem čekal od jejích textů víc než jen obyčejné záznamy, připomínající, když já odbydu zápis ze supervize, nebo má klientela svou reflexy). Yalom v knize několikrát přemítá, zda zápisy vydat a já mám pochyby, zda samotné dobrodružství (a případná správa o něm) není smysluplnější, než prostě vydat všechny jednotlivé zápisky ze setkání. Nesedí mi to, že to je příběh ze 70. let, ani styl práce Yaloma, jehož jako profesionála a autora si jinak cením. Je mi bližší humanistická psychoterapie, než z klientek dolovat jejich sexuální fantazie o mě a tím setkání zbytečně sexualizovat. Takže přišel jsem, přečetl jsem a uspokojující bude knihu dát do Knihobota.“... celý text
— jirka7470
Hlas kukačky
„Knížku jsem přečetla jedním dechem. Dost mi připomínala Hanu od Mornštajnové. Opravdu mne chytla za srdce.“
— K.a.a
Heřmánkové údolí
„Přestože se kniha dobře četla jsem zklamaná. Obsahově mi to přišlo dost ploché, bez pointy. Hrdinka mě jako osobnost neoslovila. Ale i tak příjemné čtení.“
— kazu
Nedokončený příběh
„Moje první setkání s touto autorkou.. dva příběhy v jednom bylo fajn, jen mi to v jednu chvíli přišlo dlouhé.. ale myslím ,že kdybych ji četla o dovolené asi by mi to tak nepřišlo.. tajemství na konci mi krapet vyrazilo dech , ale super :-))
také vhrkla zrádná slzička do oka.. celkově pěkný příběh a určitě se vrátím k této autorce ..“... celý text
— klarence
Temná ukolébavka
„Čtení Temné ukolébavky je děsivé, ovšem přesto neodložitelné. Zvlášť pokud jste byli někdy rodičem čerstvě narozeného dítěte. Máte pocit, že nikdy nemůžete být dost dobří, že se o toho tvorečka nedokážete postarat a že vše, co děláte, je špatně. Polly Ho-Yen všechna traumata čerstvých prvorodičů dokázala skvěle vepsat do své knihy. A v jejím světě postavy ještě musejí žít s vědomím, že jim stát dítě může kdykoliv zabavit.
Celá recenze v recenzích.“... celý text
— Terkaodkafe
Měl jsem rád jedno děvče
„„Kdo miluje, není už sám. Vždycky je s ním ten, koho má rád. Kdo miluje, nechce už být středem svého života. Nechává toho druhého stát se středem jeho života a pociťuje to jako zisk a štěstí. Otvírá se a opouští sám sebe. Stává se jako otevřenou dlaní, která chce přijímat. Kdo miluje, neváhá se stát nízkým, tím, kdo něco od druhého potřebuje.“
Tahle knížka je opravdu poklad! Na malém prostoru je tady tolik motivů a různorodých postojů a emocí! Líbilo se mi, fakt líbilo, jak byla plná střetů a protikladů. Hlavně v samotném Františkovi, samozřejmě: nejvíc chtíč a proti němu touha po hluboce prožívaném vztahu, po tom, aby to mezi ním a Cecílií bylo správně. Ale také jeho ochota podřídit se církevní autoritě a radám staršího bílého muže vs. jeho netrpělivost a malá víra. Jeho příběh měl sice africká specifika, ale bylo v tom cosi velmi obecného, cosi co zřejmě bude důvěrně známe mladým mužům po celém světě ve všech dobách (a říkám si, jestli jenom mladým? A jestli jenom mužům?).
