Nejnovější komentáře
Dívka, která upíjela měsíc
„Příběh jako takový mi nepřišel špatný, ale asi až po týdnu, co jsem knížku přečetla, jsem pochopila pravý význam. Autorka má svůj vlastní styl psaní - to se mi na jejích knížkách líbí - ale než jsem si na to zvykla, tak jsem byla trochu zmatená. Nevím, jestli se mi víc líbila Dívka která upíjela měsíc nebo Zlobryně a sirotci. Obě knížky mají trochu zasněný, pohádkový nádech (aspoň podle mého názoru).“... celý text
— bookafe
Básně 1974–1978: Láska je pes
„Básně moc nemusím ale co se dalo dělat když není co číst“
— Luigi1
Kateřina Aragonská - Pravá královna
„Pěkný přiběh“
— danielae0lr
Absence hrdiny
„Tyto povídky byly zajímavé a daly se číst“
— Luigi1
Město zázraků
„Celá série byla dobrá, ale tenhle poslední díl byl nejlepší. I přes podobnost dílů, tenhle se zdál nejoriginálnější, obsahoval nejvíc napětí a zajímavější zápletku oproti předchozím dílům.“... celý text
— Njangu
Noční pláč
„Skvělé čtení! Knihu jsem četla v německém překladu a téměř jsem ji nedokázala odložit ;-). Jenny mi byla sympatická hned na první dobrou, i když jsem tak úplně nechápala, proč stále ještě dávala peníze bývalému manželovi? Jak je uvedeno v anotaci, seznámí se s okouzlujícím malířem Erichem, za kterého se již po měsíci provdá. A také se hned i se svými dvěma malými dcerkami odstěhuje z New Yorku na jeho farmu v Minnesotě. Tam se pomalu, ale jistě zabydlují, ale vztah manželů začne mít hodně brzy vážné trhliny. Erich se totiž chová přinejmenším podivně, Jenny nesmí v domě vůbec nic změnit, je nucená spát v noční košili Erichovy matky a kromě toho se nesmí s nikým ani stýkat. No a potom ještě k tomu všemu zjistí, že je těhotná...
Kniha se začne po trochu pomalejším začátku rozjíždět, až dostane takový spád, že jsem nestačila ani stránky obracet ;-). A takového psychopata aby pohledal! Jenny sice po čase přijde na to, že by od něj měla utéct co nejdál, ale uskutečnění tohoto plánu je v podstatě nemožné. Víc už ale psát nebudu, kniha se mi moc líbila, proto ji ohodnotím plným počtem a časem si přečtu další, kterou už mám zakoupenou ;-).“... celý text
— 85098211
Astrid Lindgrenová
„Knížky paní Lindgrenové miluji, ale tento životopis mi nesedl. Přišlo mi, že jsme se o ní mnoho nedozvěděli, kromě toho, jak pro ní byly děti důležité a nejen její vlastní, ale celkově hájila práva dětí a že potkala muže, který jí dal životní jistotu, ale proč pil, co řešil, proč se ho nezeptala? Byla vlastně šťastná?“... celý text
— Marta558
Nabarvené ptáče
„Kdysi jsem četl, že Nabarvené ptáče dělí společnost na dvě skupiny, na ty, kteří knihu zbožňují a uctívají jako mimořádně výjimečné dílo, a na ty, kteří se otřásají hnusem a knihu odloží nedočtenou.
Já patřím do třetí skupiny, a dle komentářů nebudu zdaleka sám, která zmiňovaná nebyla. Knihu jsem přečetl, ale zanechala ve mně takovou pachuť, že si neumím představit, že bych ji vzal někdy znovu do ruky. A přesto na ni, na řadu drobných příběhů, ze kterých je utkaná, vzpomínám velmi často a nemohu ji dostat z hlavy i po tak dlouhé době. A o to snad každému spisovateli jde, ne?
