Nejnovější komentáře
Poslední svobodný miliardář
„Naprostá pecka. Ač jsem prvotně neměla velké očekávání, tak jsem byla mile překvapená. Kniha mě bavila.“
— adida
Němé oběti
„Mám za sebou 19 hodin audioknihy. Samozřejmě ne v celku, to by nedal ani Weaver. Němé oběti mě nechaly celkem rozpolceného a v průběhu poslechu jsem osciloval mezi symbolickou hvězdičkou a plným počtem, tam a zpátky. Ten plný počet, co knížka nakonec dostala (sám se tomu divím), je potřeba brát trochu s rezervou a pojí se s tím hodně ´ale´. Vysvětlím.
Podle mě je toto pokračování v určitých ohledech vůbec nejlepší v sérii. Rozsahem je to skoro jako Vojna a mír a je to komplikovaný a těžký příběh, hustý jako kondenzované mléko. Weaver a jeho láska k reliktním místům se promítli do velice zdařilé fikce okolo viktoriánského Wappingského mola a téměř mysteriózní atmosféry obklopující neexistující architektonický artefakt, plný mechanických arkádových strojů. Ústřední roli tu nehrají postavy, ale kniha o historii mola, ze které je často citováno a kterou jsem si chtěl sehnat, dokud... dokud jsem nezjistil, že je také smyšlená. Tato část (víceméně celá prostřední část, tedy dobré tři stovky tištěných stran) je úžasná, atmosférická a hutná, a ve spojení s tragédií vyvražděné rodiny to funguje bezchybně.
Ve své minirecenzi Weaverova Nářku drozda jsem autora přirovnal k McDonaldu. Toto pokračování se nevymyká a zuby nehty se drží zajeté šablony. Víte skoro na stránku přesně, na koho se kdy Raker obrátí, kdy se objeví a neobjeví Healy, jak se Raker zachová v té či oné situaci. V Němých obětech jsem měl ale dost často Rakera plné zuby. Jeho morální kompas je tak dokonalý, že jsem si sám připadal vedle něj jako zmetek a vyvrhel. Vždy přesně ví, co mají dělat všichni okolo a rovněž věří, že to nejlepší, co se jim mohlo přihodit, je, že mají tu čest, aby je mohl chránit. Kdybych chtěl ochránce, obrátil bych se spíš na Jacka Reachera, rozhodně ne na Rakera - ten kam šlápne, tam nadělá víc škody než užitku. Ale nakonec to autor vždy nějak zaonačí, že se situace jako mávnutím kouzelného proutku obrátí v jeho prospěch. Působí to nepravděpodobně, někdy až hloupě, tu a tam jsem si říkal, jestli opravdu Weaver považuje čtenáře za úplné tupouny.
Ale zpátky k tomu McDonaldu. Tato stoprocentní předvídatelnost má něco do sebe, podobně jako u zmíněného fast foodu. Nemáte velká očekávání, protože přesně víte, do čeho jdete, a také to dostanete. V důsledku tak - přestože mě fakt Raker často vytáčel až do nepříčetnosti - vím, že si další knížku zase přečtu. Na Weaverově stylu je něco hypnotického.
Hypnotický je i Igor Bareš, který to opět načetl a který to opět vzal svým relaxačním tempem. Nějak to ale k Weaverovi sedí, nedokážu si k tomu představit jiný hlas.
Takže shrnuto: za tu hutnou atmosféru a nápad s fikcí okolo mola si ten plný počet hvězdiček Němé oběti zaslouží, i když je to v podstatě hrozná blbost...“... celý text
— work
Vražedná čísla
„I tento (třetí) díl se velmi příjemně a rychle čte, konec je i napínavý. Ale...
1. Loganovy někdejší vtipné hlášky jsou tytam, nahradilo je neustále opakované (a postupně víc a víc trapné) "Kristova noho".
