Nejnovější komentáře

Kosmokluk

„Zatím nejslabší co jsme se synem od D.W. četli.“
— Magdaléna254

Brisingr

„Na třetí díl jsem se vrhla ihned po dočtení předchozího dílu. Nicméně nevím, jestli je to tím, že jsem si nedala mezi knihami žádnou pauzu, nebo byla kniha pomalejší, ale straaašně dlouho mi trvalo se začíst a přelouskat první polovinu knihy. Moc se mi do čtení nechtělo a ani jsem necítila vnitřní napětí jako u předchozích dílů, které by mě nutilo dál ke čtení. Tak nějak jsem stagnovala. Což se změnilo až při posledních asi 250 stránkách, kdy jsem najednou najela na vlnu napětí a děj se posouval a začal mě děsně bavit a dokázala jsem se konečně začíst a knihu jsem si opět užívala! A ten konec knihy, jakože WTF. Dočetla jsem to v noci, o půl jedné, a nemohla jsem z toho usnout a neustále jsem nad tím přemítala. Teď mě svrbí ruce, abych místo práce nakoukla do čtvrtého, posledního, dílu :D“... celý text
— majc

Dámský klub půlnočního plavání

„Nic náročného a dobře se četlo. Z vesničky na západě Irska na mě dýchla pohodová atmosféra. Nejvíc mě bavily popisy moře, přírody, vesnice, úplně jsem si to místo dokázala představit. A večerní plavání v moři jsem hrdinkám záviděla. Škoda toho konce, trochu to celé sklouzlo do červené knihovny.“... celý text
— Tída

Syn pluku

„Ruku na srdce, od sovětské knihy o válce pro mládež, vydané poprvé v roce 1944, lze jen těžko očekávat něco jiného než epické hrdinství a patriotickou propagandu. Jako "husákovo dítě" jsem také kult rudoarmějců a oslav sovětského vítězství nad fašismem zažil, takže si dovedu představit, že kdybych to četl tehdy, jako školák, tak bych ten válečný patos vnímal jinak než nyní. Dnešnímu mladému čtenáři to nemá moc co nabídnout. A jako dospělý čtenář si spíše užiju fakt, že jsem četl vydání z roku 1959, které bylo zřejmě to poslední české, kde se ještě naplno vychvaloval Stalin, protože nahlédnutí do digitální knihovny mi potvrdilo, že v pozdějších vydáních už byly všechny (v některých místech až mystické) zmínky o Stalinovi z textu odstraněny. I to staví knihu do trochu jiného světla, jako dokumentu doby, ideologie i toho, že ani sovětská kniha neuteče cenzuře.“... celý text
— Inutihar

Jeden za druhým

„Po několika nepříliš povedených knihách jsem si zase spravil chuť! Tahle série je prostě sázka na jistotu. Další řezničina, na kterou jsem u Cartera zvyklý, která ale nebyla vůbec prvoplánová. Spíš se jedná o bolestné svědectví toho, jaké dokážou být lidi ovce. JEDEN ZA DRUHÝM posléze dostali to, co si zasloužili. Po odhalení pointy jsem se cítil rozbitý jako porcelánový hrnek. . .“... celý text
— Sammy.Boy

Zavři očka svý

„Těžké téma domácí násilí. Probíhá beze svědků. Je zde citová blízkost, záchrana rodiny, ohledy na děti a pak velký strach. Navenek krásný pár, úspěšná architektka Jullien a policista Gordon se dvěma dětmi. Když jí bylo před svatbou řečeno, "Neber si ho! " , nevěřila, láska je slepá. První facka, pak další a další, ale pořád má naději, že je to naposledy, přece nic tak hrozného neprovedla. Probouzí se v ní stracdh , hlavně o děti. Po devíti letech manželství se rozhodne s dětmi utéct. Začíná boj o přežití, protože má velmi silného protivníka. Pomoc , kromě rodičů a přátel našla i u úplně cizích lidí. Škoda, že autorka více nerozebrala Paula, Kozu, kteří, ač měli sami své problémy, nebáli se pomoci. Zvítězí u soudu pravda?“... celý text
— Han-nah