Emočně nejsilněji mě zasáhl osud barvených ptáčat, tolik kotrmelců v žaludku kvůli několika málo větám. Tolik myšlenek, co se Vám honí hlavou. Slova vkládaná do vět mohou být strašnou zbraní.“... celý text
— Haavard
Devět rychlých mužů
„Neuvěřitelná kniha i vzhledem k době, ve které vznikla. Povinná pro každého petrolheada“
— Eisy
Samota Christlhof
„Kniha mě zhruba do dvou třetin velmi bavila, nemohl jsem se od ní odlepit. Všechny tři dějové linky jsem hltal se stejným zaujetím. Jejich střídání však zároveň bylo náročné na udržení pozornosti, a tak jsem se v poslední třetině začal ztrácet ve jménech některých vedlejších postav. Taky mě až tolik nebavila duchařská linka s Krippelovými. Juliovu válečnou anabázi jsem už protrpěl, ta mi přišla vyloženě nadbytečná. Závěr knihy tak pro mě neměl takovou sílu, jak jsem si přál po báječném začátku. I přesto si ale myslím, že Christlhof rozhodně stojí za přečtení. A chystám se na další autorčinu knihu, protože téma Šumavy v románech mě po letošních šesti dovolených v Královském hvozdu chytlo :-)“... celý text
— jan5581
To si zkus
„Velmi krátká kniha, malinko mě to zklamalo. Příběh si zasloužil lépe ho rozvinout, nemám ráda zdlouhavé okecávání, ale tady bych ho trochu přidala. Vše bylo během pár stránek uzavřené. Je to škoda, protože příběh sám o sobě byl pěkný.
Uvidíme co nabídne druhý díl.“... celý text
— oresvo
Přiznání
„No... Série se mi líbí, ale popravdě o tom jak moc se o ní mluví jsem čekala že to bude podstatně lepší. Celých 600 stránek knihy je akorát o hádkách a rozchodech a o opětovném usmíření, nějak nevím přijde mi to celé zbytečně natáhlé. Hardinovi bych vrazila pár facek za to jek se k Tesse chová majetnicky, Tessa se naopak chová jak puberťák a vždy když ji Hardin něco provede tak mu musí taky něco provézt. Další díl si určitě přečtu, ale doufám že nebude zase jen o hádkách a usmiřování.“... celý text
— Pajuška59
Vánoční případ c.k. policejního komisaře Pobudy
„Můj oblíbený autor. Příběhy komisaře Pobudy se velice dobře čtou. Kdo má rád Četnické humoresky, Panoptikum hříšných lidí, vezměte si kávu, sedněte si do křesla a začtěte se do třech případů komisaře Pobudy.“... celý text
— sadlo
Hodná holka, zlá krev
„Young adultovka pro odvážné holky. Příběhem proletíte jako kulka letící skrz tělo. Jako milovník krimi, mám podezření od samého začatku, které se stránku po stránce potvrdí, proto knížka nemůže dostat 5*.
Knížka se dlouho nedala sehnat, tak jsem si říkala, že sérii nedokončím. Ovšem díky seriálovému zpracováni na Netflixu, se knížky série začaly opět objevovat na pultech knihkupectví a já se do dokončení příběhu pustila s vervou sobě vlastní.