2. Je to snad první detektivka, kde jsem pachatele odhalil už někde v půli knihy.
3. To nejzásadnější - kam se podělo Skotsko? To, co první dva díly v mých očích ohromně pozvedávalo, je najednou pryč. Tento příběh se mohl odehrát prakticky kdekoliv.
Kniha je to moc dobrá, ale po prvních dvou dílech jsem bohužel čekal víc.“... celý text
— jan7113
Vodní hrob
„Mně se Terenc líbí natolik, že mi ani nevadilo nezjistit, "jak to opravdicky bylo" (slovy Jo).“
— karaliene
Olbram Zoubek
„No komplexní to moc není“
— palka452
Přechodné období
„Poslechnuto v Českém rozhlase jako audio četbu na pokračování. Výborně načtené J. Strykovou. Mám ráda příběhy z českého prostředí.“
— hanap
Host
„Když čtu ostatní recenze na knihu, jsem překvapená. Dle mého názoru se kniha četla svižně, postavy byly dobře vykreslené i prostředí celého příběhu jsem si dokázala žive představit .. jako jasný, se skutečností a realitou to nemělo nic společného, ale na vyplnění podzimního večera za mě super četba. DÍK!“... celý text
— Termina
Gothikana
„Z knihy mám smíšené pocity. Corvina byla na můj vkus až příliš přírodní. Trochu mi vadilo, že autorka všechno jen naťukávala, ale nic nevysvětlila, takže po dočtení knihy vlastně nic nevíme. Co ale autorka zvládla skvěle, je hrůzu nahánějící atmosféra, já prostě nesnáším horory:D Takže námět to byl dobrý, jen by to chtělo trochu lépe zpracovat.“... celý text
— petraLI
Odhalená pravda
„Super série a úžasné ukončení. Někde jsem četla, že další díl bude o Jordanovi a Stelle! A na to se fakt těším!
"Co takhle pusu pro štěstí?"
"Co takhle pěstí do ksichtu?"“... celý text
— NicaCola
Temná půle
„Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslouchal jsem Jana Hyhlíka, jak si to brázdil Kingovým světem a nějak mi to neštimovalo. Asi to četla jeho temná půle nebo já nevím. Je to takové unylé, suchý, nevzrušený hlas, nelíbí se mi ta jeho intonace a vyslovování jmen. Časem se to zlepší nebo si na to zvyknu, ale neposlouchá se mi dobře.
Příběhy, kde je hlavní postava spisovatel, mě většinou nebaví. A ještě horší je to, když spisovateli ožijí postavy z jeho příběhů, nebo v tomto případě jeho pseudonym - tento přístup mě vždy odrazoval. A tady to nedopadlo jinak.
Zkusil jsem to a počkal, až se to trochu rozjede a musím uznat, že když na to člověk přistoupí (nebo se s tím spíš smíří), má to docela dobrou vražednou atmošku a dá se to. Hlavní hajzl je skutečně solidní nepředvídatelné hovado, které se neštítí ničeho, takže pak si můžeme užít jeho řádění s pěknými popisy zvěrstev.
Když se začnou vyšetřovat zločiny, pořád dokola se omílají fakta, která detektiv do té doby zjistil a různě se o nich polemizuje, zpochybňuje, vylučuje a připomíná. Víme už asi stokrát, že tam byly stejné otisky a že mají stejný hlasový otisk, ale proč nám to nenandat po stoprvé?
Takže se to táhne. To je celej King. Celou dobu tak nějak tušíte, že vrabci tam nejsou jenom kvůli čimčarání a kam to tak nějak směřuje. Důležité je to spojení "tak nějak", protože to, co z toho nakonec King vykouzlí, je šílené a Hitchcockovi Ptáci jsou jenom taková polívčička. Tohle je docela hustá kulajda. Ale pak to nějak dopadne. A jak to dopadne, tak už se to nezvedne a je konec.
