Nejnovější komentáře
Pod střechami Paříže
„Henry Miller stvořil pozoruhodné dílo, které šokovalo ve čtyřicátých letech a dle hodnocení a některých komentářů šokuje i dnes. Příběh Alfa, redaktora novin, který pod střechami Paříže prožívá nevázaný sexuální život s mnoha ženami a dívkami. Kniha defacto není o ničem jiném, přesto musím ocenit autorův talent psát o sexu tak otevřeně a pravdivě aniž by to působilo nechutně. Nečekejte dějovou linku, ale přesto vám kniha bude rychle odsýpat a plynule se číst. Hodně čtenářů může prohlásit, že je to vulgární dílo, které je občas za hranou … ano s tím by se dalo souhlasit, přesto kdo není prudérní, tak toho tato kniha bude bavit a na „Jeana Jeudiho“ nezapomene. Ale pro vás, kdo se jen trochu červenal u 50 odstínů šedi, tak tuto knihu ani neotvírejte.“... celý text
— n.ezn.amy
Svěžest vody
„Nesmírně silná kniha. Romantiku ani humor tu člověk úplně čekat nemůže. Taky je to kniha, která se řadí do poličky probulené knihy. A zároveň to právoplatně patří do poličky skvělé knihy!
Černošští otroci čekají na osvobození vyhlášením rovnosti lidu. Chtějí začít nový život - na který ale potřebují peníze. Bratři Prentiss a Landry potkávají George, který s manželkou Isabelle, ztratil ve válce syna. Po menších peripetiích se tedy domlouvají, že bratři u nich budou pracovat na jejich farmě, aby si našetřili potřebné peníze. Já si tyhle bratry naprosto a bezmezně zamilovala.
Oproti tomu se jinde odehrává zakázaný románek, který je odhalen. Od té chvíle nedokážete knihu odložit. Cítíte už jen samou bolest a každá kapitola je těžší a těžší. Nedokázala jsem pochopit, jak jedna situace dokázala ovlivnit tolik životů, dá se říct, že celou vesnici.
Úplný závěr knihy byl už jen samé dojetí. Tam to bylo oproti tomu naprosté pohlazení po duši. A na Isabell jsem byla nesmírně hrdá.
Knihu jsem si vybrala v podobě audioknihy (audiolibrix ) A musím zde vyzdvihnout přednes interpretky, protože ta tomuto příběhu přidala na už tak obrovském srdci.“... celý text
— Nik..
Živá minulost
„Mí oblíbení, Hana a David. A díl, ve kterým se ve mně vyloženě vařila krev Tohle byl příběh, kde mě úplně bolelo, jak spolu hlavní postavy nedokázaly komunikovat. Až jsem si kolikrát říkala, že tohle přeci není možný.
Tady se ještě více propisuje, že Davida buď nenávidíte, nebo milujete. Já jsem jednoduše tým milujeme!
Knihou rezonuje vražda mladé ženy, s trošku pochybnou osobností (jak se postupně odhaluje) Co ale knihou rezonuje daleko víc, je vyšetřování inspekcí samotného kapitána Winklera.
V tomto díle bylo krásně ukázáno, co mohou dokázat peníze a známosti, až mi z toho bylo vážně smutno.
Kniha má poměrně hodně otevřený závěr.“... celý text
— Nik..
Knihkupectví v Dublinu
„Tak krásný, magický a zároveň tak moc bolestivý příběh to byl. Upřímně jsem si fakt přála, aby ta knížka nikdy neskončila.
Kniha střídá kapitoly podle osob, Henry, Martha, Opalin. Je psaná ve dvou různých časových linií, které se postupem času protnou.
Obě hrdinky utíkají ze svých životů, od svých rodin. Každá hledá nový a bezpečný domov z jiného důvodu.
Opalin je nucená svou rodinou, vzít si muže, kterého jí vybrali. Její osud byl tak strašně smutný a tak skvěle vykreslený. V jejím osudu nahlédnete do magické knihovny, která ji ze začátku ne úplně přijme. Také do míst psychiatrické léčebny v minulých dobách a do rodiny, kde žena nemá slovo. Tady mi po většinu času bylo do breku.
V životě Marthy nahlédnete do prostředí lovců starých knih - tohle mě strašně bavilo. Tady zde bude láska, ale i bolest a nepochopení. Zároveň budete mít tu čest, se svéráznou paní Bowdenová, která dá Marthě domov, který potřebovala.
