Nejnovější komentáře
Anna O
„Zajímavý tajemný příběh, který nám je vyprávěn z více pohledů, rozhodně zaujme už svou anotací. Začátek příběhu má pomalý rozjezd, ale tak před polovinou knihy to začne nabírat zajímavě na obrátkách. Ben má nějaká svá tajemství a díky velké sledovanosti případu (Anna pochází z bohatší rodiny), nemá nic moc jednoduché. Co mě bavilo, tak musím vypíchnout záznamy z Annina deníku a taky lékařské zprávy, kde se člověk naučí něco nového.
Bohužel finální rozuzlení mě celkem zklamalo :(. Anna O je je za mě průměrný thriller, který má ale zajímavý námět, takže pokud máte chuť se vrhnout na lékařské prostředí, jukněte na to.“... celý text
— terryaknihy
Vinice ve Francii
„Již 10. díl oblíbené romantické série nás tentokrát zavádí do slunné Francie. Já teď ale upřednostnila audio podobu a myslím, že díky tomu byl příběh příjemnější. Znovu se setkáme s milou Hattie, která se živí připravováním svateb. Když se jí naskytne příležitost uspořádat svatbu pro její sestřenici, neváhá a odlétá na dva měsíce do oblasti Champagne.
Pravdou je, že příběhy od Caplin si vybírám, když chci něco nenáročného. Po romantice už tolik nesahám, ale její umění přenést čtenáře do příběhu, je naprosto dokonalé. Při čtení se dozvídáme něco o historii vinice a zároveň se prostě vaří a jí! Kdo by to nemiloval. Hattie mi přišla trochu moc tvrdohlavá a ohledně bývalého přítele velmi naivní, ale Luc..!! To byl chlap na pravém místě. Chci říct v knize, že jo… :D Byl pro Hattie takovým průvodcem a líbilo se mi, jak se lehce tahle romantická linka line. Co mě ale velmi překvapilo, byl konec. Ta historická zápletka mi u knih Caplin vůbec neseděla, ale inu, každý někdy přijde s něčím neočekávaným :D.
Pokud máte chuť na příjemný, čtivý, předvídatelný a romantický příběh plný dobrého jídla, zkuste Vinici ve Francii. Za mě ještě uděláte líp, když sáhnete po audiu s hlasem Veroniky Lazorčákové, je to skvost!“... celý text
— terryaknihy
Přeplněný hrob
„Ze série jsem četla jen tento díl. Popis života v oblasti jihozápadní Francie , velký prostor má gastronomie , gurmánství, trochu lásky a na okraj vyšetřování dvacet let staré vraždy spojené s teroristickou organisací ETA. Víc psát nebudu, přečtěte si a utvořte vlastní názor.“... celý text
— Péťa1950
10 % člověka
„Doporučuji. Jít na operaci, vzít si pilulku a mít to vyřešení, to je většinou to, co lidé chtějí. V realitě levnější, ale pracnější alternativy existují a jsou asi mnohem účinější. Autorka naznačuje plno souvislostí se stavem mikrobiomu, odkazuje se na plno výzkumů, bohužel konkrétní odkazy ke zkontrolování chybí. Škoda, zvyšilo by to důvěryhodnost. Nicméně argumenty, vývody, které předkládá dávají smysl, jsou pro mě důvěryhodné.
Kvalita mikrobiomu do značné míry závisí na tom, co jíme. A tam je kladná vazba. Co jíme ovliňuje, jaké mikroby živíme a ty ovlivňují na, co máme chuť. A kvalita mikrobiomu také závisí na tom, jestli jsme byli porozeni přirozeně, jestli jsme byli kojeni. A jestli a jak často jsme byli na antibiotikách a jakých.
Vypadá to, že mikrobiom ovlivňuje naši váhu, naši psychiku, naši imunitu, naše zdraví.
Kolik lidí vnímá antibiotika jako velmi sporný lék? Nemyslím tím zvyšování odolnosti bakterií. Myslím tím, kolik pacientů je si vědomo, kolik lékařů upozorňuje, že antibiotika sice zachraňují životy, když už není jiná možnost, ale taky způsobuje mnohé problémy do budoucna (výzkumy co vše stále asi běží, něco už je jasně, něco méně), protože redukuje mikrobiom. Mimochodem pověra o čím lepší/větší hygieně, tím lépe. Jsou už výzkumy na tom, že po císaři by se měli na dítě přenést mikroby z pochvy matky. Probiotika jsou spíše placebo krom těch kvalitnějších a jen v době krátce po antibiotikách nějaký malý vliv mají. A kdo slyšel o transplataci stolice?
