Nejnovější komentáře
Anna Boleynová – Králova posedlost
„Moc hezky napsaný příběh o životě Anny Boleynove.“
— Ishir
O modlitbě
„Na Guardiniho psaní se mi líbí především dvě věci, čtivý sloh a v rozumné míře odkrývání složitosti věcí. Skutečně platí slova autora, když mluví o duchovním rozvoji, že někdy je kontraproduktivní příliš tlačit na pilu.
„Horlivost v duchovních věcech je jistě důležitá; stejně důležitá je však i rozvážnost, která umí počkat, až nadejde vhodná doba.“ (s. 204)
Kniha je strukturována do kratších kapitol a na sebe logicky navazujících celků, které jdou od přípravy na modlitbu, k jejím základním aktům, k jednotlivým druhům modliteb až k popisu vnitřních krizí víry a modlitby, a jak se nimi potýkat. Co bych také vyzdvihl je autorova schopnost proniknout do myšlení začátečníka v oblasti modlitby, a proto se často soustředí na vyjasnění toho, co to vlastně modlitba skutečně je, tak aby čtenář nebyl v zajetí prapodivných představ a omylů.
„Neboť víra není pocit nebo prožitek, který by měl smysl sám o sobě, nýbrž je sepětím osoby se zjevujícím se Bohem, které trvá, i když se pocity změní nebo zmizí. Ve své podstatě je dokonce víra na vytrvalosti přímo založena, neboť nespočívá v citu, nýbrž v charakteru, ne v prožitku, nýbrž ve věrnosti, ne v proměnlivé, nýbrž ve stálé a přemáhající složce života.“ (s. 239)
Knihu doprovází pokora, pochopení a také opravdová snaha ukázat, že modlitba je skutečný a živý vztah, který nemůže fungovat pouze na ustrnulých formulí, ale vyžaduje aktivní zapojení svědomí člověka.
„Tímto způsobem uvažování opět zesílí leckdy již ochablé křesťanské svědomí. Většinou jím rozumíme jenom vědomí závaznosti mravních přikázání a schopnost úsudku o tom, jak je máme v jednotlivých případech aplikovat. Přitom ale unikla naší pozornosti celá polovina skutečnosti: smysl pro požadavky dosud neprozkoumaných oblastí; schopnost postihnout, čeho si žádá budoucnost; odvaha k uskutečnění něčeho, pro co ještě není vzoru. I to je svědomí.“ (s. 196)
Dalo by se tady pokračovat uváděním dalších mnohých útržků z Guardiniho čtivého díla, ale myslím, že nejrozumnější bude, když komentář ukončím tím, že knihu jednoduše doporučím i těm čtenářům, kteří se s vírou u sebe ještě nesetkali nebo kolem ní jen krouží. Může být opravdu vhodným úvodem do toho, co často může lidem z dálky připadat jako zbytečné a podivínské chování, zblízka se však jedná o velmi přirozenou a klíčovou věc pro Život.“... celý text
— Knišíl
Hlídka na konci vesmíru
„„Hlídáš, Hlídko, Rozhraní,
bděle lidstvo ubráníš.
Nespi, Hlídko,
v temnotě,
viatoři najdou tě.“
Když jsem viděl, že kniha má 500 stran a na zadní straně jsem si přečetl, že je to strhující a svižná jízda – ihned jsem zapochyboval. Tyto dvě věci společně vždycky nevěstí nic dobrého. A nebyl jsem tak daleko od pravdy. První díl v sérii „Rozhraní“ mě zas tak moc o své „svižnosti“ nepřesvědčil. Námět je v pohodě. Je to temný, zajímavý a tajuplný. Jenže pak se objevují ty závady na svižnosti. Už jen samotná doba tisíce let od posledního setkání s mimozemšťany, dvě stě let stará kosmická loď a neustálé opakování situací příběh hodně zpomalovalo.
Citát: Možná jsem jedinej certifikovanej astromechanik, co může říct, že nikdy nebyl ve vesmíru.
Je s podivem, že za tisíc let se lidé o mimozemšťanech zas tak nic moc nedozvěděli???? Jak může vesmírem lítat stará vyřazená kosmická loď, kterou lidé vyrobili před dvěma stovkami let???? A teď k tý svižnosti. Podám vám ukázku. Je nějaká situace, dva lidé ji řeší, plánují, předělávají, pak dojde k jakému si střetu . . . pohoda. Jenže pak přijde třetí osoba, a ty dvě jí tu situaci začnou celou od začátku vyprávět. Čtenář to tak musí číst znovu. Pak přijde čtvrtá osoba . . . mám psát dále???? Jo, svižnost! Taky mi vadila věc o „mumlání pod vousy“. Tento efekt byl v knize několikrát použit. Čtenář se nedozví, co si dotyčná osoba mumlala pod vousy.