Jako církevně žijícího křesťana mě k pozornosti nutila i ta církevně-disciplinární linie. Moje obavy, že pan farář bude v knize napsané hluboko v dvacátém století prkenný a školometský, vzaly rychle za své. No, jako občas tam bylo něco zastaralého (třeba v názoru, že při výběru partnera nejprve musíme dívat, jestli je také křesťan), ale jinak to byla až překvapivě živá a srozumitelná obhajoba předmanželské zdrženlivosti a výlučnosti manželského svazku. Žádné mlácení Biblí po hlavě, žádné zákazy z pozice neomylné autority. Ale moudrost a laskavost, vlídné vysvětlování. A navíc něco ještě cennějšího: ochota dotknout se osudu druhého, nést s ním - alespoň duchovně - jeho kříž. Ale na druhé straně zase žádná upejpavost v kritice, žádné schvalování čehokoli. To celé dohromady bylo opravdu inspirující.
Primárně jsem četl něžný a smutný příběh o lásce, o vzájemném hledání dvou citlivých lidí. Ale byl to také příběh o Evropanech v Africe, o předsudcích plynoucích z neznalosti. A také o tom, že láska je víc než zákon.
„Milý bratře Ámosi, to vše klade nám farářům jednu vážnou otázku: Neskrývá se za církevními tresty trochu malé víry? Není v nás trochu nedůvěry, zda Bůh opravdu dovede uchovat svou církev čistou? Nedomníváme se, že i my tady musíme pro to taky něco udělat? Jsme my opravdu odpovědní za to, uchovat církev čistou? Anebo je spíše naším úkolem hlásat výhradně Kristovo poselství, evangelium, tuto bezvýhradnou nabídku milosti ze strany Boží? Když my v tom budeme Boha poslušni, on už svou práci vykoná.“
Moudrá a krásná kniha. Jsem moc rád, že ji vlastním.“... celý text
— mirektrubak
Co je spirituální teologie?
„Vysoce efektivní drobná knížečka, která poskytuje základní informace o jedné z mladších teologických disciplín. Suchá a strohá. Žádné dlouhé uvádění do témat, žádné široké rozpitvávání, žádné bystrozraké bonmoty. Žádná zbožná omáčka. Čistě užitná práce, ale velmi potřebná. Zasazuje totiž spiritualitu (tedy něco, o čem všichni máme nějakou představu, že to nějak máme a známe) do rámce vědeckého teologického přemýšlení. Což je vzájemné propojení, které je nutné: bez rozumové reflexe křesťanské duchovní zkušenosti (a jistě to platí o duchovní zkušenosti obecně) by tato hrozila sklouznout do těkavé citovosti, individuální, nesdělitelné a nepřenosné. A platí to i naopak. Bez vnitřního prožívání a zkušenosti se vztahem mezi nekonečným Bohem a pomíjivým lidstvím by teologie byla bez ducha: to platí o dogmatice, liturgice i etice, které všechny spiritualita nejen oživuje a doplňuje, ale snad i vůbec ospravedlňuje jejich smysl. „Neexistuje totiž autentická morálka bez hluboké spirituality ani autentická spiritualita bez důsledné morálky.“
Knížka začíná stručným přehledem dějin spirituality (přesnější by bylo říct: vědomé reflexe spirituality) a pokračuje komentovanou definicí oboru. Pak se věnuje (opět stručně, na tak malém počtu stran prostě musí být stručné všechno) metodám a cílům, a také interdisciplinaritě – v propojení na jiné teologické obory i na obecné společenské vědy, jako je psychologie nebo antropologie. Potěšil mě i samotný závěr, kde je navrhnuto, jak správně číst Slovník spirituality – s tím momentálně ulehám a vstávám, takže s ním teď budu uléhat a vstávat efektivněji. Paráda.“... celý text
— mirektrubak
Listy svaté Terezie Ježíškovy
„Je moc hezké, kolik lidí v mém okolí už zná moji vášeň pro svatou Terezku a vše s ní spojené, a proto mi nosí různé terezkovské artefakty, když na ně někde narazí. Pohlednice, záložky, svaté obrázky, články z časopisů... Pokaždé mě to potěší a dojme. :-) Touto cestou (z vyklízené pozůstalosti po něčí babičce) se ke mně dostala i tahle knížka a bylo pro mě zvlášť rozněžňující, že jsem ji přijal z rukou své vzácné řeholní kamarádky, sestry Alžběty (která sama sice není karmelitka, je „jenom“ františkánka, ale je tak super, že to skoro nevadí ;-))
Terezčiny dopisy mám už z dřívějška všechny přečtené, přesto tenhle prvorepublikový výběr byl nějakým zvláštním způsobem novým zážitkem. Asi to bylo v té sto let staré češtině (překládal dominikán Silvestr Braito, další milá okolnost). Na obecné rovině toho nejsem příznivcem, protože jsem přesvědčen, že hlasy svatých mají zaznívat k současnému člověku současným jazykem. Ale tady to prostě bylo nějak milé a zároveň působivé. Promlouvající, zasahující...
