Nejnovější komentáře
Praha, matka měst
„Patnáct zastavení, patnáct dvoustran, v nichž je Praha – troufám si napsat – jiná, skoro k nepoznání. Líbí se mi. Je to mé první setkání s linoryty… Přidávám štítek. A jde-li o známé osobnosti, prozradím alespoň hudebního skladatele W. A. Mozarta (1756-1791) a spisovatelku George Sand (1804-1876). // Dostupné ve fondu ústřední knihovny – jednokusově, jen k nahlédnutí.
-----------------------------
CITÁT:
O starodávném městě se mi zdává
nevelké země dálné ciziny.
Po starých náměstích tam bloudí sláva,
pověsti, báje, staletí a sny.“... celý text
— milamarus
Anglické obludy
„Během četby tohoto vybroušeného díla jsem si kladla otázku: dá se vůbec takovýhle systém přežít? Existuje způsob, jak se vypořádat s podobnou realitou bez traumat (ať už způsobených čímkoliv)? Když jsem se prokousávala složitými a jemnými (a vlastně neemočními) výpověďmi, odkrývala strategie přežití, radovala se z přátelství, které vznikalo i v tomhle (nebo právě v tomhle) toxickém podhoubí, nadávala románovým rodičům, fandila touze být sám sebou a odvaze se ozvat, kladla jsem si otázku, jestli bych tohle ve věku deseti let zvládla. Další kniha o tom, že mít blízké lidi, ať už je to, kdo to je, znamená tu nejlepší výbavu do života, protože pak stojí za to ho nevzdat. Zkrátka dobře napsané, a oceňuju texty, které se propisují do mého hlubokého myšlení a které jsem si ještě nejspíš úplně nevychutnala.“... celý text
— Vojslava
Ledoví muži
„Syn četl sám. Čtyřlístek je prostě super.“
— Luky110812
Velký mokrý balónek
„Věková hranice 2-5 let
Dcera i já nadšená. Velmi pěkné obrázky v podobě komiksu. Jelikož doma máme 2 děti a mají věkový rozdíl 3 roky, tak velmi oblíbená knížečka.“... celý text
— Skodinka89
Nenásilná komunikace
„Kdybych byl pro povinnou četbu, tahle kniha by na seznamu povinné četby byla. Princip nenásilné komunikace znám léta, praktikuji podobnou dobu, nicméně stále je co zlepšovat a stále bude. Nenásilná komunikace je potřeba pro komunikaci s cizími lidmi, se svými blízkými i pro komunikaci sám se sebou. V zásadě lze zjednodušeně říct, že se skládá ze čtyř kroků: Pozorování, Pocity, Potřeby, Prosba. Každý krok má svůj důvod a svá pravidla. A o tom jak v praxi ji používat je celá kniha, na praktických příkladech, ze života.
1. Pozorování je popis situace bez hodnocení, která přispívá k tvé pohodě nebo naopak nepohodě.
2. Pocity je čistě popis emocí nebo tělsné pocity, které spouští pozorování (nicméně vyvarovat se náznaku příčiny).
3. Potřeby je popis potřeb nebo na čem ti záleží (spíše než tvoje preference nebo konkrétní čin). "Empaticky přijímám to, co by ti obohatilo život, aniž v tom slyším nátlak."
4. Konkrétní činy, které si přeješ tady a teď.
Princip jednoduchý, v praxi účinný, prospěšný, nicméně stále je co vylepšovat, např. v jak moc emočně vypjatých situací je jich člověk schopen použít.
Doporučuji.“... celý text
— vladku
Heidi a její kamarádi
„Další pěkné příběhy malé holčičky Heidi. Krásné ilustrace.“
— jarkaska
Proměna
„1915. Vychází Proměna. Kafka hledá únik před sebou samým a dokonce se hlásí do armády. Pro tělesnou slabost je však odmítnut. Greta Blochová mu porodí syna, ale on se to nikdy nedoví. Syn za pár let stejně umře. S Gretou se Kafka rozešel.
