Nejnovější komentáře
Neztrať mapu k mému srdci
„Originální příběh, autorku jsem nedávno objevila a moc se mi líbí její příběhy ze života. Píše čtivě, skvělá oddechovka.“
— Micandy
Atreidové
„Je vidět, že junior a pan Anderson vědí co dělají - čtivé tohle samozřejmě je. Ale Frankovi to moc nekonkuruje. Některé zápletky a vysvětlení jsou... Prostě dost naivní a divné. Viz třeba ta nákaza od znásilněné Ctihodné matky, nebo Letova rehabilitace skrze Shaddama... Asi mi tady - u prequelu původní Duny - nevadí, že se tu používají stále stejné technologie už tisíce let, jak někdo napsal... Byl to problém už v čistě Frankových dílech, zarazilo mě to už u Božského imperátora, pak to pokračovalo přes Kacíře až ke Kapitule. Synátor na to pak plynule navázal u Lovců a Červů... Tak vlastně proč to, s čím se v původní Duně začínalo, nehodit sem, že ano. Hvězdičky ubrány za tu zmíněnou naivitu, jinak se Atreidové čtou dobře.“... celý text
— murdoch
Ukradený příběh
„Námět se docela povedl. Zpracování už pokulhává. Nebylo to úplně špatné a kniha si své fanošky určitě najde, ale za mě průměr.“
— yonda
Černá luna
„Klasická démonovská kotletovka. Start je tedy děsivý, na začátku nám zabije hned velkou spoustu lidí, ale odvíjí se moc pěkné stopování, Lulu je opravdu zábavný a závěr už je trošku v poklidu. Věřím, že to bude pokračovat ;-)“... celý text
— olga8832
Toyen: První dáma surrealismu
„Výborná kniha, skvělé čtení, nádherné obrazy.
Toyen mám ráda už od ZŠ, kdy jsem měla o jejím životě a díle udělat referát, takže touto knihou jsem si ráda rozšířila obzory.“... celý text
— MíšaS.
Kmen Andromeda
„Před víc jak 25 lety jsem byl z knížky paf. Teď jsem ji poslouchal znova jako audiknihu a už to takové "wau" nebylo. Mám sice rád pomalejší tempo starších děl, ale tohle bylo až moc. Začátek hodně silný, úplný závěr také, ale většina byla zdlouhavá až příliš. Pro dobrý nápad a ten dojem, který ve mně bezmála 30 let přetrvával nicméně ponechávám původních 5 hvězd :)“... celý text
— martin č.
Murtagh
„Dobře takže to nějak rozepíšu a sepíšu, protože tohle musí ze mě ven.
Na Murtagha jsem se neskutečně těšil. Na Eragonovi a jeho putování jsem vyrostl a mám ho přečteného dokola tipnu třeba 20x (a to jsem ještě podrazil když započítám audioknihy). No a co jsem dostal?
V první řadě je nutné zmínit, že i podle autorova vyjádření se nejedná o pokračování, je to lehký spinoff, který by měl být volnou přípravou na plnohodnotné pokračování.
Je to super, nebudeme si nic nalhávat, Paolini ví jak v tom chodit a komu sedne jeho psaní bude nadšený. Co jsem tak pročítal předchozí komentáře kolegů spolučtenářů, mě naopak první půlka s volnějším tempem vyhovovala. Nenudil jsem se ani chvilku, Co se týče druhé půlky ta mi naopak přišla místy zbytečně vleklá a táhlá.
shrnu to do několika bodů
+ Temnější, syrovější a drsnější příběh než hlavní tetralogie
+ téma strachu, fobií a sebepoznání je podle mě velmi aktuální a dobře zpracované
+ Murtagh si backstory bezesporu zasloužil a je to příjemný vhled do jeho složité osobnosti
+ překvapivě dobře se autor popral s koncepcí světa, kdy do příběhu zvládl přidat spoustu nového a zároveň nerozbil nic z hlavní linie
+ i když se v příběhu objeví snad jen jedna postava z hlavní linie (pominu-li hlavní duo) v knize je sympatický počet easter-eggů.
