Nejnovější komentáře

Pojď s koťaty na výlet

„Knížka čtená dceři. Ze série „Pojď s koťaty…“ jsme již přečetly titul „…do pohádky“, a tato kniha se mi líbila ještě o něco více. Je členěna do kategorií: brouci, ptáci, zvířata, u vody, doma. Každá část začíná písničkou, následují básničky na dané téma, poté je uveden tip na tvořivou činnost a dvoustrana s poznávačkou. Na konci knihy je pak souhrnná poznávačka a pár úkolů (např. bludiště) Ilustrace jsou povedené, při čtení se malí i velcí čtenáři něco přiučí. Po obsahové stránce se mi většina básniček líbila, pár jich bylo zvláštních, ale celkový dojem z knihy je určitě kladný. Dceru bavilo jak čtení básniček (ráda je opakovala), tak plnění úkolů nebo tvoření (nakreslila si na kamínek berušku nebo poskládala kelímek z papíru). Šlapal chrobák do Žatce, měl v ošatce kosatce. Loudil na něm nosatec: „Dej mi jeden kosatec!“ „Rád bych ti dal i dva – tři, jenomže mi nepatří. Jsou tetičky stonožky, co mi plete ponožky.“ Malý ptáček zvonohlík přiletěl si pro rohlík. Mistr pekař zval ho dál: „Rohlíky jsem vyprodal. Mám tu žemlí ošatku, ale zbyly od pátku. Pojď si radši pro housku, ta je čerstvá, mrňousku!““... celý text
— Luciluc

Trón zo skla

„Od young adult edície som nečakala veľmi veľa, na štýle je veľmi cítiť mladučký vek spisovateľky. Načatý príbeh má nádej, pokiaľ dokáže niektoré postavy a hlavne magickú vetvu správne rozvinúť, tak sa možno dostanem do hodnotenia v superlatívoch aj ja. Zatiaľ čakám... Hlavná hrdinka - ako by sa v autorke zmiešalo všetko čo do nej chcela dať tak, až to prehnala. Na jednej strane neľútostný zabijak (ktorého vykreslila na začiatku tak, že by sa jej aj čitateľ bál, na druhej strane mi prišlo ako by skutek utek... - samé šaty, samé čačky a dlhé prípravy miesto činov). Ani myslenie a reakcie nepripomínajú najlepšieho zabijaka z najlepších... No, zatiaľ som vďaka tomu, že si myslím, že načaté linky majú veľký potenciál, nezlomila palicu, uvidíme, čo nám prinesú pokračovania :)“... celý text
— Tsampika

Mrtvá říše

„Tak tenhle díl je určitě jen taková dobře vydělávající vsuvka. Kdo má rád Warwicka, bude ho mít rád dál a komu začala vadit Brex, najde její další mínusy. Zase jí někdo unesl, zase motorky, zase spousta mrtvol, zase nenávist, zase si někdo něco myslí a je to jinak. Ale jsou tu i dobré věci. Vlk a X se posunuli od líbání dál a v poslední části se dozvíme i něco nového. Což nám příběh ještě víc zamotá. Takže ano, pokud bude další díl, přečtu si ho. Pokud nebude, nic se nestane.“... celý text
— mnohoknih

Absolutní strach

„Dobré, aj keď trochu dlhé čítanie. Príbeh je miestami dosť zamotaný...“
— wlado

Nechte svět za sebou

„Mozna v tom nekdo nalezl hlubsi smysl, ja ale ne. Pro me to byla hrozna slatanina bez hlavy a paty.“
— Evkae36

Krvavá magie

„No hned na začátku jsem byla zklamaná, že díl už není o Roxy, ale pak jsem zjistila, že i staří hrdinové se tam objeví, takže budu vědět, jak jejich životy pokračují. Nové hlavní hrdiny jsem si hned na začátku zamilovala a doufala, že své rozepře nějak vyřeší, což se stalo. Druhý díl mi přišel ještě napínavější než první. Jsem zvědavá jestli se v dalším dozvím, co se stalo s Julesem. No nic asi se hned budu muset vrhnout na další díl.“... celý text
— Pajuška59

