Nejnovější komentáře
Poprava
„Celá série mi přirostla k srdci a zařadí se mezi mé oblíbené. Balancování mezi young-adult a hororem mi přišlo již od prnvího dílu vyvážené a nerušivé. Když jsem se pouštěl do prvního dílu, nečekal jsem, že se s Alexem a dalšími budu tak nerad loučit. . .
Poprava je kvalitní zakončení a já bych ji zařadil hned za nejlepší Rozsudek smrti a o chlup před Lockdown.“... celý text
— Jaroushek
Šílená babička
„Je to svěží a milá oddechovka.“
— Hema
Bez důvodu
„Je to takové ploché plácání pátého přes deváté.“
— Hema
Tleskač
„Od začátku byla kniha tajemná a velice napínavá. Děj měl spad6a nutil stále číst dál a dál. Velice povedené dílo. 5,* J. Foglar by měl určitě radost.“
— petym
Mílový klub
„Boziii.... netřeba dalších slov“
— Tanya007
Mrtvé duše
„Celkově dobrý román, jen škoda nedokončené druhé části, chybějící místa docela rušila.“
— Wereden
Tlustá princezna Petrónie
„Už samotná obálka knihy nám může připomínat Malého prince. V této komiksové knize se však seznámíme s jeho sestřenicí princeznou Petrónií. Ta oproti svému bratranci je dle obecného mínění neatraktivní, věčně naštvaná, nespokojená a svému bratranci by nejraději jednu vrazila. Není také divu, že obývá tu nejmenší planetu, na které je ta největší nuda!
Po grafické stránce je komiks povedený - opravdu můžeme rozpoznat mnoho paralel ne jen s dílem Malého prince, ale i s dalšími literárními díly
V knihovně byla publikace novinkou a vzhledem k tomu, že jsem chtěla zase obohatit své obzory o nějaký komiks jsem po ní sáhla. Bohužel, i když chápu vtipy, situace i postoj samotné princezny (:D), kniha mě nijak zvláště neoslovila a vracet se k ní nebudu.
Krásně je zde zdůrazněná věčná nespokojenost - se sebou samým, ostatními, systémy.“... celý text
— Knihotyna
To si zkus
„Kniha postrádala vše, co by měla mít, aby byla zajímavá. Postavy ploché, prostředí nevykreslene, chemie žádná, akce nulová a děj nudný. Ještě, že to bylo tak krátké.“... celý text
— Papimami
Za pět let
„Pláču. . . Od půlky do konce knihy. Tak krásně vyprávěný, ale tak smutný příběh. Tolik momentů, které nutí přemýšlet. Tolik emocí, tolik naděje, tolik utrpení.. tolik..
života“... celý text
— Kamchaa
Predátor
„Super čtení! Zatím nejlepší díl ze všech. Napínavé od začátku až do konce, bez průtahů, postavy byly uvěřitelné a snadno se s nimi člověk sžil. Doporučuji!“... celý text
— Lavender756
Budu ti nablízku
„Vynikající! Líbila se mi série s psychologem Joem O'Loughlinem. Ale tahle série s psychologem Cyrusem Havenem je stejně kvalitní a perfektní čtení.
V tomhle díle se Cyrus připravuje na příchod bratra Eliase na zkoušku domů. Evie se toho obává. Cyrus navíc nutí Evie studovat, pracovat, žít a samozřejmě pro ni to není vůbec lehké.
Cyrus je přivolán k vraždě staříka a k pohřešované ženě jeho dcery. Jenže Cyruse policie nevolá jen tak.
Je to komplikovaný případ s mnoha zvraty, neustálou proměnou viníků i motivů, a neustále se rozšiřuje.
Nechci prozrazovat, a tak řeknu, že někdo těžký úděl zvládne a někoho rozdrtí.
Cyrus s Evie je zajímavá super dvojka a já doufám, že se s ní ještě někdy setkám.