- dle mého touto knihou autor hodně rozbil powerscale světa jako takového který nastínil v hlavní tetralogii
- Murtagh je prostě plačka, po tolika letech pořád fňuká, že s ním život vy*ebal
- na mě bylo brutálně moc retrospektiv, v tomto měřítku bych spíš ocenil úvodních pár kapitol "prequel" než tolik vzpomínek, rozbílejo mi to hlavní linii příběhu
- naprosto otřesný cliff-hanger na konci, takhle moc otevřeně jako kdyby chyběl kapitola jsem dlouho knihu končit neviděl.
Naprosto mimo body, tohle jsou věci co neovlivňují mé hodnocení knihy protože tak budu mít jen já. Trn, je zde naprosto úžasná postava. Má hloubku, osobnost, své strachy a názory. To se čte parádně. Nicméně i v souvislosti s tím jsem měl problémy //////SPOILER\\\\\\ se čtením pasáže o jeho mučení v rukách Galbatorixe, násilí na mláďatech se nečte dobře snad nikde, ale tady mi to brnkalo na nějakou hlubší notu a takovou chuť knihu odložit jsem už opravdu dlouho neměl. Ještě si tu rýpnu do toho bodu s powerscalingem, který jsem zmínil výš. Ano já vím že Murtagh přišel o převážnou většinu moci rychlosti i síly s tím, že se vzdal Eldunarí, ale...... To že v podstatě nic v tomto příběhu nezvládl bez obrovských problémů mi přijde prostě špatně. Je to kruci-mísa jezdec, ty už ze samotné podstaty by měli být na obrovské výši oproti zbytku populace. Spoustukrát jsou vyzdvihovány Murtaghovy duševní schopnosti a přitom má takové problémy bránit se členovi Du Vrangr Gata, u které bylo několikrát zmíněno že nijak nevynikají. A poslední věc, samotné vize u Draumar a Bachel mi přišla repetitivní jako prase, kdyby ta pasáž byla zkrácená o 3 kapitoly nestalo by se vůbec nic, postava je perfektně napsaný záporák a spolehlivě jsem jí nenáviděl po prvních pár kapitolách, ale děj mi prostě přišel táhlý.
Závěrem. Murtagh rozhodně stojí za přečtení, ale určitě to pro mě nebude na bázi pravidelného re-readingu jako zbytek série.
Knihu bych ocenil na slušných 7,5/10. Kniha má dost much, ale pořád je to pekelně čtivé a skvěle napsané dobrodružství. Těším se kam se příběh vyvine dál.“... celý text
— Gl4dr
V jejím srdci svět se tříští
„JACK.
STELLA.
DAVID.
NADĚJNÉ VYHLÍDKY
...a magické datum 8. srpna...
Příběh o jednom osudovém setkání, o stejně tak osudové lásce, o manipulaci, lžích a lidech v bílých pláštích. O hřbitově, knihách, čokoládovém mléku, mrtvých i živých. Příběh o osamění, krutosti, přátelství a neúprosném osudu.
Jednoho dne potká jeden chlapec na hřbitově jednu dívku... A zamiluje se do ní...
Mysteriózní, temné, děsivé i zvrácené. Zároveň tak čtivé, vábivé a nepředvídatelné, že jsem docela dlouho vůbec nevěděla, o co tady jde. Postavy jsou uvěřitelné, živé a neodhadnutelné. Tohle mě moc bavilo!
...někde v utajení vyrůstá další chlapec, sám, všemi opuštěný, všemi zapomenutý...
Originální, fantastický příběh, který vás pohltí od první strany a vyplivne až na konci s nevyřčenou otázkou na rtech: skončilo to nebo to teprve všechno znovu začíná?