Fantom chrámu

„Opravdu jeden z nejhrůznějších případů soudce Ti: tři vraždy a dva pokusy o vraždu soudcova poručíka Ma, starší zmizení/únos mladé dívky, záměny mrtvol a usekaných hlav, přízrak, nevěry, nekalosti (krále) žebráků.... Však jde také o státní zlaté pruty vysoké hodnoty - ukradené Strážci pokladu na cestě. Soudce musí rozmotat provázané případy a dopídit se motivů a jednání hned sedmi zainteresovaných místních. Tentokrát jsme na západním pohraničí země, na okraji tatarských stepí, a také se potkáváme v městečku s Tatary, Ujgury, a s jejich náboženstvím, či spíše čarodějnictvím. Ostatně samotné místo děje je opuštěný budhistický chrám, který proslul obscénními obřady a dodnes je příslušně výtvarně vyšperkován. soudce Ti jako zapřisáhlý příznivec konfucianismu se netají odporem k budhismu zejména v téhle temné, zpozdilé podobě (stejně jako se vymezoval k podobným praktikám v taoistickém Strašidelném chrámu). Více přijdou ke slovu moudré a krásné soudcovy manželky, zejména první a třetí dáma. První dáma slaví 39. narozeniny (soudci je teprve 40, takže svoji moudrost a zkušenost nabral plnými hrstmi hodně brzy, když je toto Gulikův příběh poslední). Potěšil mne plánek města i samotného chrámu.“... celý text
— soukroma

Křižovatky

„I když, že Křižovatky nedosahují kvalit ani drsných detailů Dívky od vedle nebo Po sezóně, přesto je tato jednohubka, mně evokující tarantinovský styl, povedená. Násilí, mordy, střelný prach a cesta za záchranou na hranicích s Mexikem udrží v napětí i přesto, že vše směřuje k očekávanému konci. Škoda, že tento poměrně plodný autor není u nás více překládán a vyšla zatím je malá část jeho díla - 70 %“... celý text
— danny_21

Černobílý svět

„Dnešní dobu považuji v mnohých ohledech za hyperkorektní. Pociťuji, že je mi řada změn vnucována silou. Ovšem mohu se podívat do jakéhokoliv historického období a nikdy bych neměnila. Žijeme doslova v pohádkových časech. A málo kdo si to uvědomuje, natož aby si toho vážil. Tato kniha o jižanských otrocích z 60. let 20. století je jednou z mnoha, které děkuji, že mi tento fakt, neustále připomínají. Služebné, které nemají žádná práva a své práce si nesmírně váží, protože když o ni přijdou, zbývá jim pouze žebrota. A tito lidé jsou ochotni svou práci a dost možná svobodu ohrozit, aby se jejich děti jednou mohly mít lépe. Román je vyprávěn ze tří úhlů pohledu. Bělošky Skeeter, které není osud těchto žen lhostejný. A dvou služebných, moudré Aibileen a prostořeké Minny. Audiokniha je také velice vydařená a opravdu velice dobře ji načetla paní Marcela Šiková.“... celý text
— soupik2012

Pod dohledem

„Na tom místě si lidé, jak se říká, vidí až do talířů. U někoho je to možná pouhá sousedská zvědavost, ale mnohdy je tu skryto daleko více. A já se díky autorce stala jednou z nich a ledacos si domýšlela a vytvářela nejrůznější teorie a stejně byla překvapena. Tak pokud se pro tento titul rozhodnete, přeji příjemné počtení.“... celý text
— iška

Černá hra

„Hodně drsné, ale zřejmě to odpovídá realitě. Hlavně je to ale pořádně čtivé, sledujeme osudy více postav najednou, takže čtete kapitolu za kapitolou, ani nevíte jak. Linka se Srebrenicí mi moc k srdci nepřirostla, jelikož jsem si ale už dříve přečetla výpovědi očitých svědků, je jasné, že nás autor ještě dost šetřil. Netvařme se, že ISIS nebo Rusáci byli první, kteří hráli fotbal s hlavou právě zavražděného miminka - Balkán je prostě kotel plný náboženství a národů, které jsou samy o sobě dost divoké. Závěr by se mi líbil jiný, ale to bych asi chtěla až moc věřit na to, že v některých sviních je přece jen aspoň trochu dobrého.“... celý text
— Aymira

