Nejnovější komentáře

Prostě vztahy

„Mám knihy a přednášky od pana Vojtka velmi ráda, ale z této jsem přímo nadšená. Samozřejmě stále dokola řešíme vztahy intimní, na instagramu na nás vyskakují nekonečné zástupy "rad" v partnerských vztazích, stále si o nic něco hledáme, řešíme je s příteli. Pan Vojtko, ale otevřel téma vztahů obecně, poukazuje na vztahy v práci, v rodině, s příteli, s náhodnými kolemjdoucími a třeba také se zvířaty (ano kapitola o zvířátkách mě velmi potěšila). Po přečtení jsem i uvědomila, jak dobře mi dělá náhodný rozhovor s prodavačkou, s vrátným atd. Rozhodně mi to vždy zlepší den a po uvědomění si této skutečnosti budu tyto nezávazné a často podceňované interakce navazovat častěji.“... celý text
— katerina3633

Hattrick

„Pokračuje to pořád stejně. Příběh je plný nesmyslů a neskutečných situací (a to mám tento žánr ráda a ledacos mu dokážu odpustit). Mám romance ze sportovního prostředí ráda a už jsem jich opravdu spoustu přečetla a tohle patří určitě k těm slabším.“... celý text
— kacenka6144

Božský

„Pěkné zakončení super série. Oblíbila jsem si všechny postavy a až mi je líto,že to končí. Super příběhy, nádherně napsané.“
— koki.veru

Playmaker

„Nevím, je to celé takové divné. A napsat, že je v Barceloně dopoledne a v Londýně je noc - možná by měl někdo autorce kontrolovat i tyhle věci. Knížce to moc neprospívá. Jdu zkusit další díl, třeba se to zlepší.“... celý text
— kacenka6144

Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem

„Po příběhu pilota a vyšetřovatele mě kniha tolik nenadchla, ale asi to bude tím, že lékařské prostředí mi vážně nahání husí kůži. No ať je to jak chce knihu jsem louskala nejdéle, některé pasáže o záchranných akcích s vrtulníkem mi velmi bavili. Informace o první pomoci už tolik ne. Možná je to i tím, že kurzy první pomoci mám stále dokola. Každopádně mnoha čtenářům kniha přináší spoustu nových informací, mě zas tolik ne. Těším se ovšem na další díl rozhovorů. Pan Moravec umí umí vybrat zajímavé lidi z praxe a pokládat jim zvídavé otázky.“... celý text
— katerina3633

Milovala som Araba

„Nevím čím si tento "skutečný příběh" zasloužil literární ztvárnění.... Neskutečně naivní hrdinka, která se nechala využívat,ponižovat,podvádět a nedokázala to ukončit, ani když jí začal mlátit. Jedině snad ponaučení pro další naivky,které podlehnou kouzlu cizinců bez znalosti jejich mentality. Nezaujal mě ani styl psaní autorky.“... celý text
— Radka1727

Mlčení jehňátek

„Mlčení jehňátek je pro většinu čtenářů notoricky známý thriller o mladé policejní inspektorce, která hledá úchylného vraha žen. Při svém pátrání využívá šifrované nápovědy vězněného psychopatického vraha, odsouzeného za kanibalismus. Filmové zpracování miluji a přestože ho znám, vždy mě děsí a zajímá zároveň!“... celý text
— martianekk

Křest ohněm

„Po menším zklamání z předchozího dílu mohu opět s klidem dát plnou nálož hvězd! Politika, až na úvod, konečně ustoupila. Děj se vrací tam, kde je téměř všem (knižním hrdinům i nefanatickým čtenářům) nejlépe: lehce akční, příhodami a událostmi nabité vyprávění. Postava hodného upíra (vegetariána a abstinenta) je geniální. Jediné co mě zarmoutilo bylo, že najednou to skončilo... těším se na další díl.“... celý text
— mila2411

Romance o Oldřichu a Boženě

„Romance o Oldřichu a Boženě je krásnou historickou knihou Jana Drdy a podle její předlohy vznikla opera o třech dějstvích. Přestože nejsem posluchačem operního zpěvu, je moc hezká.“... celý text
— martianekk

Králové bourbonu

„První díl o rodině která je bohatá ale má spoustu problému,které vyjdou najevo kdy se domu vrátí nejmladší syn.Je to první knížka od autorky,je tady spousta postav,ale dá se v tom zorientovat.Jdu na druhý díl a přečtu si i třetí.Za mně pěkný příběh.“... celý text
— Szilvia1

Čekanka

„Trochu slabší díl. Méně humoru, ale čtivost zachovaná. Ke konci mě to už tolik nezajímalo, děj byl příliš jednoduchý. Seriál jsem neviděla, ani se na něj nechystám.“... celý text
— kopeceli