Kniha dává indície, že mikrobiom stojí za většinou moderních zdravotních problémů, resp. užívání antibiotik, porodů císařským řezem, nekojení, výplachy žaludku, přílišná hygiena, příliš zpracované potraviny bez vlákniny (i doma omezte odšťavňování, mixování, více zeleniny než ovoce). A dává naději, že některé problémy se mohou zmírnit po zlepšení stavu mikrobiomu, třeba i transplantací stolice (je ale velký problém najít nějakou ucházející, 95% lidí, co si myslí, že jsou zdraví, jsou nevhodní). I zde platí, čím dříve, tím lépe. Některé změny ze špatného mikrobiomu jsou trvalejšího rázu.
Kdybych měl zdůraznit něco tak: Jen císař v nejnezbytněšjím případě a pak přenést mikroby z pochvy matky na dítě. Kojení co nejdéle, nejlépe roky, zvláště po císaři. Antibiotika (výplachy žaludku/střev) v nejnutnějších případech a když tak kvalitní probiotika s nimi, po nich (jindy nedávají prakticky smysl, jsou příliš slabé). Obeznámit se s metodou transplantace stolice a posledních výsledků ohledně mnoha nemocí chronického typu zažívacího ústrojí, ale i autismu, alergie, obezity...“... celý text
— vladku
Ludwig van Beethoven
„Nádherná kniha a zároveň umělecké dílo mladé výtvarnice a malířky Veroniky Bílkové přibližuje život a dílo tohoto skladatele. Knihu napsala i ilustrovala, je to vlastně její Diplomová práce, kterou se rozhodlo nakladatelství Verzone v roce 2020 vydat jako knihu. S knihou se dá krásně pracovat, zastavit se po přečtení odstavce a pustit si Bethovenovu skladbu, vyzkoušet si malbu špachtlí - kterou je celá kniha ilustrována, zamyslet se a snít... zaposlouchat se do tónů, zahledět se do obrazů.“... celý text
— ma_Run_ka
O rodičích a dětech
„Je velice zajímavým koncept udržet celou knihu v časovém úseku jednoho odpoledne. Pro občané či milovníky Prahy to muselo mít přidanou hodnotu, když věděli, kudy postavy procházeli.
Příběh vedený mezigeneračním dialogem byl nápaditý a dokázal čtenáře vtáhnout do děje natolik, že mohl imaginárně sedět společně s otcem a synem.
Nicméně i přesto mne kniha příliš nezaujala, v dialozích jsem se občas ztrácela nebo přestávala vnímat, když se delší dobu řešilo pro mne nezáživné téma. Na film se kouknu spíš, abych spatřila jiné zpracování tohoto příběhu, ale znovu se ke knize nevrátím.“... celý text
— ellypusik
Zkrátka se zamilujte
„Jsem jediná, kterou tam vytáčí ten překlad jména Frankuše? Odkládám.“
— iva2423
Knihonoš
„Příběh Carla Kollhoffa, staršího pána, neobyčejného Knihonoše z knihovny U Brány a jeho malé (devítileté) kamarádky Charlotty (která si říká Šaša). Jejich setkání přinese neobyčejné zážitky, povídají si spolu a svými myšlenkami i nápady jeden druhého obohacují. Pomáhají také svým přátelům (kterým nosí knihy) překonat smutné chvilky, radí jim nejen ve výběru knih...
Kniha o přátelství, lásce ke knihám, také o tom, co čtení knih přináší. Jedna z mála knih, ve kterých se čte krásně "mezi řádky". Spousta moudrých myšlenek, krásných situací, také zklamání, smutek a bolest...“... celý text
— ma_Run_ka
Algoritmus lásky
„Svižná severská detektivka, v níž se čerstvě osmnáctiletá Ella snaží dokázat, že její otec Erik, špičkový programátor, nespáchal vraždu, za kterou byl odsouzen a kvůli níž teď sedí ve vězení...
