Nejnovější komentáře
Liščí gambit
„Tohle bylo rozhodně... jiné. Začnu zklamaným očekáváním: na obálce Bexter píše o kombinaci Hvězdné pěchoty a Srdce temnoty (resp. Apokalypsy) s Kurzem. No, nenašel jsem v tom ani jedno. S Hvězdnou pěchotou je to spojené asi jen tím, že jde o žánr military sci-fi. A se Srdcem temnoty? Nijak. Nejvíc se mi při čtení vybavoval Wrightův Zlatý věk (tou vzdálenou budoucností popisovanou stejně vzdáleným a přitom uhrančivým jazykem - ale Wright mi nakonec přišel "srozumitelnější") a Too like lightning Ady Palmer (tou budoucností postavenou na odlišných frakcích a jejich vzájemné (ne)spolupráci na vládnutí; gender; fakt, že postupně nevíte, čemu z vyprávění můžete věřit - ale Palmer to má víc propracované z hlediska vypravěče a vyprávěcí situace). Hlavní problém ale vidím v tom, že alespoň v tomhle díle se vlastně nic nevyřeší. Ten svět a jeho fungování nepochopíte a z toho, co se tam děje, taky není moc jasné. Jak už napsal někdo tady dřív. Ty popisy jsou sugestivní, ale vlastně není jasné, co se děje. Motivace a psychologie postav nejasná. A co víc? Mám pocit, že ačkoliv autor popisuje svět přesně řízený pravidly, v tomhle díle by se prakticky mohlo stát cokoli a já bych nedokázal říct, jestli to odpovídá "fyzice" toho světa. Do druhého dílu se pustím, protože mě to nějak provokuje. Ale asi se nebudu divit, když tam autor napíše že "generál šaos Jedao se střelila sama mrtvolným sklem třetí rukou, která mu narostla díky exotickým účinkům amputačního fukaru použitého mimo kalendářní výročí, čímž způsobila komputační oživení původního heptarchy". Za nejlepší inovaci Hvězdné pěchoty a žánru military sci-fi pořád považuju Válečné psy Grega Beara (ale jen ten první díl a možná část druhého).“... celý text
— R47
Nebe nezná vyvolených
„Využila jsem poslechu na ČRo a udělala jsem dobře. Přednes Igora Bareše byl skvostný a lahodný pro mé uši. Vrátila jsem se do maturitní četby, vnímala už vyzrále. Remarque - pro mě nostalgická romantika, odvažná, feministická i vamp hrdinka. I na mě zavál Kouzelný vrch. Líbilo se mi to smutné dobrodrůžo.“... celý text
— knihovna1
Studie v šarlatové
„Tento úplně první případ Sherlocka Holmese jsem si přečetla až teď. A i když byl oproti jiným knihám s ním dost neobvyklý, líbil se mi, a tak mu nemám co vytknout. A od této chvíle začali doktor Watson a Sherlock Holmes spolupracovat na všech dalších případech, kterými byli pověřeni. Toto výborné čtení tedy hodnotím pěti hvězdami a doporučuji.“... celý text
— m_martina
Přístav Země / Zatmění
„Mrazivě aktuální, se spádem, který nedovolí tento porotherm jen tak zavřít. Kolik se tam toho jen povedlo autorovi nacpat a schovat! Hodnotím tedy zatím jen Přístav Země, který je samostatnou knihou, protože kdoví, kdy začnu číst druhou knihu, tak ať to vysypu začerstva. Možná mohla kniha vyjít samostatně - ale zase chápu motivaci Mighty Boys při vydání jejich prvního počinu. Akorát teda, jde vidět, jak ty desítky let klima-aktivistické paniky už stihlo lidi naformátovat a ještě si myslí, že to myslí dobře. Jak to tam bylo s tím vodním pohonem? Že lidstvo už nahrazovalo fosilní zdroje spolehlivě obnovitelnými zdroji? Tak nějak to tam bylo podprahově. Tak ne-e, nenahrazujeme a tyto "obnovitelné" zdroje ještě dloouhooo nenahradí stabilní zdroje energie (fosilní, jádro), tato myšlenka je akorát v myslích fanatických rádobyzelených hitlerjugend, s velmi pochybným vzděláním, nahony vzdáleného vzdělání technickému, kteří to tu momentálně vedou ke kolapsu, ne nepodobnému tomu, který jsem viděl v knize. Ale to je jen na okraj, takové bezvýznamné povzdechnutí v poušti, karavana pojede stejně dál k propasti a nebude poslouchat štěkající psy. Jinak nemám Přístavu Země co vytknout, opravdu skvěle napsaný i nakreslený autorský komiks, není tam hlavně žádný altruistický, citlivý, ale zároveň tvrdý, chytrý, silný a krásný Pan Prezident, nejvyšší velící je obyčejný pragmatický chlap. Opravdu paráda, už se těším na tu druhou část, která asi bude trochu apokalypticky popisovat tu prapříčinu té slavné klimatické změny.
