Nejnovější komentáře
Taková je vražda
„Není co závidět soudcům, kteří mají vynášet ortel nad podobnými pachateli a brát v úvahu všechny okolnosti. Detektivka je psaná s ohledem na čtenáře, kteří nemají rádi nervy drásající scény. Lze tak v relativním klidu sledovat, jak důvtipně a neústupně za svým cílem jdou vyšetřovatelé i berneška.“... celý text
— Lenka4
Krysař
„Kniha Krysař je krátká novela od Viktora Dyka, která nejprve vycházela pod názvem Pravdivý příběh plný nešťastné lásky, zrady a hledání smyslu života. Stojí za přečtení.“... celý text
— martianekk
Dobro a zlo 21. století
„Velmi zajimave zamysleni nekoho, kdo spojuje dva odlisne vesmiry viry a vedy. Kdo o sobe nabubrele nehlasa, ze vi vse. Byt tezke (ale dulezite) tema, dodava nadeji a chut vybrat si zivot. Rada zaradim do knihovny i pro dalsi generace, tato doba je transformacni.
"Nebehame tak rychle jako gepard, nemame sluch jako sova a nevidime jako rys. Jsme specialiste na nenadale vyzvy, podobne musime zvladnout sucho i obecne globalni zmenu klimatu."“... celý text
— Sandalkar
Deník farářky
„Svezi mix zivotnich nazoru, cestovani, fuckupu, tipu na knihy a duchovnich zamysleni. Me se libilo.
"Nevloupavejte se do zavrenych dveri. Nekdy staci jen pozorne kracet kolem zdi a verit, ze se pro me ty prave dvere nakonec otevrou."
PS.: Zachyceni krehke doby covidu take donuti k zamysleni“... celý text
— Sandalkar
Spáčův hrad
„Hezký příběh, který nebyl tak psychicky náročný, jak to u Erskinové obvykle znám z předchozích knih. Obě dějové linie mě zaujaly, ale ne natolik, abych dala plný počet hvězdiček. Nejvíc mě oslovil popis domu a okolí. Jako bych byla součástí příběhu.“... celý text
— Jara.v
Avengers: Korvacova sága
„Začátek takový rozvláčný ale pak to docela ušlo“
— Luigi1
Spider-Man: Marvel Team-Up
„Tak to mělo konečně něco do sebe“
— Luigi1
Vlaštovky z Černobylu
„Autora ani knihu jsem vůbec neznala, narazila jsem na ni v rámci black friday u Dobrovského. A jsem ráda, že jsem ji pořídila, protože to bylo výborné. Kniha velice čtivá, ať už hlavní děj - vraždy, nebo okolí, ve kterém se děj odehrává. Fakt paráda. Celá kniha zajímavá, měla jsem problém si udělat pauzu. Je těžké si představit, jaké to muselo (a musí) být pro lidi v oblasti. Bavilo mě číst o Černobylu, záření atp. Bavili mě postavy v knize. Jsem opravdu velice příjemně překvapená.“... celý text
— Cesinka
Marvel: Co kdyby?
„Tento komiks se mi docela líbil“
— Luigi1
Captain America & Falcon: Mentabomba
„Zajímavé čtení i kresba“
— Luigi1
Generál ve svém labyrintu
„Tentokrát to ne úplně sedlo. Poslední dny Simona Bolívara a jeho bloudění vzpomínkami. Revoluce, ženy, rozhodnutí, ženy, José Palacios, ženy. Jako by realismus průběžně oslaboval ten magický.“... celý text
— petrarka72
Iron Fist: Pátrání po Colleen Wingové
„Ze začátku mi chybila motivace ale pak jsem se rozečet“
— Luigi1
Výkriky
„Lier Horst a Fjell prinášajú skvelú zápletku, napätie, spletitý dej a fascinujúce postavy. Výborne vykreslené prostredie vidieka, autentické zobrazenie vyšetrovacích metód a na pozadí pomsta, zlo i temné tajomstvá.
Bývalý vojak a bývalý policajný študent Markus Heger vyšetruje staré aj nové kriminálne prípady z podcastového štúdia v zadnej časti svojho karavanu. Výkrik, ktorý nikto nepočul mal byť seriál o sedemročnej Leah Forsbergovej, ktorá zmizla pred pätnástimi rokmi cestou do školy...