A opět říkám: to je celej King. Tedy né vždy, ale už je to několikátá jeho kniha, kde to s ním tak mám. A pak si uvědomím, že žádnej velkej nářez se nekonal.“... celý text
— Kunafix
Nezbytná opatření
„Určitě je to zajímavé čtení, originální, trochu chlapský styl a jsem si jistá, že svoje čtenáře si autor najde a okouzlí je. Já jsem se ale v tomhle případě trochu minula s cílovkou. Párkrát jsem byla pobavená, často překvapená (dějovým zvratem), a že se mi to moc často nestává, ale nikoho jsem si moc neoblíbila, nikomu moc nevěřila. A shoduji se s Lendinkou níže, která ale hodnotí knihu výrazně lépe, že příběh trpí jistou “překombinovaností. Autorův styl psaní mě ovšem hodně baví navzdory výhradám a nevylučuju, že si k němu jednou znovu najdu cestu a přečtu si jeho jinou knihu. 3,5/5“... celý text
— Knihontýnka
Keltská brána
„Dost dobrý. Tenhle hodně zvláštní postapo svět mě baví čím dál víc. Líbí se mi charakter všech tří hlavních postav a jak se skvěle umí doplnit. Ať už inteligencí, humorem nebo akcí.“... celý text
— John6900
Muž jménem Ove
„Ove zásadový, sarkastický ale neskutečně lidský. Kniha velmi čtivá, vtipná, ale i dojemná. Klidně mohla být i delší, pan Ove mi bude chybět.“
— Licie84
Profesorka
„Dávam 4 * ale dosť slabé 4*. Bola to moja prvá kniha autorky . Čítala sa veľmi dobre . Ale prvá časť knihy bola pre mňa utrpenie. Addie má neskutočne rozčuľovala so svojím správaním. Ako chápem má byť teenager takže bola strašne naivná. Ale celkovo jej správanie mi vadilo. Nate mi od začiatku strašné liezol na nervy. Eve mi bola najsympatickejšia hoci na svoj vek bola tiež naivná. Posledná časť knihy to v podstate zachránila. Celý príbeh pretkaný topánkami. To bol Top. Ale ten koniec, akože identita Jay , akože fakt? To by si ho Eve nikdy nevšimla v škole? To už bolo trochu pritiahnuté za vlasy.“... celý text
— Tweety0207
Básně noci
„Na poezii si obvykle nejvíce užívám formu a hru s jazykem, a musím říct, že Nezvalův volný verš a jeho způsob vynechání interpunkce mi tento požitek ztížil. Zaujalo mě, jak sbírka reflektuje dobu, ve které vznikla, a zaujaly mě technické motivy a jakási tvrdost veršů, někdy až tísnivá. Zajímavé užití anafor, které získalo mou pozornost.“... celý text
— Roselunda 1928
Jeden za druhým
„Při čtení jsem si musela dělat pauzy, některé části pro mě byly fakt drsné, a to si myslím, že vydržím dost. Klobouk dolů nad způsobem psaní i tématem. Chvilku si dám pauzu a pak se vrhnu na další díl.“... celý text
— Janca007
Bane: Prokletá láska
„Je to sice čtvrtý díl a pro mě první, ale nijak mě to při čtení nevadilo a dovolím si říct, že tento díl může být čtený i bez nutnosti přečtení předešlých dílů.
Nezáviděla jsem Jess. Nikdo by nechtěl zažít to, co ona. Knize totiž vévodí dost drsné téma. Stále se něco děje, čtenář se rozhodně nenudí.
Bane je typický bad boy. Svůj a zároveň pro všechny. Tak bych ho charakterizovala.
