Nejnovější komentáře
Krysáci
„Večerníčkový seriál dle mě překonal v mnohém knihu, ale ani ta není k zahození.“
— AndrewTheJUA
Podstata pouště
„Za mě super kniha, podává informace o pouštích a životě v nich zajímavě a určitě vás to nudit nebude.“
— tereza1964
Chata ve Švýcarsku
„Kniha se četla dobře, krásné popisy Švýcarské zasněžené krajiny, vyprávění o čokoládě o sýrech to bylo pro mě na knize nejlepší. Romantický příběh už byl slabší a hodně pohádkový i na Caplinovou. Hlavní hrdinové mi k srdci vůbec nepřirostli a kdyby v knize nebyla jejich romantická linka tak by mi to vůbec nevadilo.“... celý text
— zuzca.h
Kosti pod mechem
„Svět Minotaurů je pro mě horkou novinkou, která mě pohltila. Bohatá kultura, originální hrdinové a napínavé bojové scény. To vše, i mnohem více, můžete od tohoto příběhu očekávat. Hrdinské fantasy se vším všudy!
Po přečtení první části jsme přeskočili zpět v čase a já si říkám: "počkat" ! Opravdu nám autorka právě prozradila konec, a to včetně všech detailů? Ano! Ale i přesto příběh neztrácí na napětí a já téměř bez dechu otáčela další strany, díky kterým jsem čím dál více propadala Accadu a jeho hrdinům. Ocenila bych větší gradaci děje. Obávám se, že autorka svou munici vystřílela na samém začátku příběhu. Přesto bylo příjemné sledovat, jak se vše událo, než to dospělo do konce, který známe.
Svět Accadu je jedinečný a autorka nám ho postupně představuje během celého příběhu. Nemusíte se bát počáteční "nalejvárny", která je pro podobné příběhy typická a často čtenáře jen odradí. Postupné seznamování nám ukáže nejen samotný svět, ale také historii a kulturu našich hlavních hrdinů, která je opravdu bohatá. Dozvídáme se toho opravdu spoustu, ale i přesto mám několik nezodpovězenych otázek. Žijí i jinde? Jak je svět velký?...Tak možná v další knize?
Odvaha, čest a upřímnost všech postav je nejen sympatická, ale také neuvěřitelně pohlcující. Jejich život a osudy budete milovat i nenávidět. Stejně jako jejich jména, která jsou autentická, ale při vyslovení i zapamatování vám dají opravdu zabrat. Každápostava vám příběh obohatí a vytvoří přesně tu správnou atmosféru, pro kterou je budete chtít poznat hlouběji.
Hodnocení: 4/5“... celý text
— nela3812
Vládci chaosu
„Tohle je rodina. A láska. A nenávist. A nepředstavitelné množství trpělivosti. Je to mír se špetkou chaosu, hněv a kejkle, křik a ticho. Tomu všemu chaoticky vládneme. Předvádíme před cizími lidmi šílené kousky, po úderu půlnoci se převlékáme za netvory, ale na konci noci, když se opona zatáhne a show skončí, jme to prostě my. Půlnoční běsnění.
No tak to byl tedy chaos, spojený s šílenstvím. V jednu chvíli jsem se v tom pěkně zamotala, až jsem si část musela přečíst znovu. Před autorkou smekám, protože tohle vymyslet.... Rozhodně byla celá série čtivá a musím souhlasit s komentářem "PetraLI" - to chce panáka :-) ...“... celý text
— MAU256
Bylo nás pět
„Kniha to je skvělá a namluvení p. Filipovským je bezkonkurenční. Vřele doporučuji!“
— AndrewTheJUA
Dceřina kletba
„Včera odpoledne jsem začala číst novou českou autorku a bylo to milé překvapení, i když ze začátku jsem bojovala si zapamatovat všechny jména...
Klasická, čtivá detektivka není plná krve, uvěřitelné postavy, promýšlený příběh.
Ráda si přečtu něco dalšího od autorky“... celý text
— Jenny46
Šťastný domov
„Velmi oceňuji audioknihu namluvenou V.Vydrou nejml. Troufám si říci, že posunula tento titul na nový level. Jinak je velmi zdařile napsaná a zařazuji ji do svých oblíbených. Tento humor je přesně má nota.“... celý text
— AndrewTheJUA
Noc
„Po 6ti letech jsem si připomenula tuto knihu, tentokrát v audioverzi.