Malá ochutnávka:
. . . jenže teď už Cavalona štípla pošesté a byla si celkem jistá, že ho to začíná štvát. Takže se stáhla a pokusila se vymyslet jiný způsob, jak duplikáty zastavit. Jackin nevrhl, že by je mohli vždy vyvést ze dveří a nasměrovat přes okraj lávky. Ale ať byli dvojníci skuteční, nebo ne, ta představa byla trochu moc znepokojující, než aby nad tím Adequin vážně uvažovala.
Ale, abych tu jen nebrečel. Ten koncept příběhu je perfektní. Je to napínavé, z půlky svižné, dobrodružné. Tak že i když mi trvalo trochu déle, než jsem to přečetl, nebyl tam moc prostor k nudě. Zajímavostí jsou i „zavlnění“, při kterých se na lodi vyskytují dvojníci z jiného času – minulost vs budoucnost. Jenže tento jev není náležitě využit a tak je spíš jen doplňkem, který moc nefunguje a plete čtenáře. Paní spisovatelka sice napsala sci-fi román o tisíce stranách (druhá kniha má taky cca 500 stran), ale příběh nemá to správné hororové napětí a vlastně mi tu scházel i humor. A není tu vlastně není žádná podstatná postava, která by se mi zalíbila. Snad krom Rakeové, ale u ní si nejsem jist, co si o ní myslet.
Tři a půl Hetešáka – 70%
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ )
Citát: Uvidíme, co se stane – to je úžasná strategie.“... celý text
— Terva
Lobo: Mobydyk a další příběhy
„„Ale že k tobě to jméno sedí Neštístko!
Co jsem tě potkal, tak jsem dostal po držce,
plynem do ksichtu, vězeňskej mundůr, nakládačku
a navrh mě eště zblajzla podělaná velryba!“
(Jak vytrhnout velrybě pajšl)
„Před truchlícím velkym šéfém se neschováte!“ (Tanec smrti)
Lobo – Mobydyk obsahuje pět povídek s tímto svérázným pijákem šestipíva. YO HO HO. Už jen podle názvu poznáte, že se jeden z těch příběhů bude zgurveně podobat příběhu o bílé velrybě. Akorát pošlou tvůrci Vobluda, tak se zove ta bílá velká, do jiného prostředí. Trochu to tu lítá, Lobo chlastá, co může a velryba má hlad. Druhý příběh Přátelé je trochu komornější, odehrává se totiž skoro celý v komoře, tedy v jednou obsazeném bytě. Ke konci je to však masakr.
Citát: Máš prst na tepu národa, Lobáku. (Přátelé)
Třetí povídka Tanec smrti je vlastně píseň Poslední tango v Buenos Aires. Je to nejhorší příběh v tomto svazku. Za to čtvrtý příběh „Pozor! Musíme to popravit“ je naopak dle mého soudu nejlepším dobrodružstvím Loba a jeho Lovců vodměn. Dělání, dělání, dělání je lék! Poslední příběh „Surfujeme na bohovlně je příšerně nakreslený. A moc mě nebavil. Komentáře ke všem povídkám najdete v sekci „Části díla“ u této knihy.
Citát: Repeté šestipívo, bejby! (Pozor! Musíme to popravit)
Když se na to podívám tak ňák soubornějc, je tohle lehce nadprůměrný svazek. Ale nechci mu dávat 80%, páč nějak jeden příběh obsahově za moc nestál a jeden svazek, co nakreslil C. T. Critchlow, ten zas nebyl dobře nakreslen a ani vybarven. Tak to to vypadá na zgurvených 70procentíček, což je vlastně za tři gvězdy. To mně žvejkni játro!
Citát: Vždycky jsem tušil, že jednoho dne zemřu. Doufal jsem, že se tak stane ve službách dobra. Třeba při záchraně krásných panen z rukou zuřících hord barbarů nebo při spáse planety před zběsilou destrukcí. Epitaf ve znění „přejel ho opilý řidič“ není zrovna v mejch vysněnejch. (Surfujeme na Bohovlně)“... celý text
— Terva
Intuit
„Intuit je velmi povedená detektivka s fantasy prvky odehrávající se v "našem" světě. Postavy i zápletka je velice dobře napsaná a vymyšlená a velice rychle vás kniha dokáže vytáhnout a nepustit, dokud ji celou nepřečtete.