Krušnohorské osudy

„Kniha mě velmi zaujala svým pečlivým zpracováním a hlavně spoustou historických pohlednic a fotografií. Přímo láká k turistické návštěvě tohoto pohoří a prohlídce mnoha míst, která si v minulosti prošla nepříliš příznivým osudem. Za mě je fajn, že Krušné hory nejsou příliš zalidněné, protože pak si zájemci jejich návštěvu opravdu užijí.“... celý text
— Iki1

Na mušce je Eisenhower - Úkladné vraždy významných vojenských a politických osobností II. sv. války

„Tak tohle je kniha opravdu nabitá informacemi, a to i o méně známých operacích. Uveďme si alespoň „Skok do dálky“ nebo „Mickey Mouse“. Velice zajímavé je pojednání o Rakušanu Otto Skorzenym, který je citován a uváděn ve velké části knihy. Z dalších zajímavostí prozradím, že během Hitlerovy politické kariéry od roku 1921 bylo v Německu provedeno 376 politických vražd. Docela pecka!“... celý text
— Česneksmedem

Příběhy pro potěchu duše

„Láska je jediný poklad, který se násobí sdílením. Je to jediný dar, který se zvětšuje, čím víc se rozdává. Je to jediný podnik, ve kterém čím více se utratí, tím více se vydělá. Tato knížka mi připomíná krabici pralinek. Moc se těšíte, až je konečně ochutnáte. Berete postupně jednu po druhé, snažíte se je šetřit. A když už si jednu vezmete, převalujete ji dlouho v ústech a na její lahodnou chuť myslíte ještě i poté, co máte dávno snědeno. Opravdu skvělé počtení, které můžu všem jen doporučit. Každý si v knížce najde určitě to své, co jej osloví.“... celý text
— Kokoska92

Helénistická filozofie: Kynikové, stoikové a epikurejci

„Jednoduchý, srozumitelný dialektický úvod do filozofie Stoiků, Epikurejců a Kyniků pro ty, jejichž znalosti helénistické filozofie jsou nejasné a nebo žádné.“... celý text
— Adam84

Kralevic Karel (1334 - 1348)

„S velkou radostí hlásím, že VV je zpět. Jeho poslední detektivky mě moc nenadchly, ale tady je vše v pořádku: hodně postav, krátké, většinou zajímavé až akční příběhy ze života Otce vlasti. Ty autor zdařile kombinuje s osudy jihočeských pánů z Landštejna. Hezky se to čte, odsýpá to a baví. Karel IV je v tomto podání fajn "týpek" co si užívá života, miluje (nejen své) ženy, bojuje a má rád své Království České. V audioknize opět sqělý Miroslav Táborský!“... celý text
— mila2411

Hrad

„Kniha přímo navazuje na první díl a za mě pokračuje ve stejném tempu. Dozvídáme se nové informace o schopnostech Babizen, podíváme se na temnou stránku Hradu a Ebbitt ukazuje, že je možná cvok ale velmi inteligentní a mazaný cvok! Navíc na konci zjistíme, jaké to asi bude ve světě Aeniru.“... celý text
— Predator3313

Pád

„Stejně jako denniys si připadám tak 20 let nad cílovku, ale přesto mě to bavilo. Děj má tempo, pořád se něco děje. Celý svět je zajímavě vymyšlený. Plný neznámých zvířat a stínů nečekaných schopností. Hlavní hrdina je sice ještě mladík, ale nejspíš tam děti dospívají rychleji, protože na jeho kousky bych neměl odvahu ani ve 20ti, netak ve 13 a 3/4 :D“... celý text
— Predator3313

Exodus. (Kniha I-V)

