Nejnovější komentáře
Dortík
„Skvělá, velmi trefná.“
— lenka6234
Vzhlédnout k nebi
„Spojení lásky, kdy jeden z partnerů bojuje s nemoci a druhý se svou rodinou, zafungovalo. Chci věřit, že u nás u by rodič nedal přednost kariéře před svými dětmi, ale člověk se může mýlit. Ti lidé by snad neměli mít děti, vždyť, co jim zbude po jejich kariéře, která určitě jednoho dne skončí, nic jen prázdný život, kdo si vzpomene na nějakého kongresmana.“... celý text
— Kaja1
Lumpíček a Rošťanda zachraňují les
„Napravení skřítkové zachraňují les před lidmi.“
— Ishir
Dvě tváře lásky
„Knihu jsem si koupila 30.12.a přečetla ještě ten den na jeden zátah. Na autorce je znát nejen to, že hodně čte, ale i důkladná příprava na psaní, protože formu má velmi čtivou a neopomenula ani na "čtenářské prožitky", které nám pomáhají se víc vcítit.
Ačkoliv je kniha ero, tak samotný příběh příznivá tématem. Tchýně. Ano-téma, na které je nespočet vtipů a snad většina z nás by mohla vyprávět :)
Jenže Janu bych potkat nechtěla. Na jedné straně přeslazená jak turecký med, co ze svého syna udělala mamánka - a jo, i toto je obávaný téma, a na straně druhé psychopatka. Já se do příběhu o to víc vcítila, protože skrývané tajemství se po letech provalilo i v naší rodině a člověk tak snáž pochopil oblibu jiných příbuzných.
Ani Matylda není typická lovely hrdinka. Jakuba miluje, ale některá rozhodnutí byla na facku. A pak už špatná komunikace, intriky a manipulace dokončila koktejl, který je okořeněný ve všem tak akorát-a snad i proto jsem si knihu smlsla jako jednohubku ;)
Autorce moc fandím. Zvlášť proto,že je Češka a dokazuje nám, že i u nás vznikají díla na úrovni světových bestsellerů“... celý text
— Mon.CouCou
Divé ženy
„Opravdu krásná obálka. Slibná, zajímavá anotace, ale to bylo asi tak všechno co kniha mohla nabídnout. Vyhozené peníze.
Sledujeme osudy tří žen - v roce 2019 Kate, v roce 1942 Violet a v roce 1619 Altha. Ani jedna mi nepřirostla k srdci. Všechny slabé, manipulativní, to co autorka zamýšlela jako silné nezrotné ženství se nepovedlo.
Přečetla jsem, ale čím jsem byla v knize dál, tím více jsem se musela ke čtení nutit.
To spojení těchto žen s přírodou - ptáci, hmyz, ne opravu se mi to nelíbilo. Naopak mě to dost rušilo. Ochočená vrána byla úsměvná.
A to předávání těchto schopností z matky na dceru, a hurá necháme se oplodnit, abychom měli dceru, která po nás zdědí jakési podivné schopnosti.....ehm to fakt ne.
Chyběl mi i nějaký milostný příběh a jak už je tady zmíněno v některých hodnoceních, tak autorka má evidentně nějaký problém s muži.
Nechápu vysoké hodnocení této knihy.“... celý text
— Holly.W
Ďábelské srdce
„Jako vždy - dobré!
Na DK aktuálně 92% od 154 hodnotících.“
— Hella
Začněte s proč: Jak vůdčí osobnosti inspirují k činům
„Velmi dobré a užitečné koncepty.
Napsáno ale velmi špatně, až otravně. Stále se opakující příklady, stále se točíme na příkladech několika firem (fungovalo by to u jiných?), stále se tlačí příběhy, které mají pomoci koncepty vstřebat, ale opakování je na obtíž.
Četl jsem částečně jako knihu, částečně jako audioknihu.“... celý text
— absolutmachal
Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače
„Tahle kniha je absolutní pecka & bomba!!! Pan Adam Dolník umí neuvěřitelně poutavě vyprávět. Z knihy je na každé stránce cítit, jak ho tato práce baví a jak tímto řemeslem (?) žije. Je neuvěřitelné, co všechno jsou lidé schopni (druhým) udělat kvůli penězům, viz unesený a zavražděný muž, kterého uchovávali v mražáku a pokaždé, když se příbuzní dožadovali důkazu, že dotyčný žije, tak ho z toho mražáku vytáhli, dokonale nalíčili a poslali foto. Za mě zatím nejlepší kniha od pana Moravce.“... celý text
— BikePacker
Kacíři Duny
„Po velmi, velmi těžce stravitelném Božském imperátorovi se Frank Herbert vrací ke klasickému formátu, který mu jde velmi dobře.
