Nejnovější komentáře
Poslední aristokratka
„Humoristický román. Pokud se potká autorův smysl pro humor se smyslem pro humor čtenáře, je to paráda. A vůbec nevadí, že děj je jednoduchý, charakteristiky postav pouze naznačené a popisy prostředí skoro žádné. Autorův jemně ironický humor mě rozesměje, i když čtu knihu potřetí. A to je pro mě nejdůležitější.“... celý text
— TuskaJ
Nultá hodina
„Audiokniha
Interpret: Dana Černá
Melancholická kniha = melancholický přednes. Zvolené hudební podkreslení příběhu pomohlo dodat atmosféru, ale jiskru nezažehlo.
K žádné z postav jsem si nedokázala vybudovat pozitivní vztah, bohužel. Je zvláštní, že já, tak milující silné ženské hrdinky, ty z pera Jany Poncarové nedokážu pochopit, uchopit, přijmout...
Příběh na mě působil silně depresivně. Chybí mu jakákoliv radost ze života a ta pak chybí i mně. Příběh je vystavěn na myšlenkách a pocitech hlavní hrdinky a ač na pozadí děje zuří krvavá, rudá poválečná léta, čtenář musí neustále lovit mezi řádky, a to je velmi unavující.“... celý text
— cérka
Vincent van Gogh I
„Primárně se jedná o obrazovou publikaci, k charakteristice malíře a díla jsou využity výňatky z jeho vlastních dopisů (napsal jich něco přes 800). Kromě výtvarného talentu měl i nesporný literární dar. Jádrem knihy je celkem 64 barevných příloh, které díky rozměrům publikace (24 cm na šířku a 32,5 cm na výšku) opravdu vyniknou. Na konci knihy je dále po jednotlivých letech shrnut jeho krátký život. Součástí přílohy je seznam všech obrazů, které v letech 1881 až 1888 namaloval.“... celý text
— xulij01
Exorcismus Anneliese Michelové
„Příběh o tom, kterak farmacie, jakožto jeden z "nejúžasnějších" výpotků naší zcela bezduché společnosti, hatí i ty nejvelkolepější boží plány.“
— jaryn
Zločin jako profese
„Úplně mě to nechytlo. Čekal jsem, že se autor bude víc zabývat samotnou kauzou Berdychova gangu a nezabíhat do věcí okolo.“
— jan.para
Zmizela v mlze
„Severská detektivka s českým vyšetřovatelem mě zaujala od první stránky. Velmi sugestivně popsaná krajina za polárním kruhem, zajímavé vztahové propletence a v ne poslední řadě napínavý děj , ve kterém jsou postupně odhalována tajemství obyvatel ve zdánlivě poetické norské vesnici, mě opět přesvědčil, že Michaela Klevisová detektivky psát umí. Moc jsem si početla a určitě mohu doporučit těm čtenářům, kteří u tohoto žánru vyhledávají více psychologie než násilných scén.“... celý text
— Marcela52
Soudcův seznam
„Těšila jsem se, Grishama čtu ráda, ale tato byla z těch slabších.“
— hanap
Andělská hra
„Opět velmi příjemné čtení, které vás vtáhne a nepustí, stránky čtete a ani se neuvědomíte jak rychle se dostanete ke konci, bohužel jako i Andělská hra trpí tím čím Stín větru, některé pasáže jsou dlouhé a možná vyzní i trochu zbytečně, proto nemohu dát plný počet“... celý text
— KubaHanzelin
Zpovědi
„Přiznám se,že pro mě osobně to bylo takové jiné čtení, jiný nezvyklý thriller. Půlka knihy mě moc nezaujala a říkala jsem si, co je to za knížku? Ale v druhé polovině se kniha obrátila, ale stejně to pro mě byla " taková jiná kniha", jiný styl a čtení a druh než čtu, japonská kniha, do teď neumím knihu správně popsat co si o ní myslím.“... celý text
— Hope80
České děti jako čtenáři
„Po sérii knih o čtenářství dospělých přišla u mě řada i na tuto, která se zabývá čtením dětí. A je to hodně zajímavé srovnání. Čtou totiž průměrně méně, než čtou průměrně dospělí. Jen jestli to bohužel neznamená i to, že až budou dospělí, budou číst ještě méně...