„"Ari Ben Kanaan patří k těm výjimečným lidem, kteří se dokážou spolehnout jen sami na sebe. Od té doby, co se jako chlapec naučil zacházet s býkovcem svého otce, už nikdy nepotřeboval jiného člověka .... je povznesen nad všechny pocity, které ovládají ostatní smrtelníky..." Krutý a bolestný příběh z mnoha důvodů i z toho současného stavu věcí v Gaze. Četla jsem v roce 1991, když kniha poprvé vyšla česky a byla jsem 'nadšená'. Zejména z informační hodnoty příběhu zjemněné příběhem románovým. Druhý kontakt po letech už byl střízlivější. Zkrátka "do stejné řeky dvakrát nevstoupíš"! Samozřejmě jsem cítila stejnou bolest a nespravedlnost nekončícího utrpení židovského národa, co je stále obětním beránkem pro svou semknutost, odlišnost a určitou věrnost. Zároveň opovržení až zhnusení nad poválečnou britskou správou. Jen k tomu vnímám navrch smutnou marnost lpění národa na překonaných starozákonních formách. V něčem mnohé chápu, ale zároveň bych tomuto národu přála, aby alespoň trochu a alespoň část Židů dokázala v něčem překročit svůj stín. Což je samozřejmě obrovsky těžké až nereálné se staletími kulturního i bolestného dědictví v zádech. Ale u tohoto textu a reality současnosti mi to nemohlo nejít hlavou... "Izrael je mostem mezi temnotou a světlem"? Moc se mi líbí poslední odstavec komentáře lilites! A hodně souzním i s helena8303 a Sobolosh nebo dědekhank. Rozhodně stojí za přečtení i přes lehkou idealizaci Židů a možná zbytečnou americko-izraelskou milostnou linku :o) Vladislav Beneš se zhostil audiopodoby na výbornou! 6/6“... celý text
— Chesterton

S večerem přichází tíseň

„Silná, traumatizující témata podaná velmi barvitým jazykem. Snaha šokovat a jít až na hranu (nebo spíš za ni) je zjevná, chtěná a znepokojující. Proto je čtení místy dost psychicky namáhavé.“... celý text
— nula87

Lovec artefaktů

„Za mě je to velmi povedený GB. Herní mechanismus trochu jiný, než jsem zvyklý, ale myslím že to fungovalo dobře. Celkově je trochu kratší, ale jelikož hrajeme se synem ( 6 let ) tak aspoň ho to nepřestalo bavit. Jak už bylo dříve psáno, opravdu je třeba prolézat místa, která vypadají na první pohled nebezpečně, jinak to je nuda, ale tak to je u GB celkem normální. Mě osobně se teda nestalo ani jednou, že bych zemřel. Ani náhle a nečekaně, ani v souboji. Naopak v tomhle směru mi připadala kniha hrozně snadná. Možná jsem měl štěstí, ale když jsem končil, ani finálový souboj mě nestál skoro žádné životy a v batohu jsem měl lektvary na obnovení více životů, než byl můj plný počet. Opět při hře se synem to je dobré, ale samotnému by mi to připadalo nudně snadné. Nicméně celkový dojem je velmi dobrý, určitě zkusíme za čas zahrát znovu a brzo se pustím i do dalšího GB od tohoto autora.“... celý text
— Predator3313

Nehoda

„Je smutné, když děti, ti tvorové s neustálou potřebou nasávat další a další vědomosti jako houby, dostávají do ruky toto jako "plnohodnotnou knížku", snad aby se moc nepřetěžovaly. Jasně, že existuje podmnožina dětí, pro které šestnáctistránkový sešit bude i ve druhé třídě výzvou, ale stahovat tím tu většinu, ve které by šlo již v první třídě probudit lásku ke čtení, někam dolů mi přijde hodně smutné. Pozitivem oproti jiným dílům této edice jsou dvě věci - neběžný font, který vede děti ke čtení téměř i dokonce skoro něčeho jako psacího písma, a zápletka s nutností volat záchranku, a tedy návod "jak na to". Za tato dvě pozitiva dávám tu třetí hvězdičku, jinak bych dala jen dvě.“... celý text
— Sitting-Bull