Poslech mě moc bavil. Ne všechno jsem si po té době pamatovala.“
— janina66
Grimmové
„Na tuto knihu jsem se dlouho těšila... No, nedostala jsem úplně to, co jsem chtěla, ale to co mi bylo naservírováno nakonec nebylo vůbec špatné.
K jednotlivým pohádkám je na konci knihy vždy krátká poznámka, kterou doporučuji číst průběžně. Zpracované pohádky jsem vesměs již v nějaké podobě znala, ale to se dalo předpokládat, mrzelo mě, že se autoři nerozjeli víc, mohli dát tolik prostoru své fantazii, ale pohádky v podstatě zůstaly statické. Také jsem několikrát ztratila pozornost, stokrát ta samá pohádka v jiné formě, takže co očekávat...
Na druhou stranu se mi líbilo, že autoři očividně studovali různá vydání uvedených příběhů a vraceli se k raným Grimmům.
Na konec jsem vcelku spokojená, napětí i horor, dokonce i humor provázely mou čtenářskou cestu do dětství. Musím vypíchnout Karkulku, která na rozdíl od ostatních pohádek již od začátku má v sobě velmi viditelné poselství, překvapivě se mi to líbilo, i když by se mohlo zdát, že autor trochu tlačí na pilu.
Přečetla bych to dítěti? Já nejspíš ano, ale co čekat od zrůdy, která v dětství milovala Broučky... :D“... celý text
— LadyCharlene
Kafe a chlup
„Jako milovnice kočiček a protože jsem alergik na jejich chloupky ,tak jsem sáhla alespoň po této knížečce o kočičí kavárně. V té se setkávají v různých příbězích kočičky s lidmi. Milá knížečka k zamyšlení.“... celý text
— alnahu
Kapka štěstí v ranní kávě
„Na jednu stranu se kniha četla lehce,děj plynul,jen jsem se v hlavní hrdince ze začátku vůbec nemohla vyznat v tom,co vlastně od života chce, jestli chce opravdu tancovat nebo vlastně nechce a není to náplň jejího života, dále její několikaletý románek s ženatým, opravdu byla tak naivní a šíleně zamilovaná,že jí tak dlouho trvalo, než pochopila??... Mně se asi nejvíce líbil její odchod na venkov:)“... celý text
— Ivanule
Oceán příběhů 2
„V tomhle oceánu se lze docela snadno ztratit. Je to sbírka obrovského množství příběhů různé délky (od několika řádků do několik stran) a zábavnosti, některé příběhy se větví tak, že už ztrácíte představu, kdo a komu vlastně ten příběh vypráví (tak trochu jako ruské panenky matrjošky – v jednom příběhu se skrývá jiný, v tom zase další a ještě jeden nebo i dva). I žánrově je to kniha bohatá – indické mýty, pohádky, bajky, některé příběhy mají možná i reálný základ. Většina příběhů obsahuje i mravní či praktická ponaučení, ve světle dnešních zvyků a pravidel někdy docela úsměvná; v tomto ohledu je zajímavý zejména tehdejší pohled na manželství a vůbec vzájemné vztahy mezi muži a ženami, z něhož muži vycházejí často jako počestní hlupáci, zatímco ženy jako prohnané nevěrnice (ale je tu i spousta opačných příkladů). Knížku si vybraly k večernímu čtení samy děti a kupodivu u ní vydržely až do konce, i když to rozhodně není četba pro jejich věk (ale i ty věci, na které ještě mají čas, jsou tu naštěstí podávány jen v náznacích). Co asi děti také neocení, ale přinejmenším část dospělých čtenářů ano, je poetičnost vyprávění; text je plný různých originálních, květnatých přirovnání a krátkých, ale působivých lyrických pasáží. Nechybí ovšem ani humor, byť je takový zaobalený, nikoli přímočarý a zjevný, na jaký je člověk zvyklý v dnešní době.“... celý text
— Taťka Hraboš
Smršť
„Nechápu nízké hodnocení této knihy, podle mně je to zatím to nejlepší, co jsem od autora četl. Kniha strhne čtenáře od prvních stránek a vyplivne vyždímaného až na konci. Děj nemá žádné vycpávky, hluchá místa, prostě jízda. Hodně lidí vyčítá autorovi příliš filozofický závěr, ale copak vy víte, jaké to bude, až se sami budete dostávat na druhou stranu? Za mě pecka, 10 bodů z 5 :-)“... celý text
— malpet
Na Zemi jsme na okamžik nádherní
„Poetická kniha o hledání alespoň kousku štěstí. Syrová, plná bolesti, ale taky plná touhy a radosti ze života, byť ten přináší spíše smutek.“
— nula87
Manžel a... dítě z minulosti
„Příjemná čtivá oddechovka, kde Alena Jakoubková opět ukázala, že romantické letní příběhy pro ženy jí jdou ze všeho nejlépe. U knížky jsem se bavila, zajímaly mě osudy všech hrdinů, byly skoro jako ze života.
