Nejnovější komentáře
Kniha tužeb
„Jedná se o historický román odehrávající se v 1. století našeho letopočtu. Kniha má 5 částí.
Autorka uvedla, že „Tento román je sice smyšlený, ale prostřednictvím rozsáhlého průzkumu jsem se snažila dostát historickému, kulturnímu, politickému a náboženskému prostředí.“
Hlavní postavou je ANA, která se narodila v Galileji. Umí číst a psát. Má ráda psaní, a proto píše různé příběhy, které si schovává. Dovede si vyrobit také inkoust. Její rodiče ji chtějí, provdat za staršího vdovce, ale Aně se to vůbec nelíbí. V Nazaretu se setká s mladým mužem JEŽÍŠEM, do kterého se zamiluje, a vezmou se. Dále budeme sledovat jejich životy.
Oblíbil jsem si Aninu tetu JALTU, která ukrývá tajemství, o kterém se v průběhu četby dozvíte. Měl jsem také rád Aninu kamarádku TABITU, která ráda tancovala. Zajímavou postavou byl také JIDÁŠ.
Zajímavé byly také další postavy z duchovního života jako například JAN KŘITEL, pro něhož se nadchl Ježíš, anebo MAŘÍ MAGDALÉNA.
V knize se nacházejí smutné události, kterých mi bylo líto, protože mi na postavách záleželo. Samozřejmě jednou z nejtragičtějších událostí bylo, když byl ukřižovaný Ježíš.
Již první věty v knize čtenáře zarazí: „Jsem Ana. Byla jsem ženou Ježíše, syna Josefa Nazaretského.“
Myslím si, že zpracování této knihy bylo velmi náročné a navíc s přihlédnutím toho, že si autorka vyfabulovala, že Ježíš byl ženatý. Už to samo o sobě může být důvodem, proč někteří čtenáři můžou pohlížet na tuto knihu s jistým opovržením, nicméně já jsem přistupoval k této knize s otevřenou myslí. Autorka uvedla, že o Ježíšovi není žádný záznam od jeho dvanácti až do třiceti let.
Mám povědomí o tom, že Ježíš Kristus byl svobodný a přinesl oběť pro všechny lidi na světě. Kázal lidem a obracel se k Bohu. Autorka píše, že popsala Ježíše jako člověka. Chtěla, aby byl tento román o muži a ne o božím synovi. V 5. století byly přijaty doktríny, že Ježíš byl zcela lidský a zcela božský.
Dozvěděl jsem se další informace o životě Ježíše Krista. Nevím proč, ale myslel jsem si, že nemá sourozence, ale v knize je uvedeno, že měl několik bratrů (v knize JAKUB a ŠIMON) a sester (v knize SALÓME). Zajímavá pro mě byla alexandrinská knihovna, ve které se nacházelo obrovské množství písemností. Zajímaví byli také TERAPEUTI, což byla řeholní komunita sídlící u jezera Mareotis v Egyptě, kde se židovští filozofové oddávali modlitbám, studiu a alegorickému výkladu písma.
Autorka chtěla tímto románem poukázat také na to, že ženy hrály také důležitou roli v tomto období, i když měly méně možností se vyjádřit a seberealizovat.
Kniha je docela bichle, takže jsem měl obavy, jestli se mi kniha bude líbit, protože příběhy z tohoto období jsem moc nečetl a upřímně řečeno knihy z tohoto období nevyhledávám, ale nakonec se mi kniha líbila. Autorka píše čtivě a zajímavě a čtenář se může nad spoustou věcí zamyslet.
Osobně si však myslím, že Ježíš Kristus byl svobodný muž, a přestože v určitém období jeho života máme málo informací, nemyslím si, že by se ženou navázal nějaký vztah a oženil se. Autorka v knize uvádí, proč se rozhodla do příběhu zasadit ženu ANU po boku Ježíše.
Na počátku knihy se nachází mapa PALESTINA A EGYPT ZA DOB JEŽÍŠE. Kniha je pěkně graficky zpracovaná. Líbily se mi různé záznamy, ať už v podobě dopisů nebo různých příběhů, které jsou zobrazeny v rámečcích.
V závěru knihy se nachází AUTORČINA POZNÁMKA, ve které nám autorka sděluje informace o psaní této knihy a uvádí, co si vymyslela a co je pravda. Na úplném závěru se nachází PODĚKOVÁNÍ.
Kniha má pěknou obálku.