Padlý dědic

„Vsuvka o Gideonovi je podle mě zcela zbytečná. Ale Eastnův příběh to je jiná. Tak nějak jsem předpokládala, že další knihy budou o něm, když třetím dílem ukončila autorka děj série. Bylo fajn, že hlavní hrdinka tohoto příběhu nebyla dokonalá kráska, a že si z Eastna hned nesedla na bobek. Bylo zábavné pozorovat, jak Easton nedostal hned, co chtěl a musel se snažit. Propadla jsem jeho kousavým poznámkám. Mám ráda, když jsou hrdinové příběhů ironičtí. Celá série Royalů se mi líbila, byla to odpočinková záležitost.“... celý text
— Monybook

Nevítaný host

„Styl jednoduchých nerozvitých vět mi teda vůbec nesedl, trochu se to zlepšilo příjezdem policie, ale záchrana přišla pozdě. Nemastné, neslané, povrchní, spíše jako námět na filmový scénář.“... celý text
— lassse

Zpívaná poezie

„Podobně jako u Mertových pokaždé jinak obráběných písní vesměs jen zmateně kloužu po povrchu nevšední instrumentace a textace, i u jeho odborně-amatérské úvahy tápu, o co mu kráčelo?! Udělat si abecední pořádek ve vlastních myšlenkách? Možná… Já si jen z poličky odškrtl další brožuru, u které uplynulo nejmíň 20 let, co jsem si ji pořídil. Dnes se ptám: proč?!“... celý text
— ber-tram

Teta Poldi a sicilští lvi

„Docela milý humoristický románek, dalo se to, ale nic extra. Jako oddechovka pro dlouhé podzimní večery nebo nenáročné čtení na dovolenou.“
— princesse

Listopád

„Jedná se o fiktivní situaci po listopadu 1989, kdy si autorka vybrala tíživou variantu dalšího vývoje u nás. V polovojenském státě se lidé bojí jeden druhého a jsou ničeny jejich životy, pocity jsou jen strach a zoufalství. Velmi citlivý a složitý příběh matky a dcery, celé rodiny. Přesmutný román.“... celý text
— Cestovatelka136

Setkání stínů

„Předpokládala jsem, že se bude jednat spíš o vyplňovací díl. Takže pomalejší tempo a dopodrobna rozebraný magický turnaj mi vůbec nevadily. Pořád mě to bavilo číst, hlavně díky postavám. Kell, Rhy a vlastně i Alucard už se mi hezky dostali pod kůži. Kdo mě ale tentokrát strašlivě dožíral byla Lila. Její chování v podstatě ke všem okolo, pochybné motivace a hlavně to otřesné vnucování se naprosto kamkoliv za každou cenu mi vážně lezlo na nervy. Až mě to mrzí, protože se mi v kombinaci s Kellem v jedničce moc líbili. Tady jsem našeho nebohého Antariho až litovala, že se musel zakoukat zrovna do takové arogantní blbky. Že se něco pos... Ehm, pokazí až na úplném konci a co to bude, mi bylo jasné při první scéně z Bílého Londýna. V tomhle to bylo (možná úmyslně) příliš předvídatelné. Před trojkou si dám chvíli pauzu hlavně kvůli Lile. Nerada bych si závěr trilogie zkazila tím, že mi hned ze startu bude vadit hlavní hrdinka, takže ten dojem z ní radši nechám trochu vyvětrat.“... celý text
— Witchann

Elizabeth Finchová

„Tato rozsahem i názvem docela nenápadná knížka ve skvělém překladu Petra Fantyse ukazuje umění Juliana Barnese v celé jeho kráse. Nespolehlivost vypravěče, nespolehlivost vyprávění, nespolehlivost domněnek i historických interpretací nestaví čtenáře do jednoduché pozice. Ale o to dobrodružnější a zábavnější ta četba je. Za mě jde zatím o nejepší autorovo dílo, co jsem dosud četla.“... celý text
— Janek