Dá se číst jak samostatně tak i s ostatními knihami, jako součást Greenberg universa spolu s Kartářem, Air Wolfem, Sibernem, legendami Atalien Čarodějem Arim Laastenem a dalšími. A když se vším prolouskáte a zakončíte to celým Ari Laastenem (všechny tyto knihy z Greenberg universa jsou na youtube, čtené přímo autorem Charlie Greenbergem) odměnou vám pak bude překvapivé vyvrcholení celého multiversa.“... celý text
— petr3560
Dědeček Večerníček
„Dědeček Večerníček je moje srdcovka z dětství. Když jsem knihu viděla u rodičů v knihově, hned jsem si ji půjčila a četly jsme s dcerami před spaním. Příběhy jsou poučné a doplněny nádhernými ilustracemi“... celý text
— 1v8na
Rohy faunů
„Ve třetím díle Rafaelovy školy se přesouváme do tercie, kdy se studenti metamorfují ve fauny a seznamují se s královstvím lesa. A také pokračuje jejich puberta... která se nevyhýbá ani elementálům. Opět hezky napsaná fantasy, s dobře vystavěným příběhem, v českých kulisách.“... celý text
— magdalena0650
Sloužil jsem v Gaze
„Zajímavá kniha z míst, kam se nikdo z nás nejspíše nikdy nepodívá, ale mnoho z nás zajímá, jak to tam vypadá. Čte se dobře. Dej rychle plyne.
Zmiňovaný závěrečný přepis podcastu jsem poslouchala vrámci audioknihy. Považuji ho podnět k zamyšlení. Názor na aktuální situaci v Izraeli si ale musí nakonec každý udělat sám...“... celý text
— Helousek123
Případ mizejících nevěstek
„Již pátý díl série historické detektivky z období Václava II.s Tadeášem z Příhraz.Ten je požádán aby se dostavil do Nymburka a pomohl vyřešit zdejší děsivé vraždy.S Tadeášem jsem četla jíž jednu knihu a mohu doporučit, je to prima oddechovka.Mě pomohla zpestřit dny při léčení chřipky.“... celý text
— alnahu
Tance nág
„Druhý díle série Rafaelova škola, tentokrát z říše nág - bytosti ohně, vláda nad podzemím a jeho poklady... a přitom zároveň příběhy studentky sekundy přírodovědného gymnázia kousek od Křivoklátu. Opět zajímavé nápady a zápletka. Moc se mi to líbí.“... celý text
— magdalena0650
Vejce a já
„Četla jsem kdysi dávno, aktuálně jsem poslechla ve formě audioknihy. V době, kdy jsem četla knihu, mi přišla obsahově tak nějak zábavnější (asi je potřeba trefit se do správné nálady či doby)...“... celý text
— tulipi
Vílí křídla
„Krásná, dobrodružná a milá "mytologická" fantasy. Nejen tahle první knížka série, ale všechny díly mě okouzlily. A okouzlila také všechny kamarádky, kterým jsem ji doporučila.“... celý text
— magdalena0650
Albert Swann
„Alber Swann je kniha se zajímavým námětem. Takový Batman "Batman" ochraňující potencionální oběti znásilnění, kterým je vložena do rukou možnost osvobodit se od jejich násilníků.
Za mě příjemný triler se špetkou detektivky. Za mě mohu jen doporučit.“... celý text
— petr3560
Jak se zbavit bolestí zad
„Nikdy před tím jsem knihu o bolestech v zádech nečetla, tak nemám srovnaní. Dost jsem přeskakovala některé části, ale z knihy jsem nakonec dostala info, které jsem potřebovala.“... celý text
— ___Kateřina___
Spláchnem to!