Za mě plnohodnotných 97%“... celý text
— Kapis
Vždycky se ty dveře zavíraly
„Sbírka miniatur všedního života. Ze začátku to na mě působilo trochu roztříštěně a hlavně šroubovaně (např. hned v úvodní básni se objevuje provinilost a touha, což jsou dvě poměrně silné emoce, u nichž ovšem netušíme, co je zapříčinilo, a tak působí jako nadbytečné, jako snaha o vytvoření dojmu poetična - podobných příkladů by se našlo víc).
Postupem času mě ale sbírka začala bavit. Líbí se mi, jak silný dojem může vyvolat pohled na malý kousek koupelny za pračkou, čekání na lesní cestě, náhodný záběr v televizi, společné sledování oblohy apod. Občas ty situace mohou působit kýčovitě (např. když se žena svléká v koupelně a mluvčí říká: "uhnul jsem očima / před tou krásou" nebo když mluvčí pozoruje ženu spící v křesle). Je ale patrná snaha okouzlení zkrotit nějakým depoetizujícím detailem (u scény v koupelně ja to zásuvka s věcmi na holení, spící žena v křesle má zase roztažené nohy a pootevřenou pusu). Jako celek to není špatné, není to ale ani skvělé.
Poté, co jsem si osvojil autorův styl, jsem musel při opětovném čtení rehabilitovat i mnohé básně prvního oddílu, který se mi jinak zdál slabší.“... celý text
— matej.kulistak
Pláňata
„Líbila se mi více než Dědina, nicméně tak silné emoce jako Zahrada, Vrány a Chirurg nevyvolala. Trochu se mi začíná zajídat téma špatného vztahu rodičů k dětem, nepěkného zacházení s nimi. Charaktery postav a vykreslení prostředí opět nezklamalo, čtenář vpluje do knihy snadno.“... celý text
— Ratatka
Harry Potter a vězeň z Azkabanu (ilustrované vydání)
„Dcera 7 let, si tuto knihu půjčila v knihovně. Přemlouval jsem jí ať si půjčí nejdříve 1 díl. Ne půjčila si toto a stejně to nečetla. Tak jsem si to přečetl já. Je to krásně napsané. Tak začnu od 1 dílu, ať to má trochu řád.“... celý text
— Stupino
Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
„Sice se tam občas některé věci opakovaly, ale v rámci poslechu mi to nijak nevadilo. Ráda jsem se ke knize vracela a opravdu velice často jsem se smála nahlas.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků“... celý text
— Knižní střípky
Probuďte své božství: Jak obyčejní lidé dělají neobyčejné věci
„Hodně zajímavá kniha, i když to určitě není odpočinkové čtení, spíš občas připomíná odbornou literaturu. Trochu mi vadil klasický "americký" způsob psaní a také časté opakování možnosti nákupu CD a připomínání workshopů. Hodně se mi ale líbily popsané postupy různých meditací.“... celý text
— Elea
Člověk mimo zákon
„Na začátku knihy se zabývá autor zločinnosti ve starém Egyptě, v Římě, římský senát přirovnal Arnau k ústředí zločinců, 2000 darebáků, korupce ovládala veškerý život v Římě, obchod, soudnictví, veřejný život ( něco mi to připomíná). Většina knihy se ale zabývá zločinností v německých zemích, staří Germáni trestní právo neznaly a loupež byla povážována za válečnickou činnost, v knize velmi zajímavé věci ze středověku. Církev podle autora rovněž zločinecká organizace, prodávala falešné ostatky svatých jako relikvie. Arnau se s tím nemazlí, potencionální zločinci jsou v církvi, mezi šlechtou, patří mezi ně žebrácí, kejklíři, poutníci, menšiny Cikánů, Židů, a uvádí mnoho příkladů zaznamenaných ve starých knichách dnes by byla kniha považována za politicky nekorektní. Na knize se poznamenal zub času ale není to vůbec špatné čtení.“... celý text
— vvikingg
Závod s časem
„Tahle série už si drží svůj vysoký standard. Občas se tedy zarazím, jaké má Josie záblesky a hned ji všechno dojde, ale tak co je to prostě super hrdinka :o)
Jediné co bych tomuto dílu vytkla, byla (alespoň pro mě) úplně stupidní přezdívka padoucha na "Kostěj umělec".
