Nejnovější komentáře

Písně srdce mého

„Je obdivuhodné, jak se autor dokázal tak moc otevřít a jít se svými pocity na trh.“
— bookbypatrik

Chladnokrevně

„Tahle kniha byla stejně bravurní jako Do posledního dechu. Proč jsem tak dlouho otálela se čtením této série ???????“
— bedkniha

Vyhoďme ho z kola ven

„I mně jako první naskočí před očima tvář Jacka Nicholsona. Jeho McMurphy je nezapomenutelná postava. V knížce má jeho postava samořejmě hlubší rozměr, totéž platí o ostatních postavách, protože se toho dá více rozepsat a jít více do hloubky. Příběh nám vypráví jedna z postav a to indián Bromden, který předstírá hluchoněmost. Tu může taky využít a hodně toho vyslechnout. Prostředí psychiatrické léčebny bylo velmi dobře vyobrazeno. Vrchní sestra, která to tam celé ovládala byla pěkná s....ě. Velmi silné a působivé vyprávění. Jinak ten souboj mezi Velkou sestrou a McMurphym dopadnout nemohl. Ta mě bude strašit i ve snu.“... celý text
— RMarkéta

Hraj o svůj osud

„V dnešní době poměrně neotřelé téma. Začátek měl pomalejší rozjezd, ale pak se vše obrátí a nabere na obrátkách. Hned se musím vrhnout do druhého dílu, protože mne zajímá, kdo bude tou druhou "figurkou-nefigurkou" (podezření mám, ale kdoví, jak to autorka vymyslela).“... celý text
— Nelly

Pravidlo tří zdrojů

„fajn čtení, jen thriller bych to úplně nenazval. spíše taková detektivka.“
— Merlin_CZ

Velká samota

„Krásná kniha, velmi dobře se mi četla. Příběh je rozdělen do několika částí, mně se určitě víc líbila část odehrávající se na Aljašce (i když i tady se přiznám, že jsem čekala víc drsné přírody a divokých zvířat, např. medvědi tam jsou zmínění snad jen 2x). Konec byl dost rychlý a na mě přeslazený. Také mě rušily gramatické chyby a překlepy, kterých bylo v celé knize celkem dost. Přesto dávám plný počet hvězd, děj mě vtáhnul a žila jsem jím, navíc jsem si ráda čtením trochu rozšířila obzory o životě na Aljašce.“... celý text
— LucieT

Jeden den Ivana Děnisoviče

„Velmi zajímavé a podnětné. Je opravdu hrozné, co se v ruských lágrech a pracovních táborech dělo a co si museli vězni zažívat (nemluvě o tom, jak jim to křivilo charakter a povahu). Každý, kdo nechce, aby se historie opakovala, tak by takové knihy měl číst (a hlavně na školách). Jen mi to tedy přišlo trochu plytké, spíš by bylo lepší, kdyby to byly kapitoly nějaké knihy.“... celý text
— lukas5373

Rinaldiho pomsta

„Itálie, 1460 Vévodkyně malého státu Reggiano a kondotiér, velitel nájemné armády, který má v nejisté době zajistit bezpečí. Čtivé, ale velmi zdlouhavé. Ztrácelo to dech. Postavy příjemné, jiskření už od začátku. Příjemná a vášnivá romance. Nechybí akce a tajemství. Intriky, zrada, boj o moc, smrt, pomsta. "Zůstalo jen kouzlo osobnosti výjimečné ženy a výjimečného muže. Ten pocit, který jeden ze druhého zakoušeli, byl tak jedinečný a přitom tak starý... Po věky zakouší muž a žena kouzlo vzájemné přitažlivosti tak silně, že jakkoli silné osobnosti mohou být, tomuhle kouzlu neodolají."“... celý text
— Zupote