Souboj lidských civilizací reprezentovaný konkrétními osobami tentokrát v podobě Bene Geseteriťanek Tarazové, Lucillové, Atreida Milese Tega a gholy, u kterého opět není nic jisté, stále znovu vytvářeného z osoby Duncana Idaho.
Velmi jsem si užíval, že proti nim stojí Theilaxané a díky tomu se Herbert dostal více k líčení téhle specifické civilizace.
Proti nim zde stojí lidé vracející se z Rozptylu po pádu Leta II. v čele se skutečným zlem, které zde nebylo od doby Harkonennů, Ctěnými matre.
Ta vsuvka s Božským imperátorem byla asi nutná, ale jsem rád, že ji mám za sebou. Tenhle díl jsem si velmi užil.“... celý text
— absolutmachal
Pravá bluesová kočka
„Nápad a téma byly velmi zajímavé, ale bohužel mi to nějak nesedlo. V knize bylo na mě až moc filozofování, děj se v podstatě nikam neubíral a s hororem to nemělo vůbec nic společného. Na druhou stranu se autorovi povedlo vykreslit atmosféru jak amerického venkova, tak spalujícího počasí, ale i charakter člověka samotného, nicméně ty charaktery byly strašně šablonovité, a žádná z postav neměla svou vlastní osobitost. I přesto, že hlavní dva protagonisté sympatičtí byli, nepřilnula jsem k nim a jejich osud mi byl tak nějak jedno. Možná že se to ztratilo v té záplavě myšlenek. Kdyby kniha měla o něco méně stran a byla by to povídka, či novela, možná by mě to zasáhlo mnohem víc.“... celý text
— LadyCharlene
Sněhurka a sedm trpaslíků
„Krásně malovaná knížka. Příběh jednoduchý, ideální pro malé děti před spaním.“
— kusma
Není úniku
„Jako první knihu od této autorky jsem si nedávno přečetla DNA, která se mi líbila. Jelikož v knihovně zrovna neměli druhý díl, sáhla jsem po knize Není úniku. A ta mě tolik nenadchla.
Děj mi přišel nezáživný, a to hlavně v úsecích, které byly vyprávěny z pohledu Sóldís. Neustále se opakující situace se zvláštními příhodami, páchanými neznámým nebezpečným pachatelem mě postupně začaly hodně nudit.
Děj mě nedokázal vtáhnout, hlavní postavy jsem si neoblíbila, a to ani vyšetřovatele Týra. Konec byl nedotažený, pohnutky vraha proč vlastně vraždil velice chatrné.
Za mě docela zklamání.“... celý text
— Holly.W
Nick a Tesla a nebezpečná laboratoř
„Nadšení po všech stránkách! Velmi čtivý příběh, u kterého jsem se ani já, jako dospělák, nemohla dočkat, jak dopadne. Skvěle namíchaní hrdinové v čele se strýčkem - praštěným vynálezcem, a jako bonus všechny ty návody, které děti i popoženou k tomu sami něco tvořit! jdu na druhý díl a těším se moc.“... celý text
— Šebestová3
Miluj sám seba, akoby ti šlo o život
„Knihu jsem nebyl schopen po cca 20-to stránkách číst dál. Pro mě brak a naprosto zbytečná kniha. Pár zajímavých a podnětných myšlenek v ní je, ty by se však s přehledem vešly na dvě strany. Z knihy jsem si neodnesl absolutně nic, takže šla do světa.“... celý text
— BikePacker
Bídníci II.
„Jak jsem ještě docela vydržela u prvního dílu, tak ten druhý už mě v podstatě nebavil. Ano byly krásně rozepsané veškeré bitvy nejen na bojištích, ale i v podobě lidského svědomí, ale nejpohnutější mi přišlo rozloučení Jeana Valjeana. Ano pobrečela jsem si, ale konec byl pro mě nejhezčím zakončením knihy a celého příběhu.“... celý text
— Jara.v
Krev a stříbro
„Překrásné završení série Porodní báby! Bude mi moc chybět, ale určitě se k ní znovu vrátím.
V této knize sledujeme osudy Anny z rodu porodní báby, velitele stráže Markuse, statečného rytíře Ulricha z Maltic, kejklířky Sibily a míšeňského markraběte Fridricha.
Děj začíná ve Freibergu v roce 1296, kam putuje ohromné vojsko krále Adolfa. Čtenář je svědkem krvavého dobívání tohoto města.
Děj se táhne přes několik let, kdy sledujeme strastiplné osudy všech těchto hrdinů které vyvrcholí v bitvě u Lipska roku 1307.