Nevolnost

„Moje první kniha od autora. Existencialismus je poměrně depresivní žánr, a proto ho příliš nevyhledávám, ale tu a tam mě přemůže zvědavost. "Nevolnost" je zajímavým románem - na tak krátkém prostoru jsem vůči knize cítil spoustu protichůdných emocí. Zamiloval jsem si metafory a některé myšlenky, líbila se mi filozofie a promyšlenost, otravovala mě hlavní postava a jeho okolí, a pak mě svým přesahem vyděsil závěr. Abych vysvětlil otravu: Kniha je o postavě, která nedělá nic a poflakuje se - pozoruje přírodu, pozoruje město, pozoruje lidi, ale sám se k ničemu příliš nemá a proto děj plyne velmi pomalu. Proto jsem původně zamýšlel, že udělím nižší hodnocení. Nicméně závěr (a hlavně setkání s Annou) můj dojem vylepšil, jelikož jsem pochopil, že Sartrovi JDE o to, abychom se nudili s hlavní postavou a zkrátka si jeho život vyzkoušeli s ním. Tím pádem je kniha geniální... Jen se někdy hůře čte. Autor mě bavil a rád se podívám po jeho dalších knihách, ale hádám, že dříve než za čtvrt roku to nebude.“... celý text
— capricorn__

Bezmocná

„Za mne mírné zklamání zvlášť po přečtení Čtvrtého křídla. Začátek mi přišel zajímavý, pak někdy byli až moc romantické scény a na úkor ostatních postav a to i včetně očistných her. Konec mi na rozdíl od toho přišel strašně urychlený. Ale celkově jako oddechovka to nebylo zase ta špatné :-)“... celý text
— klarence

Věk zdí: Proč dnes všude na světě vyrůstají nové hradby

„"...pokud se nepokusíme přesunout víc peněz tam, kde žije většina lidí, pokusí se spousta z nich přesunout tam, kde je víc peněz." Ano, takhle "jednoduché" to je... Nejedná se o vědeckou publikaci, jde o populárně naučné dílko okořeněné vlastními postoji napsané zkušeným novinářem. Tak je třeba k tomu přistupovat. Autor nepředkládá univerzální recepty a nehaní ani jednu stranu konfliktů - snaží se je pochopit. Zvláště důležité je to v pasážích, které se nevěnují fyzickým zdem, ale těm myšlenkovým. Jde o svěží text, kde jsem se dozvěděl spoustu nového a hlavně důležitého. To je to hlavní.“... celý text
— kralika

Madame dnes přijde později

„Kniha se mi celkem dobře četla. Závěr zkazil požitek ze čtení. Poslední dvě kapitoly bych vynechala.“
— rakakan

Jiskra života

„Blíží se konec války, ale běsnění v koncentračním táboře v Německu trvá. Nemají plyn, ale krematorium jede naplno, přicházejí další a další fyzicky vyřízení, většinou Židé. Lidský popel je prodáván jako zahradní hnojivo, i velitel tábora má zahrádku. Vězni, co mají rozkaz hledat v ústech mrtvých zlaté zuby ve spalovně, jsou po čase také spáleni, aby nemluvili. Veteráni přežívají zvůli fašistů jen díky vzájemné soudržnosti a nezlomnosti duše. Přesmutný román pana spisovatele Remarqua.“... celý text
— Cestovatelka136

Planeta mezi dvěma slunci

„Kdyby se hodnotilo od 1 do 20.hvězd, tak dám 21.hvězd!!! Lepší knihu (audioknihu) sem prostě v rukách neměl. Narozdíl od marináků je zde minimum akce ale vynahrazuje to postupně eskalující strach z neznámého nepřítele. Neznámý nepřítel nám na konci knihy bude odhalen jen zčásti s argumentem, že ne všechny záhady ve vesmíru musejí být vyřešeny. Za mě jedno z nejlepších děl. DOPORUČUJU audioknihu, čte to Tomáš Mařas se skvělým hudebním doprovodem.“... celý text
— Angelus1985