A pak jednoho dne do sebe všechno zapadne. Tři děti. Každé jiné. A přesto mají něco společného...
Něco mi docvaklo, něco ne. Chvílema jsem se skoro bála číst dál. A pak jsem zase nemohla přestat číst. Spousta otázek, jen málo odpovědí. Hlava plná domněnek. A srdce plné příběhu. A tak to má být.
...ještě dlouho na ně budu myslet.
JACK.
STELLA.
... a jejich NADĚJNÉ VYHLÍDKY. Možná. Snad.
David Pickford je krásný muž.
Šílené! A přesto DECHBEROUCÍ...
...i chvíle se může stát věčností, když to dovolíme...“... celý text
— laura
Střet obrů
„První co mě napadne, jako hodnocení, tak je "Spokojenost".
Příběh se zajímavě rozvíjí, jsou zataženy a rozvinuty další postavy ale závěr je poměrně očekávaný.
Při čtení mě vadilo opakování situací a neustále popisování téměř shodných situací. K popisu okolí mám také své výhrady. I když jsem se opravdu snažil, tak jsem se často ztratil v popisu scenérie. Nakonec jsem některé popisy (opakovaných dějů i scenérií) přeskakoval (na porozumění příběhu neměly vliv). Kniha by šla zkrátit cca o 20%.
Rozhodně se těším na pokračování, kde se snad nově zrozený benjamínek znovu shledá s lidstvem.“... celý text
— Headvay
Filosofické dílo. Sv. II, Juliiny otázky a další eseje
„Výborně pokračování utěch z ontologie od filosofické legendy egona bondyho. Tentokrát se zaměřuje na, smysl lidske existence etický nihilismus umnela inteligence milost a spaseni pro ateisty prázdnota vesmíru a jiné naléhave problemy které by lidstvo mnelo resit se stávají i po 3o letech po napsání této knihy stále aktuálnější.“... celý text
— ozzak
Život Mony Lisy
„Zaujímavo napísaný historický román. Ani zďaleka sa nezaoberá len Lisou, ale aj inými dôležitými osobami, ktoré formovali tú dobu. Dejepis ma príliš nebaví, ale významné historické postavy sú opísané pútavo, zapamätateľne, uveriteľne, pochopiteľne. Len ma prekvapilo, že Leonardo da Vinci je opísaný ako samoľúby, lenivý naničhodník a vetroplach, ktorý vraj nedisponoval žiadnym technickým, sochárskym ani architektonickým talentom. Jediné, čo mu autor uznal, bolo kreslenie a maľovanie, ale aj v tom mu vytkol mnoho chýb. To sa dosť zráža s obrazom všestranného génia, aký o ňom mi, bežní ľudia, máme. A chýbalo mi aspoň pár slov k okolnostiam Lisinej smrti...“... celý text
— Adhara
Příchuť zla
„Jedna z nejlepších sérií, kterou jsem kdy četla.“
— Janaves
Po meči a po přeslici
„Krátká novela, ale přitom velmi hutná. Jako evangelíka mne zajímala velmi, ale její čtivost spočívala i v dramatickém vyprávění o vývoji církví po tolerančním patentu. Obdivuhodná víra a píle jenž budovala kostely a školy. Zároveň atmosféra církve sice národní, ale závislé na kazatelích s maďarska a penězích s německa. Jsme rád, že jsme na knihu narazil.“... celý text
— ebbe_voe
Přívěsek z čaroitu
„Přívěsek z čaroitu. Historie tajemného šperku se odehrává ve dvou časových rovinách : historie z r. 1939 v Jugoslávii a v Československu a současnost je ve Slovinsku – nádherné čtení. Dávám 5 hvězd a doporučuji“... celý text
— knihovniceS
Kořist
„Za mě bylo poněkud nešťastné jaké zvolila na začátek postavy. Todd, Carla ani Chris mě příliš neoslovili a málem jsem příběh nechal být. I po stránce příběhu a napětí si autorka dává pěkně načas. Nic proti tomu, tento čas než začne naháněčka autoři běžně využívají k tomu, aby představili prostředí nebo postavy. Ale když vám sakra dlouho trvá než postavám začněte přát něco jiného než bolestivou smrt a o prostředí se toho zase tolik nedozvíme, tak je první třetina knihy celkem utrpení. Nicméně jsem vydržel a nebylo to nakonec špatné. Druhá polovina sice stále nebyla nic co bych neviděl či nečetl jinde, ale rozhodně už mě i zajímalo kdo přežije a jestli je mé podezření kdo zabíjí správné. Nehledě na to, že jedna z postav na konci celkem překvapila tím jaké má "koule".