Vyprávění mě do sebe na začátku hned vtáhlo, kapitoly jsou krátké, věty taky, všechno se valí kupředu, má to tempo, má to švih... Postupně mi ale připadalo, že knížka jednak trochu naplňuje všechna klišé severské detektivky - citově otupená hlavní postava, policajt mající problém s alkoholem, drogami a gamblerstvím, drsné vraždy, poněkud zvrácený sex, bizarní postavy, jednak že všechno se vyřeší až moc snadno, v příběhu mi chyběly nějaké odbočky, nenadále vzniklé problémy a komplikace, nějaké větší rozvětvení příběhu, větší košatost...
Myslím, že ten, kdo nemá se žánrem moc velké zkušenosti, nebo ten, kdo touží po nějakém nepříliš komplikovaném čtení třeba na dovolenou, by mohl být spokojen, ale těm, kteří by čekali něco nového, neotřelého, propracovaného, skutečně překvapivého, tahle knížka podle mě přinese spíš zklamání...
Jedná se o první díl volné série Vyděděnci, a upřímně úplně nevím, jestli mě ty další díly budou zajímat, spíše asi ne...
Hodnocení: 3,75 * z 5 *“... celý text
— markej
Dál nechoď!
„Dobrá detektivka. Sice příběhu něco chybělo, ale zase se to odehrávalo ve Svatém Janu pod Skalou, Plzni, Berouně... takže za mě hvězda navíc a máme tu plný počet.“... celý text
— J0hn
Viperova cesta
„To byla zase jízda! Přečteno jedním dechem, doslova.. Tyhle dějové linky mám ráda. Winter, která si poměrně rychle zvykne na život, co mají jezdci a Viper, co si stojí za svým, to se mi líbí! O hot scény samozřejmě není nouze. Každopádně se těším na další díly, především na Shada s Lily “... celý text
— Simik13
Nekorektní literatura: Politická korektnost v české literatuře a literární komunikaci
„já už se bojím večer otevřít ledničku, že na mě vyskočí... no jasně, Pierre Bourdieu...
třetinu knihy zaberou zcela zbytečná progymnasma o literárním poli, bohužel její rámec neudrží ani ex post dodaný koncept nekorektnosti, jímž se Segi snaží propojit jednotlivé studie, které už většinou vyšly dřív samostatně, což se projevuje jednak častým opakováním, jednak porovnáváním nesouměřitelného = případové studie vlastně nejsou moc o "české literatuře", jak název slibuje: splatterpunk je u nás dost okrajový žánr + u Vondrušky se řeší jeho politické názory, které do románů vkládá, ne romány samotné + proměna ilustrací v dětských knihách registruje změnu společenského paradigmatu...
četl jsem Segiho disertační práci, z níž do této publikace část přebírá a aktualizuje, v ní je nekorektnost ovšem jedním z hledisek výzkumu, nikoli tématem, tahle záměna je myslím dost vražedná
problém vidím také v zaujatosti a autorově potřebě dát jasně najevo své osobní názory na předmět zkoumání, což je vhodné v eseji či úvaze, ne odborné studii: ve výsledku vlastně čtenář neví, co si o (ne)korektnosti myslet (Segi nepokrytě Kotletovým nekorektnostem fandí, zatímco od Vondruškových se jasně distancuje)“... celý text
— los
Všemi smysly
„Další kniha od RY, naprosto diametrálně odlišná od Čtvrtého křídla.