Proměna: Geniální je na této povídce pouze námět. Zpracování je stejně banální jako u Zámku. Ale ve své době to skutečně odráželo Kafkovu nechuť k dobovému utilitarismu, k nutnosti mít „zajištěnou existenci“. Rodina si oddechne, když se brouka zbaví. Hrůzné a přitom směšně absurdní jsou scény, kdy po něm otec hází jablka. Tak se Kafka vyrovnával se svou existencí úředníka, kterou musel podstoupit. Nesnášel také hluk v domě, tento fenomén je také v povídce popsaný. Také s otcem neměl dobrý vztah. Inu, když se dokážete přenést přes tu všechnu absurditu a berete povídku vážně, snad by mohlo jít o opravdu vážný námět. Dnes, ve věku Úžasňákových a Spidermanů se převtěluje kde kdo, a už mám to nepřipadne tak originální, jako v jeho době. Ovšem z hlediska zpracování je to stejně šedivé, jako Kafkova kancelář v úrazové pojišťovně.“... celý text
— Pablo70
Poslední aristokratka
„Za mě nejlepší z laskavých humoristických románů za poslední roky. Od první stránky do poslední jsem se smála a žila s Marií její život. Jako člověk z venčí, tedy vlastně viděno očima průvodce jeden ze "stáda bizonů", který miluje atmosféru starých hradů a zámků a dovolená strávená prohlídkou zámků a hradů v české kotlině je ta "echct gold" dovolená....jsem najednou viděla ty starosti a nelehký život hradního pána. Ale kniha mě bavila, moc jsem si u ní odpočinula a těším se na další díly....“... celý text
— Villon
Nezlomný
„Velmi silný příběh. Ze začátku jsme si říkala jakej je Louise "spratek" ale pak mi jen spadla čelist a nevěřícně jsem četla dál a dál a dál. Titul knihy sedí, protože Louis byl opravdu Nezlomný. Na knize si mi líbí i to že mapuje život i Louisově návratu z války. Popisuje jeho boj s PTS a klobouk dolu jak se se vším nakonec vyrovnal.“... celý text
— zuzca.h
Krvavá lázeň
„Knížka má sice z celé série nejvyšší hodnocení, na mě však v tomto pokračování bylo té krve příliš, navíc ještě i v dost detailní a nechutné formě, o některých gurmánských zážitcích ani nemluvě :-). Co se týká Logana, ten opět nestíhá kmitat mezi svéráznou Steelovou a Inschem, nechává se od obou úkolovat, do toho přijíždí z Birminghamu ještě i šéfkonstábl Faulds a aby toho nebylo málo, průběh vyšetřování a výjezdy chce natáčet i kameraman BBC Alec, který se všem pořád plete pod nohy. Tak jako v každém dílu, i tady autor dokázal mezi tu spoustu krve zakomponovat i nějaký ten suchý humor, i když v předcházejících dílech ho bylo trošku víc a z celé série se mi zatím nejvíc líbila předcházející Zjizvená tvář.“... celý text
— ZuK1
Murtagh
„Šílená nuda, Murtagh je třeba jako Ross z přátel, po něm nemůžete chtít, aby utáhl celý seriál, to prostě nejde. Zbytečně natahované, hrdina je takový nemastný, neslaný.“... celý text
— markinho962
Tajemství domu v L.
„Velmi čtivá knížka, přečteno na dvakrát. Tajemný příběh s nečekaným koncem. Osobně se mi velice líbila a můžu jen doporučit.“
— Alena1329
Dvojitý zásah
„Na Zaca jsem se těšila. Měl docela dost prostoru už v Srdcem proti zdi. I když jsem knížku rychle přečetla, musím říct, že nebyla tak dobrá, jako ostatní. Nějak se táhla, i když nebylo nouze o vtipné pasáže. Nejlepší byla Biancina sestra. Ty dvě pohromadě. Super. Přišlo mi dosti divné, že se ty dva tak dlouho neviděli, když jsou jejich rodiny tak pospolu. Ale co už, nějaké drama tam být musí, že.“... celý text
— Kačí137
Průvodkyně duší
„Kniha byla rozhodně hodně zajímavá, ale trochu mne i zklamala. Reinkarnaci mám spojenou spíše s Indií, ale i tak bylo zajímavé o ní číst.
Kniha se mi líbila, beru ji jako oddechovku. Sice mám jisté malé výhrady, ale celkově knihu hodnotím kladně.“... celý text
— M.C.SMITH
Tatér z Osvětimi
„Přečteno za dva dny. Trochu mě tu překvapují některé komentáře a kritika.
Celý příběh na mě působí jako vyprávění starého člověka. Člověka,který to zažil, který ví, že lidé vědí. Proto naznačuje a už nechává na posluchači-čtenáři, aby si sám domyslel zbytek - a autorka to tak napsala taky. Proto je příběh uhlazenější a místy není řečeno vše, protože to vypravěč říct nechtěl a autorka si nechtěla domýšlet.
Proto možná některé věci úplně nepřiznal, nebo i věkem pozapomněl, vytěsnil, viděl jinak a pak to tak vyprávěl.