Citáty:
Jsem, který jsem.
Můžeme pochopit boží cesty, anebo ne: Má s námi Pán nějaký úmysl, jak tvrdí naše náboženství, nebo je na nás, abychom ho nalezli sami?
Hoď kamenem, kdo jsi bez viny.
Nevšímej si jich a nastav druhou tvář. Jejich srdce jsou kameny a v hlavě mají slámu.
Nemusíš k ní cítit lásku. Jen se pokus jednat s láskou.“... celý text
— Marekh
Království těla a ohně
„Že se nezralé ženy (libovolného věku) nechávají brousit od toxických a psychopatických alfasamců, je bohužel realita, ne fantasy. Ale veřejná glorifikace takových vztahů by snad měla být trestná. Většina současných spisovatelek by měla urychleně zahájit psychoterapii (jmenovitě třeba ještě Colleen Hoover), protože jinak budou psychoterapii brzo potřebovat i hromady jejich čtenářek.
Jediní, komu bych tuhle sérii doporučila, jsou bigotní rodiče, aby názorně viděli, co se stane, když svým dětem zabrání se ve správném věku zdravě vyřádit a sbírat vztahové zkušenosti. Propadnou prvnímu psychopatovi, který je udělá.“... celý text
— Leonora
Kde se skrývá temnota
„Čtivé,napinave,určite stojí za přečtení…“
— leniska6373
Drsní hrdinové
„Výborné, čtivé. Seriál podle knížky natočený je naprostá pecka. Knížka taky.“
— Pavlaj
Vánoce z celého světa
„Kniha má dobrý nápad a celkem pěkné ilustrace. Ale mrzí mě, že text který je na konci knihy, není u jednotlivých obrázků přímo v knize. Byla jsem hodně ztracená, když jsem knihu poprvé četla. Navíc kluci, co se mají v knize hledat, jsou mnohdy k nerozpoznatelní od ostatních dětí na obrázky. Skvělý nápad na knihu, ale nepovedené provedení.“... celý text
— Verus18
Přísahej
„Na knihu Přísahej jsem se moc těšila a nečekala jsem, že mě bude kniha tak moc bavit. Ze začátku jsem si myslela, že kniha nebude nic pro mě, protože mě první část knihy moc nezaujala. Měl to vibes Léto, kdy jsem zkrásněla. Léto, plážový domek a 5 kamarádů z dětství, což mi nepřišlo moc originální. Už jsem se bála, že kniha bude o ničem, ale spletla jsem se, jakmile se objevil hlavní love interest a uvedl moje pochyby do omylu. Protože se kniha díky němu začalo skvěle rozvíjet a než jsem se nadála, tak jsem hltala už poslední stránku.
Na to, že má kniha přes 500 stran, tak každá stránka byla úžasná a naplněná zajímavých a čtivých chvil. Ale na mě moc postav, které jsem nikdy nepochopila ke komu čemu patří a jakou roli má vůbec v knize. I když jsem vztah mezi ostatními postavy moc nepochopila, stále jsem hltala příběh o Ari a Noaha. Miluju jejich společné chvíle, oba se něco malého učili od toho druhého a jsem moc ráda, že našli cestu zpátky k sobě.
Na knize nejvíc obdivuju je to, že autorka dokázala detailně popsat akční dění sportu. O sportu se nejenom zmiňovalo, ale opravdu se tam hrálo a miluju, že nás autorka tyhle skvěle momenty nevynechala. Proto tahle kniha může hrdě nosit nálepku “sportovní romance!
Od téhle knize jsem neměla žádné velké očekávání, že jsem ani nečekala, že budu hlasitě smát, kopat nohama a hlavně brečet. Byla to úplná horská dráha!
I když byla kniha úžasná, v kterých bodech byla otravná a klišoidní. Nemá moc spicy scén, za co jsem ráda a s příběhem jsem spokojená, i když konec mě totálně zničil!
Příběh i tak přesto moc doporučuji!“... celý text
— Anninfictional
Život válečníka
„Asi nejlépe Život válečníka vystihuje představa Pejska a Kočičky, kteří do svého dortu přihazují Conana, Pána prstenů, gemmelovky, Hru o trůny, Dunu, Zaklínače a pár dalších klasik, aby vše smíchali a pak se divili, jak je strávníkům šoufl.