Emoční křivka je opravdu výrazná. Jiskření, erotika, šok i znechucení... To a ještě víc jsem u čtení pociťovala.“... celý text
— MamaKnihomolka
Asterix XXV - XXVIII
„Byť žádný příběh není vyloženě špatný tak tady ten sborník je nejhorší ze všech co jsem zatím četl a po minulém který je naprostá pecka lehké zklamání. Nic méně i když jsem zvažoval 4 hvězdy tak mě poslední příběh natolik pobavil a užil jsem si ho ten jediný stojí opravdu za to že těch 5 dát musím.“... celý text
— Johny_H.
Kniha lesů, vod a strání
„Přírodní lyrika s mnoha milostnými prvky. Nejvíce mě na tomto díle zaujala forma - verše jsou krásné, čisté, jazyk krásně plyne, je zde množstí formou skvělých sonetů. Tematicky mi přišlo, že se obsah vyčerpal někde za polovinou - básně se pak staly poměrně statickými a jen málo přinášely do sbírky něco nového. Moc se mi ale umělecky líbily experimenty s přebásněním modliteb, líbilo se mi neotřelé propojení milostných obrazů s přírodou a neskutečně jsem si užila jazykovou formu.“... celý text
— Roselunda 1928
Osudové nebe
„stejně dobrý jako jednička, děj krásně odsýpá, nešlo se od toho odtrhnout. tahle série mě hodně baví, těším se na další knihy.“
— rionka
Confiteor I.–III.
„Moc se mi líbila první větší část sbírky Kapitoly z mého románu - navazující básně zajímavou formou vypravují sic dějově prostý, ale srdceryvný příběh o nenaplněné lásce. Měnící se emoce a rostoucí trápení jsou dobře rozvinuty. Celkově mě právě díky tomuto propojení a zajímavě popsaným emocím tato část zaujala nejvíce.
Motivy jednotlivých typů žen a vztahů prostupovaly celou sbírkou, celková harmonie na mě působila poměrně pozitivně - konzistence, ale bez pocitu, že čtu pořád to samé.
Co se formy týče, měla jsem pocit, že jazykově oceňuji spíše jiné české básníky (Neumann apod.). Jazyk je ale poměrně přístupný a čte se docela snadno, i když pro mě bylo občas těžké soustředit se, nicméně to bude způsobeno jakousi osobní preferencí.
Kromě první části jako celku mě ještě zaujaly básně "In memoriam" díky "plot twistu" na konci a kontrastu, který tento obrat vytvořil, "Dva pohřby" svojí epičností a "Hvězdám" díky zajímavým metaforám a celkově jako neotřelý pohled na každodenní obraz.“... celý text
— Roselunda 1928
Nenasytní mrtví
„Tak toto je opravdu dost dobrý. Jo chvíli jsem si říkal to si z nás dělá srandu to je jako řešení to co mě napadlo prakticky na začátku. No a ono ne a pak se to celé ještě pěkně zkomplikuje. Zajímavý nápad a moc dobré zpracování za které nemůžu udělit nic jiného než 5/5. Mě to baví uvidíme kolik dílů vydá, ale aspoň pět by si to zasloužilo.“... celý text
— Johny_H.