Kniha má opět strhující děj, který čtenáře nenechá vydechnout obavami o oblíbené hrdiny. Součástí knihy je opět hodně politiky, ale nijak mě to nerušilo. Konec je moc smutný, i slzička ukápla. Knížka se mi moc líbila.“... celý text
— Holly.W
Bídníci I.
„Tento příběh jsem popravdě nikdy moc nemusela, ale díky za filmová a televizní zpracování. Dílo je velice rozsáhlé a vypravěč bere vše podrobně, ale také dost přeskakuje a následně se zase vrací k hlavní zápletce. V prvním díle mě nejvíc zaujal začátek a pak už se to nějak moc vleklo.“... celý text
— Jara.v
Zmrzačená: O utrpení a odvaze vzepřít se osudu
„Neskutečný, že se něco takového děje stále i v dnešní době. Náboženství a muži ovládají životy žen, jako kdyby to byly jen věci a ne živé bytosti. Kniha se mi četla dobře....“... celý text
— Aaloha
Paměti: Vzpomínky francouzského jezdeckého důstojníka z napoleonských tažení
„Zajímavá sonda do myšlení francouzského důstojníka, který byl Císaři opravdu velmi blízko a kterého Císař osobně znal a vážil si ho. Vcelku podrobný popis všech tažení, kterých se Marbot zúčastnil a vskutku jich nebylo málo, prošel takřka vším, kam vkročila bota Grande Armée. Byl osobním pobočníkem u několika maršálů a po pravdě jsem byl překvapen, co vše, museli tito důstojníci vykonat a v bitvě obstarat.
Marbot byl 9x raněn a byl účastníkem velkého počtu bojů a bojových šarvátek.
Osobně si říkám, kam by to dotáhl a kde by sloužil, kdyby nebyl synem divizního generála a tím pádem by přišel o přízeň množství generálů, maršálů a i samotného Bonaparta.
Nejlepší je rozhodně část o tažení v Rusku, přičemž se kniha asi nečte dobře Polákům (stejně tak plísní i Židy). Marbot na nich nenechá nit suchou a odsudek Poláků a polské šlechty zní více jak půlkou knihy.
Marbotův popis tažení na Moskvu a závěrečných měsíců císařství je skutečně nejlepší částí celé knihy. Nepochybně to byl čestný muž a vynikající voják.
Tak trošku, dle komentářů, jsem čekal víc. Kniha se mi četla o malinko hůř, spousty stránek a namačkaného textu.
Na druhou stranu jsem se něco dozvěděl o těch ukrutných a nelidských protivnících Richarda Sharpa a Artura Wellesleyho...a to se počítá.“... celý text
— Jochen77
Dějiny Aljašky
„Konečně se mi dostala do rukou kniha, která je o této velmi zajímavé, ale u nás opomíjené společné historii Ruska a Aljašky. Dobře jsem si početl.“
— Slakendorf
Zlatý hrnec
„Do Hoffmannových knížek není lehký vstup a občas se jeden trápí. Inu 200 let je hodně. Na druhou stranu právě těch 200 let udivuje. Fantazy zdaleka není moderní literatura. Jen je dnes hodně zrychlená, méně poetická a romantická. Hoffmann byl borec. Pohádka pro dospělé? Fantasmagorie? Od všeho něco, co má své kouzlo dodnes. Kouzelné je, že si dokázal propojovat svá díla mezi sebou.“... celý text
— kuruteku
Zlodějka příběhů
„Michaela Klevisová nezklamala a opět vytvořila velmi čtivé a poutavé knižní dílo. Zvedám palec nahoru a už se nemůžu dočkat další knížky, která se ke mně dostane.“... celý text
— GaleW
Lola novinářkou
„Za mě povedené a pro děti lákavé téma, knížka je místy navíc i vtipná, myslím, že si své malé čtenáře najde.“
— GaleW
Z jabkenické myslivny
„Ke knize jsem se dostal víceméně náhodou v souvislosti s novým filmem Smetana, kde jsem se zajímal o jeho rodinu a narazil jsem na tuto knihu Smetanovy vnučky. V této knize popisuje své dětství na Jabkenické myslivně, kde Smetana strávil své poslední roky života.
Na rozdíl od filmu, kde je Smetana vykreslen jako hodně nepříjemná a protivná postava. Působí kniha více jako nostalgické vzpomínání. Dá se to přičíst tomu, že paní Čapková své vzpomínky sepsala na sklonku života a dětství vnímala jako nejkrásnější období, přičemž je zde patrný jistý „vzpomínkový optimismus“.
