Nejnovější komentáře
Program Nosferatu
„Úplně super!Miluju ty odkazy na filmy,hudbu a knihy.
Čtivý,promyšlený,prostě pecka.“
— Janniska
Mluví k vám kapitán
„Moje druhá kniha od autora, takže už jsem tak trochu věděla, do čeho jdu (v dobrém slova smyslu). Rozhovory pana Moravce se zajímavými lidmi jsou velice čtivé, je vidět, že si umí vybrat např. zajímavé profese, které čtenáře osloví, ale při tom má i velké štěstí na lidi jako takové, protože každý z nich je osobností. Ale také většinou skromným a vzdělaným člověkem, který má čtenáři co nabídnout. Já sama se létat bojím, o to víc takové povolání obdivuji. Kapitán Hecl je pro mě charismatický člověk a skvělý vypravěč. Knihu jsem přečetla velice rychle, protože jsem byla zvědavá na další informace, jak o letadlech samotných, tak i o životě lidí, kteří se kolem nich pohybují. A bavilo mě to od začátku až do konce.“... celý text
— Kory98
Stačí si počkat
„Mariana Zapata, autorka pomalých (slow burn) romancí, patří mezi nejpopulárnější autorky ve svém žánru. Sama jsem od ní četla úplně vše, co v češtině vyšlo. Její tvorba je pro mě takovou sázkou na jistotu, pokud chci něco oddechovějšího.
Stačí si počkat je její poslední novinkou, ve které čtenář kromě romantiky najde i téma opatrovnictví, jelikož se hlavní hrdinka knihy stará o své dva synovce.
Příběh se četl jako vždy prakticky sám, zároveň naprosto rozumím tomu, že někoho tloušťka knihy s vidinou toho, že se jedná o hooodně pomalou romantiku, může odradit.
Já si u knihy odpočinula, ale osobně ji řadím mezi ty průměrnější od autorky. Stále u mě vede Drahá Aarone.“... celý text
— kalinkacz
„Čtivá knížka z medicínského prostředí. Je zajímavé číst, o medicíně " v plenkách" . My s naší pokročilou medicínou si nedokážeme představit praktiky tehdejší doby. Eleonor touží po vzdělání, které v té době je ženám odepřeno. Je dobře,že byly takového ženy a my nezůstaly jen "u plotny". Romantická linka je už jen příjemná vložka v příběhu. Těším se na druhý díl.“... celý text
— Buchtičkajani
Jak se co dělávalo ... aneb O dovednostech našich dědů a babiček
„Objednala jsem si ji na bazaru a čekám na ni netrpělivě. A docela se na ni těším!“
— gabra03
Jak se vaří drak
„Že nevíte jak se vaří drak? Já jsem to taky nevěděla, proto jsem si ráda přečetla tuto krásnou knížku pro děti a mládež, i když už se počítám do dospělých :-) Upřímně řečeno, nevím kam na ty nápady pan Dvořák chodí, ale vždycky mě dokáže překvapit. Už vím, že má v oblibě cizí hmyzáky, kteří se prolínají ve všech jeho knihách. Je vidět, že je technik, protože za tak vymyšlené vesmírné lodě by se nemusel stydět ani jejich pravý konstruktér. Napětí, dobrodružství, kamarádství opět v knize nechybí, a ta se pak čte skoro sama. Plus krásné ilustrace, které Vám pomohou v představivosti. Mohu jen doporučit.“... celý text
— Kory98
Vražedné kafe
„U Vražedného kafe jsem se neskutečně bavila. Příběh je protkaný černým,sarkastickým humorem, který mě sedl jak vidle do hnoje. Katie a Andy se doslova dokopaly k lásce. Ona majitelka café baru a on nájemný vrah. Katie je milá holka ,ale svým způsobem narušená ,protože se vědomě zamiluje do nájemného vraha z dysfunkční rodinou.. Zbožňuji vtahy kde po sobě házejí nádobím:-D. Skvělé,originální, zábavné a nepředvídatelné.
Vřele doporučuji!!!“... celý text
— Jita160
Tatínkovy holčičky
„Příběh o čtyř sester,které i když pracuje každá v iném oboru,vždy si pomáhali a byly oporou.Neměli rádi svého otce,ale vždy se k němu vraceli,příběh se mi líbil,od autorky zkusím i další knížky.“... celý text
— Szilvia1
Železný plamen
„Trochu jsem se bála, že bude druhý díl nudný, ale nestalo se tak. Jediné, co mi přišlo v některých částech matoucí jsou jména lidí, draků a gryfů, kdy jsem se úplně neorientovala, kdo je kdo.