Neřízená střela

„Poslední díl série Šedého muže jsem poslouchala a přišlo mi to trochu nekonečné, nicméně Martin Stránský ho namluvil perfektně. Řekla bych, že tento díl byl nejslabší, ale může to být i poslechem, kdy mi myšlenky utíkaly všude kolem. Každopádně se jedná o dobrodružný thriller plný napětí, u kterého především v závěru nebylo o akci nouze. Velmi dobře napsané, takže si ho můžete představovat velmi názorně, ale teda některé popisy byly pěkně hnusný. Přežije neohrožený a nesmrtelný Court Gentry rvačku s krokodýlem i s celým mexickým kartelem? To si musíte přečíst sami. Btw. Z toho brožovaného třetího dílu mi lehce cuká oko.“... celý text
— lulucinax

Malý život

„Tuto knihu jsem četla kvůli vysokému hodnocení, bohužel pro mě to bylo zklamání. Byla to po dlouhé době kniha u které jsem se vyloženě nutila do čtení a nebýt to štafeta tak první kniha kterou jsem nedočetla a to i přes zajímavé téma. Příběh sám o sobě byl velice smutný a tragický ale jeho zpracování mě ničilo. Strašně dlouhé kapitoly (640 stránek z toho asi 12 kapitol) přitom se to v některých pasážích vyloženě nabízelo. Čteš o tom co se děje a najednou aniž by byl vynechán alespoň odstavec je ,,O tři měsíce později". Opravdu dlouhé popisy o ničem, které jsem měla tendenci přeskakovat. V první třetině knihy jsem se stále nemohla zorientovat kdo je kdo a co hůř kdo to vlastně příběh vypráví. Neustále skákání časem mi tady taky nesedělo a naopak mě mátlo. Kdyby byla kniha zkrácená na polovinu, určitě by mě dokázala přimět k více emocím a lepšímu hodnocení. Takto jsem se ale nedokázala do knihy vcítit a neprožívala ty potřebné emoce o které autorka někdy až přehnaně usilovala. Pozor možný spoiler Jude je očividně duševně nemocný a všichni to vědí. Ovšem místo opravdové pomoci kolem něj chodí po špičkách a raději dělají jako by nic jen aby ho nenaštvali nebo nedej bože nepřivedli do rozpaků. Pro rázné řešení se rozhodnou až v jeho 51. letech kdy už je samozřejmě pozdě. Judeho minulost bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli ale jeho neustálá sebenenávist, nízké sebevědomí a podceňování mě po nějaké době už vyloženě vytáčelo a to by se u podobných příběhů stávat nemělo.“... celý text
— JanaŠpe

Gazely

„Kniha mi byla doporučena a půjčena, sama od sebe bych si ji asi nevybrala. Moc mi nesedl styl pana Hartla. Přeskakoval z jedné osoby na druhou, občas to na mě působilo dost hekticky. Ani mi nevyhovovalo furt měnit scény, hlavně na konci knihy to přeskakování mezi třemi Ženami - Gazelami, bylo dost intenzivní. Některé pasáže se hodně opakovaly. Občas jsem měla pocit, jak kdybych četla příběh ze seriálu Ulice :D Moc mi to nesedlo, kniha pro mě neměla absolutně žádnou přidanou hodnotu, žádnou zajímavou myšlenku. Postavy mi přišly ploché a nezajímavé. Velice tuctový příběh. Co ale můžu pochválit je, že to docela ubíhalo. Když jsem si zvykla na autorův nečekaný styl psaní, tak mi stránky utíkaly jedna za druhou. Ale po další knize od pana Hartla už asi nesáhnu.“... celý text
— majc

Pomněnkové matky

„Při prvním čtení této knihy bych si vůbec neřekla, že ji dám plný počet hvězd. Nedalo se začíst, postav bylo až přespříliš, ale postupem času se vše začalo rozmotávat a kniha bavila čím dál více. Konec mě úplně pohltil, tohle bych vůbec nečekala...kam až může dojít zoufalství matky...“... celý text
— Acquenta

Vítězství orla

„Strašnej brak :-) Odposloucháno před pár měsíci a už nevím o čem to bylo :-) Římské reálie popisované bez chyby, ale literárně (ještě že jsem to jen poslouchal)....no strašněj brak :-) ...jo vlastně mi tam trochu vadilo, jakého blbce dělali z Claudia.“... celý text
— martin č.