My si tady můžeme notovat, jak čteme, ale "tam venku", tam to jaksi začíná slábnout. A už i u dětí...“... celý text
— nicandra
Zaslíbená Země Nezemě 5
„Seznamujeme se více s postavami, které utekly a zatím o nich nebylo slyšet. Přibývá otázek a děj se zašmodrchává. Třeba to, co mě dosud nenapadlo. Jsou na planetě Zemi nebo ne?“... celý text
— Lienilda
Můžeš říct: Miluju tě
„Před nějakou dobou jsem zahlédla konkurz o novou knihu od Oly a hned jsem se přihlásila, aniž bych si četla, o čem kniha je. Nebo aniž bych veděla, že se na ní podílely ještě další dvě autorky. A že nejde ani o jeden příběh, ale o tři kratší novely. Když mi ale speciální box ke knize dorazil, byla jsem mile překvapena.
Všechny tři novelky jsou o lásce, každá je ale z jiného prostředí. Novela od Monči je hate to love a hlavní hrdina je hokejista! V novele z New Yorku od Oly je tématem hudba a má to takový trochu Hannah Montana vibe, protože je tady dvojí život. A poslední povídka od Marky je taková detektivní lgbt romance.
U podobných knih nemám vysoká očekávání, protože vím, že nejsem tak úplně cílovka a jediné, co čekám, je že si u čtení odpočinu a třeba se sem tam pousměju nad naivitou postav. A to všchno jsem tady dostala. První dvě povídky mě zaujaly obě stejně a bavila mě ta roztomilá romantická linka. U poslední povídky jsem byla možná trošku zklamaná, protože právě ta detektivní linka mi do celého toho konceptu úplně neseděla a lgbt se objevuje už tak často, že jsem byla trochu skeptická. Nicméně všechny novely byly moc fajn a odpočinula jsem si u nich přesně tak, jak jsem chtěla. Navíc je v povídkách vždy nějaká zmínka o něčem z té předchozí (text písničky, postava apod.).
Rozhodně je kniha zase naprosto nádherně zpracovaná a doplněná o fotky, tweety, chaty a spoustu dalšího. Všechny povídky jsou inspirované třemi alby Taylor Swift. Určitě můžu knihu doporučit (rozhodně spíš cílovce), ale nečekejte žádnou high literaturu, spíš do toho jděte jako do oddechové teen knihy. Já k tomu takto přistupovala a moc jsem si to užila.
Za box a knihu v rámci #spoluprace děkuji @humbook a @humbookblogeri“... celý text
— AnnaKreon
Někdo z nás
„Když jsem viděla jméno autorky, hned jsem potom sáhla, protože její úvodní trilogie byla úžasná. Tady dávám o hvězdu méně, úplně mě to nechytlo, ale špatné to také nebylo.
Co se týče zápletky, tak i já jsem tak nějak tušila, co se zde stalo, ale vraha jsem tedy neuhádla (vlastně ani nebylo moc jak, ale nebudu spoilerovat).“... celý text
— Toledo
Hodná a zlobivá holka
„Dobrý příběh s dobrými postavami. Detektivní linka mírně pokulhává, psycholog má až příliš prostoru u vyšetřování. Rovněž linky některých postav jsou nadbytečné, ale celkem kniha patří k tomu lepšímu mezi detektivními thrillery. Výborný začátek nové série.“... celý text
— Pampalini
Výživná kniha o jídle
„Velice zajímavé - kolik předsudků máme, aniž by to odpovídalo nějakým vědeckým výzkumům. Např. o cukru - že hnědý je lepší než bílý a třtinový lepší než řepný, přitom ale je to pořád cukr. Atd. I některé recepty chci vyzkoušet, vypadají lákavě. Vůbec celá kniha je pěkná na pohled.“... celý text
— nicandra
Hřích
„Porno. Pravda, má to i příběh, ale ten se bohužel zcela ztrácí v poněkud vulgárních popisech nejrůznějších orgií. Asi v 1/3 mě všechny ty tělesné části, tekutiny a pohyby začaly trochu unavovat a zbytek jsem proskákala, abych věděla, jak to dopadne.