Konec nebyl tentokrát o slzách, ale o vyvalených očích a otázce: „To myslí vážně?“
Ale tak musí tam být něco, co přiměje čtenáře, aby se těšil na další díly. Mělo by jich být celkem 5.“... celý text
— vegal
Skleněný trůn
„Knihu jsem měla paradoxně v TBR už asi od roku 2020, ale dostala jsem se k ní až teď (jak jinak než díky Booktoku). Musím říct, že tu popularitu chápu, ale něco mi tam ještě chybí. Začátek byl takový nijaký, Celaena mě občas až štvala svým podivným chováním. Jakmile jsem se ale dostala přes první půlku, děj se začal trošku zvedat a i postavy se začaly chovat trošku zajímavěji. Jsem zvědavá na pokračování a každopádně do knihovny pořizuji nová vydání s krásnými ořízkami :)“... celý text
— TessieB
Čtvrté křídlo
„Hezký příběh, hodně předvídatelný. Další díl si přečtu, ale nejsem z knihy tak nadšená, jako většina lidí zde v komentářích. Za mě 3-4*, nakonec jsem se rozhodla pro čtyři, protože to byla příjemná pohádka.“... celý text
— sun.from.ibiza
Haka za lilii
„Tohle se mi teda moc líbilo, skvělý příběh o ragby, lásce ke sportu, masážích, svalech a testosteronu. No rozhodně pořádný román o pořádných chlapec, určitě něco pro ženský. Líbil se mi samotný příběh, bylo to skvělé napsané, čtivé a plné humoru. Hnedka se vrhám na druhý díl. Skvělá práce od České autorky.“... celý text
— klarinka9974
Budoucnost (ne)práce
„Pro mě těžké téma. Nejsem cilovka, ale vnímám, že i mě se to týká. Vzala jsem si z knížky to, co budu potřebovat pro svojí praxi, zbytek byl pro mě složitý, ale vnímám, že je AI téma současnosti.“... celý text
— Gabi13
Vila v Itálii
„Tak tato kniha se povedla. Krása Itálie, dobré jídlo, pláže, láska nic tu nechybí. Když potřebujete vypnout je to, to pravé. Jen škoda, že jsem ji nečetla na nějaké pláži v Amalfi. Už se těším na Lea v Praze.“... celý text
— Kaja1
Z pekla štěstí
„Krátká fantasy povídka z pražských ulic. Je plná magie ,čarodějů, kouzel a boje proti zlu. Veronika mladá čarodějka musí ukrást mocný talisman a aniž by tušila že tím uvrhne rodinu do
smrtelného nebezpečí.
Dokáží se jako rodina spojit a vyhrát nad prokletím talismanu?“... celý text
— Jita160
Žena mého života
„Byla to taková rychlovka, na otočku do knihovny, drapnout první na stolku s ještě nezařazenými vrácenými knihami a ejhle, za jeden den přečteno a mám pocit, že potřebuji další díly...“... celý text
— evvva
Strážkyně plamene
„Tohle je moje druhá kniha, kterou jsem od této autorky četla. Knihu jsem si vybrala podle názvu a také podle obrázku, který se mi líbil. Děj byl o koních to se mi líbilo ,ale čekala jsem od této knihy víc docela mě zklamala. Kapitoly byly docela krátké jen mi chybělo a to dost odstavců na stránkách jsem se docela ztrácela.“... celý text
— nikca1994
Černá smrt
„Napínavé čtení a jen pro silné povahy. Protože jde o koncentraci toho nejhoršího, čeho je člověk vůbec schopen. Pátrání po uneseném dítěti, tím náročnějším, protože jde i o náhlou a záhadnou ztrátu paměti i ztráty prožitých let. Dva někdejší policejní kolegové spojují své síly, aby přišli na stopy zločinců. Po cestě za nimi se jim otevírají další a další dveře do temnoty a riskují vlastní životy, aby zločin nezůstal bez trestu. Četlo se mi to dobře a jen mě mrzí, že zlosynové nebyli předvedeni před řádný soud. Unikli až moc lehce.“... celý text
— orinka3
Kdo je tu šéf?