Mě se to moc líbilo.“... celý text
— mkarajda
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
„Toto Puškinove dielo mám veľmi rada. Onegin, ktorý prichádza na vidiek, sa spriatelí s Lenským. Toto priateľstvo definitívne končí, keď Onegin zvedie Oľgu. Naruší tak šťastie iných a odchádza do Petrohradu. Veľmi sa mi páčil záver, keď citlivá a múdra Tatiana mu hovorí "oddaná som druhému, naveky verná budem mu."“... celý text
— Talita1
Děs
„Thriller s na mě až zbytečně drsnými a nechutnými popisy sexuálního násilí na mladistvých. Děj však vcelku svižně běžel a co oceňuji, je propracovaná logika příběhu a málo míst, po kterých zbydou otazníky.“... celý text
— Janulica
Severka
„Tuhle knihu není pro mně snadné hodnotit. Je to beletrie, ale je to stále založeno na reálných osudech člověka, jehož činy je snadné odsoudit. Ale když si člověk dá tu práci a snaží se opravdu zamyslet nad příběhem, ukazuje se, že nic není tak černobílé. Ten výplach mozku, jak to tady na mně působilo, je tak silný, že si to vlastně možná leckdo z nás neumí ani představit.
Je to hodně silné čtení, které jsem si musela dávkovat. Protože ta realita je prostě strašidelná, že z toho fakt mrazí. Každopádně tuto knihu považuji za důležité svědectví – je dobře, že to vyšlo a že se to dostává do povědomí čtenářů. Pokud vás alespoň trochu zajímá, co se děje na opačném konci světa, tohle moc doporučuji, jako i další knihy od autorky.
Zpracování audioknihy 10/10“... celý text
— Ivka14
Odvážné cesty
„Tak to byl závěrečný díl poutavé, zvěrolékařské rodinné ságy, z pera známé německé autorky. Jak jsem si při čtení užívala ty chvíle příběhu, kdy je děj situován do krétské vesničky Matala... Před mnoha lety jsem zde zavítala na výlet v rámci dovolené a hned se mi vybavila krása zátoky i skály, kde naši knižní hrdinové pobývali. Čtení se mi líbilo, držela jsem palce svým oblíbeným hrdinům a zlobila se na Grit, jejíž chování se mi ani za mák nelíbilo... Celá sága je velice hezká, bylo to super čtení !“... celý text
— zuzana2599
Šikmý kostel 3
„Předchozí díl už jsem četla před dlouhou dobou. Dost se mi hodit rodokmen na začátku knížky. Někdy je opravdu neskutečné co všechno někteří lidé zvládnou...“... celý text
— Vlaďkaa4
Ozvěny naděje
„Verše jsou velmi něžné, poměrně přímočaré, což je příjemná změna. Bohužel ale nejsou určeny pro mne, nezaujalo mě to tolik jako třeba ostatní sbírky. Ale to je chyba spíše ve čtenáři. Každý by měl zkusit a udělat si názor sám :-)“... celý text
— Alethea_k
Zlatá klec
„Tenhle díl byl rozhodně mnohem lepší než ten první. Kiva mi tedy také lezla na nervy, ale člověk si musí uvědomit, že je prostě jen hrozně mladá. Snad se poučila a ve třetím díle (který doporučuji mít po ruce ještě před dočtením tohoto), už bude mít víc rozumu.“... celý text
— eva-lupen
Severka
„"Mohla jsem jít kam jsem chtěla, mohla jsem dělat, co jsem chtěla, ale, co jsem vlastně měla chtít?"
Příběh je úplně jiným způsobem výborný, než stejně vynikající knihy rozhovorů NŠ.
Kdo prožil naši totalitu, uvědomí si nakolik je Korea podobná s Československem a zároveň diametrálně odlišná...
Třeba soudružka URPUTNÁ, která byla Severčiným vzorem ?
Promítalo se mi vlastní "ideologické dětství" a jak jsem podobné soudružky vnímala naprosto opačně, protože jsem měla tu úžasnou možnost mít vzory a zázemí od totality tolik odlišné...
Četla jsem v příběhu zejména to, nakolik je ovlivnění v dětství pevné a trvanlivé.
Natož indoktrinace...
"Pro nás představoval Kim celý svět. Vy se domníváte, že tu samou pozici by měl zastávat Bůh. Ale kdo z vás toho Boha opravdu viděl?
Přesto jsem se nakonec zapsala k evangelíkům, na každé sezení nosili koblihy a horkou čokoládu. Ti ostatní nepřinesli nikdy nic..."