Volně přecházím do první časti Mrtvá holka, dobrá holka. Jsem zvědavá, kam to Filipu tentokrát zavede...“... celý text
— bee88maja
Beara: dokumentární román o genocidě ve Srebrenici
„Dějiny bývalé Jugoslávie , složené z mnoha celků jsou krvavé , Srbsko a celý Balkán skoro 500 let pod nadvládou Turků si dobře pamatoval krutosti této doby páchané muslimy na Srbech i jiných národnostech, které se přenášeli ústně z generaci na generaci jako lidová píseň. Ztotožnování bosenských muslimů s Turky v tomto konfliktu a pomsta za páchaná příkoří byla jako časovaná nálož, ve Srebenici nahromaděná nenávist explodovala. To není obhajoba Srbů jen historický fakt, autor zmiňuje i pomstu za 2400 Srbů zabitích Bosňáky v oblasti Podriní v letech 1992. Nemusíme chodit do středověku ve druhé světové válce byly nasazena proti Titovým srbským partyzánům muslimské horské divize SS Kama, Skandenbeg, Handschar složené z bosenských muslimů, etnických Albánců z Kosova i Chorvatů.“... celý text
— vvikingg
Posel
„Průměrný díl trochu pokažený některými žánrovými klišé. Jako třeba, že starý pán přežije jakýkoli atentát. Nebo že kladnému hrdinovi u skvělé ženy projde i to, co jí udělal v minulém díle. Nebo že záporák, který byl v první části knihy nekonečně jasnozřivý a vše odhalil, i když proti tomu nic neudělal, je na konci tak marnivý, že ani nepostřehne smrtící zájem kladného hrdiny. A tak by se dalo pokračovat. Vatikánská linka tam byla spíše do počtu. Kniha by si vystačila i bez ní. Stejně skončila dost podivně i přes dokonalé schopnosti kladného hrdiny.“... celý text
— TeaPeter
Vězeň času
„četlo se to samo. a dokonce i lépe než Půlnoční knihovna, i když téma nebylo nic jednoduché. navíc v knize bylo několik zajímavých myšlenek, které stáli za přečtení a možná i zapamatování.
základní poselství, že je jedno, v jaké histrociké době žijeme, jsme stále stejní (prevíti) mně sice moc nepotěšilo, ale plně zodpovídá realitě. a kdo byl líná potvora v jedné éře, bude línou potvorou vždycky. stejně tak hrdina jedné doby je hrdinou kdykoliv. mění se svět kolem nás, my sami zůstáváme téměř bez viditelné změny. a kdybychom nestárli, bylo by to peklo.
hezké čtení.
snad jenom - protože cizí jazyky mi moc nejdou, přivítal bych v překladu aspoň někde v poznámkách také ty větičky ve francouzštině.“... celý text
— freejazz
Gazely
„Prvok byla super vtipná kniha a každá další byla jen horší a horší. Toto byla 100x převařená a nudná bramboračka naprosto o ničem s nezajímavými a zcela povrchními postavami. Když se na straně 112 objevila jakási Vlasta s penisem, hodil jsem knihu do kouta kam patří!“... celý text
— PetrKral
V každé chvíli jste mi vzorem
„Pár myšlenek v knize zajímavých. Chyběly odkazy na studie na mnohá tvrzení, vlastně na všechna. Seznam doporučené literatury na konci knihy připomíná spíše ezo oddělení knihovny. Každopádně název je skvělý.“... celý text
— carbici
Panství Loch Down
„Od téhle knihy jsem mnoho nečekala, tušila jsem jen nějaký náznak detektivky, a o to víc mě překvapilo, jak skvěle se četla a jak neskutečně mě bavila. Zvlášť, když se ukázalo, že to detektivka spíš není, a že to vlastně není žádný můj preferovaný žánr, že je to prostě román o jedné urozené rodině, která je dosti nesnesitelná a povýšená, zasazený ve dvacátém století, kde zrovna řádí něco jako covid. A že se autorka inspirovala covidem je jasné i kdybych si nepřečetla poděkování. Nejen tím, jak rodina nemoc zlehčovala, zprávy zase nebyly skoro o ničem jiném, a jak se nedala sehnat mouka, protože se jí všichni snažili zásobit...