Proč ne. Ale znám lepší kousky ;)“... celý text
— Senza Jenka
Stačí si počkat
„Marianu Zapatu a její knihy mám ráda, ale zatím v každé něco malinko chybělo. Tentokrát mi kniha vytřela zrak. Na konci knihy mi i vyhrkly slzy.
Od začátku do konce je kniha dojemná, milá, citlivá, vtipná. Diana má v péči své dva synovce Joshe a Louiho. Její bratr totiž zemřel a Diana je adoptovala. Má nový dům, práci i psa. Jen někdo o koho by se mohla opřít jí chybí.
Její nový soused má dokonalou hruď a bicáky na opření, to by se ale nemohl chovat jako osina v zadku. Její další sousedka, stará paní je ale milá. Se sousedem se ale potkává i nadále, protože se z něj vyklube trenér bejsbolu, na který chodí Josh.
Nesedělo mi chování její matky. Protáčela jsem oči stejně jako hlavní hrdinka. Nechápu, jak se někdo takhle může chovat. Život máme jen jeden. Ještě, že Diana povahu své matky nezdědila a chová se ke klukům fantasticky.
Postupem času se i z mrzouta stává pozorný a milý soused. A jak to dopadne, každý tušíme, ale vůbec to nevadí. :) Jak už jsme u autorky zvyklý, je to slowburn romance, tady mi ale do puntíku sedla vzhledem ke skutečnostem, který si musel Dallas vyřešit. Dojemný to pro mě bylo o to víc, že byly v příběhu děti a jejich nelehký osud. Skvělá kniha, doporučuji.“... celý text
— EvikU.
Pojízdný krámek snů
„Dohromady na knížce nic moc není, nebýt místa, kde se v drtivé většině odehrává a prostředí knížek, asi by mě nenadchla a hodnotila bych hůře, ale...! Skotsko je prostě srdcovka (opravdu jsem v popisu Highlands a povaze místních musela přiznat že je autorka trefně zachytila) a asi na příběhu přece jen něco bude (možná ta nenáročnost, oddych a pohoda), že se asi časem pustím i do druhého dílu... ;-)“... celý text
— Aileena
Listopád
„Četla jsem jedním dechem, samým blahem...
(čtenářským blahem, děj je náročný a těžký a smutný)
A klidně bych knihu použila jako zbraň na ty, kteří vzpomínají na zlaté časy před listopadem 89.“... celý text
— ZuzziŠ
Dýchej za mě
„Já jsem teda úplně paf.
Fakt hodně dobrý.
(a to navzdory bílým místům, které si čtenář musí domyslet, ač by to v daných místech neměl být jeho úkol)“... celý text
— ZuzziŠ
Zlodějíček z pátých hradeb
„tak...jak píše například Plativa - u tohoto dílu jsem měla problém se začíst. Jakmile jsem zjistila, že Hanku čeká šílený přesun kdoví kam, už jsem větřila katastrofu. A vůbec se mi do ní nechtělo. Zas nějaký jiný svět, zas nějaké jiné postavy. A naco poznávat otce ? dosud o to neměla zájem ani sama Hanka..
No...byl to zpočátku boj..samozřejmě ihned jsme v Quinwallu zataženi do "občanské" války mezi Del-y a Ras-ii, do toho brána do jiného světa, spousta nestvůr, záhadný kluk Matyáš...(občas mi trhá uši ten česko-cizozemský mix jmen). Dokonce jsem na několik týdnů čtení přerušila a vůbec se mi nechtělo pokračovat :D
Před 3 dny jsem se ale zaťala, vrhla do příběhu a zdárně dokončila. Potěšilo zapojení draků (Hor je Boží !!!)