Kniha je nejen zoufale neoriginální, není ani, bohužel, dobře napsaná. Text se topí v opakujících se výrazech a nerozumím, proč autorovi editor nevysvětlil, jak by knize prospělo vyházet spoustu zbytečných slov, vět i odstavců. Navíc jednou píše jako Sapkowski, aby vzápětí napodoboval styl Herberta (což je ještě umocněno audio zpracováním, pokud znáte Dunu od OneHotBook). Nemluvě o občasných nepovedených slovních hříčkách (císař Hitohiro je jedna z těch méně bolestivých).
Zážitku z četby škodí i epizodické vyprávění, kdy jsme opakovaně vrženi do nových kulis a z postav zůstává jen hlavní hrdina, aniž by autor vysvětlil, co se dělo mezitím a jak se tam vlastně ocitl.
Ostatně ani ten "hrdina", spíše protagonista, knize neprospívá. Osobnostně není zajímavý, až na výjimky je to pasivní ovce, žádný hybatel děje, a pasáž, kde (drobný spoiler) nechá zavraždit ty, které má milovat, jen proto, aby se pak mohl pseudoepicky mstít, mi ho dosti znechutila. Většině čtenářů muselo být jasné, k čemu se schyluje a spíše než šok takové "lazy writing" vyvolá vztek, co je protagonista za ubožáka.
V tomto kontextu mi přijde nepochopitelné, že byla kniha v Magnesii Liteře mezi třemi nominovanými na nejlepší českou sci-fi/fantasy. Tohle si tuzemská fantastika opravdu nezaslouží...“... celý text
— Gaudericus
Posláni na sever: Češi na nucené práci v Norsku
„Škoda, že kniha nevyšla dříve. Vyprávění o totálním nasazení na práci v doku pro ponorky v Norsku jsem slyšela od přímého účastníka, teprve nyní se však dozvídám širší souvislosti. Bohužel, už si s ním nemohu o tématu zasvěceněji povídat.“... celý text
— Lenka4
Vnučka oceánu
„Krátká povídka, o které jsem si myslela, že je určená dětem - "knížku" jsem dostala od autora na setkání s dětmi. Dočetla jsem do páté stránky a začala jsem se trošku červenat a přestala to číst synovi nahlas.
Začátek zdlouhavý, potom to šlo šupem.“... celý text
— HŠ
Péťa umí vyprávět
„Moc krásně napsaná a ilustrovaná knížka o příchodu třetího dítěte do Péťovi rodiny. Máme s dětmi rádi všechny knížky z této série, které jsme četli, ale takhle se mě osobně zatím líbila nejvíce.“... celý text
— Verus18
Z deníku kočičky Ťapičky
„Dětem se knížka moc líbila, přečteno za pár večerů. Jen mě mrzí, že to je jakoby okopírovaný kocour Modroočko, trošku v novějším kabátě...ale když to přispěje k tomu, že budou děti více číst, tak ať :-)....“... celý text
— zuzsanka
Spletité lži
„Jako jó. Ale ten konec to zabil, tomu opravdu neuvěřím.
Na DK aktuálně 94% od 796 hodnotících.“
— Hella
Tajné deníky Charlotty Brontëové
„Ráda jsem se setkala s myšlenkami této autorky v jejím deníku z dob minulých, kdy postavení ženy bylo v jiné dimenzi ....
A s osudy rodiny Bronte tato kniha vysvětluje - tři sestry a jeden bratr, laskavost jejich otce a touha po vzdělání ....
Prvním literárním vydáním byl soubor básní - a poté každá z nich vydala romány, které jsou dosud dobovým evergreenem ....
S lítostí jsem četla o jejich brzkém odchodu ze světa .... pouze Charlotte se provdala - ale zůstala bez potomků ....
Velmi pěkné čtení na základě vzpomínek - a přes rameno nám zde nakukuje Jana Eyrová, Katka s Heathclifem i Helena Graham ...
Líbilo se a doporučím.“... celý text
— intelektuálka
Fotbalové pohádky Zdeňka Folprechta 2
„holub pomohl Schickovi , Poborskému a Panenkovi na Mistrovství Evropy. Prozradím vám schovanou věc na straně 61 jiný se cítil trochu CHORÝ nebo mu byla ZIMA a další se báli opustit BARÁK ,že by je někdo CHYTIL.“... celý text
— ŇuňGandonin
2. antologie českého hororu
„50%
Povídky bych celkově označila za průměrné. V tom, co se mi líbilo se hodně liším od honajz2.