„Lilie údolí vyžadují jen jediné kapky rosy, jež kane jen v noci, a tak zůstane ukryta lidským zrakům, Leč až počnou klesati stíny, až se Květ polní stane Sluncem spravedlnosti, vystoupí drobná jeho družka vyhnanství až k němu jako obláček lásky, zastaví se na některém jeho paprsku a bude věčně bleskotati před celým nebeským dvorem jako vzácná perla, jako ostré zrcadlo božského Slunce.““... celý text
— mirektrubak
Za Kačku - Jak levně procestovat svět
„Na tuto knihu jsem se hodně těšil, že se dozvím něco nového co ještě neznám, o to bylo větší zklamání hned od prvních řádků, rady víceméně pro ženy ( plavky 5 - 7 ks ) při kroku 6 jsem už chtěl s knihou praštit, ale zaujaly mě pak až cestopisy.
Po dočtení jsem měl pocit, že to není vůbec za kačku, navíc ceny letenek jsou dnes i přes slevu někde jinde, není započítána cesta na letiště do Prahy, Vídně, Blavy...( jen letecky do Berlína za 130 kč což už dnes není pravda )
Kreditka, nevěděla o VIP saloncích?
Dle popisů se mě to zdá pořád drahé, v tom případě já cestuji za haléře, např. proč půjčovat auto přímo v letištní hale když kilometr od letiště nebo umístěná půjčovna mimo halu hned někde na letišti na parkovišti je o poloviny levnější? 3 - 5 dní , já za tu cenu cestuji až 16 dní.
Rady jak pro negramotné: Letíš s dětmi, jednoduše zadej kolik vás bude, letíš -li s jedním zadej 1, budou-li dvě zadej 2, Pokud letíš sám zadej 0 pak nezapomeň potvrdit ok, aby se vše odeslalo a potvrdilo, pak se ti teprve ukáže výsledek. Jména cestujících je potřeba znát už při nákupu.( to by mě vážně nenapadlo)
Moje rada : nejhorší je cestování s ženskou (ne vždy)“... celý text
— Jack Bauer
Bůh je z Brna
„Dost zajímavé čtení pro Brňáky o více nebo méně významných osobnostech meziválečných a pozdější brněnské bohémy 60. a 70. let, vždy je dobré vědět, kdo zajímavý žil v mém městě, fascinovalo mě, čeho byl v rámci recese schopen Franta Kocourek , klobouk dolů, a také kolik výborných básníků žilo v Brně. Čtení se někdy táhlo, ale stálo za to vydržet. Vzpomínky na ČRo si také stáhnu .“... celý text
— Akťavs
Tichá pošta
„Vyzrálejší než Schovávaná. Čtivá, příjemná kniha.“
— MarBra
Klekánice
„Velmi dobrá detektivka. Napínavá, čtivá s překvapivým tématem a koncem. Nevím přesně v čem je pro mě hranice mezi dobrou a skvělou knihou, ale přestože mě bavila, úplně plným počtem ji hodnotit nemohu.“... celý text
— LadaLil
Pro hrst lentilek
„Poslouchali jsme jako audioknihu ve skvělém podání Šárky Vaculíkové. Bavila děti i dospělé. Detektivka jako z doby prohibice přenesená do dětského prostředí.“... celý text
— Maryška
Válka špionů
„Velká nuda, tenhle pán psát válečné romány neumí, samozřejmě na přebalu vám tvrdí jeden z nejlepších současných autorů válečných románů. Vyřazeno z městské knihovny , ani se nedivím , první a poslední kniha od Griffina.“... celý text