----„Keď v nordaurdalskej škole zazvonilo na prvú hodinu, učiteľ ani deti nepovažovali za čudné, že v druhom rade pri okne nikto nesedí. Leah v piatok pred víkendom chýbala, lebo mala horúčku, a učiteľ poznamenal, že je zrejme ešte stále chorá. To, čo sa stalo potom, síce nehralo rolu pri jej zmiznutí, ale zato bolo rozhodujúce pre pátranie po nej: došlo k nedorozumeniu medzi učiteľom a kanceláriou školy. Zle sa pochopili, keď sa rozprávali o tom, kto má zavolať mame a spýtať sa jej, či je dievčatko ešte stále choré. Nezatelefonoval jej nikto.----
Hoci sa Leahino telo nikdy nenašlo, jej otec bol odsúdený za vraždu a neskôr si vo väzení vzal život.
----Forsberg je jedným z mála ľudí, ktorých v Nórsku odsúdili za vraždu, hoci sa nenašlo telo obete. V podstate pred oboma súdmi nepredstavili ani žiaden jednoznačne usvedčujúci dôkaz, len dlhý rad nepriamych dôkazov a svedeckú výpoveď kamaráta, ktorá napokon zavážila najviac. Keď nahrávam túto časť, delí nás len pár dní od výročia Forsbergovej dobrovoľnej smrti za múrmi väznice v Haldene. Mnohí ste reagovali na môj podcast...----
Keď zmizne ďalšie dievča, Markus je opäť vtiahnutý do prípadu a informácie z dôveryhodného zdroja ho nútia pochybovať, či sa za mreže dostal ten správny človek. Medzitým sa mu stále vynárajú na povrch veci z minulosti, ktoré sa zúfalo snažil vytesniť. Z väzenia mu napíše jeho otec, s ktorým nebol v kontakte od tínedžerských čias, a požiada ho o stretnutie. Môže mu otec pomôcť vyriešiť prípad a dokážu napraviť svoj narušený vzťah?
Markus Heger je skvelá postava – veterán z Afganistanu, ktorý je synom snáď najhoršieho vraha v Nórsku. Teraz sa vozí v obytnej dodávke a nahráva populárny podcast Krimcast. Nie je to vyšetrovateľ, ani policajt, no robí dobrý podcast o kriminálnych záhadách a odtiaľ je blízko k pátraniu...
Musím priznať, že spočiatku som sa s ním akosi nevedel stotožniť, nesadol mi a pri dobrých knihách to je nevyhnutnosť...no postupne sa to zmenilo, zapáčil sa mi, držal som mu palce.
Pekné, ako autori zakomponovali do príbehu krimi podcast, ktorý je čoraz obľúbenejší nielen vo svete, ale aj na Slovensku. K tomu si pridajte ponurú a chladnú atmosféru, hmlisté počasie, kde sa o pár metrov môže skrývať zlo... musíte byť stále v strehu. Je to pútavé, miestami nepredvídateľné, dostanete sa do slepých uličiek.“... celý text
— Dragon
Proč všichni odcházejí
„Hlavní postavou je Zuzanka, která popisuje svůj život a různé zážitky - nejdříve z pohledu šestileté holčičky, která brzy nastoupí do první třídy a poté sledujeme její život postupně až do páté třídy. Pochází z židovské rodiny, hraje na violoncello a píše básničky, díky kterým utíká do jiného světa.
Spolu se Zuzkou a její rodinou se ocitáme v 80. letech 20. století v jednom malém moravském městě. Otec je režisér a moc často ho z důvodu pracovních cest nevídá. Zažijeme s ní prázdniny u babičky a dědy. Při pobytu v nemocnici se seznámí s Monikou, se kterou si několik let posílají dopisy. A vždycky po nějaké době někdo odejde z jejího života a tak se ptá - proč všichni odcházejí?
Vyprávění je autentické, včetně použitého nářečí nebo různých slov a výrazů typických pro zvolený čas. Já osobně si připomněla slovo pišingr nebo období, kdy jsme nosili kamaše.