„Opět psí myšlenky a reakce na lidi vyjádřené v knize "nahlas" mě často rozesmávaly. Kniha je volným pokračováním "Psího štěstí", které mě bavilo víc.“
— Ivetaa
Dopisy od babičky
„Hezký román, kde se střídají dvě dějové linky. Souhlasím, že z období 2. sv. války byl děj lépe zpracovaný. Možná je to i tím, že Jana nevyzrálá mladá žena, která přes nechtěné těhotenství si jako zázrakem uvědomí, co vlastně chce od života? Dost naivní postava. Přes to všechno se kniha čte skvěle a jsem ráda, že žiju úplně jiný život.“... celý text
— Ivetaa
Skočný příliv
„Musi se nachat, ze zaverecne rozuzleni bylo necekane. Takove Got ex machina, a hodne dalsich nahod, ale rozhodne me to v prubehu cteni nenapadlo, jak konkretne to dopadne.
Ze se autori neodvazi zabit hlavni postavy bylo jasne, ale musim priznat, ze jsem se bal, ze zabiji i nektere vedlejsi, a to ocenuji, ze proste ctenar nevi kdo prezije.... tak pokračujeme dál“... celý text
— Albertos
Woodhill
„Obálka slibuje mnoho prvků a anotace stejně tak. Ale není to až příliš velké sousto? Za touhou popsat vše, co přijde na mysl, se úplně vytrácí hloubka a hlavní linka příběhu.
Autorka mě svým stylem psaní zvládla zaujmout hned na prvních stranách, ale příběh mě nepohltil. Opravdu dlouhou dobu jsem hltala stránku za stránkou s tím, že už to určitě přijde! Něco se prostě musí stát! Ale chodci chodí stále dokola a postavy bezcílně bloumají za nimi. Ani jedna strana se nijak neposouvá. A já se nudím...Nepotřebuji drama, ale příběh musí plynout. A především by měl dojít k nějakému ucelenějšímu konci - tady se neuzavřelo vůbec nic, naopak vzniklo jen spoustu dalších otázek.
Moc se mi líbil postapo svět Woodhillu. Inspirace v českém Lednicko-valtickém areálu zněla velice slibně. K tomu ještě kombinace duchů, fantasy a nemoci, mi přišla geniální. Ale ve výsledku se dozvídáme zoufale málo, a často jsou zde opakovány stejné informace. Dalo by se z toho vytáhnout mnohem více!
Postavy jsou sympatické a snadno si je oblíbíte, ač na první pohled nijak nevynikají. Některé jsou ploché, některé možná až příliš upozaděné, ale s takovým množstvím bychom se akorát utopili v informací, tak je to možná nakonec dobře. ALE! Líbí se mi především to, že se autorka nebojí střílet do vlastních! To prostě musí být! Posledních několik stran jsem si proto moc užila. Konečně to nabralo ten správný směr a tempo!
A ať nepůsobím jen negativně, musím vyzdvihnout vícero romantických linek, které se v příběhu křižují. Jestli jsem si něco užila, tak právě rozvoj samotných vztahů. Za mě to byla ta nejnapínavější část příběhu. Slowburn romantika zvládnutá na jedničku.
Původně jsem chtěla hodnotit trochu lépe, ale potom co se mi dojmy uležely to shrnuji následovně: Hodnocení: 2,5/5“... celý text
— nela3812
Čas zrady
„Co se mi na této sérii, i na ostatních knihách autorky líbí, je to, že dokáže zajímavě popsat atmosféru doby o které píše, i psychologii postav. Čtenář se ocitne v jiné době, kde lidé žijí jinak a musí se vyrovnat s okolnostmi které na ně doléhají.
V této sérii je možné si představit jak fungovaly mezinárodní vztahy za vlády Fridricha a v čem spočívaly problémy v kompetencích papeže a císaře a jak vlastně mohl císař uplatňovat svoji moc.
Už se těším na další pokračování.