Přístav

„Souhlasím s bosorkou, poslechla jsem jako audio knihu a vlastně vůbec nepochopila, co mi kniha měla říct. Velké zklamání.“
— marketa0224

Němá barikáda

„Popis událostí druhé světové války k nejpopulárnějším dílům Jana Drdy. Soubor povídek je doplněn citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti. Podle mého názoru napsal spisovatel lepší knížky.“... celý text
— martianekk

Majonéza k snídani

„Autorka mě dostala Lososem. Její další knihu jsem otevřela ve 2h v noci a už nemohla odložit. Rozhodně si ji koupím, ráda se k ní budu vracet. Miluji jazyk autorky a citlivost k lidským slabostem, miluji její pojetí a vidění světa skrze neobyčejně podané obyčejné příběhy rodin a vztahů. Říkám si, z kterého vesmíru Ema přistála na naší planetu a jak to tady zvládne. Co je to za svět, kde vyjímeční a krásní lidé mají potřebu se skrývat a omlouvat za svou jedinečnost. Úžasná kniha, kterou chci mít, číst opakovaně a půjčovat ji všem. Když se potřebujete vyrovnat se smrtí, přečtěte si Lososa. Když potřebujete pochopit Lásku, přečtěte si Majonézu. Ušetříte tisíce za psychology a jejich naučené kecy. Ušetříte za antidepresiva a hypnotika a jejich nežádoucí účinky :-D“... celý text
— Aghatte

Růže - královna květin

„Kdo chce pěstovat růže a něco o nich vědět, tak by neměl opomenout přečíst tuto knihu. Je zde vše krásně popsáno. Dějiny, pěstování a mnoho dalšího. Jediná vada na kráse je datum vydání. Tudíž uváděné chemické přípravky a některé odrůdy růží dnes již nejsou aktuální.“... celý text
— Romcajs

Mrtvá z Deptfordu

„Jo, za královny Viktorie byly v GB a zejména v Londýně o hodně jinačí poměry než dnes. Morálka jiná, vyšetřování a odsuzování zločinů také úplně jiné. Obrovské rozdíly byly v sociálním postavení a majetku. Ale kradlo a zabíjelo se jako dnes a povahy lidí se vůbec nemění – hajzl je pořád hajzl, takže se to dobře popisuje a splétá v příběhy. Román je hodně podobný těm z této řady, ale čte se dobře a to je hlavní.“... celý text
— čef

Rockový polibek

„Na rockovou skupinu Stage Dive nezapomenu čtení bylo super... Ráda se někdy k sérii vrátím, doporučuji“
— Jenny46