Mně se nejvíc líbily povídky Světlo ve tmě, Mrtvák, Klíč, Terapie, Šepot a Acheron. Pád rodu běloocasých byla dost nezvyklá povídka, ale líbila se mně.
Nejmíň se mně líbily On(a), Kafkárna, Dovolená snů.
Ale tuto antologii klidně doporučím, vyloženě slabých povídek tam nebylo tak moc.“... celý text
— ArwenAragorn
Druhá žena
„Mám řadu oblíbených autorů, ale Michael Robotham patří bezesporu mezi ty úplně nejlepší a mé nejoblíbenější. Celá tahle série je tak neuvěřitelně dobrá, až nad tím zůstává rozum stát.
Co se týče tohoto dílu, opět další bomba, ale přeci jen v trochu jiném duchu. Velmi osobní případ (možná i poslední?), kdy Joe rozplétá nitku po nitce a vede nás krůček po krůčku opět k vynikajícímu konci. Záda mu kryje detektiv Ruiz - jak jsme si již zvykli, a opět tvoří skvělou dvojku, která mi jednou bude nesmírně chybět.
Celá tahle série by si zasloužila plný počet *, kdyby byla, dám i nějakou zlatou, a autor by měl dostat befelem, že něco takhle skvěle našlápnutého nesmí skončit. Byla bych ráda, kdyby série pokračovala, ale celý tenhle díl na mě působí výrazně loučícím dojmem. Pokud tomu tak bude, bylo mi nesmírnou ctí s pány Joem a Vincentem vyšetřovat tolik případů a přeji jim už jen klidný život bez velkých kotrmelců :).“... celý text
— efka.saf
Chybíš mi
„Zajímavá kniha, nicméně tentokrát se musím přiklonit k filmové verzi, která měla lepší zpracování.
Začátek výborný, pak už knížka ztrácela švih a pokulhávala.“... celý text
— marketa1860
Záhada vánočního turnaje
„Druhý komiks byl určitě mnohem lepší než první, protože šlo o sevřený příběh, který měl hlavu a patu. Hraje se vánoční turnaj, který má svá vlastní (legrační) pravidla a Pešek se chystá k penaltě. V nastalé koulovačce minutu před koncem se ale ztratil pohár! Potěšilo mě nejen rozumné vysvětlení, ale zejména heslo týmu: Chtít vyhrát, umět prohrát!“... celý text
— Aknel26
Prokletí hrobky
„Dočetla jsem komentáře a v podstatě se všemi ( i s těmi méně pochvalnými a trošku zklamanými) souhlasím. Ano, mohlo tam být více historických faktů, týkajících se Tutanchamona a objevení jeho hrobky, ano, zpracování příběhu bylo hodně beletristické a určitě více zaujalo ženskou část populace ( promiň, Kačko:-))....ale, mně to vůbec nevadilo, pro mě to bylo moc krásné čtení s přidanou hodnotou. A zárukou, že si tento čtenářský zážitek odnesu je pro mě tato autorka. Už jsem četla její knihu Jackie a Maria, která je skvělá a tento dobrodružně romantický příběh Eve a Brograva jí šlape na paty. Příběh mě zcela vtáhnul do doby a místa, něco jsem dohledala, ale hlavně mě dojmul příběh lásky, obětavosti a pokory k životu, který jsem s hrdiny velmi prožívala. Krásné čtení, maximálně jsem si ho užila. Snad od této báječné autorky vyjdou ještě další romány, zkoumala jsem goodreads a napsala opravdové pecky, o velmi zajímavých osobnostech, které bych si s chutí přečetla.“... celý text
— Mandlevest
Porodní bába od řeky Hope
„Nedočetla jsem. Vzdávám po 200 stranách. Hrdinka je zajímavá, líbí se mi i popis tehdejší doby, autorka je dobrá vypravěčka.
Ale na co nemám žaludek tak neustálé, detailní popisy porodů, a to jak těch lidských, tak zvířecích.
Doufala jsem, že s postupem knihy těch porodů ubyde, bohužel se tak nestalo.