Varhaník z mrtvé vesnice

„Román, který mi zase o něco přiblížil 50. léta 20. století, se četl neskutečně lehce. A za to děkuji autorce.“
— Ivetaa

Kočovný biograf pana Saita

„Je to divoké, bláznivé, ztřeštěné, místy praštěné a zároveň tak hluboce lidské, přesně podobné pocity jsem měla z autorčiny předchozí knihy. Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků“... celý text
— Knižní střípky

Uprostřed noci

„Svižně napsaná detektivka, která mě nečekaným rozuzlením udržela v napětí až do konce.“
— Ivetaa

Pěšec

„Uprimne nevedela som co mam od knihy cakat. Predstavovala som si dalsich 50 odtienov a namiesto toho som dostala nieco omnoho lepsie. Avery a Gabriel su dokopy skvely a vsetko je tak zahadne, ze idem na dalsiu cast aby som sa dozvedela co bude dalej. Avery bola bojovnicka a lutovala som ju preto co musela urobit a co vsetko zistila. Gabriel je stale velka zahada a ja idem na dalsiu cast nech viem ako to bude pokracovat“... celý text
— Ewe291

Záhada života

„Technicky náročná, popularizační kniha, která i přes obtížný výklad dokáže mnohému naučit i odnaučit. Autor balancuje na hranici populárně naučné a odborné literatury, takže čtenář laik záhy jistě narazí na nějaký ten termín, který vyžaduje hlubší znalost oboru, no a pokud nad ním mávne rukou a pokračuje s odhodláním dozvědět se víc, zjistí že odborných termínů přibyde, zřetězí se, nakupí a na konci kapitoly sezná, že čtení nepřináší takový požitek, na jaký je u populárně naučené literatury zvyklý. Nutně pak vyvstane otázka, zdali jen autor postrádá popularizační cit, nebo je dané téma natolik komplikované, že ani není možné, plně uspokojit běžného čtenáře populárně naučné literatur. Za co naopak musím chválit, je autorova schopnost včas v textu upozornit na to, jaké informace jsou čistě spekulativní, jaké jsou případně testovatelné, či jaké se v současné době teprve testují. Co dodat, kniha se nečte snadno, ale i tak si lze po přečtení udělat docela slušný obrázek o tom, kde se v současné době věda ohledně poznání příčin vzniku života nachází.“... celý text
— Adam84

Skleněný muž

„Dobré, avšak tak nějak "obvykle" dobré, žádný "wow" efekt se však u mě nekonal - 3,5*. Na DK aktuálně 91% od 118 hodnotících.“
— Hella

Železný plamen

„Je to pár týdnů zpět, co jsem se nechala zlákat na čtení Čtvrtého křídla. Tato kniha vládne sociálními sítěmi a je nespočet čtenářů, kteří si tuto knihu zamilovali. A i když nejsem zrovna milovník fantasy, rozhodla jsem se, že si knihu musím také přečíst. A byla jsem nadšená, unešená! Boží kniha, boží zápletka, všechno dokonalé. Tudíž, když jsem zjistila, že vyjde druhý díl, koukala jsem ob den na anglickou verzi knihy a přemýšlela, zda se do ní nepustit, abych konečně věděla, jak příběh bude pokračovat! Ale konečně jsem se dočkala české verze! Příběh se tentokrát rozjížděl trochu pomaleji, než jsem byla zvyklá z předchozího dílu, ale upřímně mi to vůbec nevadilo. Naopak mě to trochu nahodilo zpátky na celkovou atmosféru příběhu. Těšila jsem se na Xadena a Violet, na to, jak se bude jejich příběh vyvíjet dál. I když to jde trochu pomaleji, než jsem čekala, je to takové hezké a při každém jejich vzájemném pohledu čtenáři buší srdce a čeká, co se bude dít. Je to taková ta hezká náklonost, která Vás zahřeje u srdce. Xadenova opatrnost a ochota budovat jejich vztah správně mě úplně odrovnala. “... celý text
— Jane2016