PS. Nechápu proč tak pěkné vydání nemá všité záložky. Že by byly tak drahé?“... celý text
— petr_
Uloupené dívky
„Nezvykle teda začínám sérii posledním dílem, každopádně na rozjezd celkem slušný :) dle komentářů byl zrovna tenhle díl slabší, s čímž souhlasím a hodnocení 94% úplně nechápu, ale hodně moc se těším na díly další. Knížka má celkem hodně pomalý rozjezd, troufám si říct až nudný a nezajímavý, ale postupně nabírá na obrátkách. Celkově je konec překvapivý, i když to není úplně nějaké velké wow. Postavy, až na Alison mě zatím nijak neoslovily, tak uvidíme, jak se jim povede dál :))“... celý text
— Kubikuli
Atomové návyky
„Kniha přináší dobré myšlenky, které skutečně mohou pomoci v lepším fungování v životě. K podobným rozvojovým knihám jsem skeptický, nepřijdou mi dostatečně podložené v psychologii. Nicméně tato kniha přináší základní principy, které skutečně lidem, kteří nejsou v optimální fázi života, mohou skutečně pomoct. Nehledá složitost v životě, ale nutné kroky v životě zjednodušuje. To, co bylo pro mě otravné je to, že kniha je (za mě) plná výplně a hrozně moc se autor opakuje a omílá dokola stejnou myšlenku třeba i pětkrát v jedné kapitole. Je potřeba si s knihou sednout a vytáhnout si jen to důležité. K tomu můžou napomoct i přehledná shrnutí na koncích kapitol. Spoustu pasáží jsem přeskakoval. Účelné ale metody v knize jsou a kdo si k nim nedojde tak nějak sám, můžou mu být přínosem. Za myšlenky a čtivost bych dal plný počet hvězd, za nekonečné opakování již řečeného a nesmyslné přirovnání lidského chování ke světě fyziky (což je fakt blbost) nějaké ty hvězdy strhnu).“... celý text
— Jan K
Tíživé ticho
„I když Bryndzovy detektivky ráda čtu, tak tato samostatná kniha mi nějak nesedla. Na začátku měla dobře našlápnuto, ale později se tak nějak všechno rozplizlo, a já jsem se musela do čtení nutit. Kromě toho mně opravdu vadila nereálnost a překombinovanost příběhu, kdy Maggie jako superhrdinka vyvázne z nebezpečných situací doslova zázrakem. Kniha má ale také určitá pozitiva, je čtivá a odehrává se v mém milovaném Chorvatsku. Celkově tedy hodnotím třemi hvězdami a už se zase těším na Kate nebo Eriku.“... celý text
— m_martina
Ruští sérioví vrazi
„Zkrácené příběhy známých i méně známých ruských sériových vrahů. Kniha je velice čtivá. Jediným nedostatkem (alespoň pro mě) je, že kniha neobsahuje fotopřílohu. Alespoň fotky oněch vrahů by měly být její součástí.“... celý text
— Radůz
Stín ve dveřích
„Bylo to jiné čtení, ale špatné nebylo. Nejvíc mě bavil příběh o Healym. Doufám, že v další knize nebude chybět. Pořád čekám, jak se to s ním vyvine. Takže hurá na další díl.“... celý text
— iveetka
Pětka na ostrově pokladů
„Moje srdcovka. Jako dítě jsem přelouskal celou sérii a vůbec mi nedošlo, že se děj odehrává v první polovině 20. století. Jednoduše nadčasové.“
— Lubošovo
Štěpán Kozub: Klaun se zamáčknutou slzou
„Štěpána jsem začal sledovat, tak jako většina z nás díky jeho tvorbě na YouTube za časů pandemie. Jeho humor mě zkrátka sedí. Časem jsem však začal zjišťovat, že není jen výborný komik, ale velmi talentovaný umělec, ať už jde o herectví, stan-up, hudbu atd… Je to zkrátka takový Ostravský umělecký chameleon.
Konečně však už ke knize. Jak už jsem zmínil, celá kniha je vedena jako jeden velký rozhovor pod taktovkou Zuzany Burešové. Byť je Štěpán mlád (28 let) zažil toho už mnoho. Jednak za to jistě může jeho povolání, kde cestuje za rolemi a diváky po celé republice, na druhou stranu jeho přesvědčení a zápal, kdy zkrátka nedokáže vysadit a musí tvořit. V poslední řadě, ale i smutné události, kterým musel čelit. V knize se dovídáme o šikaně, kterou zažil v mladém věku nebo také o předčasném odchodu jeho tatínka, který zřejmě nikdy nepřebolí.
Kniha nese podtitul – Klaun se zamáčknutou slzou. Při čtení jsem se několikrát přistihl, jak sám zamačkávám slzu. Kniha je místy velmi dojemná a Štěpánova slova častokrát krásná. Kniha nás donutí se několikrát zamyslet, jestli nebereme ty nejbližší jako samozřejmost.
Dovíme se o Štěpánově dospívání, studiu nebo bohaté kariéře. I když jsem si myslel, ho mám docela nakoukaného, kniha mě totálně vyvedla z omylu. Těch rolí a všeho je víc než jsem si dokázal představit. Nevadí, doženu to.
Pro fanoušky je kniha absolutní povinnost, na to vezměte jed. Dovolím si tvrdit, že zajímavá může být i pro všechny ostatní, kteří mají Štěpána Kozuba nějakým způsobem zaškatulkovaného, ať už jako vulgárního člověka nebo jakkoli jinak.
Kniha je sonda do Štěpánovi duše a jsem moc rád, že jsem směl nahlédnout. Určitě ve mně něco zanechá.“... celý text
— Mikko