Zhltla jsem tu knihu během tří hodin a vyplakala u ní spoust slz. Čtvrté křídlo je s Všemi smysly nesrovnatelné, protože jsou to dva diametrálně odlišné světy. U sérii Empyreum si hryžu nehty a sem tam mi ukápne slza. Tuhle knížku jsem probulela celou... (Zamilovala jsem se do Guse. )
Je tam spousta lásky, bolesti, tvrdohlavosti a ješitnosti. Doporučuji, je to moc příjemná jednohubka na jeden večer.“... celý text
— uzivatel6201
Rozmarná Anglie aneb Nikdy není tak zle
„Generátor náhodných filmových hlášek- kvituju. Deníček a místopis, rovněž. Obohacení faktograficky i na duchu. K zasmání i k zamyšlení. Jsou to 2 roky. A Všichni pomalu zapomenuli... řeší se zase jiné globální velké i nevelké problémy. :) za mne příjemné čtení.“... celý text
— bee88maja
Zloději ostatků
„Dobrodružný román z doby Karla IV. To je samozřejmě parketa pana Vondrušky, takže trilogie byla rozšířena o další díl. Znovu tedy spousta popisů napínavých soubojů, útěků a zamotaných lásek. Mimochodem se vyjeví také mnoho zajímavých detailů této doby hlavně v jižnějších státech Evropy, ba i Afriky. Mám tyto knihy, i přes jejich určitou plochost a předvídatelnost, rád a určitě nejsem sám.“... celý text
— čef
Adolf Chwala (1836-1900)
„Nádherná publikace, prostě nádherná.“
— Aghatte
Popravčí
„Další kniha od Chrise Cartera a opět nabitá napětím a vším, co k detektivce patří.... Ikdyž knihy od autora jsou trošku jiný "level" :) ....
Určitě doporučuji....“... celý text
— beruska
Divé ženy
„Zajímavá knížka. Silné příběhy třech žen, je neuvěřitelné čím vším si museli projít.
Líbilo se mi jak se jednotlivé silné příběhy prolínaly. Místy jsem měla o ně strach .Jsem ráda jak to dopadlo.“... celý text
— Janinkniznisvet
Scénáře budoucnosti
„Podobně jako v předchozí knize autor encyklopedickou formou popisuje fungování světa a lidí překvapivě jednoduchými a přitom hluboce pravdivými myšlenkami. Je to velmi inspirativní čtení, doporučuji každému zájemci o rozvoj o osobní rozvoj a sebepoznání. Popisuje budoucnost, která se již naplňuje stejně jasnozřivě jako A. Toffler v knize Šok z buoucnosti.“... celý text
— Bicanpavel
Jezevčíkova láska
„Po vážné četbě je občas potřeba literární mordor proložit něčím odlehčeným. Tohle bylo takové milé čtení pro děti. Vyprávění v ich formě z pozice kocoura a psa. Příběh bavil, pobavil. Splnil svůj účel. :)“... celý text
— bee88maja
Klubovna Naděje
„Pro mě dosud asi nejtěžší kniha, jakou jsem četla. Téma, kterému se sice dostává stále větší osvěty, ale zdaleka ještě ne dostatečně, ačkoliv, kolik je v tomto případě dostatečné?! Ach jo. Velké díky za takovou otevřenost a upřímnost, jít ven s vlastní bolestí zasluhuje obdiv. Tomáš musí mít velkou odvahu a odhodlání. Doporučuji všem k přečtení, protože kniha obsahuje mnoho užitečných rad a doporučení, které se mohou hodit všem rodičům, a to nejen v takovýchto případech, ale i v komunikaci a vzájemné cestě se svými dětmi, partnery, přáteli...děkuji!“... celý text
— Mi-šu-le
Výhodný sňatek
„Mě se to líbilo, tak jako předchozí díly.“
— havrmoni
Inspirace Baťa
„Zatím nejkomplexnější shrnutí odkazu baťovců pro dnešní dobu. Kdyby firmu Baťa nezadusil komunistický režim po roce 1948, mohli bychom být mnohem rozvinutější a ekonomicky silnější zemí. Principy popsané v knize vycházejí ze zdravého selského rozumu a osvědčených metod Forda, Taylora, Deweyho a dalších. Pokud máte pocit, že Baťa opisoval to, čemu se dnes říká management, leadeship, wellbeing, knowledge management, je to právě naopak - Baťa to uvedl do praxe a naučit to tisíce lidí - baťovců nejen ve Zlíně. A více než 100 let po něm stále objevujeme "převratné" metody, jejichž funkčnost on dávno prokázal při vybudování historicky největší a nejúspěšnější československé firmy - firmy BAŤA.“... celý text