Označil bych to za slušný průměr.
(Vyslechnuto ve formě dobře namluvené audioknihy)“... celý text
— uzivatel90562
Do nitra kontinentů
„Četla jsem namátkově jen některé části, ale rozhodně vypadá zajímavě.“
— emilieselden
Král na střeše / König auf dem Dach
„Wurma můžu, jeho mistrné hraní se slovy a formou, stejně jako jeho dštění pravd mezitím. A k tomuhle vydání je navíc připojena i moc skvělá fotografie - líbí se mi to provedení celkově. Poema 'König auf dem Dach' (Da sind Sie ja!) je z větší části dialogem, který asi nejvíce ze všeho kritizuje stav moderní společnosti (20. stol), ale hojně nakusuje i univerzální otázky a asi je v ní i mnoho narážek (co vám profrčí nad hlavou), ale na autorovo přání k textu záměrně nebyly přidány žádné komentáře. To taky cením. Obzvláště poezie by měla existovat sama o sobě.
"...Nežijeme, hrajeme cosi,
co jsme viděli volně pobíhat:
pokrytečtí z nápodoby, posloucháme drezúru.
a ježto jsme si nevšimli, že bychom mohli i jinak,
a ježto zrovna tak drmolí všichni ostatní,
nazýváme to "žitím" a také to tak chápeme.
Kdo nejde s námi... Měj se na pozoru
před vlastníma ušima: mají stěny.
A má-li poslední slovo nebe,
pak je říká tak potichu, že je neslyšíme."
Poblíž zaječela siréna.
"Cvičení," řekl a pokračoval:
"Kdo sází na náhodu, s čím
má počítat? Radši zuby cenit
než je zatínat; otevřenou pusu
rozdávat, jako když chytneš láskou
a všechny věci stojí za vzduchem,
který je nad hrotem plamene.
Pohleď jednou a pak už ne, jak se vlna
ukotvuje v moři; jinak tě spolknou splašky
a na kámen ti u úst ztvrdne text tvých bublin."
(str. 97)
str. 87 (Svoboda)
str. 123 (Kulka...mince)
str. 141 "...vadnou hory, protože. Penězům
narostlo pohlaví, to
jim nedá pokoje."“... celý text
— JP
Čtvrté křídlo
„Kvůli maturitě jsem čtení YA fantasy musela na nějaký čas přerušit a tohle byla první knížka, do které jsem se po maturitě pustila a nelituju toho :) Knížka je úplně ukázkové YA fantasy, nic tomu nechybí. Erotické scény mi připadaly občas trochu na hraně, ale to je u takových knížek běžné. Moc jsem si to užila, četla se rychle a taky moc hezky vypadá.“... celý text
— luca321
Zmizení Astrid Bricardové
„Měla jsem chuť na nějaký delší epický vztahový román, a když mi přišla novinka od Natashi Lesterové, řekla jsem si, že to by mohlo být ono... A bylo...
Zmizení Astrid Bricardové se odvíjí ve třech časových rovinách a věnuje se osudům tří žen (babička - matka - dcera), které se pohybují v módním průmyslu... Mizza je médii roky prezentována jako múza Christiana Diora, její dcera Astrid jako modelka a módní návrhářka, která se v branži návrhářství nakrátko prosadila, ale pak záhadně zmizela, a Astridina dcera Blythe se potýká s nálepkami, které jí společnost a média přisuzují kvůli babičce a matce, a přemítá, jak se vším tím naložit...