Doporučuji číst sérii popořadě, abyste pochopili chování hlavních hrdinů. Knihu doporučuji.“... celý text
— moudivlacek
Jen se mnou
„Moc super příběh. Dominantní detektivní zápletka a vše kolem toho mne asi nejvíc bavilo, do toho samozřejmě milostná linka. Stále jsem tipovala a hádala kdo bude ten záhadný pachatel a taky ho uhodla. Závěrečný epilog mi už tak nesedl, ale vážně se těším na další díly.“... celý text
— miloslava3256
Uloupené dívky
„Další super díl z této série. Zajímavý námět a skvělé rozuzlení. Jen mě zajímá, jak to dál bude s Alex a jak se rozhodne Žvejka. Takže už se těším na další díly :)“... celý text
— marekB78
Duše mrtvých nemluví
„Vraha jsem tušila, ale netušila proč. Docela jsem se o Satoria a Lorenza bála, jinak je to taková pohodová, příjemná dvojka. Naštěstí se to nakonec semlelo úplně jinak.“... celý text
— kolacky
Němý křik
„Dvě z povídek z této sbírky jsem znala už z dřívějška, přečetla jsem je tehdy ještě za tepla, proto jsem byla zvědavá i na ostatní. Taky je fakt, že jsem k nim přistupovala obezřetně, protože autorka umí zatnout dráp hrůzy do mozku čtenáře, aniž by použila expresivní prvoplánovou hrůzu. Některé povídky mi přišly jako zárodky celého románu, který bych si okamžitě pořidila. U některých jsem dychtivě obracela stránky, abych se co nejdříve dozvěděla, jak to dopadlo, a u některých mi ukápla slza. Myslím, že podstatnou devizou tvorby je vnitřní život těch postav, ty myšlenky, jež proudí v myslích každého z nás, ty situace, které důvěrně známe a které ona umí suše až syrově zprostředkovat. Doporučuji!“... celý text
— Maud22
Tři jablka spadlá z nebe
„Spisovatelka se nechala inspirovat knihou Sto roků samoty, jak stojí v doslovu.
Stvořila tři propletené až lehce mystické příběhy ze starého kamenného od světa téměř odřízlého města kdesi v horách patrně v Arménii, soudím dle původu spisovatelky, které pomalu přišlo o svoji slávu díky válkám, hladomoru či zemětřesení.
Zůstává v něm už cca dvacet starých lidí.
Ale na konci knihy se objeví možná naděje.
Líbil se mi popis jejich jídel, léčitelství i lehce mysteriózních výjevů na hranici nadpřirozena až zázraku.“... celý text
— petbrab
Veselí
„Četbu knih Radky Třeštíkové jsem díky hodně rozporuplným recenzím dlouho odkládal. Pak jsem si řekl, že názor si musím udělat sám a bůhví proč jsem sáhl právě po Veselí. Musím říct, že jsem byl překvapen. Kupodivu mile. Vrátil jsem se tedy zpět k recenzím této knihy a přiznávám, že připomínky a výtky některých recenzentů moc nechápu. Že tady všichni moraváci chlastají? Ano. Že je hlavní postava nezodpovědná a často se chová jako kráva? Ano. Že jsou některé příběhy málo uvěřitelné a přitažené za vlasy? I s tím souhlasím. Chtěl bych ale vědět co by psali, kdyby moraváci pocucávali jen čaj a limonádu, kdyby se Eliška chovala jen zodpovědně a podle zásad Guta-Jarkovského a kdyby prožívala jen běžné věci, které známe ze svých životů a které jsou v podstatě nudné a nezáživné. Vy byste si takovou knihu koupili? Já bych ji určitě považoval za vyhozené peníze a pak bych se teprve opřel do neúprosné kritiky sám. Ale to, co vytvořila paní Třeštíková, bylo dobře napsané a příjemně se to četlo. Našel jsem tam pasáže velmi zábavné stejně jako pasáže, které mě nutily k zamyšlení a evokovaly mi zážitky z mého vlastního života. Popsala prostě život takový jaký je, se vším, co k němu patří, ať se to někomu líbí nebo ne.“... celý text
— sakro
Mr. Popularity
„Občas se ke Stopám hrůzy vrátím. Mr. Popularity je jedním z těch lepších kusů, byť občas je stylistika podivná a vývoj příběhu příšerně zkratkovitý. Ale formát knihy je jaký je a je třeba k němu tak přistupovat. Cením napětí, originální zápletku, super kulisy a docela slušný dějový twist ke konci.“... celý text
— jefff
Rufus zálesák