Absurdní a úsměvné situace, propletené vztahy a plno, plno tajemství. Mě to fakt bavilo a nedokázala jsem se od knihy odtrhnout. Opět ukázka toho, že to, co máme není samozřejmostí a měli bychom si toho vážit, a pozorovat, dá se říct úpadek, rodiny se šlechtickými tituly, je prostě zajímavé. Postupně snižovat své nároky je těžké, ale když si čtěte, jaké nároky musela snižovat tahle rodina... tak se mnohdy fakt pobavíte. Zároveň zajímavá ukázka toho, že být nevšímavý vůči nejen své rodině, jde bezpečně i bez závislosti na mobilech.
Rozkrývání záhad, tajemství a pletich jsem si užívala a konec se mi moc líbil, i když mě zároveň rozesmutnilo, že je konec. (Kniha, co chci dočíst, ale nechci...) Hlavně mě hodně překvapil doslov, kde se dozvíte, jak celá rodina nakonec dopadla.
(Možný SPOILER: Hlavně mi za celou dobu vůbec nedošlo to s Angusem a Hughem... Zrovna mně... Nečekala jsem to.)
Zkrátka za mě velmi povedená kniha, a ráda bych si zase někdy podobnou přečetla.
PS: A Loch Down - Lockdown... Hm...“... celý text
— Satyrka
Výslech revolucionářů z roku ’89
„Toaletní papír na kterém jsou vytištěny ideály a vzpomínky na listopadový karneval ,,revolucionářů,, jako Saša Vondra, Marek Benda, Šimon Pánek a dalších.“... celý text
— vvikingg
Odmítnutá láska
„Pokračování příběhů z litoměřické kriminálky o tom, že odmítnutí může být i smrtelné. V tomto díle je mrtvol málo, ale o to více je zde sexu. I když je podzim, tak na hlavní postavy snad "přišlo jaro". Marně jsem čekala na nějaké napínavé vyvrcholení milostného příběhu z minulého dílu. Pokračoval sice dál, ale s vyšetřovanými vraždami neměl opět nic společného (asi jen tzv. vata). Jazyk textu je stále úsporný, děj rychle ubíhá. Jde o četbu na pár hodin.“... celý text
— babystar
Obraz chamtivosti
„Nález těla mrtvé ženy otevře před litoměřickou kriminálkou nejen případ "domácí zabíjačky", ale ukáže i korupční prostředí v mostecké uhelné společnosti. Množství mrtvol je obohaceno o choulostivé milostné scény, které s dějem vůbec nesouvisí (ale třeba je to příprava na další pokračování). Jazyk textu je stále stejně strohý a v rychle plynoucím ději se opět objeví i "střílečky".“... celý text
— babystar
Maska smrti
„Fantasy čtu jednou za uherský rok a vždy jsem spolehlivě zklamán - asi nejsem typ pro tento typ románu. Ten možná vyžaduje někoho, kdo nedávno četl pohádky a propracoval se náhle k něčemu náročnějšímu. Ne sice o mnoho, ale přeci. Užije si dostatek kouzel a kouzelných osobností, zabojuje si v nesčetných bitvách a spokojen usne. No, jak říkám, nic pro mne.“... celý text
— čef
Moře klidu
„Audiokniha.
Autorka na obmedzenom priestore rozohráva tematiku cestovania v čase. Prišlo mi to dosť neprehľadné, bez spätného dohľadávania v e-knihe by som sa v príbehu strácala.
Nemôžem povedať, že by sa to čítalo zle, ale od knižky som očakávala hlbší zážitok.
Rozuzlenie prekvapivé, celkovo 4 hviezdičky.