Posloucháno v audio verzi a skvěle namluveno Jitkou Ježkovou“... celý text
— mirinda973
Hlídka na konci vesmíru
„Parádní sci-fi.
Nápad s Rozhraním a jeho (ne)stabilitou mě moc bavil.
Člověk má vždy tendence fandit odpadlíkům, a tady jich byla plná vesmírná loď.
Těšily mě vtipné hlášky, akce, nápady. Občas byl ale děj rozvláčný a ztrácel dech.
Líbilo se mi, že je hlavní hrdinkou žena, Adequin, i když Cavalon jí zdatně sekunduje. Mít tak rozhodnost Adequin a znalosti a vtip Cavalona :-)
Teším se na další díl.“... celý text
— Awča
Hedvábník
„Po několika letech jsem se odhodlala vyzkoušet další díl ze série Cormoran Strike. Stále vychází nová pokračování a já zůstala zaseknutá u Volání kukačky. Ta mě kdysi příliš neohromila a tak jsem se dál nedostala.
Jenže pořád mě lákalo dát autorce šanci. Její první série je moje nejoblíbenější a v podstatě mě přivedla ke čtení. Nechtěla jsem ji tedy odepsat nadobro. A ještě že tak. Hedvábník mě chytil hned od začátku, velmi dobře se četl a mě bavilo sledovat pomalé odhalování pachatele, vyšetřování případu i vývoj vztahů mezi postavami. A že ty Strikovi postupy trvaly, to se musí nechat...
Byla to titěrná a zdlouhavá práce, zajímavá, i když mám radši příběh, který mě pomalu vede k vyřešení, abych sama dokázala tipovat pachatele, tady mi to ale příliš nešlo. Stopy byly vždy jen opatrně prozrazovány a ke konci si je detektiv vyloženě nechával pro sebe, takže bylo obtížné hádat, kdo je skutečný vrah. V tomhle případě nezbývalo než jen sledovat postupné odkrývání pravdy a dozvědět se ji až na úplném konci jako zbytek postav.
Nicméně i samotné detaily ze života ústřední dvojice plynou pomalu, jejich minulost i současnost, rodinné vazby, strasti a mnoho dalšího. To, co je dělá takovými, jací jsou. Přesto zůstávají určitá tajemství, která pravděpodobně přetrvají ještě pár nadcházejících knih. Tento postupný spád v ději i v charakterech hrdinů hnutí člověka číst a pokračovat. Proto jsem zvědavá a rozhodně budu sledovat příběh i nadále. Sérii znám také díky seriálu, který si však nepamatuji úplně podrobně, jen určité útržky. Kniha byla samozřejmě mnohem vypracovanější, ucelenější a rozhodně z ní má čtenář lepší prožitek díky delším postupům a vývoji, kdežto v seriálu to je jen na hodinku či dvě. Takže je to hodně odbyté. Každopádně je se na co těšit a brzy se ke Cormoranovi a Robin vrátím...“... celý text
— luculi
Na dně v Paříži a Londýně
„Hodně povedená prvotina. Osobně bych čekal, že Londýn byl z pohledu chudého o dost horší, špinavější a ona to byla Paříž. Velice mě překvapilo, že i ti největší tuláci/žebráci v Anglii měli svůj vlastní sáček s čajem a sáček s cukrem. Neměli peníze, pomalu ani oblečení, neměli co do úst a stejně měl každý svůj čaj.