Infekce vetřelci - knuty - (napadení Helary) - to bylo docela nechutné a kruté..občas si říkám, co to ta Pacovská pro děti vymýšlí...
A co myslíte, jak to nakonec vše dopadlo ? čekala jsem větší roli Matyáše a Alice, dokonce jsem čekala, jestli nebude Hanka spřízněná rodinně i s nimi...Hančin otec - co myslíte ?
A kupodivu mám čím dál ve větší oblibě tulíky (akorát mi leze na nervy slovní spojení "zacuchané vlasy" ..z toho úplně rostu...).
Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál...“... celý text
— haki34
Rudý kříž
„Dva zajímavé životní příběhy, které se vzájemně propojí v jeden. Chvílemi jsem se při čtení ztrácela a díky zvláštnímu stylu vyprávění mě kniha moc neoslovila.“... celý text
— monushka
Nepatrná ztráta osamělosti
„Kniha mě jako první okouzlila svou originální obálkou.
Příběhů o holocaustu jsem četla již mnoho, ale tento pro mě byl neotřelým ve svém vyprávění. Petrův osud mě úplně pohltil. Nejen čtením, ale i emociálně. Jedná se o hodně smutné a nadějeplné čtení.
Je zajímavé číst o vnitřním rozpoložení člověka po prožitém traumatizujícím zážitku. O to více jsem vděčnější, že žiji v době v jaké žiji.“... celý text
— monushka
Noční návštěvník
„Dočteno, ale žádná radost ze čtení. Je to moje první kniha od tohoto autora, ale jsem si jistá, že i poslední!“
— Ladygeront
Kazatel
„Četla jsem to šíleně dlouho, na to jak je to úzké! Nejspíš kvůli těm podobným jménům a tomu, jak to bylo napsané, takové rozvláčné, někdo se něco dozvěděl a nemohl tomu uvěřit a blablabla.
První knížka mě bavila moc, mám půjčený i další díl, na který jsem zvědavá a dám mu šanci.
Co předvádí Eriky sestra nechápu a někteří na oddělení policie jsou opravdu na ránu. Dávám 3* a šanci dalšímu dílu.“... celý text
— zbožňuju_knihy
Otylka
„ta je luxusní :D nalezena v hromádce od kamarádky, vyčleněná do knihobudky..neodolala jsem a dotáhla domů, a i moje puberťačka byla z Otylky nadšená. Moc milý příběh a hlavně ilustrace ! (kvůli nim jsem ji vlastně vzala domů :)) celkově graficky hodně povedené dílko, včetně přebalu...
Vtipná, hezké ilustrace, doporučuji !“... celý text
— haki34
Piko Dinosaurus
„docela hezká dětská jednohubka. Kamarádka vyčlenila do knihobudky - já jsem předtím neznala, zaujalo jméno dinosaura :D a více než text oslovily následně ilustrace. Jak už píše Lucissia - konec mohl být jiný..docela jsem to nepochopila, jak to teda bylo myšleno :D (obživl ? vytuhl ?)“... celý text
— haki34
Aristokratka ve varu
„Druhý díl mě nezklamal, ale ani nenadchnul. Pořádně jsem se začal bavit až v poslední třetině knihy, zato ale pořádně. Úplný závěr mě už dostal zcela do kolen a těším se na třetí díl.“... celý text
— matej0399
Dokud láska nezní v mollu
„Navzdory názvu sbírka není (jen) o lásce, otevírá širokou paletu témat. To ji činí příjemně pestrou. Proto dávám hvězdičku navíc oproti monotónnímu pohřebnímu Krchovskému. Během čtení jsem se přistihla, že se mi u jednotlivých básní (až na jednociferný počet výjimek) honí hlavou slova jako: "krásná", "tahle je fakt dobrá", "přesně",... To se mi nestává ani u autorů typu Mácha (Máj mě nudil k smrti) nebo Šrámek, kde s většinou nesouzním a krásná forma časem začne pokulhávat za obsahem. Jako laické čtenářce, která v poezii hledá krásu, myšlenku, dojetí nebo aspoň vtip, se mi sbírka líbila a dokázala obsáhnout všechny tyto kategorie.