Jak je uvedeno na obálce - je to hořkosladké a nostalgické vyprávění o tom, jak se z malé Zuzanky stává dospívající dívka, která zjišťuje, že i ti nejbližší nás opouštějí. Bavilo mě sledovat myšlenkové pochody malé holčičky a také to, jak ztrátu blízkých vnímala - za mě se to autorce moc povedlo.“... celý text
— hanka_reading
V zapomnění
„Honza Vojtíšek je dle mého stále lepší a lepší. Krátký horor V zapomnění funguje od začátku tajemnou zápletkou, dobře vykreslenými kulisy a lehkým dotekem exotiky. Navíc krátká forma hororu prostě sluší a má to parádní spád. Výtka snad jen k posledním pěti stránkám, které příběh utnou snad až příliš rychle a celkově mi finále přišlo takové nedotažené. Jinak ale musím doporučit!“... celý text
— jefff
Gottland
„Některé příběhy (motivy) výborné, některé divné a pro mě nezajímavé. Přesto stojí přečíst, i kdyby jen pro pochopení toho, jak se na Česko dívá nezaujatý pozorovatel.“... celý text
— nula87
Amerikánka
„Útlá knížka, ale mám pocit, že vše podstatné bylo řečeno. Příběh o sourozencích, kteří se dostanou do dětského domova. Aneb jak dětství poznamená celý život.“... celý text
— Lenka276
Prekliata kniha
„Bravo pán Červenák. Všetky knihy z tejto série sú bravúrne a mám ich prečítane viackrát. I teraz sa Autorovi podaril krasny príbeh, napínavý a zamotaný, dosť bohatý na dej. Knihu som zhltla a nedokazala ju pustiť z ruky až do konca.
Tento krát sú naši hrdinovia vyslaní do Košíc, a ako tomu býva, zločiny sa nabaľujú jeden za druhým. Páčilo sa mi, ako autor vykreslil Košice začiatkom 17.storočia v predvečer náboženských nepokojov, mnohé historické udalosti boli detailne opísané. Stein, Barbarič a Jaroš su super trojica, a som rada, že znova vyšetrujú spolu. Teším sa na ďalšie dobrodružstvo. Knihu vrelo odporúčam.“... celý text
— ErikaKej
Prostě na mě zapomněli
„Tak toto se mi hodně líbilo. Příběh o odsunu sudetských Němců. O životě, že v něm nic není černobílé.“
— Lenka276
Zpívej pozpátku a plač
„Lanegan byl vždy ten typ hudebníka, který neřekne ani o slovo navíc. Nikdy se neupínal na otřepané fráze, kterými by hovořil ke svým fanouškům a v rozhovorech se málokdy zmiňoval o svém soukromí. Jeho krédem byla hudba a jen hudba – a jakákoliv jiná promluva nebo zmínka byly zbytečné. Skutečnost, že se vůbec rozhodl vydat knihu o své minulosti, byla proto pro všechny obrovským překvapením.
Sing backwards and weep má dvě roviny. Jednou z nich je šílený soubor příběhů jak vytržených z Welshova románu - drogy, alkohol, promiskuita, násilí, týrání, bezdomovectví, psychické obtíže a řada trestných činností navrch. Tou další je fakt, že nejde o vymyšleného antihrdinu své doby, ale o skutečného člověka z masa, kostí a bolesti. S tímhle faktem budeme konfrontováni po celou dobu vyprávění.
Máte chuť se smát, když někoho napadne vyfouknout crackový dým do záchodu v letadle? Máte pocit zadostiučinění, když se nejprotivnější žena na světě napije vody s příměsí krve? Máte namále, protože si barvitě představujete abstinenční příznaky v podobě černé gastroenteritidy? Skoro. Skoro vás to vtáhne a chcete se smát, zašklebit se znechucením, významně si poklepat na čelo. Kdo proboha vytvořil takovou literární postavu? A to je právě to nejlepší -zamrazí vás z toho - nikdo. Je to právě Mark Lanegan, kdo vám odříkává svou pokoutnou historii a nebojí se jít až na krutou dřeň. Za vším tím ubohým chováním nemocného muže se skrývá obrovská bolest odnepaměti nemilovaného a závislého člověka, který nějakým zázrakem vždy všechno (a tak trochu omylem) přežil.