Víra, naděje a masakr

„Knihu jsem přečetla na doporučení. Starší písně Nicka Cave mám ráda, novější se přiznám neznám. V knize je cítit jak se postupně měnil vztah mezi Nickem a Séanem, jak byla zpověď postupně víc a víc otevřenější a v některých částech má člověk pocit, že je to fakt masakr.“... celý text
— ivca79

Stravou proti zánětu

„Kniha je o poznání lepší než předešlé dílo Zánět - skrytý zabiják. Za výčet a popis potravin, které jsou zdravé a vhodné ke konzumaci jsem vděčný i když dnes už je internet asi zahlcen podobnými informacemi. Místy mám dojem, že věda už pokročila dál a někdy se autor nechává unést svými postoji. Na druhou stranu nelze říct, že by kniha byla plný blábolů a šarlatánství. U zdravé výživy se prostě poznání mění a ta či ona potravina se někdy přeceňuje a někdy nedoceňuje. Obecně dílo má jistě kladný přínos a za přečtení stojí. Určitě v ní není nějaký významný nesmysl nebo omyl.“... celý text
— paulie87

Henri de Toulouse-Lautrec

„Malá galerie z Odeonu je úžasná. U téhle knížky jsem popíjela v duchu zelenou vílu.Jaké to asi bylo?“
— šlejfířka

Bedřich Smetana - Životopis

„Odposloucháno jako audiokniha načtená pro český rozhlas, patrně zkrácená. Nikdy bych neřekl, že mě tak bude bude bavit a zajímat život Bedřicha Smetany (já 19.století a jeho obrozence totiž moc neprožívám). Ale poslouchalo se to výborně. Co naplat, Pavel Kosatík umí. Budeme muset se ženou na tu "Prodanku" někdy zajít.“... celý text
— martin č.

Bábovky

„No není to můj šálek kávy, přečetla jsem knohi, ale nenachla mne“
— maminaOlina

Dvojí život

„Naděje není přesvědčení,že něco dopadne dobře,nýbrž jistota,že něco má smysl- bez ohledu na to,jak to dopadne....Krásná kniha ....“
— Stojka

Dandadan 1

„Je to magořina. Hlášky výborně přeložený, smála jsem se nahlas, to mi stačí.“
— KadetJaina

Brloh

„Zajímavý počin především grafickou úpravou, která je velmi originální a dost expresivní ! Příběh jsem úplně nepochopila, některé souvislosti mi asi unikly, nicméně to byl zajímavý zážitek.“... celý text
— karolina1545

Co se stalo Nině?

„Tak tohle byla rozhodně jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Ne-li úplně ta nejlepší. Až mám trochu obavu, jestli jsem se nenechala unést omámením a okamžikem, a za pár let nebudu jen nevěřícně vrtět hlavou, kam jsem dala rozum. Sama teď trochu rozpačitě zírám na to nízké hodnocení ostatních, na to, že se o knížce nikde nemluví, na to, že je v obyčejné brožované vazbě a nemá na sobě pecku bestseller. Podle mě byla dokonalá. Skvěle popsané pocity, výborně vyskládaný příběh, logické kroky i jednání postav, uvěřitelné rozhovory, sympatičtí vyšetřovatelé, vysvětlení pohnutek, činů, všeho. A ten závěr! Na to, že má knížka přes 400 stran, jsem se vůbec nenudila a nemohla se dočkat, až se ke čtení zase dostanu. Spíš mě rozčilovalo, že nedokážu trávit příběh rychleji a krotila jsem se, abych nic podstatného nepřehlédla. Jedinou vadou byly snad až příliš dlouhé kapitoly (ve víru myšlenek a pocitů měl člověk dojem, že běží maraton sprintem), a také to, že hlavní zvrat a šokující moment přišel někde v půlce knížky (i stránky), a skoro jsem ho přehlédla. Rozhodně by si zasloužil kapitolu navíc. Také detailní pitvání bezpráví mi nedělalo dobře a sem tam jsem musela přeskočit věty, z nichž mi bylo úzko. Ale každopádně si mě zpracování neuvěřitelně omotalo okolo prstu a já děj hltala až do posledního souvětí, které mě naprosto dostalo. Skoro jsem měla dojem, že autorka mluví z vlastní zkušenosti, že přece není možné, aby tak dokonale popsala sněhovou kouli, která drtí vše ve své nelítostné dráze. Zkrátka se mi knížka, její název i obálka trefili do nálady i časového období. Kdybych neměla děti, asi bych ji nedokázala tak do hloubky pochopit, kdybych měla naopak děti ve věku Niny (dvacetiletá vysokoškolačka), ani bych knížku nezvládla dočíst. Takhle se ale skloubilo to, co mám ráda (true crime dokumenty z Netflixu), s formou, která je dnes víc než ojedinělá (děj bez brutality, zvrhlosti, zabitých zvířat, týraných dětí, přiblblých vyšetřovatelů s nějakou temnou minulostí a skrývanou závislostí) a vznikl unikátní koktejl, kterého se mi v knižním světe zoufale nedostává. Díky!!!“... celý text
— kackahracka