Román začíná vyprávěním Joriky, která čirou náhodou najde dopis, který otřese od základu jejím, do té doby bezchybným, životem a manželstvím. Dlouho se s tím užírá, neví, co má dělat. Svěří se své nejlepší kamarádce Karolíně. I přes její rady, ať se na to zeptá svého manžela, na ní nedá a začne jednat.
Moc se mi líbilo umístění příběhu do okolí Blatné, protože toto město mám za humny, takže mi byla popsaná místa velmi blízká. Poté zasazení příběhu do Bretaně bylo také příjemným zpestřením knížky, protože z ní pak sálala letní pohoda a lehkost. Nejvíc jsem si užívala, když spisovatelka popisovala exotická jídla, úplně se mi sbíhaly sliny, nejsem tak dokonalá kuchařka jako Jorika. Je vidět, že manželům nechyběly peníze ani chuť zdravě jíst.
Kniha kromě hlavních hrdinů, Joriky a jejího manžela Tibora, pojednává z větší části i o jejich nejlepších přátelích-Karolíny a jejího manžela Pavla a o jejich třech dospívajících dětech.
Druhá polovina knihy se točí kolem jejich problémů, radostí i trápení. Trable se nevyhnou ani starší dceři Máše.
V knize je postav méně, čtenář se v nich neztrácí, každá z postav má svůj charakter, který se ale v průběhu knihy posouvá dál a určuje další vývoj.
Knihu jsem si moc užila, měla jsem ji přečtenou za tři večery, dokonce ani autorčino typické "Ach jo" a "Nu" mi tentokrát tolik nevadily, asi proto, že jich tam nebylo přehršel.
Moc se těším na další Alenčinu knihu, určitě si ji nenechám ujít. Dávám plný počet hvězdiček, byla jsem spokojena, dostalo se mi vše, co jsem očekávala a možná i něco navíc.“... celý text
— alena1228
Manžel a... dítě z minulosti
„Další z odpočinkových knih ze života od této autorky, která vždy napíše knihu na jiné téma. Ani v této knize nechybí láska, rodinné vztahy ,ale i nevěra a její super ženy, které stíhají vše a právě proto její knihy čtu ráda.“... celý text
— alnahu
Kdo má pod čepicí a jiné povídky
„Jsem velka fanynka Josefiny, rodiny Dostalovych a dokonaleho popisu postav, ktery Marie Rejfová umi. "Mravokarne" poznamky babicky jsou taky pecka. Skoro mi prijde skoda, ze pribehy nevysly kazdy samostatne a nedostaly vice prostoru. Zapletky by to snesly.“... celý text
— Sandalkar
Moje vlast!: Proč jsem byl neonacistou
„Po sjednocení Německa se v bývalé NDR vyrojily v 90. letech skinhead a skinhead kapely jako houby po dešti, podobná situace byla v 90. letech i u nás .Christian jako východní Němec,, Ossies,, byl zvyklý celý život jako všichni Osses si jen stěžovat, to potvrdí každý Wessies , bývalý západní Němec, Christian si v knize stěžuje opravdu na vše :-) ať je to na otce, sestru, hnutí skinhead atd. Kniha je takový malý průřez hnutím skinhead v 90. letech ve sjednoceném Německu očima východního Němce. Kniha není žádný literární skvost, ale svým způsobem zajímavá, kdo pamatuje subkulturu skinhead a kapely Landser, Lunikoff atd. Je zajímavé že kniha nevyšla v Německu, ale byla vydaná v Curychu ve Švýcarsku 2019. Na téma hnutí skinhead v bývalém NDR byl natočen zajímavý třídilný seriál Teroristé hákového kříže (2016), propojení bývalé STASI, BND a vazby na neonacistická hnutí ve sjednoceném Německu.“... celý text
— vvikingg
Máma není služka, máma je dáma
„Skvělá kniha! a myslím si, že by to měla být povinná četba nejen pro mámy ale i pro táty, aby pochopili, jak moc důležití jsou..“
— marky2558
Černé koráby II.