I přesto, že se jedná údajně o fantasy knihu, já bych ji sem vůbec nezařadila, ano, bylo v ní určité magično, ale ztotožnila bych jí s knihou Půlnoční knihovna.
Tuhle knihu jsem rozhodně nečetla naposledy, a ikdyž je teprve leden, už teď mi je jasné, že takhle bude v mých TOP2025.
Ale jediný co mě zvedlo ze židle, byl český překlad názvu knihy. Absolutně nechápu, proč tady nebyl ponechán originál The Lost bookshop, protože přesně o tom celá kniha je. Chápu, lákalo v podobně města, ale tady to nebylo vůbec, ale vůbec nutný - ba naopak.“... celý text
— Nik..
Žij svůj sen
„Měla jsem v oblíbených dlouho, vypadalo to celkem zajímave. Ale odpovídá to hodnocení zde na databázi (necelých 40%). Myslím si, že je to spíš na blog, než na knihu. Kniha mě od začátku noc nebavila, je to pořád o tom samém dokola, že chtěla psát knihu, že měla ke svému snu spoustu překážek, ale že je nakonec zvládla! Každý člověk vede souboj se svými větrnými mlyny, ale nevidím důvod, o tom napsat knihu. Ale tak .. aspoň si autorka splnila sen a třeba její kniha bude o něco zase lepší.“... celý text
— kristyna.havlov
Číslo 20
„Má první Sam Holland a byla jsem absolutně nadšena.
20 potenciálních obětí, několik vyšetřovatelů, vztahové propletení. Kniha, kde podezříváte snad každého. Od začátku je kniha vyprávěna z více pohledů, takže se vám naskýtá i pohled do myšlenek a do dětství vraha. Jak už to tak bývá V některých detektivkách, tak závěr knihy vás naprosto rozstřelí. zároveň je zde pro mě oblíbená parta vyšetřovatelů, se kterou jsem také hned sympatizovala. Všechno bylo za mě zkrátka skvělý
A jsem si jistá, že tohle autorkou nekončím!“... celý text
— Nik..
Za pět let
„Tohla byla moje druhá kniha od autorky. Pořád jsem váhala a ve slabé chvilce jsem si pustila audioknihu. A s klidným svědomím říkám, že k této knize se už nevrátím.
Nesympatická hlavní osoba - svou přehnanou péčí o kamarádku, ochranářství, který není vždy úplně na místě mi byla vyloženě protivná.
Nevím, jestli jsem jen četla špatnou anotaci u knihy, ale absolutně nechápu, proč ve výtahu není zmíněné, že se v knize bude řešit rakovina, to je poprvé, kdy jsem byla opravdu naštvaná na anotaci. Ne každý chce v knize číst tohle téma. Konkrétně u mě, by to znamenalo to, že po téhle knize rozhodně nesáhnu. Ne jen proto, že je tohle téma pro mě hodně čerstvé a bolestivé, ale hlavně proto, že já zkrátka tuhle “tématiku nemám ráda, ani v knihách, ani ve filmech, ani v seriálech - nikde!
Myslím, že jsou témata, která by měla být předem zmíněna, a tohle je jedno z nich.
Nejedná se o oddechovou knížku
v porovnání s první knihou autorky jsem byla neskutečně zklamaná.“... celý text
— Nik..
Hospůdka v Praze
„Moje dlouho očekávaná Julie
Četla jsem mnoho názorů, že je tenhle díl tak říkajíc spíchnutý horkou jehlou, protože ho autorka českým fanouškům slíbila. Já si to nemyslím.. řekla bych že se nějak neliší od zbylých dílů.. takže mě zase zahřál u srdíčka.
Já tyhle knihy na oddych fakt zbožňuju. Mimo to, tenhle díl by mohl sloužit jako průvodce po Česku. Prahu úplně nemůžu posoudit, ale co se týká Moravy, autorka to tu vylíčila překrásně.
Příběh typický pro Česko - pivo, jídlo, Praha, výlety, příroda a samozřejmě láska. Postavy, které jsem si já oblíbila a moc mě bavilo čekat na to, jak tohle celé dopadne.“... celý text
— Nik..
Námi to končí
„Tuhle knihu jsem zhltla jsem ji jedním dechem.
Za mě kniha, kterou by si měla přečíst každá žena..to byl tak strašně silný příběh. Silný a skvělý příběh. Kniha o domácím násilí z pohledu ženy … co se takové ženě honí hlavou, když ji muž ublíží, jak funguje, přemýšlí.