„Roztomilá brožurka, pro dospěláka tak na 5min oddechové zábavy... Hlavní postava Rufus neztrácí čas s ženami nebo výchovou dětí, místo toho trampuje po lese a pak dá pivsona s kámoši v hospě. Vše polokomiksovou formou s kresbami připomínajícími kvalitou nadaného cca desetiletého kreslíře. Po prolistování brožury zůstává příjemný lesní dojem vonící táborákem!“... celý text
— Křovák
Čtvrteční klub amatérských detektivů
„Velice vtipné a osvěžující řešení mordů. Bavila jsem se po celé čtení náramně.“
— Rowana
Zkrocení zlé ženy
„Přečteno kvůli dořešení loňské čtenářské výzvy (kniha odehrávající se v 16. století). Četla jsem verzi, která je tady zdarma ke stažení na Databázeknih a bylo to trýznivé. Zastaralý jazyk a rýmování, krkolomné fráze - opravdu jsem měla co dělat, abych to zvládla dočíst. Mám pocit, že když jsem tehdy tuhle divadelní hru četla kdysi na gymnáziu, nebylo to tak strašné. Asi velmi záleží na překladu a zpracování. I tak mám z příběhu jako obvykle rozporuplné pocity, protože ta hlavní komediální linka spočívá v krutém zacházení (odpírání jídla, spánku, svobodného jednání) se ženou, která jen projevila svůj názor. Smutné, že to v 16. století považovali za vtipné. Ale mám jednu pozitivní věc, kterou jsem na přečtení příběhu v době svého dospívání viděla a kterou jsem si teď znovu živě vybavila. Už chápu, kde vzali scénáristi inspiraci pro komedii z 90. let s názvem "10 důvodů, proč Tě nenávidím". Se znalostí původního díla dokážu lépe docenit všechny ty retellingy a jiná zpracování do moderní podoby.“... celý text
— jitka_dankova
Svět šamanismu
„Autor popisuje šamany jako lidi, kteří umí cestovat mezi naším reálným světem, peklem a nebem a komunikují s duchy, a to v "ZSV" (změněných stavech vědomí). Tady bych viděl hlavní klíč k šamanismu, a to jsou drogy (houbičky, kaktusy, ropuchy, tráva atd.). Těmi si totiž obvykle šamani tyto ZSV navozují. Následně někdo věří v to, že jeho zážitky v ZSV jsou skutečné, někdo ne, tzn. tu hlavní odpověď zde nenalezneme - i když možná ano, protože autor přiznává absenci jakýchkoliv měřitelných důkazů, lépe řečeno ty, které uvádí jako měřitelné, jsou přinejmenším diskutabilní. Co tedy šamanismus, dopadne-li to dobře, může přinést? Placebo efekt na pacienta s pozitivním účinkem. Také pokud v rámci šamanovo "kouzlení" pacient sám pomocí drogy upadne do ZSV, může dosáhnout rozpadu ega a jeho znovusložení, což je obvykle vnímáno jako očistný proces a kladně hodnoceno - ne ale vždy. Jestli pacoš byl fakt v pekle a pak v nebi atd. nebo je to jen jeho zfetovaný výplod mysli, nechám na vašem úsudku... dále autor celou historii a světový kult šamanismu rozpracovává do mnoha mnoha kategorií a dělá z poměrně přímočaré věci složitou vědu. Sám si také občas zjevně něco co rozšiřuje vědomí střihne, a sám tomu co zažívá věří i po vyprchání účinků drogy, nebo se sám přesvědčuje, že tomu věří a hledá pomocí knihy obezličky jak si to ospravedlnit... no úplně na větvi z toho nejsem. Jak zpívá Horkyže Slyže: "Víš, tí sfetovaní šamani... si prásknu voľakú haluz a kúzlia o sto-šesť."“... celý text
— Křovák
Práskač / Šprýmař
„Teprve teď čtu. Ale nemůžu se do toho dostat. Mám E. Wallaceho velmi rád. Líbí se mi ta atmosféra Anglie z počátku 20. století. Ovšem čtu překlady vlastně taky z 20.století,a to má svoje kouzlo. Ten jazyk Vám řekne v jaké době se román odehrává. Ale moderní, dnešním jazykem vyprávěné, to autorovo kouzlo likviduje. Najednou necítíte to ponuré napětí, kdy ve sklepním okénku temného Londýna číha Slepý Jack na svou další oběť a naskakuje Vám husí kůže, ale uvědomujete si pouze, že vrah bude opět zabíjet . A je z toho běžná krimi. Postava Slepého Jacka je z románu "Mrtvé oči Londýna" a použil jsem jen pro porovnání. Takže si myslím, že tyto staré ronány by se neměly tak důsledně převádět do dnešní češtiny, ztrácí totiž KOUZLO. No, tak jsem si pobrečel a opět se zkusím ponořit do četby, i když to půjde hůře nebo spíše pomaleji...“... celý text
— framil
Tichý Don
„Jeden z těch velkých světových příběhů, na které se nezapomíná.