Nokturna

„70% - Na povídky svého oblíbeného autora jsem se těšila, zvlášť s vidinou že budou o hudbě, hudebnících a lidech milujících hudbu, ale sbírka mě zas tak moc neoslovila. A ani vlastně nemyslím, že by to bylo tím, že hlavní protagonisté se jen tak potácejí životem, ač často mají hudební talent, není mu popřáno řádného sluchu od okolního světa, a často se jen stávají vedlejšími postavami v příběhu někoho jiného. Ony ty povídky povětšinou mají jeden či dva naprosto skvostné momenty, až zdrcující svojí absurdností, že jsem se často nahlas smála, ale když jsem pak čekala nějaké vyvrcholení, rozuzlení, závěr, autor povídku náhle utnul a zkrátka vždy mi tam chybělo pár stránek navíc, kde bych strávila to nakousnuté. V Serenádě v E moll se tak polský kytarista Janek pokoušející se uplatnit v Benátkách stává svědkem bolestivého rozchodu postarší hudební hvězdy (kterou za železnou oponou Jankova matka poslouchala pořád dokola, až ho i Janek začal považovat za slavnějšího, než asi objektivně byl) s manželkou, která ho kdysi jako jedna z těch nájezdnic na LA hvězdy polapila, ale nyní je třeba znovu nastartovat kariéru a k tomu patří i změna image s novou mladší ženou. Podle autora to zjevně v showbusinessu takhle chodí, že nehledě na vzájemné city lidé přinášejí oběti modle úspěchu a slávy - líbezný zpěv a kytara se nesly nad benátským kanálem a nad ním se nesl i pláč. Moc smutné. V Come rain or come shine se zase manželský pár snaží vyřešit své problémy tím, že se soustředí na svého kamaráda, kterého silou nacpou do škatulky neúspěšného ztroskotance, přestože on sám se cítí být celkem spokojený. Manžel odjíždí na služební cestu a uděluje mu telefonicky spoustu rad, manželka se chystá si od manžela odpočinout s tím, že se o kamaráda postará a přehrají si všechny staré desky (protože on jediný má vkus, pročež také od manžela dostane přísný zákaz se k hudbě jen přiblížit). Scénám kdy Raymond v rozrušení nad obsahem nalezeného diáře, kde se o něm píše dost pohrdavě, tento poškodí a na manželovu radu se pokouší narafičit všechno v bytě tak, aby to vypadalo, že ty stránky rozcupoval nenáviděný sousedův pes (a ano, dojde i na takové detaily, jako je vaření staré boty, aby se bytu dodal ten správný psí odér:-)), je naprosto k popukání, o to víc pak zamrzí, že když se ve dveřích objeví Emily, zahraje se to všechno opět jaksi do ztracena. V Malvern hills pro změnu sledujeme nepříliš úspěšného kytaristu a písničkáře, který tráví léto na anglickém venkově v kavárně své sestry a jejího manžela. K jejich nelibosti jim ale příliš nepomáhá, raději se vytrácí do okolních kopců a tam hraje a skládá. Až se potká se švýcarským manželským párem hudebníků živících se celkem úspěšně hraním na různých akcích, ovšem podobně jako v předešlých povídkách, ani jejich vztah není růžový. A to je tak asi vše. Nokturno je další z příběhů, který nepostrádal neuvěřitelnou situační komiku, ale na druhou stranu i další ukázku povrchního života celebrit. Odcházející manželka přesvědčí svého manžela, aby si od jejího nového partnera nechal zaplatit plastiku obličeje, a všichni ho do toho takřka násilím uvrtají, protože talent ve hře na saxofon on má přece neskutečný, ale nikdy nemůže prorazit, když není dostatečně přitažlivý. V hotelu, se se zafačovanou hlavou setkává se stejně zafačovanou průměrnou hvězdičkou Lindy, což ho uvrhne do ještě větší deprese a pocitu, že podlehl a zaprodal se. Než se Lindy rozhodne čmajznout pro něj cenu pro nejlepšího jazzmana, která se má v hotelu předávat. Následující pokus cenu vrátit (nebo alespoň schovat) je opravdu luxusní, škoda že se pak ti dva tak trochu nemastně neslaně rozejdou a o dalších osudech se nedozvíme nic ani v náznaku. A konečně Violoncellisté představují další postavu ze světa za železnou oponou, tentokrát pro změnu Maďara Tibora, a vypráví krátké letní intermezzo jeho setkání se záhadnou Američankou Eloise, která mu v jeho hře na violoncello otevře zcela nové obzory. Tedy alespoň v jeho představách, protože povídka opět vyznívá ztraceně, neukončeně. Asi tak jako samotný život.“... celý text
— evismaior

Pozorovatel smrti

„Ačkoliv se na Chrisovy nové knížky vždy těším jak na smilování, tentokrát to nebylo úplně to nej. Přijde mi, že jednotlivé scény (nemyslím vražedné) popisuje až příliš podrobně, což dřív nedělal. A koneckonců to jádro, na které se všichni těšíme, to znamená nahánění a hrátky vraha s oběťmi, je v této knize také trochu ochuzené. Atmosféra tísně se na mě bohužel nepřenesla.“... celý text
— Aymira

7000 dní na Sibiři

„Kniha je dalším, velmi silným svědectvím, o době stalinismu, o absurdnosti a zvrácenosti systému, hrůzovládě tyrana s jeho brutálním zacházením nejen s vlastním národem, ale i se sympatizanty a věrnými původním komunistickým ideám z okolních zemí. Podrobně do deatailů popsaný příběh zmařeného života autora. Tyto skutečnosti ani jejich aktéři by neměli být nikdy zapomenuti.“... celý text
— bushido69

Jen jeden den

„Když se člověk odprostí od love story, uvidí v knize mnohem víc. Až toxický vztah matky k dítěti, kterému nalinkuje život a neustále do něj zasahuje, aby matce plnilo neuskutečněné sny. V závěru knihy je skvělý společný rozhovor dcery a matky, kde se dozvídáme, proč tomu tak je. A tímto vztahem je určena jistá dvojrole Allyson či Lulu. Dívka bojuje o svou pravou identitu, poznává sebe, učí se věřit si. Za mě velice čtivé a poutavé a pro mnohé teen by mohlo být inspirující.“... celý text
— HanKasp

Vlad: Poslední zpověď

„Je to úplně jiný Drákula, na jakého jsme zvyklí. Kniha je plná násilí, zvrhlá a sadistická. Fascinuje mě, kolik si toho autor nastudoval, co vše je z událostí pravda, kolik let mu trvalo román napsat a kolik krát byl v Rumunsku a nejen v Transylvánii. I když je kniha o násilí, je hlavně o historii a musím uznat, že je skvělá a všem doporučuji.“... celý text
— evineckY