Bavilo mě, jak autorka udělala násilníka z muže, u kterého by to člověk nečekal. Žádný prvoplánový alkoholik.. tahle kniha ukazuje, že ne vše je černobílé, jednoduché.
O to víc jsem byla napnutá až do samého konce knihy. A dovětek, že tahle kniha není fiktivní příběh, mě dorazil o to víc.
U téhle knihy absolutně neváhejte! Doufám že druhý díl se mi bude líbit minimálně stejně.“... celý text
— Nik..
Rozsudek smrti
„U mě byla obrovská chyba, že jsem začala autorovou vražednou splátkou - ta byla za mě bezkonurečně o 100% lepší! Ale pokud bych to četla ve správném pořadí, řekla bych, že bych byla nadšena.
Kdybych to tak měla shrnout, tak tahle kniha, se bude zdát jako příběh o těch největších životních náhodách, které dokáží změnit život…ale… zdaleka není vše, tak jak na první pohled vypadá.
Kniha o vztazích, přátelství, drogách, násilí a především ukazuje realitu, jak je tohle všechno v některých případech strašně křehké. Příběh o policistovi, kterýmu se vinou někoho druhého zhroutí celý život a on si to jde vyřizovat doslova přes mrtvoly s lidmi, který s tím vlastně ani nesouvisí.“... celý text
— Nik..
Paříž pro jednoho a jiné povídky
„Fajn čtení, ale jednou stačilo Některé povídky mi sedly, jiné méně. Paříž pro jednoho byla krásná povídka, odsýpala, děj byl moc pěkně napsaný. Byla to i ta z těch delších, a fakt jsem si užila, asi nejvíc ze všech vlastě.
Mezi tweety, ta byla třeba zase taková na zasmání. Každý si tam najde to svoje.
Zhodnotila bych to na knihu k příjemnému nenucenému večeru. Ale jak říkám, buď jednou stačila, nebo musím počkat nějakou dobu a vrátit se k ní později“... celý text
— Nik..
Chci tvůj život
„Tenhle příběh byl pro mě takový zvláštní, zvrácený a dost psycho, většinou víte, komu v knihách fandíte - tady jsem neměla většinu času tušení.
Na jednu stranu nechápete, jak mohou být obě hrdinky takové jaké jsou a hlavně, jak se mohou chovat, tak jak jak se obě chovaly. Jedna nevěděla co s časem, bohatá panička - nic nemusí, druhá byla její pravý opak. Tahle bohatá panička se na ni až nezdravě upne, chce jí pomáhat, kupovat jí věci, pomáhat jí s jejím malým miminkem.
Tohle celé mi přišlo tak strašně moc nezdravé a nepravděpodobné - z obou stran..říkala jsem si, že není možný, aby si někdo nechával takhle moc pomáhat od člověka, kterého vůbec nezná, neví co od něj čekat, hned jsem si říkala, že každýmu by bylo jasné, že je žena nějakým způsobem nemocná, protože postupem času byla až moc urputná. Ale potom se Vám postupně odrývají věci z minulosti, proč se chová, jak se chová… - i tak je to ale zvrácené chování.. a pak se vlastně už jen nestačíte divit, co je zmíněno, co se stane, co stalo, nestalo..“... celý text
— Nik..