Právem se řadí vedle Vojny a míru, Severu proti Jihu nebo knihy Na západní frontě klid k tomu nejlepšímu, co na téma války vzniklo.“... celý text
— boxas
Půlnoční knihovna
„Opravdu nádherná knížka. Začátek se mi četl velmi těžce , tak nějak jsem se do hrdinky dokázala vcítit a je mi těhle lidí velmi líto a myslim, že jich je kolem nás spousta. Nikdy jsem nic podobného nečetla, protože tenhle typ knih nevyhledávám, ale tohle mě opravdu vtáhlo a četlo se to samo. Na pokraji života a smrti si Nora vyzkouší žít jiné životy, životy, které si nevybrala ta pravá Nora. Velmi hluboké, moc hezky napsané řekla bych člověkem, který s těmito stavy má zkušenosti. Ideální čtivo na deštivé melancholické vecery, když jste doma sami :-). Rozhodně si od tohoto autora přečtu další knihy.
Nechapu, ze tady nekdo kritizuje počínání hlavní hrdinky.. Ano, plácá se životem, ale kdo občas ne ? :-)“... celý text
— uzivatel35424
Kroky vraha
„Tahle detektivka mi občas přišla jako mýdlová opera… Hlavní vyšetřovatel se na první pohled zamiluje do hlavní podezřelé a čin vyšetřuje 16tiletá holčina? Vraha nemůžete odhadnout, protože vám k tomu autorka nedá za celou knihu ani jednu indicii. Detektivní příběh překrývá hodně silná vrstva rodinných vztahů, které jsou jen negativní. Ani jedna rodina tam nebyla spokojená… To mi vadilo, všechno není jen černo-šedý. Jediný co mi bylo hodně sympatický, jsou dvanáct koček, o které se hlavní hrdinka starala. Osobně taky miluju kočky. Tohle je třetí kniha od autorky a pořád nejsem s knihami spokojená. Bohužel mi její příběhy nesedí a už je ani číst nebudu. Ovšem nikdo mi nemůže říct, že jsem to nezkoušela.“... celý text
— brunettlibrary
Jezevec Chrujda staví nejdřív urychlovač a pak zase pomalič
„Syn četl sám. Nápad s tryskošnekem mu připomínal jinou knihu.“
— Luky110812
Veselé paničky windsorské
„Celé takové až moc rozjuchané a vlastně o ničem.
A upřímně řečeno, Falstaffa mi bylo líto. Takového troubu dělat vesnickým balíkům, to si nezasloužil.“
— boxas
January a Deset tisíc dveří
„Tak túto knihu som si užila viac než som predpokladala! Veľmi rýchlo ma vtiahla do deja a nedokázala som ju pustiť z ruky. Presne môj štýl.“
— Teraesa
Jarní oběť
„Tato kniha se mi dostala do rukou jako první ze série ročních období. Četla se moc dobře, bavila mě, ale z konečného rozuzlení příběhu jsem byl trochu zklamaný.“... celý text
— endroo25