Přežil, ale aby nežil. Aby přežíval napříč tomu, že ztratil všechny, na kterých mu kdy záleželo. A právě tato nepředstavitelná tíha nám pomáhá pochopit, jak je možné, že všechna jeho tvorba působí tak silně a opravdově. Protože je. A tohle procházení se po poli vzpomínek se rozdělilo vedví a přelilo se do spousty úžasných (a teď i čitelnějších) písní na albu Straight songs of sorrow a dohromady tak vytvořilo ten nejpodivnější umělecký diptych.
A nakonec přichází klišé - ale pokud je klišé skutečné, vadí to něčemu? – v momentě, kdy všechna ta čerň vyprávění dojde do okamžiku absolutního vykoupení a sebepřijetí, zjistíte, že to byl jediný možný způsob, jak ji uzavřít a snad nikdy se k ní nevracet.“... celý text
— annihilation
Tetovaná konkubína
„Myslím, že cieľovou skupinou malo byť ženské publikum, neskrumpovaný sexi samuraj a jeho manželka, ktorá bojuje za ženské práva, ignorujúc všetky tradície. Na stopy a dôkazy sa tu nehrá, iba na pocity a náhodu. Tento diel, viac ako iné, vsádza na sex, ale je to skôr ako prezentácia párenia primátov na prírodovedeckej fakulte.“... celý text
— tlllk
Nocturno pro Erika
„Upřímně jsem se trochu bála délky, přece jen 600 stran není úplně málo. A ano, pár stran bych ubrala a bylo by to perfektní.
Příběh je vyprávěn v er-formě a je doplněn Kasperovými zápisky, které jsou v ich-formě.
Musím říct, že Kaspera jsem si oblíbila snad okamžitě. Ten byl vážně takový číslo! Ale občas mě stval, ne že ne.
Erik byl oproti němu úplný andílek, měl přísně nastolený režim, který poctivě dodržoval.
Moc se mi líbilo, jaký si k sobě postupně budovali vztah a oba se vlastně určitým způsobem měnili.
Kniha je vtipná, milá, autorky se ale pustily i do vážnějšího tématu - Erik měl jistý zdravotní problém..
Prostředí je krásné a zároveň trochu děsivé. Kniha je ideální volba na zimní čtecí období. Samozřejmě za předpokladu, že máte rádi LGBTQ příběhy.
Ještě si neodpustím zmínit, že ani jeden z rodičů by titul "rodič roku" rozhodně nevyhrál.“... celý text
— Knihomolka97
Kašlu na prince, to radši lamu
„Tahle kniha mi skvěle sedla do nálady. První cca třetinu se toho v podstatě moc nedělo a celkově je to oddechové nenáročné čtení, ale zamilovala jsem se do prostředí Argentiny, kde se příběh odehrává. Zajímavá kultura i zvyky, samozřejmě příroda a také lidé. Pojem gaucho jsem možná někdy slyšela, ale teď už aspoň vím, co znamená, nebo spíš kdo to je.
Amy je sympatická hrdinka, krapet nešikovná ale s dobrým srdcem.
V příběhu figurují různé tajnosti, kterým by ráda přišla na kloub. Třeba co skrývá ten protivný Nicolás? Je určitě dobře, že se občas objevila část, kde autorka popsala jeho myšlenky a pocity, protože bych ho jinak vůbec nedokázala odhadnout. Nálady střídal jako ponožky.
Nejedná se vyloženě o romantický příběh, ale romantika tu také hraje roli.
V závěru autorka přidala i pár intrik, které byly fajn oživení.
Nad hodnocením jsem chvíli váhala, ale 3,5*/5* je podle mě adekvátní.“... celý text
— Knihomolka97
Samotářky
„Další příběh o tom, jak komunisté ničili lidem životy. Ze začátku jsem se nemohla začíst, druhá polovina knihy se mi líbila více.“
— Lenka276
Tajně tvá
„Je to moc hezká romanťárna, která zahřeje u srdíčka, to rozhodně ano! Ale zároveň jsem z ní krapet rozpačitá.