„Tahle kniha se cetla uplne sama. Pribeh ze zivota. Takhle to opravdu chodiva…Ocenuji pohled z zenskeho i muzskeho uhlu. Za me skvela oddechovka. Doporucuji.“
— DagmarK.474
40 dní pěšky do Jeruzaléma
„Milý cestopis, který pěkně utíká a dává člověku pocit, že dobří lidé ještě nevymřeli.“
— Helousek123
Mařka
„Překrásná kniha, která Vás přenese na valašské kotáry nejen díky barvitému vyprávění ale i díky ilustracím.“
— PetraEliška
Zimní drak
„Příběh byl velmi emoční a parádně propracovaný. Ilustrace úžasně doplňovaly samotný děj a jsou nádherně zpracovány. Kniha suprově ukazuje čtenářům různé emoce a jak s nimi může člověk, ať už dospělý nebo i dítko pracovat. Zkrátka nádherný příběh.“... celý text
— 1v8na
Kuchár v stredoveku
„Kuchyňa stredoveku nebola taká temná, ako samotná doba, v ktorej (najmä teda chudobní) ľudia žili. Je to klišé, ktoré šíria nevzdelaní, nesčítaní spoluobčania, ktorí pred desaťročiami videli Meno ruže a myslia si, že to bol dokument. No, nebol. Pravda je, že stredoveká kuchyňa bola nečakane (?) opulentná. Samozrejme, šľachta mala na stole predsa len iné veci, než chudoba, boháči si proste v dejinách ľudstva logicky vždy mohli dovoliť viac. Ale i chudoba disponovala nejeden raz veľmi zaujímavým, pestrým a vynaliezavým jedálničkom. Tvrdiť, že stredovekí ľudia jedli pomyje pre prasatá, je dôkaz nevzdelanosti človeka, ktorý čosi také tvrdí. Áno, hygiena bola strašná, ale to je námet na inú knihu. Vo vtedajšej kuchyni by ste našli fajnové recepty a suroviny, ingrediencie a koreniny (horčicu!), ktoré by ste možno ani nečakali. Dokonca už v 12. storočí vyšli pravidlá slušnosti ohľadom stolovania. Pevná väzba, množstvo strán, lacetka, skvelá obálka, plno vizuálneho sprievodného materiálu... Žiaľ, neviem ísť až na 4*, na môj vkus tomu v strede úplne spadla reťaz a vravel som si, že ak by to skrátili o 4O strán, nič hrozné by sa nestalo.“... celý text
— Ivan Kučera
Nízký tlak
„Opět nezklamala,čtivé,j mohlo být o chlup kratší)“
— essene
Umrlčí tváře
„Moc pěkná a akční kniha kterou velmi doporučuji!“
— dájavídek
Gothikana
„#gothikana @authorrunyx @vydavatelstvo_motyl
Ja netuším ako začať. Ďakujem za spoločné čítanie babám, ktoré do toho išli somnou. Bez nich by som to pravdepodobne nedala. Ďakujem za postrehy, ktoré boli rôznorodé. Dve strany. Jedna bola nadšená a tá druhá menej. Čo myslíte, do ktorej patrím? No áno. Presne tak, do tej druhej.
Autorka na začiatku upozorňuje, že hlavná postava je všeliaká a presne takého ho chcela mať. Je si vedomá toho, že u recezentov by neprešiel. Ale či už upozornila vopred alebo nie, nič nemení na mojom názore, že mi prišiel nevyspelý aj s malou vranou.
Ďalšie upozornenie, že čerpala zo svojho života. Chcela by som vedieť, čo z toho zažila. Ples?
Situácie nedotiahnuté a v prvej časti som sa nedozvedela najväčsiu záhadu, čo mi je ľúto. Príbeh bol na preskačku, kde ma autorka aj na chvíľu vtiahla do deju, ale potom to bolo len o sexe, nedostatočných informáciach... Škoda, že nechcem spoilerovať, ale tak ako sa vyjadrovali, ich komunikácia, celý príbeh na mňa pôsobil nedostatočne.
A príbeh? Nič šokantné, ozbrojujúce a tak sa z toho dalo vyťažiť. Záhadný les, desivý hrad, tajomný učiteľ. Tak dobre to znie. Je mi to tak ľúto, veľmi som sa tešila na príbeh. Obálka a oriezka je neskutočná. Mňa to nebavilo a naozaj som sa snažila tam nájsť niečo wau a čakala som nakoniec, že sa moje hodnotenie zlepší. Žial, nie. To už som dlho nedala, ale hlavne za sklamanie. 2
Som prvá, kto dal Ghotikane 2 Ako sa páčil príbeh vám?
Ďakujem @knihyprekazdeho.sk za knihu na stránke si ju objednáte za super cenu.