Železný plamen

„Na druhý díl Čtvrtého křídla jsem se moc těšila, a tak jsem se do něj pustila téměř okamžitě, jak se mi dostal do rukou. Naštěstí jsem teda četla v podobě e-knihy, jinak by mě z té bichle bolela ruka ještě teď. Druhý díl začíná přímo tam, kde první díl skončil. Bohužel první polovina knihy mě nijak zvlášť nebavila, trochu se to zlepšila zhruba od poloviny knihy a posledních zhruba 150 stran se už četlo téměř jedním dechem. Kniha končí velmi zajímavě, ale asi skrz to, kolikrát jsem četla, že závěr je úplně neskutečný a šokující, tak mě to nijak moc nedostalo, asi jsem čekala nějaký více šokující konec. V prvním díle mi chvílemi přišlo, že je tam romantiky až moc, v tomto se bohužel moc společných chvil Xadena a Violet nedočkáme (myslím to obecně, nejen těch postelových chvil) a chybělo mi to tam. Na druhou stranu nechybí komunikace s draky, která je boží a v tomto díle je se o dost víc zapojí také Andarna, což jsem moc ráda. Kromě hlavních hrdinů a draků jsem byla velmi ráda, že jsme se opět shledali se starými známými – Rhiannon, Ridocem, Sawyerem, Jesinií a dalšími, ale byla jsem také ráda za nové postavy, z primánů zejména Sloan a Aaric a velkým přínosem byla postava Cat. Mně se první díl líbil o něco více než druhý, tak uvidíme, jak na tom bude díl třetí. Třetí díl si určitě přečtu, jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat. Hodnocení: 4,25*/5*“... celý text
— Lovana

Trhlina

„Dobře vybudované stoupající napětí“
— Hobo

Očima kriminalistů

„Celkem svižné rozhovory, ale jak už mám něco načteno a naposloucháno, tak to pro mě vesměs nepřineslo nic nového. Navíc se autor vlastně všech vyšetřovatelů ptá na stejné věci a období a oni odpovídají celkem stejně. A třešničkou pro mě byla věta ve smyslu - chcete vědět víc, poslechněte si náš podcast. Jo, tak přesně proto čtu tuhle knížku, Mirku, dík! Nejvíc mě asi bavil rozhovor s členem zasahováno týmu a se soudním lékařem, to pro mě bylo zas něco nového. Tak doporučuji ke čtení spíše těm, co ještě k tématu nemají tolik nastudováno.“... celý text
— Verrrunka

Smrt staré posluhovačky

„Tenhle díl s Herculem nepovažuju až za tak zdařilý, opět se opakuje ten samý vzorce na okruh podezřelých, tentokrát mě ani ten motiv nijak extra nenadchl… Postavy mi dost splývaly. Samozřejmě to bylo velmi čtivé a svižné, ale brzy bude zapomenuto.“... celý text
— Verrrunka

Zimní hrob

„Jsem velká fanynka Petera Maye, i když mě několikrát zklamal, vždycky ten náš vztah trochu opravíme, já si vzpomenu na naše začátky a všechno mu odpouštím. Tentokrát se mu to myslím docela povedlo, mám k tomu jen dvě výtky a to - proč to musí bejt zas stárnoucí detektiv, co si táhne spoustu sraček z minulosti, a - proč zas příběh z budoucnosti a o tom, jak bude tenhle svět v troskách? Já tyhle fikce do budoucnosti pak moc ráda nemám, ale tentokrát mi to až tak na nervy nelezlo naštěstí. Takže celkem fajn detektivka s trochou spiknutí. ;-)“... celý text
— Verrrunka