— vvikingg
Holky někdy koušou
„Mě se kniha líbila, až na rychlý konec ... Byla čtivá, zasmála jsem se a měla vše, co by kniha měla mít. Bojím se ale, že je to kniha, u které zapomenu, že chci číst další díly :(
Závidim Merit spolubydlící !! Ta byla TOP ... Ethan za mě slizoun :( (PROZATÍM)“... celý text
— verdulos7977
Zatmění
„Jeden z těch lepších dílů. Jen mi chybí nějaké celkové uchopení světa a problému agentury...3*“
— Ládja
Úsměvy smutných mužů
„Poslechnuto jako audio kniha skvělý přednes Filipa Švarce zaujal hned na začátku. Když člověk klesne až na dno, je těžké odrazit se vzhůru, někomu se to podaří někomu ne. Drsné, místy i úsměvné postřehy autora z protialkoholické léčebny. Formánek se ode dna odrazil , od roku 2015 nepije, při poslechu se mi honili hlavou myšlenky, na ty kteří to nedokázali, patřili k nim i dobří kamarádi. Stáhnul jsem film stejného názvu a ten není vůbec špatný,“... celý text
— vvikingg
Kouzlo druhé šance
„Je to moc zajímavé a líbila se mi“
— Luigi1
Vraždy v červeném domě
„Mým dalším recenzním výtiskem od brněnského nakladatelství MOBA se stala v roce 2024 kniha od českého autora pana Petra Býma s názvem Vražda v červeném domě. Jedná se o již několikáté dílo autora, které řadíme do edice Původní česká detektiva.
Příběh mě hned na první straně hned zaujal. Autor svojí knihou začíná detailním popisem, kdy umírá při autonehodě syn miliardáře Krupy. Kriminalisté, kteří okamžitě přijíždí k případu zjistí, že se nejedná o nešťastnou událost, nýbrž o vraždu. Další otázkou, která vyplouvá na povrch je, kdo měl být skutečně zavražděn, neboť miliardářův syn, automobil řídit neměl. V červeném domě miliardáře Krupy se záhy objeví několik dalších záhadných událostí a zároveň s tím kriminalisté zjistí, že vztahy v domě jsou netradiční a propletené.
Byla jsem nejprve nadšená, že si mohu přečíst další příběh z této edice. Obálka knihy, která je pro tuto edici typická, byla opět dost výstižná a hezky k danému tématu pasovala. Aneb jak se říká, v jednoduchosti je krása. Ačkoliv jsem již z této edice detektivní příběh četla, bohužel mě tato kniha neoslovila. V první stránce jsem věřila, že se bude jednat o další napínavý příběh, od kterého se nebudu moci odtrhnout.
Byla jsem zklamána v dalších padesáti stranách, ztrácela jsem se ve jménech, hlavně všech vyšetřovatelů. Nevěděla jsem, kdo a jaký příběh vyšetřuje a orientace v tom směru pro mě byla dosti náročná, a to i navzdory tomu, že jsem se v příběhu vracela. Autor, který se rozhodně snažil o vzrušující příběh s neočekávanými zvraty, tolik zapletl osudy hlavních hrdinů, že jsem se do knihy tentokrát nutila. I v závěrečném vysvětlení zápletky jsem se k ději několikrát vracela, aby mi neunikly souvislosti a ačkoliv jsem pochopila příběh, následné návraty k předchozím stránkám, mě obtěžovaly.