Hlavní hrdinové jsou hoodně velké protiklady, které se ale silně přitahují. Hallie je neřízená střela, která má v životě chaos, naopak Julian všechno pečlivě plánuje.
Ze začátku mi chvíli trvalo se začíst a ponořit do příběhu. Hallie opravdu ztělesňovala chaos a měla praštěné nápady, i když to myslela dobře.
U Juliana jsem nejdřív nechápala, co je na něm tak úžasného, ale v průběhu jsem se do něj taky zamilovala. Hlavně kvůli jeho ochranitelské stránce.
Líbilo se mi, jak postupně vycházelo najevo, že oba mají pro svoje chování a povahy důvody a vlastně si navzájem pomáhali, ani o tom nevěděli. Jejich sbližování jsem si užívala.
Nelíbily se mi ale žhavé scény, které tady na mě působí jako pěst na oko. Julian, který je takový slušnák s rytířskými sklony z ničeho nic z úst vypouští sprosťárny a ne, nepřišlo mi to sexy, ale spíš takové ech, cože? Nesedělo mi to k němu.
A dost mě zklamal závěr. Zbytečné drama, které vlastně nedávalo smysl.
Proto hodnotím 3,5*/5*“... celý text
— Knihomolka97
Den po dni
„Kniha je opravdu vymazlená, obsahuje nejen krásný vánoční romantický příběh, ale také různé výzvy i třeba tipy, na co se podívat. Seznam vánočních filmů, co musím vidět, se rozrostl.
Budu se opakovat, ale knížky od Oly mi zkrátka sedí a ani tato není výjimkou. Tady jsem tušila už před čtením, že se mi bude líbit. Protože 1) knihomolka, která miluje Vánoce 2) hokejista 3) můj oblíbený trope fake dating, který mě baví čím dál víc.
Ze začátku mi to připomnělo Dashe & Lily, nechala jsem se pohltit tou vánoční atmosférou a taky chtěla plnit výzvy.
I když jsem si čtení chtěla šetřit, slupla jsem ji jako nic. Čtivé, vtipné, milé, mezi postavami to hezky jiskřilo a jejich sbližování zahřálo u srdíčka. Do Jaxona se nejde nezamilovat už jen proto, že čte!
Rozhodně stojí za zmínku Addiina babička a také Kóča. Skvělé zpestření. Pobavila mě část věnovaná filmu Prázdniny. Nojo Jude Law je prostě dokonalý..
Příběh je předvídatelný, ale v závěru čekal jeden nečekaný moment, který překvapil.
Příští rok si dám určitě rereading a pojedu hezky každý den jednu kapitolu jako adventní kalendář.“... celý text
— Knihomolka97
Chata v horách
„Od knihy jsem neměla moc velká očekávání, ale velmi mě nalákala anotace. Mám moc ráda případy, kdy je parta lidí někde uzavřená a ejhle jeden z nich je vrah, prostě příběh ve stylu Agathy Christie. Zasněžená chata a krb? No to je jen třešnička na dortu. Každopádně jsem byla mile překvapena i příběhem, který byl napínavý a odsýpal. Ale ten utahaný konec, no...ten jsem trošku protrpěla.“... celý text
— katerina3633
Deník Anne Frankové
„Další zpracování téhle jedné z nejčtenější knihy a krásně vytvořeno. Četl jsem ji spolu se svou 10ti letou dcerou a i ji se kniha moc líbí. Každá nová generace by si tuto knihu nebo jiné vydání měla přečíst, aby se nezapomnělo na tuto odpornou dobu.“... celý text
— rumund
Chlap snů
„Tak tohle byl "kauf" snů. Smála jsem se od začátku do konce. Hrdinka je ztřeštěná, velmi zábavná a hrdina je muž, o kterém každá romantička sní :). Konec knihy slibuje pokračování, tak pevně věřím, že ho skutečně autorka napíše, protože tohle je přesně ta kniha, od které se nedokážete odtrhnout a je vám líto, že nemá 2000 stránek nebo 10 pokračování :).“... celý text
— Enynka76
Svatojánské ořechy
„Od této autorky je to první přečtená kniha. Četla se velmi "lehce" a dá se říct jedním dechem. Příběh mě doslova pohltil.“
— adela1812