Druuna 3
„Třetí a poslední Druuna. Kniha obsahuje tři na sebe lehce navazující příběhy: Zapomenutá planeta, Klon, Anima. Druuna se vrací do známého světa, do rakovinného Města hnusu, zrůd a nádorů. Příběh je opět nesourodý, příliš nenavazuje na předchozí knihy – snad jen v náznacích, tematicky a ve formě některých vracejících se minulých postav a archetypů. V porovnání s předchozími knihami jsou jednotlivé obrazy snad ještě zmatenější, příběh hodně přeskakuje. Druuna je jednou tady, pak se probudí jinde, pak znovu jinde. Smysl jsem hledal marně. Iluze, sny a realita se tu prolínají skutečně zmateně. Poslední Anima je pak zcela jiná, v jiném prostředí, bez dialogů, nicméně opět sen ve snovém světě. Objevuje se jakási symbolika znovuobjeveného Ráje. Malé cameo má Serpieri. Grafiku a vizuální styl netřeba komentovat, zůstává beze změny. Jednoznačně nejslabší kniha, nicméně pro kompletaci příběhu zřejmě nutnost.“... celý text
— thorir
Já, Mona Lisa
„Další zklamání. Kniha zněla opravdu poutavě, ale nedostala jsem se dál než na 160 stránek. Vypravěčem je samotná Mona Lisa a jeden by řekl, že půjde o moudrou, vnímavou osobnost, jenomže místo toho se setkáte s tak moc povrchní přechytralou ženskou, až je to k nevydržení. Ona nejenže umí ocenit krásu, ona podle ní soudí a odsuzuje. Je nepříjemná a nesympatická. Skoro se mi už na obraz nechce dívat, když si vzpomenu, jak povrchní je její knižní verze.“... celý text
— AraVulpecula
Druuna 2
„Pokračování Druuny se nese v podobném duchu jako první část. Druuna spí a sní neznámo kde, ani po probuzení nelze rozhodnout, co je vlastně sen a co je realita. Vrací se rakovinná choroba proměňující živý i neživý svět. Vrací se posádka lodi, objevují se replikanti, kyborgové, autor opět otevírá hlubší otázky lidské existence. Celkově je příběh víc epizodický, víc roztříštěný, víc nesouvislý. Je stále těžší sledovat děj, sledovat, co je realita a co je sen. Druuna je stále stejná, sexy, přitažlivá, polonahá, vzrušivá, nadržená. Běhá po světě, pasivní, naivní, hloupoučká, přes pasivitu a naivitu je však její role v příběhu zcela klíčová. Příběh rozvíjí snahy o záchranu posádky lodi a následné nalezení komponent séra, protijedu proti nákaze. Stejně jako v předchozím díle vnímám příběh jako slabší, přetechnizovaný, zamotaný do spirály snů a umělé reality. Grafika je naopak téměř beze změny, rakovinné nádory a hnus střídají obrazy explicitní nahoty, sexu na hraně pornografie. Vše popsáno v komentáři u první části. I když, jeden rozdíl oproti předchozímu dílu snad přece jen existuje – Druuně, zdá se, narostla prsa. Deformovaná mysl deformuje vše ostatní. Komu se líbil první díl, zklamán zde určitě nebude.“... celý text
— thorir
Neandrtálka hledá člověka
„Srandovní oddechovka)“
— essene
Služka - Tvrdá práce, nízký plat a matčina vůle přežít
„Asi to bude vypadat necitelně, ale mně ta služka připadala dost hloupá a vadilo mi, jak si opakovaně stěžuje a plače, jak se snaží vzbudit soucit i svojí sebechválou. Na mnoha místech té knihy jsem si v duchu řekla, přestaň fňukat a najdi si jinou práci, dělej hospodyni nebo chůvu jen v jednom domě místo nesmyslného ježdění sem a tam, jdi pomáhat do nemocnice nebo starobince, je tolik zaměstnání, kde pracovní síly chybí. Na kolik samoživitelek se chlap úplně vykašle a ona měla otce svého dítěte jakž takž spolehlivého, měla další známosti a tolik rozličných státních příspěvků z různých druhů sociálních programů, že právě tohle bych se na jejím místě styděla kritizovat a naříkat, jak málo pomoci se jí dostává.“... celý text
— micha-ella
Vůně medu
„Krásné pokračování prvního příběhu“
— Ludmila91
Žár a led
„pěkné-doporučuji“
— essene
Ani slovo
„Čteno bezprostředně po předchozím díle, který se mi líbil o trošku víc.
Tento byl poměrně komplikovaný, v záplavě postav jsem se trochu ztrácela, a, promiň Lottie, hlavní vyšetřovatelka mi už trochu lezla na nervy, nevidím zde vývoj postavy.
Ale i tak jsem si čtení užila a za nějaký čas si ráda přečtu další díl.“... celý text
— Awča