"Neboj se, mon ami, nic neseženeš tak snadno, jako peníze."“... celý text
— Dom95
Takové maličkosti
„Náhodný výběr knihy v knihovně. Čtení úderné, procítěné, záhadné. Spisovatelka nezachází do podrobností. Dává čtenáři prostor na promyšlení.“
— Morgenka
Srdcová desítka
„Málokdy bývám uchvácená ze všech povídek v knize. Krom knížek od Stephena Kinga.
Tady se opakoval můj obvyklý vzorec, kdy mě půlka povídek posadila na zadek a zbytek jsem nemusela číst.
Kdo bude poptávat odpočinkovou knížku na deku k vodě nebo do letadla - vřele mu ji doporučím.
U povídky paní Klabouchové jsem si připomněla, proč se mi je z její tvorby podlamují kolena, u Barbory Štastné jsem se ze srdce zasmála, u Jany Jašové mě příjemně šimralo v zátylku a u povídky paní Klevisové jsem si dokola opakovala, že se musím pustit do zbytku jejích detektivek!!!! Právě na její part budu vzpomínat nejvíc!
No a zbytek povídek kolem mě proplul bez výraznější stopy.
Víte, co ale cením? Že je to sympatická útla brožovaná knížka, u které lidi nebudou zas remcat, kolik stojí peněz.“... celý text
— Mona-Lisa
Zapadlí vlastenci
„Zapadlí vlastenci mi byli tak trochu vnuceni čtenářskou výzvou, ale vůbec nelituji času stráveného s touto knihou. Připomněla mi časy dospívání, kdy jsem nadšeně četla Němcovou a Baara. Je čtivá, i když občas malinko rozvláčná. Nad pasážemi o cizácích, kteří se roztahují v naší zemi, jsem se musela pousmát (jak může být člověk, jehož předkové tu žili po staletí, cizákem?), ale tento pohled pochopitelně patřil k období národního obrození a těžko jej posuzovat z pohledu člověka 21. století.“... celý text
— Augustina
Slib
„ocenění Booker Prize, edice světové literatury Odeonu - co by se asi tak mohlo pokazit?
například to, že postavy knihy nejsou lidé, ale koncepty. a to koncepty často jen velmi zhruba načrtnuté: v první řadě služka Salome, kolem níž se má příběh jakoby točit, a o níž víme jen to, že přechází mezi domem vrchnosti a domkem, kde bydlí. že vychovala děti pánů a v domě chodí bosa.
nevykreslená a tím pádem neživá je i (hlavní postava?) Amor, již definuje to, že nechce být v kontaktu se svou rodinou, je skromná na hranici sebezničení, a přeje si, aby byl dodržen slib a Salome dostala nuzný domek do svého vlastnictví. Amor, která je ve 45 letech autorem zcela bezdůvodně popisovaná jako sešlá babička, co skoro nevyleze do kopce, a co už má život v podstatě za sebou. nebo třeba otec rodiny, projevující se pouze tím, že je křesťan a že se chová jako idiot. nejvíc prokreslenou postavou byl jakž takž Anton, tipuju samotnému autorovi nejpodobnější.
dál mi potěšení z četby kazila misogynie a rasismus: až na ony dva výše uvedené ženské koncepty jsou v knize všechny ženy megery (za všechny zmíním nesnesitelná tetu, terorizující rodinu svými dorty), žárlivky, povrchní materialistky a/nebo cizoložnice. navíc jsou bez výjimky nahlíženy výhradně skrze prizma svého vzhledu. zajímavé jsou pouze coby velmi mladé, pak jejich půvab uvadá, postava se kazí po dětech. a kolem 30 jsou prakticky odepsanými, politováníhodnými, oteklými a zmalovanými subretami. pročpak tomu tak je? že by měl Damon Galgut nějaký problém se ženami? že by?
rasistický pohled ohroženého bílého muže jasně ilustruje skutečnost, že černoši jsou v knize zastoupeni v těchto rolích: služka a její zkrachovalý syn, pak zloděj a vrah v jedné osobě, bezdomovec, úplatná policistka a cizoložný politik. skutečně nechápu, jak takto jednostranný a rasistický román mohl vyhrát prestižní ocenění.