Velké téma téhle knihy je skloubení role ženy jako matky a manželky a podnikající a pracující osoby na špičkové úrovni... Jak se tohle všechno dá zvládnout, a jestli to vůbec lze... Tady je to umocněno ještě tím, že branže módního návrhářství je ve velké míře doménou mužů, kteří neváhají své ženské konkurentky nemorálně a lživě očerňovat či veřejně zesměšňovat...
Ačkoli pro mě některé pasáže byly trochu repetitivní, knížka se mi v rámci žánru oddechové literatury moc líbila, protože v sobě nese silné poselství... Poslední čtvrtina knihy vás tak napne, že musíte prostě číst dál a dál, abyste celé té záhadě přišli na kloub a pochopili ji... V doslovu se navíc dozvíte, že postava Mizzy byla skutečná, ovšem autorka si v jejím příběhu hodně věcí sama domyslela...
Hodnocení: 5 * z 5 *“... celý text
— markej
Pán Tragáčik a záhady Fromborku (2 príbehy)
„Skvěle jsem si oba příběhy užil. První příběh je přeložen i do češtiny pod názvem Pan auťák a pražské tajemství a druhý byl pro mne nový.
V dobách dětství jsem přelouskal všechny české díly a na slovenské jsem si netroufal. Tak teď, na stará kolena, si plním dětské sny ;o))“... celý text
— bazyk21
Spáč číslo 13
„Kniha se mi líbila, má spád a je napínavá. Samozřejmě, že jde o hodně přehnanou fikci, kde jsou hlavní hrdinové téměř nesmrtelní, ale nijak mě to neuráželo a příběh se mi četl velice dobře.
"A co je tím ponaučením? Že jsme příčinou své vlastní záhuby?"“... celý text
— KaLiBi
Musím tě zradit
„Dobře napsané, krátké kapitoly vás nutí číst dál a dál, jak to celé asi dopadne. Velké štěstí pro náš národ, že naše revoluce byla "sametová". Sama jsem zažila cestou vlakem do Bulharska a žebrající děti na nádražích v Rumunsku v roce 1988 a 1989. Vědělo se o tom a tak jsme měli připravené alespoň sušenky a sladkosti a házeli je dětem z okénka. Vzpomínám na večerní část cesty, kdy jsme jeli kolem nějakého sídliště a všude byla tma, v oknech se nesvítilo. Měli vypnutou elektřinu, pro nás nepochopitelné. Knihu určitě doporučuji přečíst.“... celý text
— Aaloha
Sudety
„Pitoreskní obrázky z našeho Bohem zapomenutého pohraničí. Knihou listuju často, mám zde chalupu se zahradou, tak mi momenty zachycené objektivem přijdou pikantně nostalgické.“... celý text
— boticelli
Gazely
„To se takhle zařeknete, že po posledních dvou Hartlových knížkách, už žádnou další číst nebudete. No a pak někdo z rodiny přinese ten nejnovější kousek - Gazely - a ty tam tak smutně z té knihovny koukají. Že nakonec jsem musela chtě nechtě své předsevzetí opustit a dát jim šanci... a spravily mi chuť po Nejlepším víkendu a 15 rocích lásky, které se mi moc nelíbily.
Nejvíc mě zaujal příběh Karolíny a to jak se poprala s roční nepřítomností svého manžela, místo něho vedla stavební firmičku a musela dělat všechny možné práce na stavbě. Jinak je to klasický Hartl, tak jak ho známe z jiných knih a jeho libůstky v použitých určitých slovech a vulgaritkách, plus popisování snů (naštěstí už ne na celé strany).