— Bicanpavel
Baťovský Zlín – Mladé ženy
„První kniha dnešní ředitelky Nadace Tomáše Bati popisuje, jak v Baťově škole práce od roku 1929 vychovávali Mladé ženy pro praktický život. Absolventky BŠP byly sebevědomé, samostatné, pracovité a díky tomu velmi žádané nevěsty. Na internátech pro ženy se ve Zlíně naučily vše potřebné pro život - jak být finančně nezávislé na rodičích a partnerovi, jak být úspěšné a šťastné v práci i osobním životě, jak vytvořit harmonický domov pro partnera a děti. Velmi inspirativní, bohužel těžko sehnatelná kniha vyšla v nákladu pouhých 200 ks. Autorka plánuje nové vydání.“... celý text
— Bicanpavel
Krvavé stíny
„Je videt, ze autor ma proste tohle tema rad a vicemene jej variuje ruznymi pricinami, konecny zvratovy dovetek je zrejme taky jeho modus operandi. Me to ale vlastne bavi, je to dobre promyslene, v nejake momenty je to pro me asi plossi a fantasknejsi, nez bych preferovala, ale bavi me to. U knihy jsem se nenudila, zvladla bych ji mene drsnou a krvave explicitni, ale i tak byla opet super. Bala jsem se u ni, zajimala me a nezklamala.“... celý text
— tereziehl
Na divokém venkově
„Neurazí ani neoslní, taká stand-up comedy show, keď sa vás slečna, ktorá by mohla byť vašou dcérou, snaží presvedčiť, že je nad vecou. Ako audio na kratšiu cestu to bolo celkom fajn.“... celý text
— tlllk
Temný les
„Druhá kniha této trilogie by mohla být de facto i její závěrečnou s jakože happy endem. Oproti předchozímu dílu se tady více mluví a politikaří, nicméně i milovníci vědy a fyziky si opět přijdou na své. Zaujal mě zejména samotný koncept kosmické sociologie a její aplikace v samotném ději, kdy jsem se neustále nemohl ubránit dojmu, zda se podobného až filozofického diskurzu dočkáme ještě za našeho života nebo ne.“... celý text
— iam.sokol
Malý život
„Malý život, kniha od autorky, jejíž jméno si zaboha nedokážu zapamatovat, začíná jako epizoda z Přátel, pokračuje jako kompilace podcastu Opravdové zločiny a na konci vás totálně rozloží.
Jude St Francis, hezký tajnůstkářský mladík s bolestivou minulostí, je jedna z nejlepších postav, se kterými jsem se setkala.
Mimochodem, při čtení mě napadlo nové téma Čtenářské výzvy: Kniha, která mi způsobila trauma.“... celý text
— Durancie
Pád do reality
„Sedem rokov. Sedem dlhých rokov. Nie v Tibete, ale v čakaní na druhú sériu Kladiva na čarodeje. Pokračujeme presne tam, kde sme prestali. Felix je na vesmírnej stanici, Klaudia v bare naložená v alkohole, Walter vo vedení vatikánskeho komanda a Vincenc - Vincenc je mŕtvy. Nová, silnejšia a lepšia mágia je všade naokolo ale najmä v Prahe.
Kniha začína pomaly, znovuspoznávame sa so známymi postavami, teda aspoň tými živými, a so situáciou, ktorá pol roka po zakončení Posledního stadia nastala. Klaudia a Walter získavajú na plasticite, majú omnoho väčší priestor ako v prvej sérii, menia sa z figúrok na charaktery. A kniha postupne zrýchľuje, posledná stovka strán je jedna frenetická apokalyptická jazda, kde len otáčate strany aby ste to stihli dočítať, než o siedmej ráno musíte ísť do práce.
Martina a Jiří odviedli skvelú prácu, rozostavili figúrky na šachovnici, predstavili kladné postavy aj záporákov a ja len netrpezlivo čakám, čo s nimi budú robiť. Dúfam, že nie sedem rokov.“... celý text
— Alfimaster
Strom čarodějnic
„Tak víc mě bavila dějová linka s Grace.
I když ty ženy v té době to měly těžký, rodily jak na běžícím pásu, buď zemřely při porodu, nebo se děti nedožily roku.
Bylo mi líto Grace, že byla tak hodná, snažila se všem pomoct a nakonec byla ta nejhorší.
Linka se Selenou byla do půlky knížky nudná, bohužel.
Pak to bylo zajímavější, ale z minulosti to bylo lepší.“... celý text
— Leena