Vražda v Schönbrunnu

„Zvláštně vydané díly na přeskáčku tak to jsem nepochopila. Jinak čtení ke chřipce.“
— šlejfířka

Muži, kteří nenávidí ženy

„Další ležák do čtenářské výzvy přečten. Při četbě jsem viděl i film (ten švédský 2009) a nebylo mi při některých scénách dobře po těle jak to bylo naturalisticky natočeno. Kniha byla mnohem rozvláčnější, "pobavilo mě", že prvních 120 stran se vešlo do prvních deseti minut filmu, který byl pak v nechutnostech docela věrný knize. Hodlám přečíst celou trilogii, ale až budu připravený. Severský drajv těchto thrillerů se nebojí jít do krajností. Poznámka na závěr: mezitím jsem zhlédl i filmové verze knih od Olsena a ty mi naopak přišly méně temné a ten humor mezi ústřední dvojící to odlehčoval, takže když se řekne "severské krimi" znamená to velmi pestrou paletu příběhů.“... celý text
— Hall3006

Irská kráska

„Knížka mně mile překvapila.Musím uznat docela zajímavá doba a příběh se hezky četl.“
— šlejfířka

O hvězdách víš hovno

„O HVĚZDÁCH VÍŠ H*VN* @klub_psacu Tuhle knihu jsem přečetla v rámci štafety u @terr_books , za což moc děkuju. A jaká kniha byla? MARKY - Je hlavní postavou, ke které si hned najdete cestu a co líp - ztotožníte se s ním, protože dost možná dělá stejný voloviny, nebo chyby jako vy v jeho letech na střední. Řeší problémy jako všichni a to jsem ocenila, příběh je reálný! VAL - Tahle postava je zase souhrn holek, co si myslí, že všechno podělají, nechají se ovlivňovat a sabotují vlastní štěstí za vidinou něčeho “lepšího. Jestli mě někdo vytáčel, pak ona První lásky, milování, jak někoho sbalit, jak se chováme zamilovaní občas pomateně, prostě takový ty začátky, na které každý moc dobře pamatuje. Na to, že tyhle knihy nevyhledávám, tady to bylo tak skvěle popsané, žádné malování dokonalého prvního milování, prostě surová realita a to mě baví! Chtěla bych zmínit, že na debut je to fakt výborně napsaná kniha, která je neuvěřitelně vtipná (prdelevole ), máte pocit, že se to opravdu stalo, protože se tam najdete, nebo někoho známého. Kniha se čte sama, dokonce jsem několikrát otočila poslední stránku, kde je sakra pokračování! Je tu taky mluva mladých (občas jsem si říkala, že patřím do šrotu ). Kniha se věnuje prvním zkušenostem s láskou, jak je těžký být teenager a co to obnáší, ale taky vliv sociálních sítích (který je krutě přesně vybarven) a jak nikdo nemá pohádkový život, i když to dle profilu může vypadat, ale taky i stinné stránky sítí, že nikdy nevíte, s kým si můžete psát. Upřímně? Druhou půlku jsem si užívala ještě víc, plus ten zvrat? Jako poslední strany vás úplně vtáhnout a budete to hltat! Nečekala jsem takový vyústění a jsem proto maximálně spokojená Podtrženo sečteno - tuhle knihu DOPORUČUJU nejen teenagerům, ale i starším, kterým nevadí číst o tom pomateném období, kniha vám bude vracet vzpomínky na ta léta. Já, která to spíš opravdu nemusím, jsem si to UŽILA. Fakt mě překvapila, pobavila a ještě teď mám z ní nadšené pocity. Některé hlášky vás dostanou a věřím, že autorův styl psaní vás pohltí. Tak co, taky víte o hvězdách hovno? Četli jste knihu?“... celý text
— knizni_blizenec