Vůbec by mi nenapadlo Severku soudit. Naopak má můj obrovský soucit a pochopení.
Spíš mi zpočátku šel hlavou kontrast mezi extrémně upnutým korzetem korejské/asijské totality s naší/evropskou současností rozpadlých hodnot...proč neumíme něco mezi tím ?
5/5“... celý text
— Chesterton
Popel všechny zarovná
„Podruhé jsem se nechala unést příběhem, tentokrát audioknihou ve slovenštině. Stále platí plný počet hvězdiček. Teď jsem zvědavá na pokračování, které má být v knize Kruhy na vodě.“... celý text
— nai.ivka
Utajená sestra
„Nejsem si jistá, jestli toto měl být román, nebo thriller.
Děj plyne tak pomaloučku, polehoučku, nejsou tam žádné překvapivé momenty, je to celé docela předvídatelné.
Hlavní hrdinka Riley mi byla nesympatická. Naivní a manipulovatelná.
Trošku zajímavější byla Lisina linka.
Nicméně já jsem pořád čekala na něco a ono to něco nepřišlo.
Prostě kniha uplynula, byla bez nějakého překvapení a velmi předvídatelná. Přečetla jsem, ale žádný požitek jsem z toho neměla a myslím, že na knihu velice brzo zapomenu.“... celý text
— Holly.W
Špecialistka
„Od tejto autorky som čakala viac. Zo začiatku sa mi kniha vôbec nepáčila: veľmi čudná paranoidno-labilná hlavná postava, rozpačitý dej a pokus o špionážny román, ktorý silno pripomínal béčkové filmy z 90-tych rokov. Keď som sa dostala k vete: "Rád bych vědel, co je důležitejší než stovky tisíc amerických životů" mala som sto chutí knihy zavrieť. Ale ako sa do deja dostávalo viac Daniela a viac ostatných ľudí a zvierat, začal ma príbeh celkom baviť a posledných 300 strán som doslova zhltla za rekordný čas. Takže týmto autorke oficiálne odpúšťam mizernych prvých 100 strán. Knihu som čítala v rámci knižnej štafety, za zapožičanie ďakujem Vendy.“... celý text
— Besa
Bodyguardka
„Normálně v knihách o bodyguardech, které čtu, je bodyguard vždy chlap. Bylo tedy osvěžující vidět ženu jako bodyguarda. Kromě toho je tato kniha tak zábavná a neuvěřitelně zábavná. Byly chvíle, kdy jsem se nahlas smála.
Příběh má také velmi vážnou stránku a miluji, když se romantické knihy zabývají i vážnými problémy, jako je smutek a vina. Dodává to další vrstvu již tak fenomenálním romancím. Mojí oblíbenou částí celé knihy byla rodinná dynamika. Jackova rodina je aspektem, který posouvá děj kupředu. Scény s rodinou jsou některé z nejzábavnějších, ale také některé z nejvíce srdcervoucích. Také jsem si myslel, že vypravěčský způsob byl velmi zajímavý. Hannah v některých případech prolomí čtvrtou zeď a téměř oslovuje čtenáře přímo. Někdy mi to připadalo, že se fakt dívám na nějakou romantickou komedii.“... celý text
— Ivka14
Venuša zo zátoky
„bohužiaľ, skôr som si prečítal pokračovanie Venuši ako samotnú Venušu, tak som +/- vedel ako su na tom policajti v nemocnici, ale samotný príbeh dvoch prípadov, ktoré sa na seba dosť podobajú bol znova vynikajúci“... celý text
— Igor1311
Láskou ji nespoutáš
„Nežné básne, ktoré ma nesmierne dojali. Ženské čitateľky, ktoré majú rady romantiku si prídu na svoje. "Tak poď láska, nikdy nie je neskoro ľúbiť sa odznova."“... celý text
— Talita1
Stačí si počkat
„Mám ráda Zapatu a její pomalý, rozvíjející styl. Takhle, ze začátku jsem měla pocit, že je knížka hodně jiná. Jenže od té doby jsem ji četla už 3x. Takže mě sedět musí, že ano. Diana je výborná. Jak se stará o kluky, jak je vychovává. Až slza ukápla. I když se v knížce hodně zasmějete, protože Diana je blázen a kluci jsou výborní, tak je to vážně silný příběh. Opět tam není žádné BUM, tohohle chlapa chci. Ne, knížka vypráví o běžném životě a starostech. A mezi tím se nám Diana a Dalas seznamují, poznávají, pomáhají si. A je to :-).“... celý text
— Kačí137