"Po těch ulicích chodili všichni mnohem rychleji než já, už však nevěděli, že já jsem dřív cestoval až příliš rychle a příliš daleko a neměl jsem už v plánu kamkoliv jezdit. V poslední době hodně přemýšlím o čase a pohybu, o tom, že jsem nehybným bodem ve všem tom neustálém shonu."“... celý text
— Kaduri
Ignis fatuus
„Musím uznat, Petra umí udělat atmosféru. Ponurou, mrazivou, děsivou, ....ale to je asi tak všechno. Začátek byl vynikající a vážně jsem se těšil, jak bude příběh pokračovat, ale když jsem v polovině zjistil, že se jedná o kopii Trhliny na Tribeči, říznutou záhadou Blair witch , přestalo mě to v podstatě zajímat. Audio je namluvené naprosto fantasticky a trochu zachraňuje mé hodnocení. Začátek fantastický, prostředek nuda a konec se dá. Petro, dnes za 3 a 70%“... celý text
— Timkim
Zúčtování s ďáblem
„Tohle je pecka.
Je to klasická kancelářská romance, trochu mi to připomíná Má mě rád, nemá mě rád od Sally Thorne.
Jak může být něco, co už bylo tisíckrát řečeno a tisíckrát přečteno, takhle dobré? Klobouk dolů před autorkou.
Ben i Gemma jsou úspěšní, silní právníci, kteří bojují hlavně sami se sebou. A ta gender problematika mi až nahání husí kůži, vůbec nepochybuju, že se to skutečně děje.
Tak teď prosím další díla od Elizabeth O'Roark, protože všechna ta dosud vydaná jsou parádní.“... celý text
— Zomy
Záměna
„Myslím, že na téhle knize se pozná, že jí psal našinec. Je plná tak typického humoru, že se čte opravdu skvěle. Nedá se považovat za erotickou literaturu, spíš je to červená knihovna. Svižná, milá, vtipná, bez vulgarit a nekonečných popisů vzhledu nebo právě prováděných činností. Knížka na jeden zátah, velmi těžce se odkládá.“... celý text
— petrulka
Dobývání nebe
„V této knize je všechno a každý se v ní může najít. Ať už v postavách chvílemi ztřeštěných a jindy zas ideály nabitých teenagerů, v Terese či Bernovi na prahu středního věku, v rodičích či kamarádech hlavních protagonistů. Nenechte se odradit tím, když vám některé postavy budou zprvu připadat zvláštní. Román je zabydlen mnoha lidmi, i těmi "rozumnými". Jenže kdo je vlastně rozumný?
Knihou probleskuje mnoho palčivých problémů současnosti, např. konzumní společnost a život na venkově v souladu s přírodou, kdy se ale většinou ukáže, že to není taková idyla, jak si lidé obvykle myslí. Anebo klimatická změna a s ní spojené extrémy počasí, šíření nových škůdců – a přetrvávající touha po zisku za každou cenu, sobectví a ignorance skutečnosti, že čím dál více lidí se extrémní klima dotýká a ohrožuje jejich existenci. Společnost která je v některých směrech extrémně otevřená a tolerantní (volné partnerské svazky, neustálé změny názoru a životního směru), ale lidé přesto trpí pocitem, že je život nesnesitelný, že je nikdo nevyslechne a pro nikoho nejsou důležití. Mnohé z toho – a ještě ledacos dalšího – autor prostřednictvím hlavních postav a jejich dialogů postavil do příkrého protikladu a je na čtenáři, ať si vybere, co je podle něj správné.
V knize snad nebyla postava, která by mně alespoň na chvíli nelezla na nervy. Jenže nikdo z nás není dokonalý a černobílý a asi nás občas namíchnou i ti, které máme rádi. Takže nakonec jsem se s většinou postav dokázala smířit. Bylo mně líto, že kniha skončila a "nepotkám se" s Teresinou a Bernovou holčičkou. Ale na druhé straně... no, to už by to asi bylo trochu moc přeslazené. Myslím, že vědomí, že nakonec se Terese povedlo to, o čem s Bernem marně snili, na dobrý konec stačí. A říká, že zázraky se dějí a vždycky je naděje, i když jsme to všechno původně chtěli jinak...“... celý text
— BabaJaga11
Nebe může počkat
„Ale jo, proč ne, celkem slušně napsaná slaďárna z neotřelého prostředí.“
— _Janina_