Každý je zločinec

„Jo, tohle mám rád. Trochu Sin City, noir, postavy a příběhy se prolínají… to můžu :) komiks nemá chybu, pokud výše uvedené taky žerete, kupujte.“
— risha03

Červená královna

„Ten reklamní trik přirovnat na obálce knihu k jinému již úspěšnému titulu určitě vzbudí zvědavost a může zvýšit prodejnost, ale knize samotné zase až tolik neprospívá. A tak rychle zapomenout na Stiega Larssona ( i když, a teď si budu protiřečit, na něj se zrovna zapomenout moc nedá) a zůstat jen s Antonií a Jonem. Stojí to za to. Je to čtivé, napínavé a má to svoji originalitu. Těším se na další setkání a do svého rozsáhlého seznamu “Chystám se číst “ jsem si zatím přidala autorovu knihu Pacient.“... celý text
— iška

Správný krok

„Bookstagram(instagram): @tessie.book.world V prvním díle jsme se mohli seznámili se Stevii a Zandersem, ale taky se tam objevili i Ryan s Indy, hlavní postavy druhého dílu a pokud se vám líbil i první díl, tak na ten druhý se těšte ještě víc i když vás na konci dostane. Ryan je samotář a taky má jako skoro každý chlap v romantické knize svá tajemství, která jen tak někomu neřekne. Indy je zase naopak hrozně upovídaná a přátelská, to se mi na ní líbilo nejvíc. Musím říct, že sledovat chemii mezi Ryanem a Indy bylo dokonalé a bože můj, miluju ty dva, jsou spolu roztomilý a zároveň mi bylo od začátku jasné, že tihle dva nebudou jen kamarádi. Usmívala jsem se nad pravidly a nad vším co Indy vlastně v Ryanově životě změnila od jeho bytu až po samotného Ryana. A mě bavilo sledovat, jak se Ryan v přítomnosti Indy pomalinku mění. Co se mi ale líbilo ještě víc, byly činy Ryana, které mluvili dost jasně, jen Indy to došlo až o trochu déle a to uvědomění těch jeho činů od jaké chvíle jemu bylo jasné co doopravdy chce, úplně jsem si ty dva zamilovala, už jen díky tomu, jak se Ryan choval k Indy. Samozřejmě, bylo tu pár chvil, kdy mě fakt naštval tím, co udělal i když to ale udělat nechtěl ale vše se napravilo po pár dalších stránkách knihy. ,,Já jí tady chci. Přeju si, aby tady chtěla být. ,,Modrásku, se slovy to moc neumím, takže jenom krátce. Miluju tě. Budu tě milovat tak dlouho, jak mi to umožníš, a dokonce ještě déle. Mám v plánu ti dopřát život, jaký si přeješ. Doufám, že mi to dovolíš. Až se vrátíš domů, můžeš si tenhle slib přidat na lednici. Ryan.“... celý text
— Terez2002195

Hypnotizér

„{E-kniha} Tož dobré to bylo. Dobré. Ale čekala jsem víc vzhledem k tomu, jaké haló se vytvořilo kolem jména Lars Kepler. Jedním dechem jsem přečetla oddíl před 10 lety. Ale místy mi příběh přišel až moc šroubovaný, např. neznámý finský stařeček při závěrečném tažení, podříznutý milenec nebo divočina při akci v doku. Ale zápletka zajímavá, všechno dobře dopadlo, kluk přežil, zlo bylo potrestáno, doktor měl ve výzkumu pravdu a nevěra byla odpuštěna.“... celý text
— Vesela_Veverka