Takže děkuji, ale nechci o tom číst.“... celý text
— Holly.W
Myšlenky za volantem 2
„O prostých věcech a detailech každodenního života, které se dotýkají nás všech. Psáno pokorně, skromně a s velikou dávkou laskavosti. Takové malé pohlazení pro vnímavou duši....“... celý text
— Driftersoul
Stanice odložených lásek
„Taková milá retro vzpomínka.Dobře se to poslouchalo a vyvolávalo to spoustu zážitků z dob dávno minulých.Načteno možná dost dramaticky,ale zase se při tom člověk musel usmívat.“... celý text
— S.sidi
U severní zdi
„Velmi silná kniha. Pro nás, kteří jsme tuto dobu nezažili, nepochopitelné. Doporučuji.“
— petulad
Inkoust
„První díl se mi moc líbil, tak jsem byla zvědavá na druhý. Není to špatné, kniha, se čte dobře, děj rychle plyne. Zápletka, vraždy, motiv jsou relativně zajímavé. Ale.....
Něco mi tam chybělo. Přišlo mi, že vyšetřovatelé se tři čtvrtě knihy motají v kruhu a ani vlastně nic moc nevyšetřují.
Závěr takový nedotažený, slepá místa. Vrah k umění tetovat přišel vlastně jako slepý k houslím.
Chybělo mi tam více z postavy Marni.
Zkrátka nebylo to tak dobré jako první díl.“... celý text
— Holly.W
Navigátoři Duny
„Pokud jsem ve svých myšlenkách přirovnával "Džihádskou trilogii" k americké válce za nezávislost, tuto sérii jsem viděl jako občanskou válku Jihu proti Severu lehce šmrncnutou s nástupem Bolševiků v Rusku. Půlmanford (tuto sarkastickou přezdívku jsem si po celou dobu čtení neskutečně užíval a vždy mi vyvolala úsměv na rtech) mě štval už od začátku. Všechny tři knihy nejsou určitě nic průlomového a zasloužily by si o X set stran zredukovat, ale když se nad tím zamyslím, vlastně mě bavilo sledovat, jaký byl svět před Dunou a jak celé ono známe uskupení vesmíru vzniklo.“... celý text
— DominikV
Najdi mě
„"Pořád nenalezla způsob, jak se vypořádat s tím, že tito dva rozporuplní lidé se stále ukrývají v jednom těle,..."
I přes ty hrůzy, co otec spáchal je stále v Renině mysli dítě, které pochopitelně miluje toho SVÉHO otce. Upřímně, nevím, zda bych dokázala s něčím takovým žít.
Neotřelý nápad, kniha je psaná velmi čtivou formou, na konci kapitoly zkrátka musíte hned začít s další. Krása pouště na povrchu, ale kolik těl se pod jejím pískem skrývá? A kolik dalších překvapení musí ještě Reni překonat? Jak bude moci spolupracovat s Danielem, kterého se případ rovněž dotýká osobně víc, než je únosné pro parťáky ve vyšetřování?“... celý text
— Miro67
Marta děti nechce
„Trochu mě iritovala nezvyklá du-forma v Martině lince. A zpočátku i obecná čeština, mám dojem, že jí postupně ubývalo, nebo jsem si zvykla. A co překvapilo mě samotnou, byla absence uvozovek, kterou jsem zaregistrovala asi v půlce knihy.
Marta mi úspěšně lezla na nervy hned od prvních stránek, což se umocnilo s přibývajícími pohledy jejích blízkých.
Upřímně oceňuji živý jazyk a autenticky podaný vnitřní monolog.
Marta děti nechce, vlastně možná chce, nebo ne? Podle mě neví jistě vůbec nic a hlavně mění názory lusknutím prstu. A několikadenní túra (schválně nepíšu pouť) jí kouzelný návod na život nedá. O tom je pro mě celá kniha.“... celý text
— Ema22
Před povodní
„Tak kdo se chopí komparace s Urbanovým Hastrmanem? :)“
— Lexand
Deník holky z lékárny 2
„Pracovat s lidmi je kříž.
Tato knížka je skvělým průvodcem lékárny a jejich lehce zmatenými zákazníky.“
— whiolet
Bouře na Labi
„Pokračování skvělého prvního dílu. Kniha pokračuje tam, kde první díl skončil. Příběh opět velmi realistický, tehdejší doba není nijak přikrášlena. Více jsou rozvinuty i příběhy dalších postav, které byly v prvním díle více v pozadí a tolik jsme o nich nevěděli. Vztah Lily a Joa pokračuje a i když jim to při čtení strašně přejete, době a společnosti se zkouší vzepřít, stejně je nevyhnutelný konec nemine. Závěr je stále takový otevřenější a kdyby někdy bylo pokračování, ráda sis jej přečtu.
Jednoznačně knihy, které po přečtení jen tak nepustíte z hlavy.“... celý text
— alsae