Noc nic nezadrží
„O matce... asi to tak má každý? Přemýšlet o matce, o rodině, o svých kořenech... Někteří jsou toho tak plní, že pustí myšlenky na papír. Velice inspirativní kniha. Pro mě určitě. Rodiče musíme přijmout takové, jací jsou“... celý text
— petra_slunicko
Krkavčí soud
„Něco jako 80. revír od McBaina, ale z Bratislavy. Probírají se osudy, zdravotní, vztahové a jiné problémy a události okolo vraždárov, kteří mají sakra co dělat a řešit hlavně v komunitě bezdomovců. Hodně se chlastá a nadřízení jsou patřičně nepříjemní, politici se před volbami jen hemží. Je zde hodně, pro mne až moc popsaná praxe policie, ale tak to asi vypadá, působí to celkově informovaně skoro jako skutečný případ. Větší či menší zjednodušení textu by se však kvůli lepší čtivosti určitě hodilo.“... celý text
— čef
Kolébky Říše
„Čekala jsem víc. Osudy hrdinek až do konce spíš plynuly vedle sebe. A Hilde zůstala mimo úplně. Vlastně neměla s celým dějem nic společného. Určitě se s takto silným tématem dalo naložit lépe.“... celý text
— ppheat
Úzkost z ovlivnění
„Zatím nejodpudivější přemýšlení o literatuře s jakým jsem se setkal.“
— maxim5407
Neklidná krev
„Panebože tohle je dokonalost sama. Poslouchala jsem jako audioknihu a prostě hlas pana Rímského a ten příběh to byla lahůdka v uších. Ty slovní obraty, ty popisy, ty rozhovory Corma a Robs prostě dokonalost. Určitě si ji přečtu i očima. Dávám 10 z 10 prostě pecka.“... celý text
— Sančez
Fake
„No tak tohle bylo hodně zajímavý. Četla jsem jedním dechem a nemohla přestat. I když za půlkou jsem popravdě tušila jak to bylo, ale i tak skvěle napsáno žádná hluchá místa.“... celý text
— Sančez
Rozhovory s přáteli
„"A odkdy mě miluješ?" "Myslím, že od tý doby, co jsem tě potkal. A kdybych nad tím chtěl ještě víc filozofovat, myslím, že už jsem tě miloval předtím." .... Tak asi tak.
Dvě hvězdy, víc ani ťuk. Fádní téma i zpracování. Jedné hvězdu jsem nedala jen proto, že jsem u čtení netrpěla jako
v případě Mornštajnové.“... celý text
— Brinkley
Cestou sluneční záře
„Velice přístupný, erudovaný a zároveň lidský komentář k jednomu z nejznámějších alchymických traktátů Splendor Solis. Překvapilo mě, jak plasticky, srozumitelně a podnětně lze tyto záhadné obrazové symboly vykládat, a to tak, že celkový oblouk díla zajímavě iluminuje individuační proces lidského zrání. Fascinující kniha.“... celý text
— LogoloG
Zapomenuté světy
„Na to, že se jedná o prvotinu, tak jsem opravdu nadšená. Ze začátku jsem se bála, že se autor pokouší o českou kopii hvězdné brány, ale kniha se rychle změní v zajímavé drama a intenzivní napětí zůstane až do konce. Na své si tady přijde každej fanoušek scifi a dystopie. Nechybí tu ani akce, dobře rozjetá zápletka a menší romantické překvapení. Svět hraje podle nastavených pravidel a autor nijak extra neporušuje logiku. Ačkoliv se v armádních hodnostech vyznám lehounce jen díky seriálům, tak s postavami jsem neměla vůbec problém. Archetypově jsou postavy odlišné, mají jiné cíle a ani počáteční písmena jmen se téměř neopakují, je to od začátku vše přehledné. Tady by se mohli ostatní autoři inspirovat. Je tady určitě ale i několik negativ.
Nejprve začnu s tím, co se mi na knize líbilo.
- Fantastický hlavní hrdina. Pike rozhodně není perfektní člověk a někdy ani voják, ale snaží se dělat správná rozhodnutí. Vidíme jeho vnitřní boj a postupně s ním poznáváme pravdu. Já v knihách prostě zbožňuji hrdiny, kteří nejsou perfektní a nedaří se jim jen protože to autor tak chtěl.
- Až na drobné detaily jsem v knize nenašla žádnou výraznou chybu. Obálka i styl knihy je minimalistický a skoro všude jsou schované metafory či témata, nad kterými jsem se mohla v noci zamyslet.
- Tenhle typ konce asi každý neocení, ale já jsem spokojená. Všechny důležité příbehové linky, až na jednu, byly uzavřeny a otázky byly zodpovězeny. Dostali jsme díky tomu uzavřený konec, který bude fungovat i bez dalších dílů, ale na který se dá jednoduše navázat a je čím pokračovat. Asi nejlepší volba z obou světů.
Teď k negativům:
- Postavy chvílemi postrádaly emoce. Nebyly úplně bezduché, ale v pár scénách jsem měla problém se do nich vcítit. Rozhodně by neuškodily detaily ze životů méně důležitých postav.
- Neuškodil by trochu delší formát. Nic sice nezůstalo otevřené a odpovědi jsem na otázky dostala, ale nepřítel mohl dostat více prostoru a budování světa také mohlo být trochu protáhlejší.
Chvíli jsem přemýšlela, jaké hodnocení této knize dát, ale i přes nějaká negativa, a že jich určitě není jako šafránu, jsem se rozhodla dát 5*. Byla jsem překvapená, že svět hraje podle pravidel a logiky, postavy měly své cíle a vše do sebe hezky zapadalo. Do toho pěkně udělaný konec a hlavní hrdina, kterého jsem si moc oblíbila.