Zmínka či výskyt hrdinů z knihy Prvok, Šampon, Tečka a Karel taktéž potěšil. Těším se na pana Hartla již brzy ve Stardance :)))“... celý text
— Lienilda
Třikrát Inspektor Borniche
„Povídka o policajtovi: Vida, autor píše autenticky čili sám o sobě a dost protokolárně (dokumentárně) o něčem, co víte, jak skončí. Chladná francouzská gangsterka, kam by mi filmově pasoval jako inspektor rozhodně radši Belmondo než Delon. Zcela neplánovitě souběžně čtu monografii o Interpolu, to se hodí!“... celý text
— ber-tram
Sestřičky a zuřící válka
„Jako vždy- skvělé čtení, spousta emocí, mých slz a také pěkný vhled do doby 2.sv.války. Jen mi chyběly některé postavy z minulých dílů...
A nevíte někdo, jestli se (kromě 7.) v brzké době dočkáme dalších dílů?“... celý text
— uzivatel89193
Diamanty nosí smrt
„Pod pojmem detektivka si opravdu představuji něco jiného. Ale číst se to dalo.“
— Julka5259
Krev není voda
„November 1992. Federácia sa rozpadá, politické a spoločenské pomery sa rýchlo menia. Aj keď sú prípady Beštia a Červený kapitán už za nami, tlak na "vraždárov" narastá.
„Vraždy sú stále ukazovateľom stavu kriminálnej polície, či sa vám to páči alebo nie. A čo my? My momentálne stagnujeme! Vy stagnujete! Beštia to nezachráni, nie na celý rok.“
Tentokrát Krauz čelí osobnej prosbe od Mayora, ktorý ho žiada o pomoc pre svojho bratranca, obvineného z brutálnej vraždy družky Slávky a jej malej dcérky v obci blízko Brna. Krauz využíva svoje kontakty z prípadu Červený kapitán a púšťa sa do vyšetrovania spolu s kolegom Chosém. Aká vlastne bola Slávka a čo pred ostatnými skrývala?
„V posteli ležala žena. Nebola prikrytá, napriek pokročilému času nebola ani v pyžame. Ležala na chrbte, ruky mala spôsobne zložené na bruchu. Nohy mala po kolená zhorené na uhoľ, stehná a boky opálené, od pása hore akoby iba spala. No nespala, bola mŕtva.“
Dán nás v tejto knihe napína až do poslednej stránky. Popri vyšetrovaní tohto prípadu sa venujeme aj vražde mladej ženy, ktorá bola podrezaná ešte v lete. Autor strieda kapitoly a perspektívy, čím pomaly spája jednotlivé kúsky skladačky oboch prípadov.
V knihe je vykreslené, ako môžu tajomstvá a činy ovplyvniť osudy viacerých ľudí a odhaliť temné zákutia rodinných pút. Zároveň zistíme, ako ďaleko sú niektorí ľudia ochotní zájsť, aby ochránili svojich najbližších, a akú cenu môže mať spravodlivosť v prostredí, kde nie je vždy samozrejmá.
Aj keď záver knihy nebol po všetkých stránkach úplne uspokojujúci, Dán cez spletité príbehy poukazuje na hĺbku rodinnej lojality, komplexné morálne dilemy a nejednoznačnosť spravodlivosti, ktorá sa často skrýva v tieni osobných a spoločenských záujmov. Autor tak potvrdzuje, že krv skutočne nie je voda.“... celý text
— mapet85
Případ komisaře Losta
„příjemná detektivka z pobřeží Algarve, úplně tam chcete jet a kochat se, popíjet a cpát se portugalským jídlem... neobvyklý komisař naštěstí najde kolegy, kteří jeho zvláštnosti tolerují a dokonce umí využít ve vyšetřování. ideální čtení pro připomenutí léta.“... celý text
— mikika
Ve skrytu stínů
„Velmi čtivé, akční a dramatické... Hned pokračuji s dalším dílem :)“
— Artep071