Pokud si čas na čtení musíte postupně krást během dne nebo si čtením rádi krátíte čas venku, potěší vás formát sbírky - tolik básniček (4 na dvoustranu) ve formátu do malé kabelky nebo velké kapsy, to je luxusní.
Jediná nevýhoda sbírky: Není k sehnání v knihkupectvích a za to odebírám pomyslnou hvězdičku všem nakladatelstvím, která mají co do činění s poezií.“... celý text
— Markéta_Jeffi
Pošetilost doktora vinnetouologie
„Aneb pokus o „seřízení světa na naše oktanové číslo“ …
Příběh (pro mě, jako i pro další čtenáře, jak je v komentářích níže vidět, o mém mládí a vstupu do života) protkaný spoustou zajímavých otázek, jako třeba … „Kolik vystřídal ve druhým díle Old Shatterhand koní?!“
Příběh protkaný spoustou vzpomínek vydolovaných z paměti, prchavých okamžiků, o kterých s odstupem let přemýšlíš (optikou nových zkušeností) … „Dodnes si pamatuji každý detail výletu, …“
„Právě v takových chvílích si pouštím na zavřená víčka obrázky s lopuchy a někdy pak jako kouzlem cítím zase to klidné štěstí, které je v těch spáčích asi navěky uložené …“
Příběh o studiích prožitých před sametovou revolucí, a zajímavých detailech tehdejší výuky … „Naprostý idiot! Ságnere, vy jste naprostý idiot. Vy nemáte mozek, vy musíte mít ještě starou dobrou žebříčkovou nervovou soustavu! Ale nic si z toho nedělejte. Například taková žížala dokáže i s ní nadělat spoustu užitečných věcí.“
Příběh o životě … „Nikdy jsem si nemyslel, že je život kdovíjak lehký, ale teď jsem viděl, že se celá jeho tíha dá zvednout nad hlavu, a že i když se nám nohy boří po kotníky do písku, ještě pořád se dá při tom tančit …“
A nevzdávat se naděje … i když si třeba „Bláha už si zvykl na pocit, že posere všechno, na co sáhne, že naštve skoro každýho, komu se rozhodne udělat radost“ … ovšem … „že se mu zvrhne v grotesku i pátrání po smyslu života, to že je na něj moc.“
… „A tak ráno odjel stopem do Prahy na ředi telství státních cirkusů, protlačil se na personální oddělení a paní u přepážky naprosto vážným hlasem oznámil, že je obrovský exot, kterého by v manéži určitě měli nějak využít.“
Příběh o svobodě, ale možná ještě víc o svobodomyslnosti … protože „všechno, čeho jsme se báli, se nám doopravdy stalo. A na místě, které jsme měli v srdci vyhrazené tomu strachu, se objevila nějaká neznámá, nevysvětlitelná, ale oblažující svoboda.“
Byla to zvláštní doba (těsně před a těsně po revoluční), a tak se asi každému /a musím říct, že i mě/ … „vryla do paměti“ …
„Snažil jsem se promítnout za zavřenými víčky alespoň svůj film, sestříhaný ze záběrů“
… a o tom to celé je … o paměti, která skládá střípky záběrů, a někdy je poskládá opravdu zvláštním způsobem …
Pokus proběhl … „stejně mi v těch chvílích probíhal před očima film složený ze samých šťastných okamžiků. Ostatní zůstaly někde ve střižně, nepovedly se zkrátka a nebyly použity, s tím se přece počítá.““... celý text
— alef