postavou asi nejživější je v knize sama JAR. popisované reálie a historický vývoj jsou zajímavé, i proto že je pro nás Jihoafrická republika dosti vzdálená, a každé svědectví se počítá. to ale na kvalitní literaturu nestačí. tím spíš, že ambiciózní a pro mě atraktivní jazyk, v němž vypravěč střídá postavy i ich, du a er osobu, nezakryje nedostatky v konstrukci story. s postavami nelze nijak soucítit, protože o nich nemáme dost informací. například o matce rodiny, jejíž pohřeb knihu otevírá, víme jen to, že se vrátila k židovské víře, jinak nic. nevíme tedy ani, co znamenala pro své děti a hlavně pro Amor. matka se také po své smrti vrátí do domu jako duch. to ale není v knize nijak vytěženo ani dál použito a zůstává to pouze pozérskou arabeskou. a sám slib, podle něhož je kniha pojmenovaná, zůstává chabou linií, unaveně se vinoucí kdesi na spodu. doufala jsem třeba, že autor prováže nedodržení slibu s následujícími tragédiemi v rodině, že je za to ta nechutná bělošská rodinka trestána prokletím. ale nic takového z vyprávění nevyvstává, snad jen info, jak hluboko je zakořeněna nerovnost mezi bílým a černým obyvatelstvem JAR. a že některé sliby mohou být splněny až ve chvíli, kdy je na ně příliš pozdě.“... celý text
— SynD
Hlubiny města
„Tuhle knihu ohodnotit je těžké... jsem něco mezi 3mi a 4mi hvězdami, ale ponechám 4. Pan Twardowski, Zakantum, Špatný den jsou skvěle procítěně napsané povídky, česká mlátička je v závěsu, jen jednu povídku jsem nedočetl, ale to že nesedí mně neznamená, že nesedne jiným.
Za mne... četl jsem lepší sbírky povídek, ale takových 6 - 7 rozhodně stojí za to knihu mít a číst!“... celý text
— Radesan
Santiago, má lásko
„Cesta do Santiaga pohledem dvou odlišných lidí. Adéla, která jde cestu už potřetí a Michal poprvé. Od začátku mě jejich cestování bavilo, občas nějaký ten vtípek a naprosto odlišný úhel pohledu na jednu stejnou situaci. Možná sem jen čekala víc toho soukromí, přišlo mi to chvilkama moc letmé a některé situace moc zobecněné. Jinak je to čtivá a oddychová knížka.“... celý text
— klara.franta
Šach a mat
„Knížky od Ali mám moc ráda, nemusím na nic moc myslet a jen si užívám romantiku. No, u této knížky jsem si nevrněla blahem jako třeba u The Love Hypothesis, takže hodnotím 3,5*-4*. Zvykla jsem si u Ali na spicy kapitoly a to mi tady prostě chybělo. Ale chápu, že se jedná o YA a měla jsem to asi očekávat.“... celý text
— Terezka17
Srovnáno se zemí
„Knihu samotnou jsem nečetl, ale sehnal jsem audioknihu, kterou čte Jiří Kubeš - což je na internetu nedohledatelný interpret, takže vůbec nevím, kdo to je a jak vypadá. Ale číst umí a to je hlavní. Hlas má jako zralý šedesátník... a s knihou si poradil dobře.
Ke knize samotné - nejdřív si poslechneme autorovu předmluvu, která je dost o ničem a připadá mi to, že se King zase plácá po rameni a rozebírá, proč Bachman a né King. Ale pak už nastupuje děj.
Než se začnu orientovat v postavách, chvíli mi to trvá - je tam Bart, kterej má dva vnitřní hlasy, Freda a George? A kdo je ten Charlie?
Tak nakonec jinak: Bart je hlavní postava, ale ve skutečnosti se jmenuje celým jménem "Bart" Barton George Dawes, Charlie je jeho syn a Fred je imaginární postava, ke které Bart mluví a která mluví k Bartovi jako k Georgovi. Uf, tak když už máme jasno (snad asi až po půlce knihy), můžeme se naplno soustředit na život hlavního hrdiny... a myšlenky zločince.
Prádelna, manželství, smrt dítěte, sousedé, hippie stopařka a Magliore... a tak nakonec dospějeme ke zdárnému konci, který je zdárný jen pro někoho... ale my aspoň víme proč. Ale že to trvalo. No, Kingu, zrovna nadšený z toho nejsem, ale vsadím se, že na šílené střelce v USA tohle může působit jako bible.