#spolupracasnikou #knihyprekazdeho #bookstagram #books“... celý text
— recenzienika657
Nezapomeň na nás
„K mému překvapení jsou hlavními postavami April a Gavin, nikoliv Sage a Luca. Na rozuzlení jejich příběhu si musíme počkat v příštím dílu.“
— TerezaJágrová
Když věci nejdou tak, jak chcete
„Mne knížka bohužel nenabídla nic nového, ve smyslu nových myšlenek a úvah. Avšak je to možná samotným tématem, kterému se autor věnoval a jiné knihy od autora mě zaujmou více.“... celý text
— ___Kateřina___
Losos v kaluži
„Tuhle knížku, bych si nejspíš sama od sebe nikdy nekoupila (nečtu anotace, takže jsem ostuda, co dá na obálku), ale teda tohle mě ohromně bavilo. Alespoň teda ze začátku.
Bára je prostě svoje. Věčně cynická a sarkastická holka, která si prostě radši všechno řeší sama.
Její jediný blízký člověk je její babi. Ta ale kvůli rakovině umírá a Bára zůstane na svůj život sama. To si tedy alespoň myslí.
Ze začátku to byla děsná sranda. Bára je prostě holka, se kterou bych si rozuměla, i když by mě ona spíš jen snášela.
Když to vezmu kolem a kolem, tak je jí jedna moje opravdu dobrá kamarádka celkem podobná a i já se v ní v nějakých chvílích viděla.
Její hlášky vážně neměly chybu. Líbil se mi i pohled Milady, která jako starší do knihy vnáší i trochu rozumu a takového životního nadhledu.
Pak přišel zvrat a Milada umírá. Bára se s tím snaží všemožně vyrovnat, ale teda moc jí to nejde. Někdo by mohl říct, že se chovala jako zlá mrcha, ale nalejme si čistého vína, kdo se občas nechová jako kráva?
Bohužel po smrti pohled Milady nekončí a to bylo něco, co mi už tak moc nesedlo. Je teda samozřejmě úžasný, že má každý svojí vlastní představu o tom, co se nám po smrti děje, ale tohle na mě bylo vážně moc. Spíš jako taková parodie na posmrtný život.
Každopádně i tak si myslím, že je kniha dobrá a autorčin humor je skvostný, takže si od ní ráda v budoucnu přečtu i její další knihy.“... celý text
— kaja9825
Jen pět přežije
„Do první půlky si říkáte, že je to strašně zdlouhavé, ale druhá polovina vám to všemi dějovými zvraty bez problému vynahradí. Moc se mi líbilo, že byl děj rozdělený po hodinách, lépe se v něm orientovalo. Poslední hodina byla naprosto šokující, nic z toho jsem absolutně nečekala. Za co tedy ubírám jednu hvězdu? Odpověď zní: Red. Sice je hlavní hrdinka ale příběhu nic nedodala a bylo to jako by pořád říkala, myslela a dělala to samé.“... celý text
— Boogi
Muž, který zemřel dvakrát
„Fajn detektivka, dost se mi líbila ahodně zajímavé byly informace jak pracovala tenkrát policie, když ještě nebyl internet :)“
— orson
Komfortní deník
„Deník je rozdělen do čtyř ročních období a je plný kreativních výzev a zajímavých tipů třeba na filmy, na pečení či výlety a akce s přáteli. (Hrozně moc chci na hobití piknik). A to není zdaleka vše! Opravdu si každý přijde na své.
Holek vám doporučí, jak si naplno užít každé roční období, a dokonce nabídnou rady pro začínající cosplayery. (Pro mě jsou obzvlášť super tipy na make-up looky, protože mě líčení moc baví).
Veliký plus deník dostává za grafické zpracování. Je krásně vymazlený, holky do něj vložily velkou část sebe, což je očividné. Už na pohled zkrátka působí komfortně. A když jím listujete? To je teprve pohoda.“... celý text
— annora_cte
Odvážná rozhodnutí
„Třetí díl byl opět moc hezký. Splnil mé očekávání. Opět otevřený konec mě namlsal na poslední díl. Moc se těším.“
— Ešína
Horké vafle a ledové koupele
„Asi do sté strany jsem oscilovala mezi tím, zda knihu odložit, nebo číst dál a zjistit, proč se hlavní hrdinka chová tak, jak se chová. Zvědavost zvítězila a musím říct, že nelituji. Ztráta blízkých osob, ztráta sama sebe, zrada, hledání sebe sama, nová přátelství, splnění si snu, nový začátek a ... horké vafle a ledové koupele. Vlastně docela hezký příběh. Jen ho asi neocení čtenáři, kteří od knihy čekají, že bude mít spád od začátku do konce.“... celý text
— klodnerovic