Na stranu druhou postavám jednou za čas lehce chyběly emoce a určitě jsme se o nich mohli dozvědět více. Knize by určitě neuškodil trochu delší formát, abychom se více setkali s nepřítelem anebo s hrdiny. Avšak na prvotinu je to velmi úctyhodný výkon.
Jsem zvědavá na pokračování, a jak to celé dopadne. Autor má rozhodně potenciál to udělat ještě napínavější!“... celý text
— KaMcaS
Noční inspektor
„Velmi silný u nepříjemný příběh, zajímavé zapracování Mellvila.“
— nikola.rafaj
Cumuli Lapidum: Hromady kamení - Hrady, hrádky a tvrze Pardubického kraje
„Pěkné seznámení s hrady, hrádky a tvrzemi Pardubického kraje, některé i doplněné plánky či rekonstrukcemi. Na druhou stranu mi trochu chybí zdroje, ze kterých autoři vycházeli a některé fotografie na konci knihy jsou vyloženě nevhodně použité.“... celý text
— matej0399
Prázdné místo
„Konečně dočteno. Koukám, že nejsem jediná, které se začátek zdál zdlouhavý a celkem nudný. A hlavně docela dost postav, které si pamatovat a zařadit kam a ke komu patří. Pak už to bylo i zajímavý. Ale mezi top čtení to rozhodně neřadím.“... celý text
— helenkan
Slovník stratených slov
„Kniha je veľmi dobrá, slovenský preklad je však príšerný.“
— Anička_dušička
Pět jazyků lásky
„Autor v knize prezentuje svou teorii, že každý z nás má jiný "jazyk lásky" - tedy slyší na něco jiného co se týká projevů náklonnosti svého partnera. OK. Na tom může něco být. Neříkám, že v knize nejsou užitečné informace. Ale většinu času, co jsem ji četla, jsem si říkala "Panebože, to jsou hrozné hemzy" Ani nevím, za co jsem se trestala, že jsem se rozhodla knihu dočíst. Autor své rady hojně prokládá křesťanskými okénky, což je za mě úplně mimo mísu, a razí teorii, že člověk se musí rozhodnout, že toho druhého bude milovat - připomínalo mi to, jak kdysi v historii při domluvených sňatcích matky říkaly nešťastným nevěstám "Neboj, naučíš se ho mít ráda"...Tak nevím, myslela jsem, že lásku musíme cítit...Celkově z toho v duchu církevní svátosti manželství čiší snaha zachovat manželský svazek za každou cenu. Korunu autor nasadil v závěru, kdy zoufalé klientce, jejíž manžel ji ponižoval, ubližoval jí a choval se jako hovado doporučil manžela milovat a spát s ním, a zarecitoval jí k tomu citát z Bible, že své nepřátele máme milovat :-( Naprosto nechápu tak vysoké hodnocení. Tuto knihu bych nikomu nedoporučila (ani nepříteli, kterého bych se snažila mít ráda :-D )“... celý text
— jitka9251
Spolek čajových draků
„Ach, to bylo laskavé čtení. Dočetla jsem večer a pořád se usmívám. Jdu si uvařit čaj a hledat nejbližší spolek čajových draků :-).“
— brebta
Proč si musím čistit zuby?
„Moc krásná knížka se spoustou zajímavých faktů. Bohužel naše děti (2 a 5 let) nějak nezaujala.“
— Verus18
Jak to funguje v přírodě: víc než 100 odklápěcích okének.
„Moc pěkná kniha pro opakované čtení se spoustou zajímavých informací i pro dospělé. Šestiletou dceru zatím nezaujala, ale doufám, že do ní ještě doroste.“
— Verus18
Proč je na světě tolik bohů?
„Zajímavé shrnutí několika základních světových náboženství. Třeba úplně neznámý pro mě byl baháismus.
Myslím si, že kniha je spíše pro starší děti 12+ a někdy bylo její čtení trošku náročná i pro mě jako dospělou osobu. Kniha ve mě jako ateistovi, který se snaží pochopit ostatní s různým náboženským vyzváním, vzbudila hodně dalších otázek, možná více, než samotných odpovědí. Snad si na ně časem dokáži najít odpovědi v knihách pro dospělé.“... celý text
— Verus18