Jezevec Chrujda točí film

„Milé čtení a pěkné ilustrace, existuje i televizní zpracování. Jedna knížka nám vyšla na jedno večerní čtení.“
— Zuzni

Moje drahá nevěsta

„Od knihy jsem čekala trochu víc. Začátek v poušti mě celkem navnadil, ale pak se dostavilo zklamání. Příběh je čtivý, ale nijak zvlášť zajímavý. Postavy byly celkem sympatické, ale ani jeden mi nijak nepřirostl k srdci. Dávám 3,5* a asi už se k této knize víckrát nevrátím.“... celý text
— alnovka82

Vyhnání Gerty Schnirch

„Mučeníčko, mučení je lidské potěšení! Lidi jsou obdivuhodný zvířecí druh, který umí vynalézt krásně sofistikované methody mučení a když má příležitost, tak je rád využívá. No a obvykle to odnášejí ti slabší jedinci. Takto bych viděl ten náš humanismus, to naše lidství a teď nemluvím o češích nebo němcích, ale jen o lidech. Klobouk dolů před paní autorkou před způsobem, jakým téma ve svém věku zpracovala. Jako částečnému přivandrovalci do Brna děkuji za poodhalení brněnské poválečné historie a vývoje česko-německých vztahů v něm a na širším území jižní Moravy. Děkuji za formu vyprávění, pohled na stejné události z pozice více postav nebo užití německých nacistických hesel k dokreslení atmosféry té doby. Oblíbené postavy: pan domovník zprostředkující Gertě nezištnou pomoc, famílie Jechových zachraňující v Perné opuštěné usedlosti před zchátráním, pan "Novák" Gertin oddaný jednostranný korespondent, soudružka učitelka napravující Barborčinu pokřivenou výchovu... Čtenáři uvádějící ve svém komentáři třeba jen názvy nacistických koncentračních táborů nebo diskutující nad nesprávností označení vyhnání vůči vysídlení měli dle mého soudu asi k dispozici jiné vydání knihy než já...“... celý text
— k0uba.kubikula

Via lucis

„Nepředstavitelný osud! Tom Cruise ve všech pokračováních Mission Impossible nesahá Helence ani po kotníky. Něco jako Tulák po hvězdách od Jacka Londona, "jen" s tím rozdílem, že osvobození Helenčina ducha z vězení jejího těla je skutečný příběh. Číst Helenčiny dopisy, sledovat její zápolení s mnoha cizími řečmi, s geometrií nebo s algebrou, to byl pro mě inspirující vzor nezdolné živoucí lidské energie. Skvěle napsaný životopis! Děkuji paní Jarošová za tento počin.“... celý text
— k0uba.kubikula

Tycho a Kepler: Nesourodá dvojice, jež jednou provždy změnila náš pohled na vesmír

„Na to, že historie byl na střední škole můj nejméně oblíbený předmět, dokázala mě tato kniha nečekaně živě vtáhnout do života dvou evropských učenců na přelomu 16. a 17. století. Líčení vztahů, prostředí a zázemí obou vědců mě zaujalo stejnou měrou jako oblast jejich vědeckého zájmu. Při každém začtení do osudů obou "hrdinů", jsem se přenesl do jejich doby a napjatě jsem očekával, co nového je na jejich životní pouti potká...“... celý text
— k0uba.kubikula

Poslední přípitek

„Ani tentokrát paní Roberts nesklamala. Zaujímavá zápletka a super finále.“
— munka

Stepní vlk

„Tuto knihu asi opravdu každý čtenář přečte úplně jinak na základě jeho zkušeností a aktuálního duševního rozpoložení, je plná asociací a podobenství, jež lze číst odlišně. Toto se mi líbilo a nemůžu říct, že by mě kniha nezaujala. Na druhou stranu ovšem byla nastavena na můj vkus příliš narcistně a stavěla postavu pisatele nadmíru nad jeho okolí, bez špetky pokory relativizovala jeho vztahy vůči jiným lidem ve společnosti, trošku taková samolibá filosofická onanie... Asi jsem čekal větší protiválečnou agitaci, když jsem se dočetl o postavení knihy rovnému Bibli pro jistou generaci. Upřímně řečeno, neumím si připustit, že by tento text sepsal padesátiletý autor, třeba to v jeho věku uvidím jinak. Za mě 3*.“... celý text
— k0uba.kubikula

Inferno

„Dan Brown popularizuje umění a umělecká díla takovým moc příjemným způsobem, že člověk musí tleskat. Mohl by se třeba vypravit po stopách Mistra Theodorika, to by se mi líbilo!“... celý text
— martineden