Srpny

„Krátká knížka o manipulaci, gaslightingu, ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, protože všechny postavy pro mě byly hrozně toxický, celý se to tak divně táhlo a rozčilovalo mě to. Pak to začalo nabírat konečně trochu spád, ale přestože že téma jako takový je hrozivý a zneklidňující, osud Daniely mě vlastně nechával úplně chladnou, úplně mi to nesedlo a obavám se, že za pár měsíců tuhle knížku vypustím úplně. Na druhou stranu tenhle román považuju za jeden z těch, který budou pro čtenáře hrozně individuální a jen záleží jak moc se to dotkne vás osobně. Takže zkuste :-)“... celý text
— Verrrunka

Černočerné srdce

„Strávili jsme spolu měsíc…. … a byl teda pekelně napínavej! Já to asi píšu u každého dílu, ale tohle musí člověk buď milovat nebo nenávidět, jinak by se těch skoro 1200 stránek těžko četlo. A mě to teda baví fakt mrtě, ty spousty detailů, několik vedlejších dějových linek, mraky postav, promyšlený děj. Několikrát jsem si myslela, že už jsem na to přišla a samozřejmě že nic. V poslední třetině už ty indicie byly jasnější, ale tady si člověk nemůže být jistý ničím. A i když tím hlavním tématem to nebylo úplně něco, co by mě zaujalo, tak fakt obdivuju svět, který se autorce povedlo vytvořit.“... celý text
— Verrrunka

Motocyklové deníky

„Knihy o cestování mám ráda, hlavně ve stylu "beru bágl a jdu", a tak jsem ráda, že se ke mně dostala i tato, okořeněná navíc tím, kdo ji napsal. Přiznám se, že Che Guevaru jsem až dosud znala hlavně jako Jméno, jež jsem sice občas někde zaslechla či zahlédla jeho podobiznu, ale víc mi tato Osobnost neříkala. Nikdy ale není pozdě se něčemu přiučit či doplnit mezery ve vzdělání. Touto knihou se to změnilo jen lehce, neboť se jedná spíše o příběhy z cest a občasné úvahy autora, ale podnítila můj zájem dozvědět se víc o samotném Che. P.S. I mě trochu zarazil doslov, neboť si myslím, že tak, jako u všeho, by si měl každý udělat názor sám. Nemám nic proti závěrečným stručným shrnutím, naopak, ale měly by obsahovat pouze fakta. Hodnocení, názory, kritiku či obdiv bych nechala na samotném čtenáři.“... celý text
— Calinda

Mladík / Událost

„Tohle mi spíš nesedlo, ten styl psaní, jak je to neosobní a hrozně strohý. Rozhodně zajímavá sonda do doby, kdy byly ve Francii zakázané potraty, jak se to řešilo jinak, jaké myšlenky a pocity může mít žena, která nesmí rozhodovat o vlastním těle, ale celé to na mě bylo až zbytečně racionální a nějak to nedokážu navnímat. Takže nositelka Nobelovy ceny mě tentokrat neoslovila“... celý text
— Verrrunka

Ostrov

„Po velmi dlouhé době jsem se vrátila k téhle sérii a bylo to dost příjemné shledání. Čtivá detektivka, dvojka svéhlavých detektivů, jak už to tak v severský krimi bývá, mrtvoly, krev všude kolem, tohle vám proste klidný spaní nezařídí… Jen mi tentokrát přišlo, že tu bylo rozjeto moc dějových linek, aby byl čtenář zmaten, a neodhalil všechno hned, a ne všechny linky byly dotažení do úplného konce, nebo byly zbytečně rychle odbavené.“... celý text
— Verrrunka

Řeka bohů

„Tuhle knihu už jsem četla před lety (jako ostatně spoustu dalších od autora). Teď jsem se k ní vrátila a je to prostě skvělé čtení.“
— LenkaKa

Dotek hvězd

„Kniha by byla naprosto super ,kdyby byla zkrácená na polovinu.cely dej byl zbytečně natahovaný a chvílemi dost nudný.“
— pegasek