Tentokrát je to King bez mystické příchuti, ale s ochucovadly pro Kinga typickými - např. že ho tolik baví vždy popisovat názvy jednotlivých ulic a silnic a odkud kam vedou nebo s hromadou popkulturních či historických zmínek o různých jedincích či uskupeních. Možná pro amíky to význam má, ale pro mě jdou tyhle informace úplně mimo mě, protože mi to nic neříká a je mi to jedno.
Je to docela slabá kniha, i když někdo má možná jiný názor... a já mu ho neberu. Mně to ale přijde trochu odfláklé a natahované. Všichni totiž tak nějak tušíme, jak to celé dopadne. A taky dopadlo.“... celý text
— Kunafix
Podmanivý
„Další super mafiánská série. Hlavní postavy super a chemie mezi nimi taky docela dobrý. Občas mi trochu vadilo neustálé vyjadřování toho jak ona je bohyně a on by pro ní umřel a naopak. Přislo mi jakoby tím autorka vyplňovala hluchá místa, než se příběh zase rozjel.
Co bych ale chtěla vyzdvyhnout je samotný děj. Napětí, akce a ten konec byl vyloženě na infarkt. Celé to bylo fakt dobře promyšlené. Další plus je za vedlejší postavy, Brad a Ringo jsou týpci :-D
Hodně se těším na další díly a fakt doufám, že v češtině jednou vyjde celá série.“... celý text
— Vaiolet
Vinnetou 1
„Vždy som Vinnetua chcela prečítať. Podarilo sa mi to až v dospelosti s mojimi deťmi. Za čo som veľmi rada.
Všetkých nás to bavilo, veľkých aj malých. Bolo to dobrodružné, plné akcie a hodnotných ľudských vlastností. Česť, odvaha, statočnosť, hrdosť ...krásne.
Kdesi som čítala, že Karl May nikdy žiadneho indiána nestretol. Tak všetka česť, ak zvládol takto vyobraziť indiánov, ich život, postoje, len z toho, čo si naštudoval.“... celý text
— Anikkk
Zhroucený čas
„Nejen námět, ale provedení je velmi dobré. Zvlášť oceňuji jak se autorovi povedlo postupně gradovat děj, prostě v událostech stále zrychlujeme a v poslední třetině je kniha těžko odložitelná.“... celý text
— JiříŠkorpík
Hrad ve Skotsku
„Juj, tohle bylo sladké jak karamelka. I když to od téhle série člověk očekává, tak tady už to bylo trošičku za hranou. Ale zavřu obě oči, protože kdy jindy čekat zázraky než o Vánocích. =)“... celý text
— Anor505
Dvě věže
„Po skvělém Společenstvu se vysoká laťka udržela, byť třeba bitva o Helmův žleb byla tou nejslabší částí celé knihy. Ohromně plastický svět Středozemě, mozaika různorodých postav a výborně vypracované dialogy jsou hlavními tahouny knihy mistra Tolkiena. Je to krásná kniha s moc pěknými ilustracemi Alana Leeho.“... celý text
— jefff
Skrinka času
„Tak veľmi som sa tešila na tuto knihu, ale nesplnila moje očakávania. Síce sa prepletali životy jednotlivých postáv, ale popravde ma to nudilo, bolo to rozvláčne a neťahalo ma to k čítaniu. Nevysvetlilo sa odkiaľ tie skrinky sú.“... celý text
— Dani25
Hněv kejklíře
„Tento díl pokračuje v režii toho prvního. Drsný, brutální, tajemný, plný intrik, určitě to není čtení pro každého. Ale je to neskutečně čtivé. Tentokrát jsou hlavními aktéry Killian a Saskia, od narození si byli souzeni, jenže nejen osud si s jejich poutem pohrál, a že to nebyly žádné lehké hrátky. A ten konec? Takže sahám po dalším díle.“... celý text
— MAU256
Věž
„Po přečtení anotací u všech dílů této série jsem se na ni těšila. Čekala jsem, až budu mít všechny tři, abych nemusela čekat na další pokračování. Ale bylo to pro mě trošku zklamání. Dočetla jsem to celé hlavně kvůli tomu, abych se přesvědčila, že můj typ na závěrečnou zápletku je správný. Příběh by byl možná fajn, ale byl tak nějak divně napsaný. Mount trilogy prostě žádný z nových "mafiánských" románů zatím nedosahuje.“... celý text
— kacenka6144