Nemohu však knihu ohodnotit nízkým počtem hvězdiček, neboť i navzdory všem výše uvedeným výhradám, jsem knihu dočetla. Což mě nutí k závěru, že mě kniha neoslovila, ale rozhodně neurazila, a tak pevně věřím, že si své čtenáře s pěti hvězdičky určitě najde.“... celý text
— adela7791
Kouzelníci z pradávna
„Moc se ta kniha líbila ikdyž místama byla trochu strašidelná jinak super“
— Luigi1
Severní úsvit
„Ponuré a záhadné městečko - nelze ho ani nalézt na mapě... náhoda ? V tomto městečku se staly dvě tajemné, temné a záhadné vraždy...podaří se je přivolanému detektivu Carlu Dawsonovi vyřešit ?
Jednou obětí je malá holčička z městečka, tou druhou dcera majitelky panství, které se tyčí nad městečkem. Mají tyto vraždy něco společného?
Tento mysteriózně laděný detektivní příběh mě velmi mile překvapil. Vykreslená atmosféra je skvělá, upršené, ponuré prostředí celého vyšetřování, bohatá rodina, která skrývá svá tajemství a detektiv Carl je opravdu sympaťák. Někdy se tedy zdál až moc "superhrdinský", měl až moc štěstí, což mě občas malinko rozčilovalo.
Příběh se nám díky Carlovi postupně odkrývá, a ukazuje nám prohnilost, kterou je prolezlé celé Northern Dawn. Podezřelá se nám zdá téměř každá postava, která se nám představí.
Každý může mít motiv. Dokonce se zde setkáme i s okultními praktikami, což nebylo úplně lehké čtení vzhledem k typům obětí :-(
Kniha se mi moc líbila, až na pár detailů, jedna věc bylo již zmiňované přehnané Carlovo superhrdinství a já osobně bych uvítala klidně víc nadpřirozených prvků, ty, které jsme zažili, se mi tam moc líbily a dodávaly celému příběhu jakoby šmrnc navíc :-)
Dále bych vyzdvihla krásné grafické zpracování, i když osobně nejsem úplně zastánce AI, v případě obrázků, které se v knize objevily a skvěle dokreslovaly celkovou atmosféru, musím udělat výjimku, protože se mi moc líbily a moc se těším až kniha vyjde v tištěné podobě :-)
Vzhledem k odkazům v Epilogu na jiné příběhy, které se můžou dále rozvíjet, doufám, že se kniha dočká pokračování, a s Carlem se ještě shledáme u nějaké další mysteriózní vraždy. Budu se na něj moc těšit.
„Temnota je jen absence světla, ale i v nejtemnější noci může být spatřena hvězda."“... celý text
— kramlinka88
Volání o pomoc
„Tato série je silně návyková, rychle se čte a je napínavá, souhlasím s tím, že tento díl je ještě lepší než ten první. Umí udržet napětí od začátku až do konce.“... celý text
— Terka1975
Křížová výprava strojů
„Velice dobré čtení i když se lehce předvídatelným dějem
Křížová výprava strojů je to, co bych od druhého dílu v trilogii Historie Duny čekal, sledujeme poměrně velký kus děje během války lidí proti strojům, aneb jak se všechno mění a vyvíjí aby to vše nakonec dávalo smysl vzhledem k originálním dílům od Franka Herberta, ze všech spin-offů, prequelů a sequelů, co jsem u Duny četl, mohu říct, že Historie je asi tím nejlepším co nám autorská dvojice B. Herbert & K. J. Anderson předvedli.
Jsem zvědavý na závěr této trilogie, protože rozehráno mají autoři opravdu dobře“... celý text
— KubaHanzelin
Dost dobře nenormální
„Poslech na ČRo. Ujasněný pohled na lidičky a autismem a ADHD. Líbilo se mi. Mělo to rytmus plynoucích myšlenek a prožívání. Odhalení zkušeností.“
— knihovna1
Smrt v zádech
„Až na pár “věcí se povedla“
— careras.c