Původně jsem očekával, že se kniha bude více věnovat samotnému Bedřichu Smetanovi, ale paní Čapková má na svého dědečka pouze pár vzpomínek. Mnohem větší prostor je věnován době po jeho smrti a vyprávění končí odjezdem rodiny z Jabkenické myslivny – který se dá chápat, jako konec dětství. Závěr pak přináší krátký epilog, kdy se autorka po více než 70 letech na myslivnu vrací a reflektuje, jak se vše změnilo.
Trochu mě mrzelo, že se autorka alespoň rámcově nevěnovala dalším osudům ostatních členů rodiny. Z dostupných údajů vyplývá, že její maminka i starší sestra musely krátce po odjezdu zemřít, zatímco otec se dožil velmi vysokého věku. Jak se ale rodině vedlo po odjezdu z Jabkenic, se čtenář nedozví – to zůstává jen v nepatrných náznacích.
Přesto mě překvapilo, jak zdařilým dílem kniha je. Autorka, ačkoli neměla zkušenosti s psaním knih, dokázala velmi živě zachytit atmosféru konce 19. století a života na vesnici.
Zvlášť mě zaujal popis místních lidí – pošťačky, která denně překonávala dlouhé kilometry pěšky, svíčkové báby, obchodníků s látkami – což dohromady tvoří pestrý obraz tehdejší doby. Právě díky těmto detailním popisům mě kniha rozhodně nezklamala, i když jsem od ní očekával něco trochu jiného. Rozhodně ale stojí za přečtení.“... celý text
— engelmar
Terminátor omnibus: Kniha první
„Příjemné mainstreamové počtení. Celkem to odsejpá a i příběh, který se táhne třemi ze čtyř povídek je v pohodě. U té odbočky Jeden výstřel mi moc nesedla kresba.“... celý text
— Disease
Koruna Česka
„Opět úžasné čtení a dech beroucí fotky.“
— Crozz
Zuzana Čaputová: Neztratit se sama sobě
„Není to klasická rozhovorová kniha. Je to krásný dialog.
Paní Čaputová je žena kterou jsem Slovensku velmi přála.
Empatická, rozhoduje se na základě informací a zkušeností a ne pocitů a názorů někoho jiného. Otázky Erika Taberyho tomu jen napomáhali. Skvělý počin.“... celý text
— Maky78
Rande nanečisto
„No tak tohle bylo zajímavé. Jak je psané níže, nesuď knihu podle obalu, protože jestli čekáte nějakou milou romanťárnu tak jste na velkém omylu. Tohle bylo jedno velké psané porno. Ale bylo to super, moc mě to bavilo, čte se to téměř samo, ani jsem se nenadála a už jsem byla v půlce. Měla jsem obavy, aby to nebylo příliš protahované když je ta knížka poměrně dlouhá na tento styl. Ale téměř vše tam bylo popisované z pohledu každé postavy.
Nelíbil se mi moc ten konec, jak jim odpustila hned, stačilo vyznat lásku a hned bylo vše zas růžové, a ten samotný závěr... Zack se 12let se trápí po smrti snoubenky a pak naráz za jeden den už to má v hlavě srovnané. Luke se ještě po 10letech nevzpamatoval z rozvodu, jde na svatbu svojí ex, bojí se zas zamilovat a pak naráz tak ví co chce. Jediný Josh mi asi v ničem nevadil, to byl takový méďa. Nevím no. Kdyby to skončilo tím, že jim odpustí, ale budou z nich jen dál kamarádi nebo si vybere jednoho, líbilo by se mi to víc, ale chápu, že to nebyl záměr autorky.
Co musím vyzvednout jsou krátké kapitoly, líbil se mi výběr všech jmen a taky, že na to kolik erotiky tam bylo tak tam nebylo moc oplzlých keců jak je často zvykem.“... celý text
— VercaV
Rahan 5
„Rahan 5 za 4,5. Pretože občas maliarovi ušla maľba (anatómia) a tlačiarovi tlač (posunutá farba). Inak ďalší parádny výlet do věků časem zavátých ;)).“
— špulo
Vegetariánka
„Tohle nebylo snadné čtení. Kniha je napsaná jiným stylem než na jaký jsme v Evropě zvyklí. Střídají se pomalé pasáže s rychlými dějovými skoky. Téma vnitřní nespokojenosti žen s realitou, do které se narodily s která přesahuje do těžké psychické patologie mě vnitřně hluboce zasáhlo. Občas mám jako matka a manželka podobný pocit zoufalství a nepochopení, i když jsem se na rozdíl od hrdinek vdávala z lásky.“... celý text
— 8182