„Velice dobře napsaný dobrodružný příběh!!!“
— Jirka92333
Nezačínejte stárnout
„Knížka dává podněty k úvahám a činnostem, jak proces stárnutí co možná nejvíce zpomalit a žít co možná nejdéle příjemně, samostatně a důstojně. Vzhledem k tomu, že stárnutí začíná brzy, myšleny fyziologické změny již po 40. roce, kdy žádné příznaky stáří nevnímáme, je toto čtení velmi užitečné i pro mladší. Autorka poukazuje na tři typy stáří: úspěšné, neúspěšné, očekávané. Je na nás, zda se pokusíme první skupinu rozšířit. Kapitolky možno číst výběrově, nejen Spánek, Paměť, Výživa, Cvičení (to je zaměřeno na seniory) nebo Stárnutí, ale kapitolky Soubor nástrojů, Duševní návyky, Postoje a schopnosti - obzvlášť tyto jsou užitečné i pro střední generaci.“... celý text
— Cestovatelka136
Sladké pokušení
„Přečteno jedním dechem. Za mě moc pěkný romantický příběh z mafiánského prostředí. I když žádnou vyloženě nebezpečně dramatickou chvilku jsme neprožili, prostředí mafie mi přišlo přesvědčivé. Postavy byly sympatické. Ano, v tomto žánru se rozplýváme nad vrahy a mučiteli a stačí nám k tomu, když se oni rozplývají nad svou rodinou. Děti byly příjemným zpestřením příběhu, odlišovaly knihu od podobných, které jsou postaveny jen na ústřední dvojici. Vývoj vztahu byl popsán krásně a realisticky. Styl autorky mi sedl. Snad u nás vyjdou i její další knihy.
PS: škoda, že obálku nezdobí kráska s ofinou.“... celý text
— Leído
Carrie Soto se vrací
„Autorce se podařilo vtáhnout nás do příběhu profesionální tenistky nenásilnou a čtivou formou. Dokázala vytvořit vlastní uvěřitelný svět. Líbila se mi celková propracovanost postav. Bohužel jinak mě kniha úplně nenadchla. Carrie mi většinu příběhu přišla nesnesitelná: namyšlená, protivná, arogantní. Vzhledem k tomu, že je to hlavní postava a setkáváme se s ní prakticky na každé stránce, je to trochu problém. Konec její obraz aspoň trochu vylepšil.“... celý text
— sibumi
Ukolébavka
„87. revír, jak ho mám rád, několik dějových linii, které ho oživují.“
— Disease
Vlny ztišují vítr
„Krásná pohádka která se povedla“
— Luigi1
Brouk v mraveništi
„Lidé se snaží všechno předělávat ale někdy to nestojí zanic“
— Luigi1
Bitva o Corrin
„Závěr Služebnického džihádu a dlouhou válkou mezi lidmi a stroji jsem vyhlížel už při čtení druhého dílu této trilogie a byl jsem zvědavý jak bude navazovat na další knihy, odehrávající se v budoucnosti tohoto obrovského vesmíru
Dle komentářů níže, nejsem sám, koho bavil děj nejvíce do časového skoku, po časovém skoku nastal zlom a děj obsahoval více omáčky než hlavního chodu, stávalo se tedy, že jsem četl na automat a ani jsem nevěděl co čtu:) to se ovšem zlomilo u posledních cca 150ti stran, kde se děj opět rozjel a nemohl jsem se odtrhnout dokud nebyl opravdu konec
Celkový závěr bych si představoval asi trochu jinak, ale nejsem z něj vyloženě zklamaný, ani nadšený, byl zajímavý, jen jsem čekal větší šok ohledně vzniku nepřátelství Atreides x Harkonnen.
Rovnou se vracím k trilogii o "Školách Duny", protože po loňském přešlapu s dřívějším čtení Sesterstva před Historii mě čekají už "jen" dvě knihy, které se zaměřují na doby minulé
Doufám v dotisk další trilogie (Předehra) a zároveň v dotisky dalších starších kousků, které tak trochu zapadly
Snad nás Baronet překvapí“... celý text
— KubaHanzelin
Zmenšující se muž
„Titulní novela ja klasika, ale i přes zvládnutou psychologii poněkud zestárla. Povídky jsou lepší, i když kvalita je kolísavá, nicméně po psychologické a literární stránce je to na padesátá léta hodně nadpůměrné. Kromě provařených kousků jako Duel nebo Tlačítko zaujal nejvíc Test, to je majstrštyk se vším všudy.“... celý text
— Disease
Obydlený ostrov
„Zajímavě napsané a dobře čtivé“
— Luigi1